Poradna porodní asistence
Bc. Vladimíra Toplaková
Ahojky, najde se mezi Vámi pamětnice, kterà rodila před rokem 89? Zajimalomby mě jak to tenkrát v porodnici vypadalo, kdo vedl porod a jak se choval prostě všechno. Díky za odpovèdi
Starší dcera nar. v r. 1983 v Podolí, mladší v 86 v Krči. Ten základ péče je asi stejný nebo obdobný jako dneska. Po příjezdu vyšetření, oholení, klystýr, pak hekárna, každou hodinu doktor kontrola otevírání a monitor. Na hekárně jsem byla šest hodin. Pak přesun na sál, u první mi píchli oxytocin, u porodu byla doktorka, asistentka a sestra, následně šití a dvě hodiny na sále. Malou mi dali v peřince do posýlky vedle mě a pak převoz na pokoj. Měla jsem ji u sebe, tenkrát to ještě nebylo zavedené všude, v Podolí dávali na výběr, jestli chci mít miminko u sebe nebo zvlášť. Byla jsem na dvoulůžkovém pokoji, prádlo pro nás i o pro děti bylo erární, čtně látkových plen, každá jsme měla pro své dítě vlastní vaničku a další propriety jako kartáček na vlásky a tak, bylo to očíslované, abysme si to poznaly. Rodila jsem v neděli a domů jsem šla následující neděli z důvodu pozdějšího a pomalého rozjezdu laktace, čekali, až bude jasné, že už se mi tvoří dost mlíka. Chování personálu vesměs dobré, to je vžycky o lidech. Hodně dbali, aby každá máma kojila, chodili učit správně přikládat, po každém nakrmení jsme děti vážily, kolik vypily.
Druhý porod byl fofr, příjezd, holení, klystýr a rovnou na sál a hned rodit, za tři hodiny od prvních bolestí byla malá na světě. Rodila mě jen asisentka se sestrou, doktor přišel jen na kontrolu, následné šití taky asistentka. Na pokoji jsme byly tři, děti u sebe. Rodila jsem v úterý v noci a domů jsem šla v neděli.
Co se vybavení týká - u obou to byly klasické nemocniční oddělení, bílá výmalba, kachlíky atd.
Jestli tě zajímá něco konkrétního, tak se ptej.
@Denisa56
To je zajímavé, já jsem rok 85 a rodila jsem před 21 měsíci a za chvíli mě to čeká znovu a co tak vidím, nic moc se nezměnilo
Ale co by se taky měnilo, že ![]()
Jen teda to vybrání, zda dítě mít u sebe, nebo u sestřiček. CO znám z mamčiného povídání, tak děti brali automaticky hned a nosili na kojení, ale Praha byla asi už víc „pokroková“.
Jinak mně syn syn přořval celých 5 dní a nocí v porodnici, měla jsem epidurál, bylo mi hrozně divně. Tedy nikdo se mě nezeptal, miminko jsem měla automaticky u sebe. O den později přijela holčina, co měla stejný porod jak já (oxytocin, epi) a malého jí vzali na noc, at si odpočine.
Kdybych to věděla, požádám o to.
Měla jsem vyvolávaný porod. Takže klasická příprava-oholení, klystýr, potom infúze oxytocynu do žíly a už jsem se nesměla hnout z postele. Když jsem potřebovala na záchod, přinesli mísu. Hrůza! Mohla jsem jen ležet na zádech či na boku, žádný div, že jsem se neotvírala a malá nesestupovala dolů. Takže po 12h císař.
Probudila jsem se na normálním pokoji, kde byly další 3 ženský, žádná JIP. Sestřička mi jen chodila měřit tlak, malou jsem viděla až za 2 dny, kdy mi ji přinesli na kojení. Pak ji vozili po 3h, nikdo na pokoji neměl mimčo u sebe, ani ty po normálním porodu. Jednou mi položili na postel cizí dítě a než jsem se zvedla a zjistila to, byla sestra fuč ![]()
Návštěvy tam nesměly, miminka se ukazovala z okna
rok 87
@Denisa56 diky za prispevek. Jeste by me zajimalo fakt byli porodni saly pro vic rodicek a nebyly od sebe nicim oddelene? Rikala to mamka co rodila v motole i starsi segra ktera v londynske.
…jen přihodím utržek…mě rodila matka v 82 a byla jsem předčasňátko, takže převoz cca 50km do inkubátoru a říkala, že tam neměli ani pleny, používali prachovky.
Jako předsedkyně strany to domluvila a druhý den byly v porodnici pleny, takže beru, že aspon tu funkci využila pozitivně, pro lidi.
Nedávno jsem jí říkala, že jak vidím ty dnešní běžné pleny, tak raději koupím v Ikea osušky, co daleko více připomínají pleny. Takže třeba ty prachovky taky byly lepší
![]()
@axlpol v kolikatem tydnu jsi se narodila? Jestli ti nevadi moje zvedavost.
@Rézi 77 píše:
@Denisa56 diky za prispevek. Jeste by me zajimalo fakt byli porodni saly pro vic rodicek a nebyly od sebe nicim oddelene? Rikala to mamka co rodila v motole i starsi segra ktera v londynske.
Jo, je to tak. U obou dcer, když jsem je rodila, ležela ve stejné místnosti jiná rodička, byl mezi námi natažený závěs, takže jsme se jen slyšely, ale neviděly.
Já se vždycky směju jak máma vypráví, že se děti ukazovaly jen z okna a dole stál vždy hlouček tatínků a sourozenců ![]()
@Terez001 píše:
@Denisa56
To je zajímavé, já jsem rok 85 a rodila jsem před 21 měsíci a za chvíli mě to čeká znovu a co tak vidím, nic moc se nezměniloAle co by se taky měnilo, že
Jen teda to vybrání, zda dítě mít u sebe, nebo u sestřiček. CO znám z mamčiného povídání, tak děti brali automaticky hned a nosili na kojení, ale Praha byla asi už víc „pokroková“.Jinak mně syn syn přořval celých 5 dní a nocí v porodnici, měla jsem epidurál, bylo mi hrozně divně. Tedy nikdo se mě nezeptal, miminko jsem měla automaticky u sebe. O den později přijela holčina, co měla stejný porod jak já (oxytocin, epi) a malého jí vzali na noc, at si odpočine.
Kdybych to věděla, požádám o to.
Já to v tom 83 roce chyla v začátcích, nevím přesně, ale tuším, že právě Podolí s tím začínalo. Neměli ještě všechny pokoje takto uzpůsobené, ale když tam měli volno, dávali vybrat, přičemž prvorodičky se snažily vždycky dát společně s miminkem, aby se všechno naučily už v porodnici. Nebylo to tam na tu dobu asi špatné. Pokoj pro dvě, u hlavy postele postýlka s miminkem, arkýřové balkónové okno, tam stolek s židlemi a balkón, který jsem ale nevyužila, rodila jsem v únoru. Záchody a sprchy ale byly společné na chodbě pro celé oddělení.
@Petronellina píše:
Já se vždycky směju jak máma vypráví, že se děti ukazovaly jen z okna a dole stál vždy hlouček tatínků a sourozenců
To je prada. Návštěvy na oddělení byly zakázané, ani kytky jsme nesměly na pokojích mít. Já navíc rodila v chřipkové epidemii, tak to bylo ještě přísnější.
Jen přidám příběh mé babičky, která rodila mamku v roce 1962. Tenkrát v 6 měsíci ji začly stahy, šla do nemocnice, kde ji prohlídli přijali na pokoj a nic se nedělo. Nechali ji tam tak ležet. Babička říkala, že měla 3 dny bolesti a nikdo ji pomalu ani neprohlídl. Když už věděla, že skutečně rodí přišla to oznámit na sesternu a sestry ji odbyly s tím ať si nevymýšlí, babička už měla takové bolesti a zlost, že tam naštvaně zhodila věci z nějaké komody a zařvala že sakra rodí… tak teda se uráčily ji vzít na kozu, babička potlačila a mamka se narodila. V té době měla 1,1kg a doktoři babičce řekli, že je jedna z 1000 co přežije v takovém týdnu. Pobyla si v inkubátoru a nemá vůbec žádné následky, ani problémy se zrakem, vůbec nic. Což je asi spíš zázrak na tu dobu
@Denisa56 píše:
Já to v tom 83 roce chyla v začátcích, nevím přesně, ale tuším, že právě Podolí s tím začínalo. Neměli ještě všechny pokoje takto uzpůsobené, ale když tam měli volno, dávali vybrat, přičemž prvorodičky se snažily vždycky dát společně s miminkem, aby se všechno naučily už v porodnici. Nebylo to tam na tu dobu asi špatné. Pokoj pro dvě, u hlavy postele postýlka s miminkem, arkýřové balkónové okno, tam stolek s židlemi a balkón, který jsem ale nevyužila, rodila jsem v únoru. Záchody a sprchy ale byly společné na chodbě pro celé oddělení.
Tak toto je tam stále
, rodila jsem tam 2011 a 2012, balkony jsem taky nevyužila, jedno dítko je také v únoru, druhé v listopadu. Ale těmi okny šíleně táhlo ![]()
Až na ten stolek s židlemi na tom balkoně.
@Tracy píše:
Jen přidám příběh mé babičky, která rodila mamku v roce 1962. Tenkrát v 6 měsíci ji začly stahy, šla do nemocnice, kde ji prohlídli přijali na pokoj a nic se nedělo. Nechali ji tam tak ležet. Babička říkala, že měla 3 dny bolesti a nikdo ji pomalu ani neprohlídl. Když už věděla, že skutečně rodí přišla to oznámit na sesternu a sestry ji odbyly s tím ať si nevymýšlí,babička už měla takové bolesti a zlost, že tam naštvaně zhodila věci z nějaké komody a zařvala že sakra rodí… tak teda se uráčily ji vzít na kozu, babička potlačila a mamka se narodila. V té době měla 1,1kg a doktoři babičce řekli, že je jedna z 1000 co přežije v takovém týdnu. Pobyla si v inkubátoru a nemá vůbec žádné následky, ani problémy se zrakem, vůbec nic. Což je asi spíš zázrak na tu dobu
toto mi vyprávěla mamka taky, ale neměla žádné bolesti, jen takový tlak. Sestřičky ji sdělily, že když nemá bolesti, tak nerodí, to snad ony musí vědět
. Pak měli všichni, včetně primáře co dělat, aby mě z břicha dostali živou a nezadušenou
, r. 1975
Ja taky rodila v podoli, 22. listopadu. Balkon nadherny, vyhled uzasny, ale co naplat, kdyz jsou teploty okolo nuly a clovek mel cisare a je rad, ze se doplazi na zachod. Tuhle jsem rikala manzelovi, ze musime nasetrit a priste v nemocnici chci byt o den nebo dva dele. Minule jsem sla domu 4 dny po operaci a i kdyz mi v ten den uz bylo relativne dobre, tak si myslim, ze jsem sla domu krapet az moc brzo.
Kde přivedete na svět své miminko?
Přečtěte si hodnocení všech českých porodnic a vyberte tu, kde mají skvělou lékařskou péči a příjemné sestřičky.