Porod, klystýr, stydlivost, strach

Anonymní
13.12.19 23:42

Porod, klystýr, stydlivost, strach

Ahoj maminky, vím že už tu takové dotazy podobné jsou ale i tak se chci zeptat vlastními slovy. Za necelé 3 týdny mám termín porodu. Ale člověk nikdy neví a tak počítám že to může přijít každým dnem a jsem. Na miminko se tak moc těším, už se nemohu dočkat až mi ji dají poprvé do náruče. Ale i tak mám pár obav. Vždy se že všeho strašně nervuji… Jako první je klystýr, všichni mi sice říkají že to je to nejmenší ale já mám z toho prostě hrozný strach, jde hlavně o to že jsem stydlivá, představa že jdu na velkou někde jinde než doma je strašná, nebo představa že mi ho dají a já to pak nestíhnu na záchod, asi bych se hanbou zhroutila :( mám strach i z nástřihu, jsem si celkem jistá že mi ho udělaj… Další věc je to že jsem v životě ne ležela v nemocnici… A už vůbec nemluvím o strachu o moji holčičku, bojim se aby se při tom porodu něco nepokazilo. S bolestma břicha jsem smířená a stím ostatním ne. Nejprve jsem strašně chtěla aby přítel byl u porodu ale teď si nejsem moc jistá, bojim se aby mě tam ještě víc svou přítomností nestresoval. Jak jste to měli vy? Z čeho jste měli největší strach? A co partner u porodu? Vím že to těma nervama jen zhoršuji ale nemůžu si pomoc, už jsem prostě taková. Děkuji moc všem za vaše příběhy a názory. :oops:

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
lebambule
13.12.19 23:46

Nevěděla jsem, do čeho jdu, takže jsem se nebála. Skutečnost nemile předčila mé očekávání, skončila jsem na akutním císaři a klystyr si fakt ani nepamatuju. :mrgreen: Nestresuj se, nic tim nezískás. Hodně štěstí.

  • Citovat
  • Nahlásit
592
13.12.19 23:53

Ahoj:) Neboj se, ten strach kdyz prijde na vec jde tak nejak sam od sebe pryc. Kdyz to vezmu od chlapa jako doprovodu, jsem za nej rada. Nebyl se mnou na hekarne, volal se az k porodu. Moc jsem nemluvila, byl celou dobu za hlavou drzel me za ruku. Jsem rada, ze videl, ze to neni sranda. Mela jsem poraneni po porodu a byl moc trpelivy, opatrny, utesoval, kdyz ja jsem si myslela, ze jsem jako zenska skoncila. A ty chvile po porodu s miminkem vsichni k nezaplaceni.
Klystyru se neboj, lehnes si na bok, skoro to neni citit a je to rychle. Samozrejme pak se cistis, ale staci par minut a vetsinou je toaleta blizko. Urcite je to lepsi v tom ze kdyz se jde na tlaceni nemyslis na to, ze se stane nehoda.
Jinak jsem byla po trech potratech a malymu hned na prvnim monitoru padaly ozvy takze jsem mela tri hamiltony abychom ho popohnali. Pak udelas cokoliv aby byli v poradku venku.
Drzim moc palce :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
567
13.12.19 23:56

Také jsem se bála úplně stejných věcí. Jen s tím rozdílem že mi porod ze zdravotních důvodů vyvolávali o měsíc dřív a já se na to vůbec nestihla psychicky připravit. Klystýr byl hrozný a bylo mi fakt trapně, hned se záchody totiž sousedila sesterna takže super :( ale měla jsem tou dobou už dost silné kontrakce takže jsem neměla moc čas a sílu se z toho nějak hroutit. Nástřih mi dělali, trochu to bolelo ale zase jsem si řekla že určitě je lepší malý nástřih když je to třeba než být pak třeba roztrhaná až na pr***. Partner u porodu byl, přál si to a dost mě tam deptal. Na druhou stranu neumím si představit že bych tam byla úplně sama a dohodli jsme se že jako otec dítěte má prostě právo u toho být. Chápu všechny obavy, ale mě nejvíc pomohlo říkat si že je to vše jen na několik hodin takže se to dá vydržet a pak už budu mít miminko u sebe. A cítit se trapně před zdravotníky je zbytečné protože ty jsou na to všechno zvyklí…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
17123
13.12.19 23:58

A myslíš že je dobrý nápad se ptát tady? Půlka to bude mít klidně jak z hororu, tam patřím i já a druhá to bude brát jako pohodu. K čemu ti bude číst ty hrozné scénáře? Opravdu ti to nepomůže. Jo a klystyr byla fakt pohoda. Pokud ti ho stihnout udělat, taky nemusí. Manžela jsem u porodu měla. Nic moc platný tam nebyl, protože to je jen na tobě, tebe to bude bolet, asi fakt dost, ty musíš tlačit, tak to prostě je. Ale zvládly to miliony jiných, proč by to u tebe mělo být jinak? Nestresuj se, neplánuj si to jaký to bude a to je podle mého to nejlepší co ti můžu poradit. Hodně štěstí

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2079
13.12.19 23:59

Jakmile se porod rozběhne, tak neboj, ono samo se to tak nějak zaběhne, že ti ani nezbyde čas na přemýšlení :) taky jsem dost stydlivý tvor, ale řeknu ti, že bez psychické podpory (chlapa) bych to prožívala podstatně hůř - nepřipadala jsem si tam tak napospas :D mám i dost silný respekt z doktorů a lékařského prostředí :) jinak klystýr byl nepříjemný ale v porovnání s těmi bolestmi to bylo úplně v pohodě a nástřih jsem osobně ani necítila a i následné šití mi přišlo zanedbatelné. Pro mě byly nejhorší ve finále ty bolesti - a s nimi jsi smířená, tak se nemáš čeho bát :hug:
Přeju ti snadný a pokud možno krátký porod a jen ty nejkrásnější chvilky s miminkem a partnerem :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
PaníKadrnožková
14.12.19 00:01
@lebambule píše:
Nevěděla jsem, do čeho jdu, takže jsem se nebála. Skutečnost nemile předčila mé očekávání, skončila jsem na akutním císaři a klystyr si fakt ani nepamatuju. :mrgreen: Nestresuj se, nic tim nezískás. Hodně štěstí.

No, ja jsem koukla na fotky a jeden porod takrka orgasmicky a taky jsem pak cumela, takhle 8o.

Ale klystyru jsem se taky bala, az ted mi teprve popsali, jak se to dela, tak ti to pry udelaj rovnou na zachode, takze nehody se neboj :hug: a vubec, byt tebou, tak neverim, ze je to nejak extra v pohodě a leda budes mile prekvapena. Me to bolelo jako prase, fakt jsem nic podobneho predtim nezazila (byla jsem celkem zdrava), ted me to ceka za 10 tydnu a taky to uz na me jde, kor kdyz mam nejake velke dítě 8o jen si ted tu bolest nejak nedokazu vybavit. Jo, a sice jsem nervala, ale kdyby jo, tak by se mi podle me ulevilo, takhle jsem byls stazena v kreci :roll:

Kazdopadne: verim, ze to zvladnes a drzim ti moc palce a chapu te :hug: :hug: :hug:

  • Citovat
  • Nahlásit
592
14.12.19 00:06

A abych byla treba uzitecna doporucuju hojici cipky a mast cicatridina. A uz v nemocnici jsem sebou mela cipky na bolest Dicloreum (nemusela jsem si porad rikat sestre a doma jsem je jeste dlouho pouzivala). Kruh uz do porodnice samozrejmost. :palec:

A doma kdyby byl nastrih tak jen voda na omyti a ranu fenovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.12.19 00:15

Taky sem nevěděla do čeho jdu, nejvíc sem se paradoxně bála kapačky (měla sem pozit. streptokoka), klystýr sem měla už dříve při hospitalizaci s jiným problémem tak z toho sem až tak vystrašená nebyla, ovšem při kontrakcích je to něco jiného ani sem nevydržela tu dobu co chtěli :D díky bohu byl na pokoji, kde dělali přípravu wc. Bála sem se píchnutí vody, ale to sem skoro necítila, ani nástřih nebyl vůbec při tý kontrakci cítit, až to šití, ale měla sem to asi málo umrtvený (doktorce vyklouzla jehla s umrtvením a stříkalo to všude :mrgreen: ) a t se nakonec taky dalo vydržet. Jediný co sem udělala doma tak sem se vyholila sama pomocí zrcadla, nechtěla sem aby mi tam něko čachroval se žiletkou a já najednou chytla kontrakci :mrgreen: :mrgreen:

  • Citovat
  • Nahlásit
1725
14.12.19 00:23

Jsem taky docela stydlivá, ale jakmile jsem nastoupila na příjem tak stydlivost zůstala v šatně. O klystýru jsem si radši nečetla, ale zhruba jsem věděla o co jde. No nakonec to nebylo tak strašné. Hned v té samé místnosti byla toaleta, takže jsem nemusela moc daleko ( snad jen 3 kroky). Bylo fajn, když jsem s pak mohla vysprchovat. Jelikož bylo docela vedro ( na to, že byl začátek října ) tak jsem po porodnim boxu chodila chvilku nahá :lol: Proste jsem nesnesla tu příšernou nemocniční košili. V nemocnici jsem byla 3 dny a byly to příšerně dlouhé 3 dny. Bylo to i tím, že to byl můj první pobyt v ní. Přežila jsem to, ale hrozně jsem se těšila domů. Myslím, že je zbytečné se stresovat. Stačí si věřit a dopředu si nečíst články o porodech, co se může všechno špatného stát apod. :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.12.19 00:40

Rodila jsem 2×. Poprvé jsem si o tom přečetla všechno možné, jsem ráda připravená, ale na tohle se fakt nepřipravíš. Spíš se přestaň nervovat, příroda si poradí, a kdyby byl problém, doktoři pomůžou. Někdo má průběh v pohodě, někdo ne, ber to tak, že ať Ti budou dělat klystýr, nebo cokoli jiného, je to jejich denní chleba a oni už zažili ledacos, tím jsem se snažila uklidňovat. Prostě to ber tak, že Ti nalejou teplou vodu do zadku a Ty to pak ze sebe dostaneš na záchodě jako když máš průjem, žádná tragédie, a možná se to ani nestihne. Na nástřih a problémy vůbec nemysli, nervování může porod akorát protáhnout. Prostě poslouchej svoje tělo a těš se až mimčo uvidíš. Měla jsem to stejně. V nemocnici jsem byla jen na pár stehů jako dítě jinak vůbec. Když jsem začala rodit, bylo mi všechno okolo jako záchody, stud, doktoři, monitory, nemocniční prostředí atd. úplně jedno. Nebyla to procházka růžovým sadem, ale když máš kontrakce tak tyhle věci přestáváš vnímat. Manžel tam se mnou být nechtěl, nesnáší nemocnice a řekl mi rovnou, že vidět jak trpím jak zvíře by mu urvalo srdce, když ale šlo do tuhého, vezl mě tam a zůstal se mnou, ale viděla jsem co s ním dělá mě vidět jak trpím, poslala jsem ho pryč sama a jsem za to ráda, on by mi stejně nijak neulevil i kdyby mi snesl modré z nebe a to jsem ještě nevěděla co mě čeká, rodila jsem dohromady 26 hodin a pak akutní císař. Na to aby viděl čím jsem procházela ho moc miluju. A s odstupem času jsem si uvědomila, že kdyby to bylo naopak, taky bych nechtěla ho vidět trpět, ale kdyby mě potřeboval, budu tam. Ale tohle má asi každá jinak. Řiď se pocitem a věř, že to dopadne dobře, rány se shojí a bude dobře.

  • Citovat
  • Nahlásit
847
14.12.19 00:59

Neboj, zmobilizují se v tobě síly a instinkty o kterých nemáš ani ponětí, že je máš :)) Věř si a nestresuj se dopředu, třeba budeš rodit jak po másle :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4148
14.12.19 01:04

Porod je prostě porod. Zvláště pro prvorodičku to může být poměrně stresující. Moje zkušenost: obrovský strach z porodu a to hlavně z bolesti (nechtěla jsem nejen kvůli tomu ani děti). Klystyr jsem neměla, dva dny před porodem mě chytil průjem a nebylo ve mě vůbec nic, nabízeli mi jej, ale z tohoto důvodu jsem jej odmítla. Nastrih jsem měla, vůbec jsem ho necítila, měla jsem v tu chvíli úplné zatmění, šití bylo horší. Manžel u porodu celou dobu a díky bohu za to, je pro mne velkou oporou, moc se těšil a jak sám říká nelituje, byl to pro něj obrovský zážitek. Já mám poslední hodinu v mlze, myslela jsem, že umřu :lol: podle mě je ale důležitá i ta psychika a možná by v konečném důsledku na mě porod nepůsobil tak negativně, kdybych se tolik nebála… Přesto všechno to bylo vlastně tak jak jsem si myslela a to, že budu trpět jako prase a taky že jo :lol: zdravotní personál je připraven a zvyklý na ledacos, takže bych neřešila jestli se stane něco co bys nerada, aby někdo viděl. V tomhle to neřeš. Já byla v takové agonii, že i kdybych jim to tam celý potento bylo by mi to naprosto u zádele :lol:
Přeji hlavně zdravé dítě a zbytek se prostě podda, ven nějak jít musí :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
14.12.19 01:23

Klid, to máš jako když nastoupíš do vlaku. Jak se rozjede, tak už z něj nevystoupíš a vezeš se až na konečnou. Tak nějak ti přijde všechno naprosto samozřejmý. Klystýr je najednou jak čištění zubů, nástřih jen taková kosmetická drobnost, že máš nohy do praku a kouká ti tam i uklízečka už bereš se stoickým klidem… Ty nervy před tím jsou horší než to, co se děje ve finále. V devátým měsíci jsem často toužila po anestezii v podobě lahve bílýho…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11475
14.12.19 02:11

Tak pokud nechceš, klystýr mít nemusíš. Je fajn si napsat porodní plán a tam napsat, že ho nechceš. (hodně žen se vyprázdní sama na začátku porodu, tak ho ani nepotřebuje)
To samé s nástřihem, pokud jsi ve vstřícné porodnici, tak s ním vyčkají nebo se bez něj obejdeš. Pokud budeš v jiné poloze než na zádech, tak se nástřih ani udělat moc nedá.
A místo partnera je fajn mít svou porodní asistentku, ke které docházíš už před porodem a důvěřuješ jí, pak se to nemocniční prostřední líp zvládá. S někým, kdo tomu rozumí a kdo tě umí uklidnit.
Ale je fakt, že 3 týdny před porodem s tím už moc nenaděláš, porodnici už máš asi vybranou a porodní asistentky mají raději spolupráci od dříve, ne až na porod.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat