Pokazila jsem začátek a ztratila jeho zamilovanost?

17
1.7.21 10:35

Pokazila jsem začátek a ztratila jeho zamilovanost?

Od ledna se scházím s jedním mužem. Bylo to tak, že mi psal a volal téměř každý den. Už ráno mi vyzváněl na telefonu, aby mi popřál dobré ráno a byli jsme schopni viset spolu takhle na mobilu třeba i 5 hodin vkuse. Když jsme byli oba v práci, tak jsme byli na telefonu skoro celou naši pracovní dobu. Když měl čas, jezdil za mnou a protože byl lockdown a zima, buď mě jen vozil po městě v autě a povídali jsme si. Nebo jsme šli na nějakou vycházku poblíž.
Mohlo by to nabrat hezký směr, pokud bych to celé nepokazila. :(
Já jsem vždy velmi opartrná, co se týče otvírání se druhým lidem. U tohoto muže obzvlášť, protože má pověst velkého záletníka, tudíž jsem si od něj držela odstup, abych se nespálila. Vyspali jsme se spolu brzy.. už v tom prvním měsící, kdy mi takhle nadbíhal, takže jsem nechtěla vypadat, že jsem se na něj emočně upnula. Nechtěla jsem, aby si myslel, jaká jsem naivní, jak mě dostal, jak jsem naletěla apod. tak jsem hrála ledovou královnu a možná to přepískla :(
Ve zprávách jsem byla spíše strohá, neopětovala jsem mu jeho zdrobněliny apod. Nechtěla jsem, aby si myslel, že jsem moc dychtivá ho vidět, takže když mi třeba navrhoval, abychom spolu jeli další den ráno na nějaký výlet, zamluvila jsem to stylem, že se mi nechce brodit bahnem. I proto, že jsem si nebyla jistá, jestli mě tam opravdu chce vzít. Říkal to totiž často tím stylem, že mi začal vyprávět, co má zítra s chlapama v plánu podniknout za výlet. A na konci jen tak letmo zmínil, jestli nechci jet taky. A když jsem řekla, že bude strašně foukat a pršet, že bych raději jela až bude hzečí počasí, tak už mě nepřemlouval, nebo mě nevzal za slovo a neřekl jiný den. Tak jsem měla za to, že mi to nabídl jen tak mezi řečí a vlastně mě na ten výlet zas až tak brát nechce. Častokrát třeba dělal to, že mluvil o nějakém místě a pak dodal, že mě tam někdy vezme, ale když byla příležitost, tak to nikdy neudělal.
Nebo když jsem se nemohli vidět několik dní a další den jsem já měla volno, ale on musel zas do práce a večer za dětmi, tak se zmínil, jestli nechci jet za ním do práce. Opět jsem nechtěla být za tu, co je celá hrr ho vidět, že za ním leze i do práce, tak jsem řekla, že se mi nechce o volnu vstávat v 6 ráno.
Z toho důvodu, totiž ze strachu z odmítnutí, jsem ani sama nikdy nenavrhla, kdy bychom se mohli vidět. Jednou jsem to udělala a odpověděl mi, že dnes nemůže, tak jsem to už nikdy neudělala. A jednou jsme byli domluveni se vidět, na poslední chvíli to zrušil, protože musel jet někam. Opět jsem nabyla dojmu, že prioritně jsem někde hodně nízko.
Co se týče fyzických interakcí, tam jsem byla taky velmi odtažitá. Když mě políbil, tak jsem to opětovala, když mě vzal za ruku, tak jsem ho nechala, ale sama jsem nic neiniciovala, protože jsem si nebyla jistá v kramflecích. Všechno tohle moje chování bylo jen ze strachu, aby mě neodmítl, nebo protože jsem nechtěla, aby poznal, že už mě dostal a začínám se zamilovávat.
Hodně se takhle snažil tak 3 měsíce, pak jeho zájem začal postupně upadat. Přestal mi každé ráno psát dobré ráno, přestal mi volat každý den, jeho pokusy mě vidět už nejsou tak časté. Teď mi to jeho počáteční chování schází a nejdřív jsem si říkala, že jsem se v něm nemýlila, že je to sukničkář, mě už dostal, tak jsem omrzela, ale začla jsem nad tím více přemýšlet a napadlo mě, jestli za to nemůžu já, že jsem byla tak odtažitá.
Myslíte, že je šance to ještě vrátit tam, kde to bylo?
Před několika týdny jsem se přemohla a řekla mu něco v tom smyslu, že bych ho ráda vídala častěji. Na to mi odpověděl, že ví, že na mě teď má méně času. Měla jsem sto chutí odpovědět, ať mě nelakuje, protože na začátku taky neměl čas každý den, ale dokázal si to zařídit. Kde je vůle, tam je cesta že jo. Ale spolkla jsem výčitky a odpověděla jsem, že v tom, jak to teď máme, nevidím moc smysl. Řekl mi něco v tom smyslu, že jak chci já no, že to záleží na mě. Do toho mi skočil telefonát, tak jsem náš hovor musela ukončit.
Mám pocit, že jsem prošvihla tu dobu na začátku, kdy jsem měla být k němu víc přístupná, otevřená, emoční, ukázat mu, že ho chci.. že tam byla šance udělat, aby se do mě zamiloval, a tím jak jsem se chovala, jsem ho od sebe odehnala a teď už je pozdě :(
Co si myslíte vy?

Příspěvek upraven 01.07.21 v 23:25

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
2067
1.7.21 10:36

Bože zkrať to tak na 1/3, kdo to má číst… :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
32513
1.7.21 10:40
@lorien08 píše:
Od ledna se scházím s jedním mužem. Bylo to tak, že mi psal a volal téměř každý den. Už ráno mi vyzváněl na telefonu, aby mi popřál dobré ráno a byli jsme schopni viset spolu takhle na mobilu třeba i 5 hodin vkuse. Když jsme byli oba v práci, tak jsme byli na telefonu skoro celou naši pracovní dobu. Když měl čas, jezdil za mnou a protože byl lockdown a zima, buď mě jen vozil po městě v autě a povídali jsme si. Nebo jsme šli na nějakou vycházku poblíž.
Mohlo by to nabrat hezký směr, pokud bych to celé nepokazila. :(
Já jsem vždy velmi opartrná, co se týče otvírání se druhým lidem. U tohoto muže obzvlášť, protože má pověst velkého záletníka, tudíž jsem si od něj držela odstup, abych se nespálila. Vyspali jsme se spolu brzy.. už v tom prvním měsící, kdy mi takhle nadbíhal, takže jsem nechtěla vypadat, že jsem se na něj emočně upnula. Nechtěla jsem, aby si myslel, jaká jsem naivní, jak mě dostal, jak jsem naletěla apod. tak jsem hrála ledovou královnu a možná to přepískla :(
Ve zprávách jsem byla spíše strohá, neopětovala jsem mu jeho zdrobněliny apod. Nechtěla jsem, aby si myslel, že jsem moc dychtivá ho vidět, takže když mi třeba navrhoval, abychom spolu jeli další den ráno na nějaký výlet, zamluvila jsem to stylem, že se mi nechce brodit bahnem. I proto, že jsem si nebyla jistá, jestli mě tam opravdu chce vzít. Říkal to totiž často tím stylem, že mi začal vyprávět, co má zítra s chlapama v plánu podniknout za výlet. A na konci jen tak letmo zmínil, jestli nechci jet taky. A když jsem řekla, že bude strašně foukat a pršet, že bych raději jela až bude hzečí počasí, tak už mě nepřemlouval, nebo mě nevzal za slovo a neřekl jiný den. Tak jsem měla za to, že mi to nabídl jen tak mezi řečí a vlastně mě na ten výlet zas až tak brát nechce. Častokrát třeba dělal to, že mluvil o nějakém místě a pak dodal, že mě tam někdy vezme, ale když byla příležitost, tak to nikdy neudělal.
Nebo když jsem se nemohli vidět několik dní a další den jsem já měla volno, ale on musel zas do práce a večer za dětmi, tak se zmínil, jestli nechci jet za ním do práce. Opět jsem nechtěla být za tu, co je celá hrr ho vidět, že za ním leze i do práce, tak jsem řekla, že se mi nechce o volnu vstávat v 6 ráno.
Z toho důvodu, totiž ze strachu z odmítnutí, jsem ani sama nikdy nenavrhla, kdy bychom se mohli vidět. Jednou jsem to udělala a odpověděl mi, že dnes nemůže, tak jsem to už nikdy neudělala. A jednou jsme byli domluveni se vidět, na poslední chvíli to zrušil, protože musel jet s kamarádem vyzvednout auto a protáhlo se to. Opět jsem nabyla dojmu, že prioritně jsem někde hodně nízko.
Co se týče fyzických interakcí, tam jsem byla taky velmi odtažitá. Když mě políbil, tak jsem to opětovala, když mě vzal za ruku, tak jsem ho nechala, ale sama jsem nic neiniciovala, protože jsem si nebyla jistá v kramflecích. Všechno tohle moje chování bylo jen ze strachu, aby mě neodmítl, nebo protože jsem nechtěla, aby poznal, že už mě dostal a začínám se zamilovávat.
Hodně se takhle snažil tak 3 měsíce, pak jeho zájem začal postupně upadat. Přestal mi každé ráno psát dobré ráno, přestal mi volat každý den, jeho pokusy mě vidět už nejsou tak časté. Teď mi to jeho počáteční chování schází a nejdřív jsem si říkala, že jsem se v něm nemýlila, že je to sukničkář, mě už dostal, tak jsem omrzela, ale začla jsem nad tím více přemýšlet a napadlo mě, jestli za to nemůžu já, že jsem byla tak odtažitá.
Myslíte, že je šance to ještě vrátit tam, kde to bylo?
Před několika týdny jsem se přemohla a řekla mu něco v tom smyslu, že bych ho ráda vídala častěji. Na to mi odpověděl, že ví, že na mě teď má méně času. Měla jsem sto chutí odpovědět, ať mě nelakuje, protože na začátku taky neměl čas každý den, ale dokázal si to zařídit. Kde je vůle, tam je cesta že jo. Ale spolkla jsem výčitky a odpověděla jsem, že v tom, jak to teď máme, nevidím moc smysl. Řekl mi něco v tom smyslu, že jak chci já no, že to záleží na mě. Do toho mi skočil telefonát, tak jsem náš hovor musela ukončit.
Mám pocit, že jsem prošvihla tu dobu na začátku, kdy jsem měla být k němu víc přístupná, otevřená, emoční, ukázat mu, že ho chci.. že tam byla šance udělat, aby se do mě zamiloval, a tím jak jsem se chovala, jsem ho od sebe odehnala a teď už je pozdě :(
Co si myslíte vy?

Když bych byla na jeho místě, myslela bych si, že nemáš až tak moc zájem…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3024
1.7.21 10:45

Jak často jste se vídali předtím a jak často teď?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11492
1.7.21 10:50

Nechtěla jsi být hrr, tak si ho pořád odmítala, když vymýšlel společnou aktivitu. Pořád se ti nechtělo, zima, bláto, ošklivý počasí. Sama jsi nevyvynula žádnou aktivitu a jemu asi pomalu dochází, že s tebou nic nebude. Tedˇse snažíš aby se to vrátilo zpět, ale to už asi podle mě nepůjde.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18044
1.7.21 10:52

Sorry cely to cist nechci. Ale z toho co jsem byla ochotná, tak jo, tvoje chyba

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
916
1.7.21 10:53
@jednoslunicko píše:
Bože zkrať to tak na 1/3, kdo to má číst… :zed:

tak to nečti ne

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9098
1.7.21 10:53

No přestalo ho to bavit, je to jednoduchý. Holt nemáš zájem, tak nemáš a jde o dům dál. Že ty to máš v hlavě ve skutečnosti naopak on nemůže tušit. Takže buď konec a nebo se začni sakra snažit. A dělej přesně to, co dělal na začátku on.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17
1.7.21 10:53

Předtím jsme se vídali třeba 2-4× do týdne. Častěji to nešlo kvůli práci a jeho závazkům (má děti z předchozího manželství). I když byl vytíženější, tak si ale čas udělal i kdyby jen na chvilku. Teď se vidíme tak jednou za 2-3 týdny… Nejvíc mě rozčiluje, když mi volá, zjistím, že má vlastně volno, ale je moc unavený z práce a jde si lehnout místo toho, aby za mnou zajel…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
185
1.7.21 10:54

Jo, tohle je špatne. Špatně je to, že jsi měla od začátku pochyby. Já prostě nadšeně chodila na rande, vrhala jsem se po nem a dávala najevo zamilovanost. Prostě jsem mu od začátku věřila. Věděla jsem, že se můžu takhle otevrit. U tebe je problém, že už ho podezíráš a ještě s ním ani nechodíš. Možná to vycítil :? :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17
1.7.21 10:55

Říkám si, jestli má cenu se teď snažit, když zájem z jeho strany očividně ochladl. Teď budu dolejzat, a to nechci, když vidím, že to nebude mít smysl.
Já zkušenosti s muži moc nemám, předtím jsem se hodně spálila a důsledkem toho jsem takhle opatrná, až si sama sobě škodím :(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9098
1.7.21 10:57
@lorien08 píše:
Předtím jsme se vídali třeba 2-4× do týdne. Častěji to nešlo kvůli práci a jeho závazkům (má děti z předchozího manželství). I když byl vytíženější, tak si ale čas udělal i kdyby jen na chvilku. Teď se vidíme tak jednou za 2-3 týdny… Nejvíc mě rozčiluje, když mi volá, zjistím, že má vlastně volno, ale je moc unavený z práce a jde si lehnout místo toho, aby za mnou zajel…

Takže se chová úplně stejně jako ty předtím :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2047
1.7.21 11:01

@lorien08 otazkou je, jestli by to šílene pnuti samo o sobe neopadlo, i kdybys ty byla byvala růžovej kraliček v sametovem pytličku ;)

Jestli ma navic povest sukničkare, tak to muze i souviset s tim. Ze rychle vzplane a pak se rychle uhasi.

Kazdopadne, i to je otazkou chemie mezi lidmi, ten milostny jazyk. Nektery par spolu ťuťá, nekdo je ve slovech chladnejsi. Jinak tys ho neodmitala, pokud jsem dobre cetla, ne :think:

Navrat do prvnich dnu bych necekala, ale porad to muzete vyklidnit do nejakeho hezkeho modu ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
92
1.7.21 11:03
@lorien08 píše:
Od ledna se scházím s jedním mužem. Bylo to tak, že mi psal a volal téměř každý den. Už ráno mi vyzváněl na telefonu, aby mi popřál dobré ráno a byli jsme schopni viset spolu takhle na mobilu třeba i 5 hodin vkuse. Když jsme byli oba v práci, tak jsme byli na telefonu skoro celou naši pracovní dobu. Když měl čas, jezdil za mnou a protože byl lockdown a zima, buď mě jen vozil po městě v autě a povídali jsme si. Nebo jsme šli na nějakou vycházku poblíž.
Mohlo by to nabrat hezký směr, pokud bych to celé nepokazila. :(
Já jsem vždy velmi opartrná, co se týče otvírání se druhým lidem. U tohoto muže obzvlášť, protože má pověst velkého záletníka, tudíž jsem si od něj držela odstup, abych se nespálila. Vyspali jsme se spolu brzy.. už v tom prvním měsící, kdy mi takhle nadbíhal, takže jsem nechtěla vypadat, že jsem se na něj emočně upnula. Nechtěla jsem, aby si myslel, jaká jsem naivní, jak mě dostal, jak jsem naletěla apod. tak jsem hrála ledovou královnu a možná to přepískla :(
Ve zprávách jsem byla spíše strohá, neopětovala jsem mu jeho zdrobněliny apod. Nechtěla jsem, aby si myslel, že jsem moc dychtivá ho vidět, takže když mi třeba navrhoval, abychom spolu jeli další den ráno na nějaký výlet, zamluvila jsem to stylem, že se mi nechce brodit bahnem. I proto, že jsem si nebyla jistá, jestli mě tam opravdu chce vzít. Říkal to totiž často tím stylem, že mi začal vyprávět, co má zítra s chlapama v plánu podniknout za výlet. A na konci jen tak letmo zmínil, jestli nechci jet taky. A když jsem řekla, že bude strašně foukat a pršet, že bych raději jela až bude hzečí počasí, tak už mě nepřemlouval, nebo mě nevzal za slovo a neřekl jiný den. Tak jsem měla za to, že mi to nabídl jen tak mezi řečí a vlastně mě na ten výlet zas až tak brát nechce. Častokrát třeba dělal to, že mluvil o nějakém místě a pak dodal, že mě tam někdy vezme, ale když byla příležitost, tak to nikdy neudělal.
Nebo když jsem se nemohli vidět několik dní a další den jsem já měla volno, ale on musel zas do práce a večer za dětmi, tak se zmínil, jestli nechci jet za ním do práce. Opět jsem nechtěla být za tu, co je celá hrr ho vidět, že za ním leze i do práce, tak jsem řekla, že se mi nechce o volnu vstávat v 6 ráno.
Z toho důvodu, totiž ze strachu z odmítnutí, jsem ani sama nikdy nenavrhla, kdy bychom se mohli vidět. Jednou jsem to udělala a odpověděl mi, že dnes nemůže, tak jsem to už nikdy neudělala. A jednou jsme byli domluveni se vidět, na poslední chvíli to zrušil, protože musel jet s kamarádem vyzvednout auto a protáhlo se to. Opět jsem nabyla dojmu, že prioritně jsem někde hodně nízko.
Co se týče fyzických interakcí, tam jsem byla taky velmi odtažitá. Když mě políbil, tak jsem to opětovala, když mě vzal za ruku, tak jsem ho nechala, ale sama jsem nic neiniciovala, protože jsem si nebyla jistá v kramflecích. Všechno tohle moje chování bylo jen ze strachu, aby mě neodmítl, nebo protože jsem nechtěla, aby poznal, že už mě dostal a začínám se zamilovávat.
Hodně se takhle snažil tak 3 měsíce, pak jeho zájem začal postupně upadat. Přestal mi každé ráno psát dobré ráno, přestal mi volat každý den, jeho pokusy mě vidět už nejsou tak časté. Teď mi to jeho počáteční chování schází a nejdřív jsem si říkala, že jsem se v něm nemýlila, že je to sukničkář, mě už dostal, tak jsem omrzela, ale začla jsem nad tím více přemýšlet a napadlo mě, jestli za to nemůžu já, že jsem byla tak odtažitá.
Myslíte, že je šance to ještě vrátit tam, kde to bylo?
Před několika týdny jsem se přemohla a řekla mu něco v tom smyslu, že bych ho ráda vídala častěji. Na to mi odpověděl, že ví, že na mě teď má méně času. Měla jsem sto chutí odpovědět, ať mě nelakuje, protože na začátku taky neměl čas každý den, ale dokázal si to zařídit. Kde je vůle, tam je cesta že jo. Ale spolkla jsem výčitky a odpověděla jsem, že v tom, jak to teď máme, nevidím moc smysl. Řekl mi něco v tom smyslu, že jak chci já no, že to záleží na mě. Do toho mi skočil telefonát, tak jsem náš hovor musela ukončit.
Mám pocit, že jsem prošvihla tu dobu na začátku, kdy jsem měla být k němu víc přístupná, otevřená, emoční, ukázat mu, že ho chci.. že tam byla šance udělat, aby se do mě zamiloval, a tím jak jsem se chovala, jsem ho od sebe odehnala a teď už je pozdě :(
Co si myslíte vy?

Hele, tady to máš. Chápu, že jsi měla strach, že tě jen využívá, že má pověst sukničkáře. Ale pokud jsi ho odstrkovala s tím, že je špatné počasí, že fouká (můžeš se obléct tepleji), že prší (tak deštník nebo pláštěnky), že se ti nechce ráno vstávat - taky bych neměla o takovou osobu zájem, když jí vadí úplně všechno, radši bych dala přednost někomu víc do nepohody… upřímně se divím, že to nadbíhání mu vydrželo 3 měsíce.
(My jsme se s partnerem vídali, jelikož máme nepravidelné směny, třeba po práci ve 4 ráno aspoň na hodinku, na dvě a to jsme spolu ještě nebyli pár, jen přátelé.)
Navíc pokud za tu dobu jsi jen jednou navrhla, že se sejdete a bohužel neměl čas. Tak jsi to měla zkusit příště. Z tvého chování bych opravdu měla pocit, že nemáš zájem nebo máš třeba nějaký nevyřešený problém, co se týká vztahů…

Každopádně rada pro příště - nic netlač na sílu, buď přirozená, neupínej se a užívej si přítomnost toho druhého. Nemusíš se zamilovat hned a všechno vyplyne časem,..
V žádném vztahu není jistota ničeho. Vztah je o dvou lidech, kteří se rozhodli, že budou spolu a pak záleží, jak k tomu kdo přistupuje. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
58
1.7.21 11:10

Jestli jeho zápal už vyhasl, tak ho těžko oživíš. Na druhou stranu, pokud je to sukničkář a pochybná partie, mrzet tě to nemusí.

Měla by sis ale rozmyslet, co vlastně chceš. Bojíš se spálit, ale přesto se necháš nabalovat mužem pochybné pověsti. Pokud se chceš takovým vyhnout, tak to utni hned v začátku. Pokud se ale rozhodneš do někoho jít, tak nemůžeš dělat ledovou královnu.

Jinak jedna věc je odtažitost, druhá to zdůvodnění. Nevím, co za chlapa je on, ale já třeba rád turistiku a pokud by mi slečna odmítla výlet, protože venku je bláto, tak ztratím zájem zcela, protože si pomyslím, že je to nějaká nafrněná hraběnka…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat