Pořád něco hledám nebo ničím

57
31.5.18 23:16

Pořát něco hledám ničím

Ahoj, jsem zoufalá a jdu si vylít srdicko, vzhledem k tomu, že jsem musela tohle téma založit si přijdu jako jediná na světe. Jsem stastne vdaná, mám dva syny, pět a půl a rok a pul, může, který se zapojuje do chodu rodiny, prostě doma vše o.k.Ale.Prijdu si jak prokletá. Predem předesílam, že to zkusim vše popsat co nejlíp. Na co sáhnu, to totiž zkazim.Na podzim jsem chtěla vyčistit myčku, vyndala jsem těsnění a už nešlo nazpátek, ani v opravne. Mycka v řiti, museli jsme ušetřit na jinou.Pak mi z kuch. linky zezhora, vypadla skleněná lahvička, brinkla o sporák a sklokeramická deska rozsekaná. Podotykam, že mám jen metr a půl a celý život se pro něco natahuju a tohle me fakt nasralo. Takze se kupoval sporák. Bezne se mi ztratí nějaká věc. Ted třeba postrádám mikinu a kšiltovku mladšího syna. Vetsinou ty věci, co hledám už nenajdu.Nebo teď nemůžu najít sluneční clony na dioptrické brýle. Nebo jsme teď byli na vejlete, půjčili jsme si na chvilku lodičku, nechali jsme kočárek na břehu, všechny cennosti vzali sebou a ejhle, doma jsem zjistila, že mi chybí z přebalovací tašky podložka. Zda mi ji někdo ukradl, nebo jsme ji někde vytrousili už nezjistim.Deje se mi to stále, co se týká těch drobnosti, jako mikiny a pod.,ale naučila jsem se aspoň u hledání nebesnit a být v klidu. Jenze když je to denně, tak pak bouchnu, jako dnes.Jo a nedávno jsem si koupila taky novej telefon, ten původní dofungoval, a než jsem si stačila. z „Číny“ abych ušetřila objednat tvrzený sklo a kryt, tak mi telefon upadl a prasknul displej. X toho jsem vydržela, ale telefon byla poslední tresinka, to jsem už dost obracela. A pak právě následovala ta podložka a clonka na brejle.Pak se to ve mě naakumulovanou, jsem strašně na sebe nasrana a brečím. Chodim po celou dobu mateřských po brigádách a místo aby jsme si přilepšovali a něco ušetřili, tak jen calujem moje nehody.Jo.a taky furt neco reklamuju.Co koupim, vyberu ja, to se pokazi.To jako vazne.Uz se bojim cokoliv vybrat.Od drobnosti az po vetsi veci.To jdu treba klukovi do obuvi koupit sandale a za mesic jsou rozpadly.Muj muž mi v životě za to nevynadal, ale slova podpory, když tu lezim a brečím nad sebou už taky nemá(nedivím se mu).Nejvíc mě s..re, že čím víc jsem. z toho zoufalá, tím víc mi začíná těch příhod a nehod přibývat. A to jsou jen střípky. To jdu třeba pro kluka do školky, nechám v šatně svoje sluneční brýle, klíče hledam denně, prijedem od tchanu a už mi mamka volá, co všechno jsem tam nechala, k doktorovi jedu třeba bez doporucenky, do obchodu bez peněz a tak dále a dále. Jsem snad magor? :cert: Prosím jen ne žádné rypave názory, já jsem z toho fakt zoufalá. Kolikrat už jsem si říkala, jestli nemám nějakou nemoc, ale loni mi dělali skrz obrnu lícního nervu CT mozku a v pohodě, tak já už fakt nevím. :,( :,(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
13291
31.5.18 23:27

Mozna je toho na tebe moc? Ja byvam roztrzita a nesoustredena v silnem stresu nebo kdyz jsem hodne unavena. Jo a hlavne si nerikej, ze na co sahnes, to zkazis. Protoze si to tim muzes nevedomne programovat.Spis si dopredu rikej, dam si pozor na to a tamto. A uc se ze zkusenosti predvidat.(viz sklo na horni polici). Me tohle naprogramovali doma, kdyz se mi neustale vysmivali, ze kam slapnu, tam pry sedm let trava neroste a trvalo mi celkem dlouho se toho presvedceni zbavit. Btw, kazdy z nas obcas nechtene neco rozbije, je to normalni.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27684
31.5.18 23:28

Jsi jen roztržitá. Věci jako klíče ztrácí lidi pořád :nevim: Mobil je blbý, dávám ho tak, aby mi nespadl. A kryt na něj extra nemám. A syn (3,5) si ho taky občas půjčí.
Než vyjdeš ven, vše si překontroluj. Nespěchej. A co zapomeneš, to neřeš. Rozpadlé sandály, pokud byly z běžného obchodu a ne za 100, jsou smůla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1041
31.5.18 23:30

Jednak doporucim si to pomalu prenastavovat v hlave, protoze ne nadarmo se rika co vyzarujes to pritahujes a za druhe doporucim dobrou pojistku ;) u tebe se evidentne vyplati vic nez u kohokoli jineho. Na tu mycku i desku by se plneni vztahovalo. ;) a urcite nejsi jedina.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1960
31.5.18 23:36

Taky bych doporucila pojistku, takovou aby se vztahovala i na mobil. Sandaly bych sla reklamovat, pokud se rozpadly uz po mesici. A to ostatni jsou malickosti, spousta lidi porad hleda klice, penezenku, atd.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1783
31.5.18 23:48

Já si u takových věcí vždycky vzpomenu na první větu úvodu do psychologie " Zapomínání je fyziologický proces, který zabraňuje zbláznění se."
Jinak to co zažíváš znám. Ať objednám, koupím cokoli, je tu nemalé riziko, že se to rozbije, nedorazí to apod. Kolikrát už mne napadlo, že si připadám jak prokletá :mrgreen: Ale časem jsem přišla na to, že jsem jak motorová myš, ale tělo už někdy nemůže a tak začně být roztržité, zapomínat apod.
Nejvíc mi pomohlo to po letech bojů proti tomu se přijmout se vším všudy. Mám pocit, že těch nehod o něco ubylo a když se dostaví pocit nadhledu, tak to je milionový. Tak snad aspoň k něčemu to je, naučit se brát sebe sama se vším všudy a ideálně to neřešit (netrápit se tím). Dneska už si z toho někdy dělám srandu a tak to časem začal obšas brát jako srandu i chlap. Držím palce :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
31.5.18 23:58

@Napy Jo holka, to je prostě život. Za posledni rok jsem měla své relativně nové auto třikrát v autoservisu, z toho jednou, protože jsem bourala. Dvakrát jsem ulomila otvírání u pračky, protože jsem ji otevírala, když jsem neměla. Na navsteve jsem si zapomněla glukometr a léky, takže jsem musela jet několik hodin zpátky, abych si věci vyzvedla. Při mleti jsem zničila mlýnek, protože jsem mlela zřejmě něco, co se v něm mlít nesmí. A něco hledám neustále, krom jiného nemůžu najít jednu docela důležitou zprávu od doktora. A za mesis jsem si vzpomněla zhruba tak třikrát, že si mám brát léky, který bych opravdu brát měla. Myslím si, že to je prostě běžné a děje se to kdekomu. Taky máme neustále něco rozbitého. Teď třeba nám už tři týdny nepere pracka, protože opravar prostě nějak nemá čas. Podle mě se to neděje nic neobvyklého, jen si to moc bereš a některé věci se ti možná dekou právě proto, že jsi vynervovana.

  • Citovat
  • Nahlásit
366
1.6.18 00:14

Mě přijde, ze jsi spis unavená a znáš to jak se říká “když se daří, tak se daří “ ;) a ze na co sáhneš to zkazíš? Ale jdi ty - mas šťastné manželství a porodila jsi dvě děti, to není málo :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2741
1.6.18 00:52

Promiň, ale podle mě řešíš blbosti.Jsi asi pesimista.Co bys dělala, kdyby te potkala nějaká opravdová tragédie? Ještě ted si vycitas, že si na podzim rozbila myčku? Je to podle mě i celkovým nastavení člověka. Ja v únoru fest odrela naše krásné nové auto, ale že bych se tím ještě teď uzirala? Budeš se muset přenastavit a přestat si o sobě myslet, že jsi chudák, kterého potkávají jen samé „tragedie“ a nebo se s tím prostě smiř.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
1.6.18 01:09

Já dneska místo klidu, kdy dítě spi, musela jet do pneuservisu. Byla jsem tam pred 2 týdny. Docela mě to naštvalo. V úterý po mne sestřička chtěla kartičku pojišťovny. Netuším, kde jsem ji ztratila. Vždy, když se snažím něco více uklidit, např. vyčistit troubu, tak se něco pokazí. Už jsem řešila opravu trouby, mikrovlnky, sušičky, vysavače, něco již víckrát. Zničena plovoucka… Věčně hledám mobil. Kdysi jsem měla dva, tak to bylo dobrý. Od té doby, co mám dvě SIM karty v jednom mobilu, jsem v háji. Telefon nemůžu zásadně najít, když už jsem měla někde být a nutne ho potřebuju. Je pak vždy již v kabelce. Pokud mám něco uklizené, tak to nikdy nenajdu, protože je to tam, kam to patří a tam se skoro nikdy nejdu podívat. Pořád mi vrtá hlavou, kam zmizel můj krásný a oblíbený rolák. Musela jsem ho někde vyklepat z auta. Zásadně nic nestíhám, všude jezdím pozdě. Vždy se něco pokazí, i když vyrážím včas. Telefon mi často padá na zem. Říkám si, jestli je na tom někdo tak, jako já. Chaos, neporadek, všude chodím na poslední chvíli, marná snaha s tím cokoliv udělat.

  • Citovat
  • Nahlásit
4927
1.6.18 05:14

Uplne v pohode. Jak by rekl muj chlap - moc si to beres. Ja jsem neco podobneho. Porad neco hledam. Ale fakt porad. Obcanky deti, zpravy od doktora, nahradni klice - protoze to vzdy nekam polozim a pak nevim kam. A prohledavam byt jak idiot. A pritom by stacilo davat veci na svoje misto :oops:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2088
1.6.18 06:54

U myčky jsem naštěstí zlikvidovala jen čudlíky, dva úplně a jeden se mi podařilo vevnitř poslepovat izolepou, až praskne, budu mýt ručně :P z poličky v koupelně mi spadla lahvička s alpou a rozšvihala umyvadlo, muselo se koupit i se skříňkou pod, protože samotné se neprodává.. telefon mi spadnul a prasknul displej, když jsem ho měla dva týdny (ten minulý až po měsíci :mrgreen: ), nedávno jsem uklízela sklenici do poličky, vyklouzla mi, a jajk jsem jí chtěla chytit, tak jsem jí odrazila do otevřené myčky, kde rozmlátila další dvě, střepy na lince, v polici, v myčce, po podlaze.. šicí stroj v opravě asi milionkrát (vlastní blbostí), při odsávání rýmy dětem jsem spálila vysavač.. reklamace taky znám, mám pocit, že čím víc mám z objednané věci radost a těším se na ní, tím spíš přijde rozbitá - naposledy sodastream, momentálně taky přemýšlím, co s vadným tyčovým mixérem, když krám, kde jsem ho koupila zavřeli (minulý jsem upustila a prasknul)… jako oproti nové myčce a sporáku se sklokeramkou jsou to maličkosti, ale myslím, že chápu, jak ti je :hug:
ale včera jsem měla šťastný den, ráno jsem na ulici našla kousek šňůry od žaluzií s takovým tím spojovacím kouskem, který mi u jedněch chyběl, odpoledne jsem našla matku s plastovým krytem, jakou jsem před rokem ztratila z kočárku a ještě se doma našla stará klička ke kávomlýnku, která se dá použít místo naší ztracené :dance: tak držím palce, ať se ti taky nějaké štěstí objeví, sice jsou to maličkosti, ale potěší :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
1.6.18 06:58

Jsem něco podobného. Jsem roztržitá a ztrácím věci.
Můj muž mě zná a mobil mi objednal rovnou s tvrzeným sklem. Aktuálně mám to tvrzené sklo prasklé na několika místech a chlap prý ani nechápe, jak jsem to udělala.
Třeba systematicky likviduju nádobí. Tak 2-3× za rok mám týden, kdy jsem schopná rozbít třeba 8 misek, 5 talířů, 4 hrnky… Na půdě máme 30 Ikea skleniček, nejobyčejnější miskya talíře a manžel vždycky po takovém „záchvatu“ jde a doplní. Teď čekám, kdy to přijde, protože máme z 8 misek 7 naprasklých a k tomu asi 6 naprasklých talířů, tak to je vždy na začátku, že je naprasknu a pak dodělám.
Pak pořád něco peru - klíče, hračky, kolíčky na prádlo, peníze, lego, lopatku, kameny, kapesníky, ubrousky, jednorázovou plínu, termix (plný), metr, šroubky… Projdu kus kapes a pak to zazdím, protože je neprocházím systematicky a vždycky nějakou vynechám.
Neustále něco hledám. Starší syn je můj opak a neustále něco hledá, abych to pak zase ztratila. Třeba mám super sbírku deštníků, protože nedomýšlím, vidím, že bude pršet a deštník si nevezmu. Na druhou stranu pak zase deštník někde nechám, takže aspoň mám kde brát. Když byly děti mimina, tak jsem je klidně zapomněla nakrmit a divila jsem se, proč brečí. Pravidelně jsme někam jeli a já nezabalila plíny, UM, náhradní oblečení, dudlík… Takže jsme kupovali. Ale u druhého jsem to na konci vymakala tak, že jsem základní sadu měla pořád v tašce.
Mě to taky štve, ale asi už jiná nebudu.
A2

  • Citovat
  • Nahlásit
834
1.6.18 07:35

Myslím, že si všímáš jen blbych věcí. Přemýšlej o tom, co jsi nečekaně našla, někdo ti něco dal, zrovna, když jsem to potřebovala atd

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2088
1.6.18 09:13
@Anonymní píše:
Jsem něco podobného. Jsem roztržitá a ztrácím věci.
Můj muž mě zná a mobil mi objednal rovnou s tvrzeným sklem. Aktuálně mám to tvrzené sklo prasklé na několika místech a chlap prý ani nechápe, jak jsem to udělala.
Třeba systematicky likviduju nádobí. Tak 2-3× za rok mám týden, kdy jsem schopná rozbít třeba 8 misek, 5 talířů, 4 hrnky… Na půdě máme 30 Ikea skleniček, nejobyčejnější miskya talíře a manžel vždycky po takovém „záchvatu“ jde a doplní. Teď čekám, kdy to přijde, protože máme z 8 misek 7 naprasklých a k tomu asi 6 naprasklých talířů, tak to je vždy na začátku, že je naprasknu a pak dodělám.
Pak pořád něco peru - klíče, hračky, kolíčky na prádlo, peníze, lego, lopatku, kameny, kapesníky, ubrousky, jednorázovou plínu, termix (plný), metr, šroubky… Projdu kus kapes a pak to zazdím, protože je neprocházím systematicky a vždycky nějakou vynechám.
Neustále něco hledám. Starší syn je můj opak a neustále něco hledá, abych to pak zase ztratila. Třeba mám super sbírku deštníků, protože nedomýšlím, vidím, že bude pršet a deštník si nevezmu. Na druhou stranu pak zase deštník někde nechám, takže aspoň mám kde brát. Když byly děti mimina, tak jsem je klidně zapomněla nakrmit a divila jsem se, proč brečí. Pravidelně jsme někam jeli a já nezabalila plíny, UM, náhradní oblečení, dudlík… Takže jsme kupovali. Ale u druhého jsem to na konci vymakala tak, že jsem základní sadu měla pořád v tašce.
Mě to taky štve, ale asi už jiná nebudu.
A2

plný termix mě dostal :mrgreen: papírové kapesníky peru pravidelně, kameny taky, holky toho mají plné kapsy ze hřiště, párkrát jsem i muži hodila tričko do moderní růžové (ale jako co může čekat se čtyřma dcerama :andel: ), plínky jsem taky párkrát zapomněla zabalit, a dvakrát jsem naprosto vynechala spodní prádlo pro děti, takže jsem musela rychle nakoupit ;) a občas zapomínám vybalit třeba část nákupu, jednou jsem například byla přesvědčená, že v jedné tašce mám pouze věci z papírnictví, takže jsem s ní nepospíchala, zapomněla na ní a další den jsem se moc divila, že v ní byl i bůček 8o kupodivu i mimo lednici přežil a byl jedlý

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama