Podlomená důvěra ve vztahu po nevěře

Anonymní
16.11.20 14:36

Podlomená důvěra ve vztahu po nevěře

Zdravím. Přítel mě podvedl, přiznal se. Nějak jsme to překonali, ja mu odpustila a normalne fungujeme, vsechno se zda byt zase fajn. Od te doby je ale hrozne podlomema moje duvera k nemu. Coz se asi da cekat. Ale prostě nevím, jestli mu můžu fakt věřit. Telefon napriklad furt strezi jak oko v hlave, vsude si ho taha s sebou. Je pravda, ze tohle v mensi mire delal i driv a na telefon a zpravy je celkove haklej. Nijak extra mi to nevadi, chapu, ze chce soukromi, ale proste mi to neda a stale si myslim, ze si dopisuje s tou, co me s ni podvedl. Ted premyslim, jestli se zase vratit a zabrousit do toho tematu, kdy me podvedl a zeptat se ho na rovinu, jestli je s ni furt v kontaktu a nebo do toho nerypat, kdyz to z ceho ho podezrivam ani nemusi byt pravda a akorat bych tim zase pripomnela tu chvili, kdy to mezi nami nebylo uplne ok. Ale na druhou stranu si myslim, ze pokud chci aby vztah zase fungoval, je dulezity vedet na 100%, jestli to tak fakt chce i druha strana i kdyz na venek to vypada, ze ano. Timhle si myslim, ze to jednoduse zjistim. Protoze jestli je s ni furt v kontaktu, tak je mi jasny, ze nema cenu v tom vztahu byt. Co myslíte, mám se ho na rovinu zeptat, když on se k tomu sám nevyjádřil? Moc díky za názor.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
679
16.11.20 15:06

K čemu ho vůbec potřebuješ?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8085
16.11.20 15:12
@Anonymní píše:
Zdravím. Přítel mě podvedl, přiznal se. Nějak jsme to překonali, ja mu odpustila a normalne fungujeme, vsechno se zda byt zase fajn. Od te doby je ale hrozne podlomema moje duvera k nemu. Coz se asi da cekat. Ale prostě nevím, jestli mu můžu fakt věřit. Telefon napriklad furt strezi jak oko v hlave, vsude si ho taha s sebou. Je pravda, ze tohle v mensi mire delal i driv a na telefon a zpravy je celkove haklej. Nijak extra mi to nevadi, chapu, ze chce soukromi, ale proste mi to neda a stale si myslim, ze si dopisuje s tou, co me s ni podvedl. Ted premyslim, jestli se zase vratit a zabrousit do toho tematu, kdy me podvedl a zeptat se ho na rovinu, jestli je s ni furt v kontaktu a nebo do toho nerypat, kdyz to z ceho ho podezrivam ani nemusi byt pravda a akorat bych tim zase pripomnela tu chvili, kdy to mezi nami nebylo uplne ok. Ale na druhou stranu si myslim, ze pokud chci aby vztah zase fungoval, je dulezity vedet na 100%, jestli to tak fakt chce i druha strana i kdyz na venek to vypada, ze ano. Timhle si myslim, ze to jednoduse zjistim. Protoze jestli je s ni furt v kontaktu, tak je mi jasny, ze nema cenu v tom vztahu byt. Co myslíte, mám se ho na rovinu zeptat, když on se k tomu sám nevyjádřil? Moc díky za názor.

Nevěru neodpouštím ani za automatické nahlížení do telefonu a sdělování kde s kým co a jak..jednou zahne, zahne znova..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.11.20 15:13

Když mne manžel podvedl a já se rozhodla ho kvůli nevěře a nedůvěře opustit, dal mi jako důkaz toho, že mu mohu zase věřit veškeré přístupy ke všemu včetně jeho telefonu. Udělal to zcela dobrovolně, nebyl to můj požadavek. To byl první krok k tomu, abych mu alespoň dala šanci.

Každopádně nemám potřebu jej kontrolovat, ale vím, že kdykoliv mohu, protože mi to manžel umožnil a nebude se zlobit, pokud to udělám. Je to jeho projev toho, že chce, abych mu mohla začít zase věřit, protože ví, že problém způsobil on a nechce o nás přijít.

A teď si to srovnej s chováním přítele :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
49
16.11.20 15:26

Z mojej skúsenosti môžem povedať že to urobí znova len to lepšie zakryje. Moja ex mi to krásne potvrdila. A bola to omnoho hnusnejsia nevera.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4275
16.11.20 15:31

Asi záleží, co chceš ty. Plno lidí nevěru odsoudí a hned je to pro ně konečná. Jiný dají šanci. Asi i záleží, jestli jsou ve vztahu děti, jak dlouho spolu jste atd. A on se sám přiznal k nevěře aniž bys ho ty podezrivala?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5981
16.11.20 15:33
@Anonymní píše:
Zdravím. Přítel mě podvedl, přiznal se. Nějak jsme to překonali, ja mu odpustila a normalne fungujeme, vsechno se zda byt zase fajn. … …

Telefon napriklad furt strezi jak oko v hlave, vsude si ho taha s sebou.Je pravda, ze tohle v mensi mire delal i driv a na telefon a zpravy je celkove haklej. Nijak extra mi to nevadi, chapu, ze chce soukromi, ale proste mi to neda a stale si myslim, ze si dopisuje s tou, co me s ni podvedl…


Timhle si myslim, ze to jednoduse zjistim.Protoze jestli je s ni furt v kontaktu, tak je mi jasny, ze nema cenu v tom vztahu byt. Co myslíte, mám se ho na rovinu zeptat, když on se k tomu sám nevyjádřil? Moc díky za názor.

Cim presne a co zjistis?
Jakoze dotazem jestli s ni stale nepokracuje a nepise si anebo podivanim se do jeho zprav?

Ani jednim nezjistis vubec nic.
Kdyz se ho zeptas, jestli s ni pokracuje dal, tak byl by hlupak, kdyby ti to priznal podruhe, ted vi, ze oblbnout te podruhe, abys odpustila uz by mel o dost tezsi.
No a podivanim se do tel. taky nezjistis nic, kdyz neni trotl, tak bude vse od ni mazat a pokud nemaze, tak se do telefonu nedostanes a stejne smula pro tebe. ;)

Mate decka? Pokud ne, tak mu ze sebe prestan delat hlupacku a rovnou to ukonci. Na 95% v tom pokracuje, protoze vi, ze muze, uz te ukecal :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
52
16.11.20 15:42

Moje zkušenost : fungovat to bude jen pokud jste ochotni dát oba do nápravy vztahu 100%. Ty vztah zřejmě zachránit chceš, tak ted je to na partnerovi… ale jestli ho pořad podeziras, budeš pořad sama sebe trápit! Takže bud jste oba rozhodnutí jit do toho na maximum a začít jakoby od znova nebo ne a je to jen prodlužování něčeho co nakonec stejně skončí… Chtělo by to si fakt na rovinu promluvit, i když to znamená vracet se k tomu nepříjemnýmu co mezi vámi bylo. Jestli mu za to stojis, a jestli to mate vydržet, zvládnete to :kytka: Ale žít s tím že se pořad bojis aby to neudělal znovu, to se moc dlouho nedá a šťastná nebudes…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
505
16.11.20 15:49

Klidně se ho narovinu zeptej, pokud je to pro tebe důležité to vědět.. Řekni mu narovinu jak se cítíš a že máš pořád problém s důvěrou vůči němu.. Řekni mu, že sis všimla, že si pořád hlídá telefon a ať ti ho ukáže.. Pokud má čisté svědomí, tak to pochopí a bez problému ukáže.. Pokud bude vyvádět nebo se vytáčet, tak asi budeš mít jasno.. Uvidíš no, jeho reakce ti dost napoví.. Hodně sil a štěstí.. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.11.20 15:59

Duvera je vec krehka. V tvem případě by bylo naivní mu zcela důvěřovat. Nevidim duvod, proc by si mel chranit mobil jako oko v hlave. My s manzelem jsme spolu skoro 10 let. Nikdo si mobil nehlidá, lezi vsude mozne, pujcime si ho klidne kdyz druhý řídí auto. Zname hesla do pc i do mobilu. Prijde mi to normálni. Ja bych ale s nekym kdo mne zahnul byla jen v pripade, ze spolu mame dite a byl by to jednorazovy ulet pod vlivem alkoholu. Jinak ne. Ja se nerada trápim a mám se dost ráda…

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
16.11.20 16:44

Zažila jsem. Já teda ne přímo nevěru, na sex nedošlo (na 99%), ale byl tam úplně jednoznačný flirt z iniciativy mého přítele (a dotyčná slečna se velmi ochotně chytla, i když tou dobou už taky začínala jiný vztah…) Rozhodla jsem se podobně jako ty, tedy ve vztahu setrvat, dát tomu šanci. Ale věděla jsem jistě dvě věci: 1. nesnesu jakýkoli další kontakt mezi těmi dvěma, 2. já budu muset makat na tom, abych si znovu vybudovala k němu důvěru, jinak budu naopak žárlit jen víc a víc a vztah půjde stejně časem do kytek, jen klikatější a bolestivější cestou, než kdybych to rozsekla hned.
Ad 1… On tam ten kontakt pak ještě byl. Bylo to v době, kdy ještě frčel facebook, každý si tam cpal spousty příspěvků denně. A já párkrát viděla třeba jen to, že si „lajknou“ vzájemně fotku. Takže jsem do toho šla - prostě jsem to znovu otevřela a narovinu mu řekla, že tohle nesnesu. Přišlo mi to od něj hrozně hloupé a bezohledné. Nicméně to stačilo, ustalo to, on ji smazal, a věřím, že i kontakt utnul (teď už teda 100%, je to pár let, tehdy si s ní možná ještě mohl sem tam něco napsat, ale to jsem se nesnažila hlídat).
Ad 2 - byla to hrůza, horská dráha, trvalo to měsíce, než jsem se dopracovala k plné důvěře. On si samozřejmě taky začal víc hlídat telefon, nikdy ho nenechal nikde ležet, když jsme byli spolu (bylo to v době, kdy ještě nějaké snímače otisku prstu moc nebyly), hlídal si fakt všechno. Člověk si toho všimne, ani nemusí myslet na to, že ten telefon při první příležitosti proleze. Já se zmítala mezi „chci s ním být, stojí za to“ a „nenávidím ho, jak mi to mohl udělat, měla jsem se s ním okamžitě rozejít“, prostě emoční horská dráha jak blázen. Ale snažila jsem se věřit, učila se neřešit každý jeho krok beze mě, učila se žít s tím, že občas jde mezi lidi a já si nemůžu nikdy být úplně jistá, kdo tam bude a jestli tam nebude nějaká další. Bylo to těžké, na začátku jsem každou podobnou akci probrečela, bývalo mi na blití, když jsem nevěděla, kde s kým je, pokaždé, co jsem někde na soc. síti viděla nějaký kontakt se ženskou (komentáře u statusů atd.), hned jsem měla tendence stalkovat. Děs. Byla jsem úplně vypsychovaná… Ale to prostě nikam nevede, no. Srovnala jsem se s tím vším asi teprve po roce, přešly ty deprese, stavy na blití, nenávistné stavy, prostě to postupně vymizelo a já mu začala zase věřit.
Hele… Dneska máme 2 děti a lepšího chlapa abych pohledala. Bezva táta, stará se, ochotný pomoct, snaží se mi dělat radost. Taky změnil práci, vypracoval se, momentálně už roky tráví čas buď v práci nebo s rodinou, když někam vyrazí, vím vždycky přesně kam, s kým, co tam, ani se nemusím sama vyptávat. To já jen, kdyby tě odrazovaly komentáře typu „zahnul jednou, zahne znovu“… Jasně, někteří to „mají v krvi“, v případě mého chlapa to bylo o nějakém vývoji. Nelituju po těch letech, že jsem si to tehdy protrpěla. Takže pokud ve vztahu setrvat chceš, věříš, že ten chlap za to věří, radím dvě věci. Jednak si s ním otevřeně promluv, dej mu jasně najevo, že ti to ublížilo a kontakt s ní už nestrpíš, a taky začni v sobě zpracovávat, co se stalo, buduj v sobě tu důvěru, pomalu, postupně. On ten jeden nepříjemný rozhovor skousne, pokud za to opravdu stojí.

  • Citovat
  • Nahlásit
2875
16.11.20 18:16
@Anonymní píše:
Zdravím. Přítel mě podvedl, přiznal se. Nějak jsme to překonali, ja mu odpustila a normalne fungujeme, vsechno se zda byt zase fajn. Od te doby je ale hrozne podlomema moje duvera k nemu. Coz se asi da cekat. Ale prostě nevím, jestli mu můžu fakt věřit. Telefon napriklad furt strezi jak oko v hlave, vsude si ho taha s sebou. Je pravda, ze tohle v mensi mire delal i driv a na telefon a zpravy je celkove haklej. Nijak extra mi to nevadi, chapu, ze chce soukromi, ale proste mi to neda a stale si myslim, ze si dopisuje s tou, co me s ni podvedl. Ted premyslim, jestli se zase vratit a zabrousit do toho tematu, kdy me podvedl a zeptat se ho na rovinu, jestli je s ni furt v kontaktu a nebo do toho nerypat, kdyz to z ceho ho podezrivam ani nemusi byt pravda a akorat bych tim zase pripomnela tu chvili, kdy to mezi nami nebylo uplne ok. Ale na druhou stranu si myslim, ze pokud chci aby vztah zase fungoval, je dulezity vedet na 100%, jestli to tak fakt chce i druha strana i kdyz na venek to vypada, ze ano. Timhle si myslim, ze to jednoduse zjistim. Protoze jestli je s ni furt v kontaktu, tak je mi jasny, ze nema cenu v tom vztahu byt. Co myslíte, mám se ho na rovinu zeptat, když on se k tomu sám nevyjádřil? Moc díky za názor.

Jsi k němu hrozně ohleduplná. Nicméně to pak žere akorát tak tebe a on je v pohodě (a nejspíš si s ní píše dál). Otázka je, jestli fakt chceš vědět nebo ne. Pokud ano, tak to stejně nezjistíš tím, že se ho na to zeptáš. Myslíš, že se ti přizná?

Příspěvek upraven 17.11.20 v 04:18

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1000
16.11.20 20:57

Řešila jsi příčiny nevěry? :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
17.11.20 14:55
@Anonymní píše:
Zažila jsem. Já teda ne přímo nevěru, na sex nedošlo (na 99%), ale byl tam úplně jednoznačný flirt z iniciativy mého přítele (a dotyčná slečna se velmi ochotně chytla, i když tou dobou už taky začínala jiný vztah…) Rozhodla jsem se podobně jako ty, tedy ve vztahu setrvat, dát tomu šanci. Ale věděla jsem jistě dvě věci: 1. nesnesu jakýkoli další kontakt mezi těmi dvěma, 2. já budu muset makat na tom, abych si znovu vybudovala k němu důvěru, jinak budu naopak žárlit jen víc a víc a vztah půjde stejně časem do kytek, jen klikatější a bolestivější cestou, než kdybych to rozsekla hned.
Ad 1… On tam ten kontakt pak ještě byl. Bylo to v době, kdy ještě frčel facebook, každý si tam cpal spousty příspěvků denně. A já párkrát viděla třeba jen to, že si „lajknou“ vzájemně fotku. Takže jsem do toho šla - prostě jsem to znovu otevřela a narovinu mu řekla, že tohle nesnesu. Přišlo mi to od něj hrozně hloupé a bezohledné. Nicméně to stačilo, ustalo to, on ji smazal, a věřím, že i kontakt utnul (teď už teda 100%, je to pár let, tehdy si s ní možná ještě mohl sem tam něco napsat, ale to jsem se nesnažila hlídat).
Ad 2 - byla to hrůza, horská dráha, trvalo to měsíce, než jsem se dopracovala k plné důvěře. On si samozřejmě taky začal víc hlídat telefon, nikdy ho nenechal nikde ležet, když jsme byli spolu (bylo to v době, kdy ještě nějaké snímače otisku prstu moc nebyly), hlídal si fakt všechno. Člověk si toho všimne, ani nemusí myslet na to, že ten telefon při první příležitosti proleze. Já se zmítala mezi „chci s ním být, stojí za to“ a „nenávidím ho, jak mi to mohl udělat, měla jsem se s ním okamžitě rozejít“, prostě emoční horská dráha jak blázen. Ale snažila jsem se věřit, učila se neřešit každý jeho krok beze mě, učila se žít s tím, že občas jde mezi lidi a já si nemůžu nikdy být úplně jistá, kdo tam bude a jestli tam nebude nějaká další. Bylo to těžké, na začátku jsem každou podobnou akci probrečela, bývalo mi na blití, když jsem nevěděla, kde s kým je, pokaždé, co jsem někde na soc. síti viděla nějaký kontakt se ženskou (komentáře u statusů atd.), hned jsem měla tendence stalkovat. Děs. Byla jsem úplně vypsychovaná… Ale to prostě nikam nevede, no. Srovnala jsem se s tím vším asi teprve po roce, přešly ty deprese, stavy na blití, nenávistné stavy, prostě to postupně vymizelo a já mu začala zase věřit.
Hele… Dneska máme 2 děti a lepšího chlapa abych pohledala. Bezva táta, stará se, ochotný pomoct, snaží se mi dělat radost. Taky změnil práci, vypracoval se, momentálně už roky tráví čas buď v práci nebo s rodinou, když někam vyrazí, vím vždycky přesně kam, s kým, co tam, ani se nemusím sama vyptávat. To já jen, kdyby tě odrazovaly komentáře typu „zahnul jednou, zahne znovu“… Jasně, někteří to „mají v krvi“, v případě mého chlapa to bylo o nějakém vývoji. Nelituju po těch letech, že jsem si to tehdy protrpěla. Takže pokud ve vztahu setrvat chceš, věříš, že ten chlap za to věří, radím dvě věci. Jednak si s ním otevřeně promluv, dej mu jasně najevo, že ti to ublížilo a kontakt s ní už nestrpíš, a taky začni v sobě zpracovávat, co se stalo, buduj v sobě tu důvěru, pomalu, postupně. On ten jeden nepříjemný rozhovor skousne, pokud za to opravdu stojí.

To se krasne cte, zrovna tim prochazim a doufam, ze ten zbyvajici cit k ni pomine.

  • Citovat
  • Nahlásit
5981
17.11.20 15:18
@Anonymní píše:
Duvera je vec krehka. V tvem případě by bylo naivní mu zcela důvěřovat. Nevidim duvod, proc by si mel chranit mobil jako oko v hlave. My s manzelem jsme spolu skoro 10 let. Nikdo si mobil nehlidá, lezi vsude mozne, pujcime si ho klidne kdyz druhý řídí auto. Zname hesla do pc i do mobilu. Prijde mi to normálni. Ja bych ale s nekym kdo mne zahnul byla jen v pripade, ze spolu mame dite a byl by to jednorazovy ulet pod vlivem alkoholu. Jinak ne. Ja se nerada trápim a mám se dost ráda…

Ale ten duvod je naprosto zrejmy a jen nekdo, kdo se extremne boji rozchodu ho nevidi a nepripousti.

Kdyz budes mit co skryvat, tak si mobil budes vzdy chranit jako oko v hlave. Zadny jiny duvod neni a byt nemuze. Pokud neni agent tajne sluzby, co teda presne chrani za „duverne informace“? ;)

Ale to by si zakladatelka musela prestat lhat do kapsy, coz ji moc nevyhovuje. :D

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama