Poraďte co zařídit, když je mi 21

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 13:35
Poraďte co zařídit, když je mi 21

Ahojte,
Zajimalo by mě, co byste mi poradily, co vsechno udělat a zařídit, kdybyste byly v mych letech.
Je mi 21, 2 rokem studuju na VŠ denní studium, mam brigadu kde si vydělám 5 tisíc měsíčně. Těhotná nejsem a ani v par budoucích letech neplánuju. Přítele mám. Mam jedno spoření, kde posílám obvykle 2 tisíce. Připadá mi to ale hrozně málo. Jednou bych se chtěla odstehovat na barák.
Co byste dělaly vy, abyste měli plnohodnotný život? Aby ste se v budoucnu měly dobře? I co se třeba týče jídla, cvičení, hodnot, postojů? Co je pro Vás nejdůležitější? Podle ceho byste si vybraly partnera, po tech vsech zkušenostech? Co by mu třeba nemělo chybět, abyste byly šťastné?
Rozepište se, zajímají me názory zkušenějších :andel:
Anonym-jsem tu casto a nechci at se věk a ostatni poji s mojí přezdívkou

Reakce:
ontar
Ukecaná baba ;) 1729 příspěvků 04.04.19 13:39

To je jednoduché…neztrácej čas s chudýma, najdi si bohatého…

Elath
Kecalka 269 příspěvků 04.04.19 13:39

Na léto bych sbalila batoh a jela do světa. Co nejvíc cestovala.

Kriss Tina
Extra třída :D 10168 příspěvků 04.04.19 13:40

Podle mě toho při studiu děláš dost, nejdřív dodelej školu, najdi si praci, něco odpracuj, získej praxi. Pak můžeš myslet na rodinu. Mezitím dělej co tě baví, nejlíp cestuj, ať něco zažiješ než budou děti, pak to sice jde taky, ale už to není takové :) a co se týče výběru partnera tak to je na tobě, za mě je důležité mít podobné zájmy, hodnoty a představu o budoucnosti.

Jančakecalka
Generální žvanilka 23351 příspěvků 04.04.19 13:44

Takovéhle plány do budoucna jsem ve tvém věku měla taky.jenže, pak se stala jedna ošklivá věc a všechny radosti a plány byly z minuty na minutu pryč a dnes žiju úplně jinak, než jsem chtěla, bohužel, nic nenadělám, naučila jsem se tak žít a raději si nic dopředu už neplánuju.Dodělej školu, drž se toho, co tě baví a čas tě nasměruje.....

Tichošlápek
Extra třída :D 14344 příspěvků 04.04.19 13:45

Jejda holka v 21 jsem studovala, cestovala, bavila se a pracovala, když došly peníze :lol: jídlo a cvičení neřeším ani po 30. Jsi mladá, užívej a sama časem uvidíš, kam tě to táhne

Tableta
Závislačka 4892 příspěvků 04.04.19 13:48

Skromnost a střídmost je klíčem k úspěchu.
Ohledně výběru partnera, a vlastně i čehokoliv jinýho, je důležitý stanovit si nároky a z nich neslevit. Nikdy. Pro mě bylo důležitý, aby nekouřil, nepil, nedrogoval, pracoval. Bonus bylo to, že ve svých 21 letech nebydlel u rodičů.
Cvičit a zdravě jíst je taky samozřejmě důležitý, to se nám ale jaksi vyhlo kontrole :poblion: A já jsem přibrala 20kg. Naštěstí mi na to manžel nic neřekl ani nenaznačil, ale je jasný, že radost z toho nemá. Proto je důležitý chtít se líbit svému protějšku a udržovat se. Tady mám co dohánět.
Taky si myslím, že je v partnerství hodně důležitý se hned na začátku dohodnout na pravidlech. Pokud se dohodnete, že budete monogamní :palec:, tak je na místě stanovit si pravidlo, že nikdy nebudete chodit na návštěvu k opačnému pohlaví sami. Například. Atd…
Zbytečně neutrácet, nekupovat nejnovější iphone, když mám mobil fungující,…

Neprokrastinovat, ale zároveň si najít čas i sama na sebe a umět odpočívat

Příspěvek upraven 04.04.19 v 13:54

Venceslavka
Kecalka 269 příspěvků 04.04.19 13:48

Za mě, uzivej si, cestuj, párty. A chlap? Ten na kterého se budeš moct spolehnout v jakékoli situaci.

ANNYlis
Stálice 56 příspěvků 04.04.19 13:56

Docela dost otázek na které si myslím, že by si měl člověk odpovědi najít životem sám…

chs.jasmin
Echt Kelišová 9421 příspěvků 04.04.19 13:57
@Anonymní píše:
Ahojte,
Zajimalo by mě, co byste mi poradily, co vsechno udělat a zařídit, kdybyste byly v mych letech.
Je mi 21, 2 rokem studuju na VŠ denní studium, mam brigadu kde si vydělám 5 tisíc měsíčně. Těhotná nejsem a ani v par budoucích letech neplánuju. Přítele mám. Mam jedno spoření, kde posílám obvykle 2 tisíce. Připadá mi to ale hrozně málo. Jednou bych se chtěla odstehovat na barák.
Co byste dělaly vy, abyste měli plnohodnotný život? Aby ste se v budoucnu měly dobře? I co se třeba týče jídla, cvičení, hodnot, postojů? Co je pro Vás nejdůležitější? Podle ceho byste si vybraly partnera, po tech vsech zkušenostech? Co by mu třeba nemělo chybět, abyste byly šťastné?
Rozepište se, zajímají me názory zkušenějších :andel:
Anonym-jsem tu casto a nechci at se věk a ostatni poji s mojí přezdívkou

Ahoj,

když to vezmu takto - čeho nejvíc lituju, co jsem udělala po maturitě a celkově v období než jsme měli děti?

Lituju toho, že jsme více necestovali, že jsme právě spořili a spořili, makali a na dovolenou jezdili na mamahotel :oops: a když se ohlédneme na tu dobu po maturitě, kdy jsme 6 let žili v Praze a dřeli a platili šílený nájem a o to víc museli dřít - uplný vakuum, nula nula nic Ano, já si udělala praxi, která mi ted otevírá dveře u nás na Moravě, a našetřili jsme si na částečnou hypoteku :nevim: ale i to bych ted volila jinak.

Je to možná tím, že jsem poslední roky hodně přičuchla k minimalismu, disfrutalismu - prostě mít méně, ale více žít. Dřepět méně času v práci, ale víc si užívat a prožívat s rodinou. Méně nadávat a více milovat :nevim:

Nevím zda to píšu srozumitelně? :mrgreen:

Prostě bych si víc užívala, cestovala, méně se podřizovala, více riskovala, více si hýčkala rodinu, trávila méně času studiem :oops: …

A k tomu životnímu partnerovi - za životního partnera jsem si vybrala pravý opak kluka, se kterými jsem randila. Jsme spolu 10let, kamarádi nám prorokovali maximálně jednu sezonu. A vím, že se na něj mužu spolehnout, že mi bude vždy oporou, že o mě neřekne nic zlého, že se za mě postaví, že kdyby se cokoli stalo, tak že se o vše postará (což jsem si ozkoušela lonské leto při hospitalizaci a následné břišní operaci), vím, že mě podpoří ve všem co si umanu, vím že zabezpečí rodinu a vím, že bude a je skvělý táta, který ty děti povede správným směrem - což jsem věděla i před dětma :nevim:
Prostě jsem nechtěla jiného kluka, nestála jsem o flirtování, neotáčela jsem se po druhých, nebavilo mě tlachání s jinýma :nevim: když jsem seděla v lavici a pípl mi telefon, hned jsem nadskočila, že to je on - těšila jsem se až budeme spolu, vše jsem odsouvala, aby jsme spolu mohli být.....

… Prostě to tak nějak poznáš, že to je ono. :oops: A dokonce i po 10ti letech si ty víkendy hlídáme, abychom byli spolu, protože spolu být chceme :mrgreen:

Akinorewa
Povídálka 39 příspěvků 04.04.19 14:26

Dostuduj a cestuj. Třeba work and travel.. Osamostatníš se, poznáš fůru nových lidí, míst, životů a příběhů. Nejlepší je škola života. Partner? To musíš poznat sama, kdy je to ONO! Ale štěstí se musí naproti :)

freeport
Ukecaná baba ;) 1155 příspěvků 04.04.19 14:32

Tak já v jednadvaceti se chtěla strašně moc vdávat a mít dítě. což jsem i realizovala. teď bych v jednadvaceti cestovala a užívala si života. Poznávala bych svět. Ono se to teda dá i ve čtyřiceti, ale když je člověk mladší a bez závazků a má život před sebou jde to daleko lépe.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 04.04.19 15:20

Já jsem od 13 chodila po brigádách, protože jsem dost na peníze no :-D, od 21 jsem při VŠ pracovala na poloviční úvazek. Našla jsem si skvělýho chlapa, kterej umí máknout a je cílevědomý. I když jsme měli oba holý zadek, tak jsme se oba celkem vypracovali a když mi bylo 24, tak jsme koupili byt a neměli problém složit 20% z ceny a dostat hypotéku. V 25 jsem začala pracovat na plný úvazek. Teď je mi 26 a končím Mgr. studium, pracuju a každým týdnem nás čeká stěhování do toho bytu. Co se týče zbytku, tak za mě hlavně cestovat a aktivně žít. A užívat si přátele a dobré jídlo. :)

Jinak samozřejmě to není tak růžové, jak se zdá. Učím se po nocích. Večírky v týdnu to neexistuje atp. Zaleží co je pro tebe přednější…Kolikrát si říkám, že jsem se na to nevykašlala, ale zas na druhou stranu bych teď určitě zase nadávala, že musím jíst těstoviny s kečupem… :mrgreen:

AnnieTRoj
Kecalka 282 příspěvků 04.04.19 15:59

Je mi 21 žiju s partnerem (23) v pronájmu ve městě (nechceme tu zůstat) . Partner denně dojíždí 45 km do práce já téměř denně do školy, často jezdíme spolu autem, já někdy busem, vlakem. Studuji druhým rokem VŠ. A už se těším na povolání, které budu moci díky ní vykonávat. Mám různé zájmy, ale nic do hloubky (kromě školy). Chodím na brigádu, teď si vyjednávám druhou. Rekreačně sportuji, partner na úrovni okresu závodně. S partnerem si užíváme života se vším všudy, ale snažíme se něco ušetřit. Máme finanční rezervu. Až dostuduju tak bychom rádi do domu na vesnici nebo do malého města. Milujeme přírodu a trávíme v ní čas. S přítelem chodím přes čtyři roky. Už jsme spolu ledaco prožili.
Hodně často se navštěvuje mě s rodinou a nadprůměrně dobře spolu vycházíme.
Jsem šťastná, ale já si nepamatuji, že bych byla někdy nešťastná :D. (Kromě chvilkových splínů.)

Váš příspěvek
Reklama