Počáteční anorexie u 13leté neteře

Anonymní
16.4.17 17:18

Počáteční anorexie u 13. leté neteře

Ahoj lidi,

nejspíš se jen potřebuji vykecat, ale kdyby měl někdo nejaké tipy, jak situaci řešit, budu jen ráda. Předem podotýkám, že to bude hodně dlouhé.

Začnu u mojí sestry. Od malička byla dědečkův oblíbenec, děda jí podstrojoval, co mohl (od sladkostí až po finance). Jakmile se osamostatnila, začal ji finančně podporovat (nikdo z nás ostatních vnoučat od něj nic nedostal), když mi pak brečel do telefonu, že ségra s ním nechce mluvit (volal jí každý den v 19 hodin), tak z něj jednou vylezlo, že jí nastrkal něco kolem čtvrt milionu. Bylo to, jako by to padlo do černé díry. Ségra má navíc tak od 14. let diagnostikovanou bulimii s anorexií, z toho se nedokázala dostat. Ve 20. letech jí diagnostikovali maniodepresivní psychózu. Bere snad na to nějaké prášky. Strašně se bojí starat se sama o sebe, vždycky potřebuje nějakého chlapa k tomu, aby jí platil půlku nájmu (i když by byla schopná to utáhnout sama). Teď ještě k celé té mizérii je v osobním bankrotu, už má půlku doby za sebou (tenkrát jsem jí musela finančně pomoci, aby vůbec mohla o osobní bankrot požádat, byla pěkně hluboko v dluhové spirále). Rodině lhala, podváděla ji, stavěla nás tím lhaním proti sobě. To, že jsem jí s tím osobním bankrotem pomohla, bylo překročení mého slibu o tom, že s ní nechci mít nic společného. Ale říkala jsem si, že tohle snad by mohla být cesta, jak se poučit. Zatím to splácí (visí nad ní damoklův meč vpodobě exekucí). Mmch je správné podotknout, že můj táta viděl tu nespravedlnost a tak nadržoval mě, když jsem byla dítě. Bohužel tím jen asi přiléval olej do ohně. Se ségrou jsem nikdy dobré vztahy neměla a nikdy mít nebudu.

Tak a teď neteřinka - neměla to chuděra už od začátku vůbec jednoduché, když jí byly 3 roky, rodiče se rozvedli (hádky i před neteřinkou tam byly na denním pořádku). Neteřinka v důsledku toho všeho začala lidi škrtit (zvedla ruce jako že chce pochovat a pak vás najednou oběma rukama silně chytla pod krkem a stiskla). Dostala ji z toho psycholožka, byl to následek hádek a rozvodu rodičů. Se ségrou si neteřinka užila svoje, jeden ze „strýčků“, se kterými ségra žila, ji dal takovou facku, až jí začla téct krev z nosu. To jí bylo 5 let. Mmch ségra se s ním ani potom nerozešla, to až později, když si našla nového chlapa.

Nějakou dobu pak neteřinka žila u mé mamky, první třídu vychodila právě u ní. To se hodně zklidnila (mámu viděla tak jednou měsíčně o víkendu) a zlepšila. Kdybyste ji do té doby viděli - normálně křičela na panenky, prostě se k nim chovala tak, jako ségra k ní. Když jsem to slyšela, zavolala jsem ségře a řekla jí, že ještě jednou se tohle dozvím, tak půjdu na sociálku (nevím, jestli bych to udělala, byla to hrozba, ale zabrala, ségra si dávala od té doby pozor).

Tak se nějak přehouply roky a neteřince je 13 let. Chodí do třídy, kde cca 80% žáků propadá, kde když má někdo dobré známky, je to šprt… Říkala jsem ségře už před rokem, ať neteřinku z té třídy proboha vezme pryč a dá ji někam do rozumné třídy. Odpověď byla, že neteřinka nechce.
Teď se neteřinka dala dohromady s holkou ze třídy, která je z dětského domova. V podstatě se jen čeká na to, aby se uvolnilo místo v pasťáku, aby ji tam mohli přeřadit. Chodí za školu, kouří, chlastá v parku, je drzá a hnusná na lidi, co projdou kolem. Ve škole se strašně zhoršila. Pořezala si ruku (začala si ubližovat). Hrůza. A ségra to teď řeší. Možná tentokrát dá na moji radu, a neteřinku přeřadí do jiné třídy, aby se dostala z vlivu těhle grázlů.

Nicméně je tu další závažný problém - neteřinka hubne. Nejí. Má pod postelí kartičky, kde jsou napsané věty jako: „Je dobré cítit hlad, když cítím hlad, tak hubnu.“ apod. Začátek anorexie. Když to ségra zjistila, tak se jí snažila domluvit schůzku s psychologem - neteřinka to odmítla. Prý o čem by si s ním povídala. Mmch poslední dobou se ve škole mírně zlepšila. Vložila jsem se do toho a na férovku neteřince řekla, že má možnost mi dokázat, že už je dospělá holka. Že pokud ustojí tlak té třídy, opraví známky a nebude ve škole blbnout, tak ať si do té průserové třídy chodí. Ale jestli se s těm lidma sveze, bude mít blbé známky, bude mít průsery a podobně, tak mi tím dokáže, že ještě není dost stará na to, aby mohla mít takovou zodpovědnost, a že ségru donutím k tomu, aby neteřinku (i proti vůli neteřinky) přehlásila do jiné třídy. Neteřinka to vzala.

To je tak v podstatě všechno. O té počáteční anorexii jsem se dozvěděla dneska. Říkala jsem mamce (ségra mi to raději vůbec neřekla), že pokud neteřinka nechce psychologa, ať ji nažene k výživovému specialistovi, který jí nastaví plán na stravování a hubnutí. Další problém je, že neteřinka v podstatě nemá žádné zájmy, ani žádné koníčky. Sport nesnáší, nic nedělá, je jenom na facebooku a internetu. Hučím do ségry, aby neteřinku někam přihlásila, aby tam chodila s ní (třeba do fitness), že jim to oběma budu platit, ale je to jako když hrách na zeď hází.

Ta anorexie se musí nějak řešit. Je to v počátečním stádiu, takže se ještě naděje, že se to nerozjede. I když se bojím, že přání je otcem myšlenky, protože když visí ségru, jak několikrát týdně žere (to kvantum jídla, co spořádá) a blije, tak se bohužel moc nedivím. Neteřinka nesnáší zvracení, takže anorexie.

Myslím si, že kdyby ji ségra dotáhla alespoň k výživovému poradci, který by si s neteřinkou promluvil, nastavil jí jídelníček, a kdyby začala aspoň chodit do fitka, aby měla nějaký pohyb, že by se s tím dalo něco dělat. Možná, že by potom neteřinka neodmítala ani toho psychologa, protože (už jenom díky tomu, že si sama schválně ubližuje) ho potřebuje jako sůl.

Snažila jsem se celou situaci popsat tak, jak je. Tzn. objektivně, i když ségru moc nemusím. Ale neteřinku mám moc ráda a záleží mi na tom, aby se z těch všech průserů dostala. Aby mohla jít studovat dobrou školu, aby později vystudovala vejšku (má ohromný talent na matematiku a fyziku). Teď se to snad všechno ještě dá zachránit.

Důvod, proč to píšu anonymně, je snad všem jasný. Pokud není jasný adminům, tak tuhle diskusi raději smažte.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

2625
16.4.17 17:33

No mám obavu, že pokud si ségra postavila hlavu a nikam ji nutit nechce, tak s tím moc nezmůžeš. Ona ji má v péči?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1158
16.4.17 17:38

Blbá situace. No bojím se, že ty jako teta žádná práva nemáš. Jako kdyby byla moje, holku bych přeřadila dávno, kde se v takové třídě vzala?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1158
16.4.17 17:41

No i na to, aby začala s nějakým kroužkem, už se mi zdá velká. Asi si s ní promluv, co ji zajímá. V tomhle věku holky baví koně, platila bys jí kroužek? Nějaký cizí jazyk? Programování?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2699
16.4.17 18:00

Tak jsem to cele prelouskala, nelehka situace a dosti komlikovana.
Sestra je starsi? a od koho se sestra naucila chovani, ktere ona naucila neter a ta pak jej delala na panenky?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.4.17 18:01

Anonymní zakladatelka

ségru jsem přesvědčila, aby udělala s neteřinkou dohodu - neteřince je 13, už je teda skoro dospělá holka. Pokud dokáže, že tu situaci zvládne, opraví známky a bude dlabat na co, co jí říkají ve třídě, tak ať si tam zůstane. Když ne, tak ještě není tak dospělá, aby mohla mít zodpovědnost za svůj život, a pak ji ségra na konci roku bez pardónu přeřadí. Vzhledem k tomu, že neteřinka pak dělala ty průsery s tou spolužačkou, tak dohodu porušila.

Teď jsem se ségrou mluvila - předestřela jsem jí nápad s výživovým poradcem. Cíl neteřinky není nejíst, ale zhubnout. A tak, když se objeví někdo, kdo jí ukáže lepší cestu, než se mořit hladem, tak by se to mohlo setkat s lepší odezvou, než návštěva psychologa. Dobrý poradce by jí mohl i vysvětlit, jak důležitý je pohyb, a když spolu holky půjdou dvakrát týdně někam do fitka, tak tam nevadí, že je neteřinka na sport dřevo. A že to hubnutí půjde lépe (ne tolik na váhu, ale na obvod).
Mmch vymluvila jsem ségře podraz, který chtěla na neteřince udělat. V úterý ráno ji chtěla dotáhnout k psychologovi a to tak, že jí řekne, že si potřebuje něco zařídit, a že potřebuje, aby s ní šla i neteřinka. Dovedete si představit, jak by taková 13letá holka reagovala? Moje máma to ségře udělala, když byla v jejích letech, a ségra jí to nikdy nezapomněla. A teď to chce udělat neteřince.
Výhoda poradce je v tom, že tam bude neteřinka chodit poměrně často na převážení/přeměření a bude si psát jídelníček, co všechno snědla a vypila. Nebude to teda jen jedna návštěva za x měsíců, jak by to bylo v případě psychologa.

Ségře jsem řekla, že toho výživového poradce zaplatím. Můj manžel nemá žádnou radost, ale chápe vážnost situace, a souhlasí s tím. Snad se to díky tomu nějak posune dál k lepšímu.

Neteřinka žádný zájem nemá - v šesté třídě sekla se všemi kroužky a ségře řekla, že ani omylem nebude nikam chodit. A ségra ji přitom nechala.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
16.4.17 18:04

@Kralikcek

pokud myslíš naši mamku, tak ta na nás nijak extra neječela. Ano, byly situace, které nezvládla, a vlítla na nás, když jsme se hádaly. Ale nemám pocit, že by to nějak přeháněla. Spíš si myslím, že za tím bude ségřina maniodepresivní psychóza.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
16.4.17 18:06

@Kralikcek

jo a ségra je o rok a půl starší, než já

  • Nahlásit
  • Citovat
2699
16.4.17 18:11
@Anonymní píše:
@Kralikcekpokud myslíš naši mamku, tak ta na nás nijak extra neječela. Ano, byly situace, které nezvládla, a vlítla na nás, když jsme se hádaly. Ale nemám pocit, že by to nějak přeháněla. Spíš si myslím, že za tím bude ségřina maniodepresivní psychóza.

Ne, nemyslela jsem mamku, spis to bude asi povahovy rys jeji chovani, nebo ta nemoc :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2274
16.4.17 18:12

Ach jo, chudak dite, co nekteri rodice napachaji na detech :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.4.17 18:18

Ještě k ostatním dotazům:

ano, ségra má neteřinku v péči. A věřte mi, že je na tom lépe, než kdyby byla u táty.

Do té třídy se dostala tak, že musela přestoupit v pololetí kvůli stěhování (ségra dostala lepší práci v jiném městě) a ostatní třídy byly naplněné. Ale měla ji hned, jakmile byla možnost, přeřadit do jiné třídy.

Kroužek bych jí klidně platila, už jsem to ségře několikrát nabízela. Zvířat se neteřinka bojí, cizí jazyky ji štvou. Sport obecně neteřinka nemá ráda, protože k němu nebyla vedená, a je na to dřevo. Neudělá ani kotrmelec. Právě proto jsem nabízela fitko, kde pohybovou dovednost moc nepotřebuje.

  • Nahlásit
  • Citovat
Ou
11911
16.4.17 18:45

Nepotřebují výživového specialistu, potřebují uzdravit vzthay v rodině. Speciálně poruchy příjmu potravy u dospívajících ukazují na to, že dítě se cítí tak zoufale bezmocné, že jedinné co mu dodává pocit trochy kontroly nad světem je hladovění.

Odráží to docela závažné problémy v tom jak se sami k sobě vztahují rodiče a jak se to promítá na na děti.

To nejlepší co mohou udělat je najít si rodinného terapeuta a všichni co žijí v jendé domácnosti tam začít chodit.

Vaše neteř není ta která je porouchaná a všichni ostatní jsou v cajku. Vaše neteř je jen nejcitlivější článek rodiny, která si velmi intenzivně ubližuje. Ne záměnrně, ale o to víc. Jde to pročistit a jde to změnit.

Jen si dospělí musí přiznat svou zodpovědnost a začít to řešit. Jinak se to celé bude dost zhoršovat - ve 13 je pro vaši neteř strašně těžké se s poruchou příjmu potravy poprat, ono je to těžké i pro mnohem starší lidi. Ale právě proto je tak důležité, aby se chtěla změnit směrem ke zdraví celá rodina.

Adresář rodinných terapeutů zde. http://www.soft-zs.cz/terapeuti

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2668
16.4.17 18:57

Ahoj,

já bych Ti doporučila, aby sis zavolala na linku od Anabell.cz a nechala si od nich doporučit nejlepší postup. Psychologa bych rozhodně nezavrhovala, naopak bych ho zařadila na první bod programu, protože důvod, proč je neteř nespokojená sama se sebou, je hlubší. To, že chce hubnout, je v podstatě jen symptom. Hubnutí by se dalo vyložit i tak, že chce alespoň něco ve svém životě mít pod kontrolou (což ale není jediný důvod).

Nevím, jestli Ti něco říká pro-ana, ale přesně ty hesla, která říkáš a fakt, že neteř tráví hodně času na netu a na facebooku, napovídá, že komunikuje s holkama podobného věku, které jsou pro ní hrozně důležité, a které chtějí zhubnout za každou cenu a věří, že můžou používat anorektické fígle a chování, aniž by při tom byly nemocné, což je asi tak nějak v našich poměrech to pro-ana (nejen to, ale řekněme tak). Že vyhublost je krásná a je pro ní třeba trpět… velice pravděpodobně si již teď zapisuje jídelníček a diskutuje to, co snědla s ostatními online. Nevím, do jaké míry se nechá přesvědčit výživovým poradcem na zdravější rozumné stravování. Pokud je v kontaktu s pro-ana, tak jsou to vlastně pro ní kamarádky, parta, někdo, kdo jí opravdu rozumí. A jejich názor a ocenění bude hoooodně důležité. Zagoogli si „pro-ana blog“ a počti si…

To, že jejím cílem není hladovět, ale hubnout, nevypovídá nic o tom, jak hluboko je v tom ponořená. Dokonce ani její váha ne. Samozřejmě je to lepší výchozí bod, než kdyby byla podvyživená. Potřebuje vůbec objektivně vzato zhubnout?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
649
16.4.17 19:12

Neter mela taky nabeh na anorexii, pomohly zakazy a pravidla- pravidelne se vazit, jidlo pod dozorem.. jinak zakazy mobilu, pocitace, kapesneho.. Ted uz ji tak nejsk normalne. Ja osobne bych ji vzala i psychologovi, zvlaste tvoji neter, kd z to mela tak slozite..je ji trinact, takze dospela neni. Ja bych to zaradila do pravidel, chozeni k psychologovi, vis co, ted nechce, ale nevi v podstate, o co jde, muze z toho hodne ziskat, hlavne se nsucit mit se rada a vic si rozumet..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
16.4.17 19:56

Anonymní zakladatelka

souhlasím s tím, že psycholog je zapotřebí. Konec konců to ukazuje i fakt, že neteřinka byla ochotná si i sama ublížit (kdybyste viděli tu ruku, těch řezných ran tam bylo snad 20). Ale ona tam jít nechce. Ať už s mámou nebo bez mámy, nechce (že by tam s nima šel ségry současný partner, tak to ani omylem, nikam nepůjde).

Když s neteřinkou začne ségra tohle téma probírat, tak je rychle a rázně odmítnuta. Myslím si, že nutit ji k návštěvě násilím nebo podvodem jenom celou situaci zhorší. Takže si myslím, že když se začne alespoň něčím (výživovým poradcem), tak postupně by se mohla k tomu psychologovi dopracovat. Pro mě je teď prostě důležité to, aby se jí v hlavě „nepřehodila výhybka“, jako se to tenkrát stalo ségře.

Co se týče její váhy, tak bych řekla, že je akorátní. Jenže když vidí vyhublou mámu (ségra váží při výšce 170 cm 42 kg), tak je to potom těžké… A u ségry všechny pokusy o nápravu selhaly. Žádný psycholog jí nepomohl. Vydrží maximálně tak týden a pak začne nanovo. Dokonce byla i několikrát hospitalizována v léčebnách. Všechno selhalo.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama