Podpůrná skupina pro sdílení starostí o nemocné rodiče

1237
27.12.19 12:02

podpůrná skupina pro sdílení starostí o nemocné rodiče

Ahoj holky,

chvíli jsem váhala, zda tuto diskuzi vůbec zakládat, ale nakonec mi to nedalo, neboť mi přijde, že se tenhle problém může týkat docela hodně z nás.
Tak abych to nějak uvedla - mamka mi onemocněla rakovinou prsu a mě přijde, že si na tohle téma nemám s kým povídat, sdílet a tak. V rodině jsem braná jako ta, která je schopna se ke všemu postavit, vše pořešit a tak - no asi to samy znáte. Nicméně sem tam mi chybí taková ta možnost si s někým vyměnit třeba pár vět a slov povzbuzení. Patrner, kolegyně nebo kamarádky mě samozřejmě vyslechnou, ale tím jak samy naštěstí takovou situaci nezažívají, tak je zase nechci nějakými svými splíny pořád zatěžovat.
Myslím, že je nás takových třeba více, které to mají podobně, tak když budete chtít resp. cítit, že je tohle i váš případ, tak se můžeme třeba aspoň takhle na dálku podporovat. určitě by šla zařídit i uzavřená skupina, kde bychom asi mohly psát otevřeněji.

Příspěvek upraven 27.12.19 v 12:59

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
27.12.19 12:23

@jeni já jsem onko pacientka s rak.prsu…
Pokud bys chtěla, mohu přes zprávy napsat

  • Nahlásit
  • Citovat
8837
27.12.19 12:33

Tak to se rada pridam, mame to ted u rodicu z obou stran

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
716
27.12.19 12:52

Pred dvema lety mi oba rodice onemocneli rakovinou…a ja mela novorozence. Oba jsou tu stale se mnou a tuk tuk to vypada dobre :dance: holky drzte se, bylo to hrozne obdobi!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4500
27.12.19 12:56

V současné době je mnoho různých svepomocnych skupin, které jsou zaměřený na pečující, zkus se mrknout ve svém okolí.
Určitě i zde ti pomůže psát si s lidmi, ale pokud máš tu možnost a našla bys takovou skupinu jak jsem psala, tak to není zcela na škodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1237
27.12.19 12:59

@Anonymni - to bys byla uplne zlata, kdybys poslala SZ - mamka je prave zdravotnice tak to nese jakoze navenek statecne a prijde mi, ze spis ja jsem z toho KO. Dcera (jakoze vnucka mamky) to vzala dobre, v jejim veku je to pro ni asi takove vzdalene a navic hodne veri babicce, ze kdyz rika, ze to bude ok, tak ze to tak proste bude…
Partner se me snazi podporovat, ale chudak taky toho na nej musi byt hodne.
Z me strany je nejhorsi ta nejistota a to ze nevim, jak k tomu celemu pristupovart, jak s mamkou o tom mluvit, jak ji podporit a tak. Potom samozrejme resim i ty prakticke veci, jakoze jak bude sobestacna po operaci, jakou podporu bude potrebovat, kdo a jak ji bude vozit treba na dalsi lecbu atp. No otazek primo nepocitane… @Sarusi - u nas nastesti tahle nemoc postihla jen mamku, ale ja jsme jedinacek + s tatou jsem jen v omezenem kontaktu, takze to rana byla taky pekna. Drz se.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama