Pochybuji o mateřství
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Pochybuji o materstvi
Zdravím všechny maminky, uz jsem tu tenhle problem cetla, ale kazdy pripad
se trochu lisi a je individualni. Zacala bych tim jak u nas funguje
„stereotypni“ cely den. Mame s pritelem dve deti dceru skoro 3 roky a syna
1 rok. Do 6 mesicu byl syn zlate dite, ale pak se to zacalo menit. Ted se
kazde rano vzbouzim v pul 5 a den zacina. Cely den place chce byt u me
v naruci. Dcera ta uz je v poho, ale vidi, ze vice casu venuji synovi, a tak
zacne vyvadet taky, aby byla na ocich. Ja sama doma cekam s bezmoci na pritele
az dorazi z prace domu, vylozene pocitam minuty, abych aspon s nekym mohla
mluvit. Nejhorsi na tom je, ze kdyz dorazi, naopak znervoznim jeste vic a
vsechnu tu unavu a vztek si pochutnam na nem. Mam vztek i na deti, i kdyz je
miluju, ale pochybuji o tom jestli jsem dobra mama. Navic kdyz pritel dorazi domu z prace odchazim
ja. Privydelavam si brigadou do, ktere po me chodi pritel take. Takze se jen
stridame a skoro vubec se nevidime. Jediny volny cas mame vecer kdyz deti usnou,
ale to je pritel unaveny z dvou praci, ze hned usina a ja se zlobim i kdyz ho
chapu. Dcera byla jako miminko da se rict nezvladatelna
sama se divim, ze ziju. A tak si rikam jestli
jsem neudelala chyby, kdyz jsem chtela dve deti hned za sebou. Protoze jakmile
to s dcerou ustoupilo, tak se synem zacalo a ja uz si rikam, ze to nedam a jsem
vuci oboum vztekla. Nemlatim je, ale casto rvu a rozciluju se na veci, kterym
deti prece jeste nemuzou rozumnet. O babickach nemluve, ty nemaji zajem pomoc
ani jedna. Nemaji deti ani jednou za mesic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
- Upravit
Reakce:
Tenhle věk byl asi nejhorší období. Vydrž, za rok to bude lepší a
s dětmi bude méně práce, budou čím dál samostatnější. A v pěti
letech jsou už děti neuvěřitelně rozumné - dá se s nimi normálně
domluvit a zabaví mladšího sourozence.
Příspěvek upraven 20.09.18 v 10:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Marie4444 problém jsou zřejmě i finance, když oba chodíte na brigádu, vylepší se to až děti odrostou, bude líp
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Co nepocitat minuty, být s nimi co nejvíce venku, s kamoskami na
mateřské na kafe? Jednou týdně na dopo do soukromé školky oba a nejít do
práce, ale odpočinout si? Mám stejný věkový rozdíl, o rok starší a už
to jde! Ale i tak jsme venku za každého počasí, jinak by nepřežil ani
jeden
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Marie4444 Hele tohle má akorát dvě řešení: Buď to vydrž, nebo si najděte pravidelný hlídání. Dřív se o děti starala celá široká rodina, sousedky, děti ze sousedství, bohatší rodiny měly služky. My jsme se dostali do stavu, kdy se o děti starají jen rodiče, nebo spíš drtivou většinu času matka a po večerech a o víkendech otec, služka je pomalu sprosté slovo, jesle jsou taky špatně, pak toho nemáme mít až nad hlavu.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Taky bych zvazila skolku pro starsi, jestli je nekde v okoli materske centrum… Pripadne Bachovy esence, bylinkove caje na zklidneni, rozvesit doma levanduli…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Mam stejný věkový rozdíl, babičky nefunguji. Chápu, ale nerozumím - proč počítáš minuty? Ven, ven, ven az do zblbnuti dokud to jde a není hnusne, doma vse dělat s dětmi, ať mladší klidně vriska - hod ho do nosítka a neřeš. Alespoň jeden z vás by měl pustit tu brigádu. Ideálně přítel, ty si na ni vycistis hlavu a on nebude ko. Mým jsou aktuálně dva a čtyři roky a je to v určitém ohledu spíše horší - mladší ma období vzdoru, přenáší ho na staršího a já mam chuť roztrhnout oba. Prijdes mi dost pasivní - necekat, neco dělat a den uteče az moc rychle
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Když mě děti nejvíc štvou, jdu jim jakoby naproti. Zkus tomu čelit, ne
ve stylu kdo je špatnej, přijdu na to…ve stylu teď se tady vzájemně
vysíráme, jsme spolu pořád, je to ponorka…sedni si na zem, ať si hrajou
okolo Tebe..zkus jim říct, že chápeš, že se kvůli něčemu
zloběj…nepoužívej věty typu zlobíš…pojmi to jako teď máš problém,
nedivím se ti, taky by mě to štvalo…říkej to nahlas…jednak uklidníš
sama sebe, druhak děti rozuměj hodně a každýmu někdy pomůže vědomí,
že za něco nemůže…když zklidníš sama sebe, budou taky klidnější.
Když byl nejstarší syn skoro dvouletej a já hlídala celodenně ještě
synovce, stejně starýho, narodil se prostřední. Výborná situace, dva
řvoucí dvouleťáci co nechtěli spát po obědě a do toho novorozenec,
taktéž řvoucí kdovíproč. Ve stejný místnosti s nima jsem si sedla do
křesla, opřela se, zavřela oči a v duchu se odebrala k moři na
pláž..představila jsem si každej kamínek, palmy, vítr, racky…než
uplynuly asi tři minuty, ta zvěř komplet sklapla Malý děti vnímaj, když je člověk nervní.
Pudově jim to v mozečku říká, něco se děje, máma je ve střehu, musíme
se ochránit řevem aby si všimla a ochránila i nás. To je prostě tak.
Když dokážeš přerušit ten vzájemně se nervovací kruh, uvidíš, že to
pomůže.
Zkus se na ty trpaslíky víc napojit. Když si hrajou a blbnou, opakuj třeba
zvuky po tom ročním, běhej s nima.
Já tu meditační srandu s mořem použila pak mnohokrát a úspěšně. Teď
už mám kluky velký, nejstarší je v pubertě, nářez taky často,
prostřední je těžce mentálně postiženej, to je nápor i na mě,
nejmladší má taky nějaký potíže ale mírnější a též mi brnká na
nervy. Ani už nemusím k moři v hlavě, vypracovala jsem se někam k levlu
zenmaster a ne, není to volná
výchova…naschvály vzdor a nespolupráci trestám. Neřvu, teda ne moc často
ale naprosto v klidu odnímám výsady a
důsledně. Chce to poladit ty hranice. A trvat na svým. Vřískající dítě
pěkně do pokoje, až se uklidníš, přijď. A nesoudit slovně. Stačí
říct nelíbí se mi jak se chováš. MAximálně chováš se dejme tomu jako
pako, neříkat jsi pako, oni pak jsou častějš
Držím palec, tenhle věk není legrace..no on
asi žádnej ale naštěstí se druh stresu mění
A když už si nevíš rady, odejdi do jiný místnosti, dej si kafe,
čokoládu a zkus ty drahoušky na chvilku prostě zazdít
Příspěvek upraven 20.09.18 v 11:37
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Tarjei musím říct,
že před tebou smekám A máš v příspěvku spoustu zajímavých
tipů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@pe-terka děkuju ale
dělala jsem, dělám a budu dělat fůru chyb..nevím co je dobře ale snažím
se nad věcma přemejšlet…odpouštím si selhávání a tyhlety podobný
srandy, však jsme jen lidi..i když to tak nevypadá, i děti jsou lidi..prej
tak fakt, jednat v klidu, rychle odpouštět,
hodně je tulit..jednoho krásnýho dne vyrostou a už to bude
tráááápnýýýýý
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Taky mám stejný věkový rozdíl, teď klukům budou 4 a 2 a je to nesrovnatelné lepší, než před rokem. Ale věřím, že za rok to bude ještě lepší:) takže výdrž, nepočítej minuty, buďte pořád venku, dětský kavárny, herny, kamarádky s dětma, procházka do města na kasnu, sbírat kaštany, nahanet holuby… cokoliv, jen nebýt zavřená doma.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Tarjei píše:
@pe-terka děkuju ale dělala jsem, dělám a budu dělat fůru chyb..nevím co je dobře ale snažím se nad věcma přemejšlet…odpouštím si selhávání a tyhlety podobný srandy, však jsme jen lidi..i když to tak nevypadá, i děti jsou lidi..prejtak fakt, jednat v klidu, rychle odpouštět, hodně je tulit..jednoho krásnýho dne vyrostou a už to bude tráááápnýýýýý
tak chyby děláme všichni, ale přístup máš parádní Navíc zvládáš péči o dítě (děti)
s mentálním postižením, to musí být dlouhodobě strašně
vyčerpávající
mě ted leze po kredenci batole, je
neuvěřitelně zdatné a kramaří a kramaří
Zas a znova sundávám, zabezpečuju, uklízím
atd a vím, že to jednou skončí
U těch postižených je to složitější
Doufám, že na ty kluky nejsi sama
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Tarjei Po přečtení
tvého příspěvku skoro lituju, že už nemám děti malý a nemůžu tvé
rady vyzkoušet Fakt bomba
. Přeji vše dobré
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Proto my jsme pořád venku. K nezaplacení, doma bych se s nima zbláznila. Pokud má dcera tři roky, soupla bych ji aspoň na dopoledne do školky, to by ti mohlo pomoct. Třeba by tam byla spokojená. Babičky nám taky nehlidaji, platíme si chůvu. Upřímně, být úplně bez hlídání, tak by mě kleplo. Já bych to prostě nedala. A je fakt, že jak porostou, tak to bude lepší a lepší, mám 2,5 roku a 5 a už třeba vydrží chvíli v pokoji si hrát sami. Tak vydrž.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@pe-terka je to hukot,
je hlučnej a vzteklej…zatím držím navíc diagnóza se kterou nechtěj brát do
stacionářů…uvidíme, co, bude dál. Jsem rozvedená, teda exmanžel
neutekl, my se prostě přestali mít rádi jako partneři a strašně jsme si
lezli na nervy, takhle je to lepší. Každej druhej víkend si
kluky bere..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Peněžitá pomoc v mateřství a rodičovská 2021 - poradíte?
- Náhradní mateřství v zahraničí
- Exekuce a mateřství
- Nárok na podporu v mateřství
- Obrazy a obrázky - tématika mateřství
- Mateřství s úzkostnou a depresivní poruchou?
- Porod a mateřství při studiu
- Mohla takto změnit názor ohledně mateřství?