Postavení staršího versus mladšího sourozence

Anonymní
15.11.19 18:23

Postavení staršího versus mladšího sourozence

Ahoj,
radši anonym, protože tu mluvím o své rodině. Myslíte si, že je to pravda? Jsem maminka dvou dětí. Čtrnáctileté holky a jedenáctilitého kluka. Oba jsou velmi chytří, ale holka byla sociálně pozadu, tak jsem s ní byla v poradně ohledně odkladu (nakonec ho nedostala). Kluk do mě pořád hučel, že chce do školy, tak jsem mu vyběhala nástup v pěti letech.
Nedávno jsme byli na iq testech a napsali je úplně stejně. Toto dceru donutilo k zamyšlení. A došla k závěru, že jsme je chtěli postavit na jednu úroveň a že to není spravedlivé. Chodí od mala spát ve stejnou dobu ( dcera v sedmé třídě chodila v osm). Dostávají stejné kapesné. Syn od páté třídy dcera až od třetí. Děda a babička synovi podle ní nadržují ( asi je to trochu pravda). Dcera má ještě jiné zájmy od zbytku rodiny. Tudíž s ní netrávíme tolik času. Atd. Její bratr je do praxe nepoužitelný. Obléká se hrozně. Ona se za něho prý stydí, ale myslím si, že to není její věc. Říká že mu kope cestu. Ona se rozhodovala jestli přestoupit na jinou školu. Když jsme zjistili, že ta škola je fajn dali jsme tam bratra. Atd. Ještě k tomu s partou čtyř rodin trávíme spoustu víkendů a většinu prázdnin a tam je nejstarší. Stěžovala si i dříve, ale teď to nabralo obrátky. Dle ní má mladší samé výhody. Do určité míry je to asi pravda. Já však nechci, aby se dcera cítila špatně. Nevíte, co s tím? Já si myslím, že je to tak ve většině rodin a že si dcera musí zvyknout na to, že život není fér.
Jestli jste to dočetli až sem. Tak jsem Vám moc vděčná. Děkuji
Zakladatelka

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

14991
15.11.19 18:29

Já si taky myslím, že sem ségře uslapala cestičku, že ji rodiče všechno dovolili dřív a měla to snazší. To je asi úděl toho staršího sourozence, protože s druhým dítětem se už lecos neřeší :mrgreen: Plus bych řekla že s ní začíná mlátit puberta.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
113
15.11.19 18:41

Neni to tak ve vetsine rodin, chtelo by to chovat se k ni adekvatne veku, v 8 hodin spat v sedme tride je hodne brzo - ale zase nevim v kolik vstava, zivot neni fer, ale rodice by byt meli, kazite si vztahy i jeji vztah k bratrovi

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6012
15.11.19 18:54

Normalni puboska, jich se vsechno dotkne…ale to spani je blby, dovolila bych tak desatou.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1663
15.11.19 19:24

Asi takhle, každé z mých 3. dětí by ti dokázalo naprosto perfektně vyargumentovat, proč právě ono je na tom nejhůř:)
U nás ale starší může chodit spát později a také dostává vyšší kapesné. To bych věkově rozlišovala. A chováme se ke každému adekvátně jeho věku a mentálním schopnostem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3098
15.11.19 19:29

Starsi uslapavaji cestu. Take jsem uslapavala. Myslim si, ze to je tim, ze u prvniho se my zaciname ucit byt rodici. Mam male deti, ale uz ted vidim, ze u prvniho jsem hrotila veci mnohdy zbytecne. Tu dobu spani bych upravila. S tim kapesnym… My je dostavaly za plnene povinnosti doma. Od toho se odvijela vysse. :nevim: jinak si myslim, ze je jedno, jak se bracha obleka, neni to jeji vec. A ze s ni trochu clouma puberta.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
652
15.11.19 19:38

V tomhle asi moc neporadím. Ale věkový rozdíl je takový, že by se měla rozlišovat doba spánku, výše kapesneho atd…
A jak tady padlo… U druhého už to člověk tolik neřeší. U druhého jsem víc tolerantnější.
Já mám tedy děti ještě malé. Dceři jsou dva a synovi rok, ale chodí spát každý den stejně a nějak mě to nenapadlo řešit. A je pravda, že jsou skoro jak dvojčata. Malý věkový rozdíl.
U tebe je to něco jiného a určitě bych to prizpusobila přiměřeně k věku

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5240
15.11.19 19:48
@Anonymní píše:
Ahoj,
radši anonym, protože tu mluvím o své rodině. Myslíte si, že je to pravda? Jsem maminka dvou dětí. Čtrnáctileté holky a jedenáctilitého kluka. Oba jsou velmi chytří, ale holka byla sociálně pozadu, tak jsem s ní byla v poradně ohledně odkladu (nakonec ho nedostala). Kluk do mě pořád hučel, že chce do školy, tak jsem mu vyběhala nástup v pěti letech.
Nedávno jsme byli na iq testech a napsali je úplně stejně. Toto dceru donutilo k zamyšlení. A došla k závěru, že jsme je chtěli postavit na jednu úroveň a že to není spravedlivé. Chodí od mala spát ve stejnou dobu ( dcera v sedmé třídě chodila v osm). Dostávají stejné kapesné. Syn od páté třídy dcera až od třetí. Děda a babička synovi podle ní nadržují ( asi je to trochu pravda). Dcera má ještě jiné zájmy od zbytku rodiny. Tudíž s ní netrávíme tolik času. Atd. Její bratr je do praxe nepoužitelný. Obléká se hrozně. Ona se za něho prý stydí, ale myslím si, že to není její věc. Říká že mu kope cestu. Ona se rozhodovala jestli přestoupit na jinou školu. Když jsme zjistili, že ta škola je fajn dali jsme tam bratra. Atd. Ještě k tomu s partou čtyř rodin trávíme spoustu víkendů a většinu prázdnin a tam je nejstarší. Stěžovala si i dříve, ale teď to nabralo obrátky. Dle ní má mladší samé výhody. Do určité míry je to asi pravda. Já však nechci, aby se dcera cítila špatně. Nevíte, co s tím? Já si myslím, že je to tak ve většině rodin a že si dcera musí zvyknout na to, že život není fér.
Jestli jste to dočetli až sem. Tak jsem Vám moc vděčná. Děkuji
Zakladatelka

To je teda pěkná blbost. Rodiče by měli být fér.
Vždyť spouta věcí jde rozlišit, třeba ta doba spaní, výše kapesného, možnost být venku déle apod.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2868
15.11.19 20:23

Pro mě osobně je strašně zvláštně, až nepříjemně napsaný úvodní příspěvek, trošku to na mě působí, že to chce vyvolat nějakou „rozepři“.

Co s tím? Měla jsi to řešit už dávno.

Nejsem si jistá, jestli rodina má být v takovéhle míře místo, kde dítě zjistí, že život není fér. Dle mého by to naopak mělo být milující prostředí, podporující a mělo by to hledět na individualitu.

Dětí máme doma 6, všechny naše vlastní, 16 syn, 14 dcera, dcery 9, syn 6 a dcera 4.

S tím, že vždycky u nás byla nějaká taková mírumilovná hierarchie, aby bylo odlišeno, že prostě z jejich věku či osobnosti plynou nějaké výhody. Mají odstupňované kapesné - minimálně i z toho důvodu, že devítiletá cácora nepotřebuje stejnou výši, jako skoro dospělý syn. I mezi nejstarším synem a dcerou je rozdíl v kapesném.

Nejmladší syn je velký spáč, spí rád, takže ten rád chodil s mladší dcerou spát ve stejnou dobu, oba byli rádi, že usínají spolu, až teď posledních pár měsíců s počátkem školní docházky syna se to trochu změnilo a už tolik spolu neusínají, synovi se změnila potřeba spánku, tak jsme to upravili, chodí spát déle.

Dříve jsme měli takové nějaké „postupné koupání“ - společná večeře, pak koupání nejmladších, uspávání (celkem třeba 30 - 40 minut celkem), pak mytí dvojčat (pak nějaké „uspávání“ - v tom vyšším věku spíše povídání), pak už se o sebe sami postarali starší a měli nějakou určenou hodinu do kdy mají být v posteli - a kdy jsem s nimi trávila nějaký čas já - taky třeba těch 20 - 30 minut před usnutím, aby byl klid od zbytku rodiny a mohly se zdělit ledasjaká tajemství. Děti byly takto naučené, kupodivu se to respektovalo, fungovalo to, narodili se postupně, zavedli jsme nějaký fungující systém.

Nejstarší syn od 15 má večerku neomezenou a může si takřka nakládat s časem jak chce, žádoucí jsou společné večere, abychom se aspoň někdy sešli, plus víkendové obědy.

Nejstarší dcera má „večerku“ do deseti, mladší do devíti s tím, že v devět či deset chodit spát nemusí, mohou si potichu hrát, případně si číst, pokud to někoho neruší, ale neexistuje, že by byly na mobilu - to tedy máme striktní pravidlo. Mladší odkládají telefon v sedm hodin. Starší dcera v devět (abychom nebyli tak krutí rodiče), ale nechodí s ním spát a před spaním do něj prostě a zásadně nekoukají, protože si oba s manželem jsme vědomi, jaký dopad to může mít na vyvíjejícího se mladého člověka.

Okolo těch 15. let pak už budeme benevolentnější i na ostatní děti, až do toho věku dospějí, ale zatím je to takto. Nějak tak to respektují, uvědomují si trochu ty věkové rozdíly, nějaké ty plynoucí výhody.

Ale je tedy fakt, že nějakým způsobem to vždycky bylo náročné na čas pro nás rodiče. Několik let hlavně pro mě, protože jsem se těm dětem prostě od zhruba 7 večer do deseti, jedenácti intenzivně věnovala, přes den samozřejmě také, ale tam byly i ty jiné provozní věci - je tedy fakt, že já na ty děti čas měla, i teď dělám na zkrácený úvazek, protože se těm dětem chci věnovat. Čas na sebe večer mám pořádně až teď třeba poslední rok, dva, kdy už holky třeba dovedou mnoho věcí se mnou vykomunikovat přes den, takže večer jsou pak spokojené, že si třeba čtou a tak podobně. Ale nevadí mi to, nikdy mi to nevadilo, chtěla jsem to takhle. Jsem za to ráda.

Rozepisuju se hlavně z důvodu, aby bylo vidět, že i v takových maličkostech je možné „dělat rozdíly“, je možné dělat rozdíly tak, aby měli třeba starší důležitější pocit, ale mladší zároveň nejsou považováni za neschopná mrňata. Chce to prostě přemýšlet. A chce to přemýšlet i nad potřebami dětí a nad tím, jestli je nutné, aby chodily děcka spát stejně (jasně, že to je praktické pro rodiče), ale ve chvíli, kdy je ten rozdíl mezi dětmi třeba 3 roky, tak z biologického hlediska je neskutečný rozdíl mezi 14 letou holkou v pubertě a 11 letým klukem, co pubertu ještě ani nezačal, trochu by to chtělo oddělit jejich východy a povinnosti. Zvláště, když se to té starší řadu let nelíbí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
15.11.19 20:58

Děkuji za rady. Zkusíme s tím s mužem něco udělat. Jinak to rozhodně nemělo vyvolat hádku. Chtěla jsem jen vědět jestli se to v jiných rodinách rozlišuje. Mně to osobně přijde zbytečné. A nikdy jsem mezi nimi rozdíli nedělala, i přesto že si dcera stěžuje pomalu už 10 let. Až teď mě napadlo, že to asi opravdu chce nějak řešit.
Zakladatelka

  • Nahlásit
  • Citovat
2868
15.11.19 21:50
@Anonymní píše:
Děkuji za rady. Zkusíme s tím s mužem něco udělat. Jinak to rozhodně nemělo vyvolat hádku. Chtěla jsem jen vědět jestli se to v jiných rodinách rozlišuje. Mně to osobně přijde zbytečné. A nikdy jsem mezi nimi rozdíli nedělala, i přesto že si dcera stěžuje pomalu už 10 let. Až teď mě napadlo, že to asi opravdu chce nějak řešit.
Zakladatelka

Ono jde hlavně ale o rozumné rozdíly, né, že starší holce narveš všechny domácí práce a kluk se bude válet :D.

Tobě to možná zbytečné přijde, ale je důležité komunikovat s tím dítětem, aby se cítilo dobře. Případně, nedělat tedy rozdíly, ale komunikovat a dítěti to vysvětlit tak, aby to přijalo, pochopilo, aby tomu porozumnělo. Rozhodně ale minimálně ta doba usínání by mohla být rozlišená, přecijen ve 14 už je to velká holka, není fajn, aby chodila spát ve stejnou dobu, jak „malej brácha“.

Je škoda, žes ji celou dobu ignorovala, ten nějaký „rozdíl“ se mohl udělat už v době dávné, kdy by to celkově přijali asi lépe, než třeba teď, když se ti zase mladší bude čertit, že „chce bejt taky vzhůru“…

Je škoda ty děti neposlouchat :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5744
15.11.19 21:50
@Anonymní píše:
Děkuji za rady. Zkusíme s tím s mužem něco udělat. Jinak to rozhodně nemělo vyvolat hádku. Chtěla jsem jen vědět jestli se to v jiných rodinách rozlišuje. Mně to osobně přijde zbytečné. A nikdy jsem mezi nimi rozdíli nedělala, i přesto že si dcera stěžuje pomalu už 10 let. Až teď mě napadlo, že to asi opravdu chce nějak řešit.
Zakladatelka

Hele, mám dceru (14 let) a syna (téměř 11 let) a ano, rozlišujeme. V tomto věku k nim přece nemůžeme přistupovat stejně. Každý je jiný, věkem, povahou, zájmy atd. Starší má vyšší kapesné, více volnosti, chodí spát později apod. Dcera je navíc typická sova a třeba neusne ještě ani v 10 večer, chodí spát až kolem půlnoci :nevim: Ráno bez problémů vstává, energie má na rozdávání :nevim: A to má teď trénink 5× týdně :D Syn jde do postele kolem desáté. Ty jo, prý v osm :kytka:, to třeba dnes dcera byla ještě na tréninku :lol: A syn se až po osmé vrací z tréninku 2× týdně :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
19463
16.11.19 10:01

Zakladatelko nezlob se na me, ale tobe vazne az do ted nedocvaklo, ze pokud mam dve deti s odstupem tri let, navic kluka a holku, tak potrebujou jiny pristup? Se nedivim, ze je dcera nakrknuta. Spis se divim, ze vas vzhledem k veku jeste neposlala do riti. A urcite uz jsi se timhle pristupem dokazala postarat o to, aby s bratrem nemela dobre vztahy. V osm chodi spat prvnak, protoze je skrivan a ze skoly unaveny, ctyrleta usne treba az v devet, protoze spi ve skolce a neni takovy skrivan. Nektere veci mohou az od urciteho veku, kapesne bude odstupnovane podle veku. Deti jsou zaroven odlisnych povah, proto se k nim musi pristupovat s rozdilem. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5240
16.11.19 10:11
@Anonymní píše:
Děkuji za rady. Zkusíme s tím s mužem něco udělat. Jinak to rozhodně nemělo vyvolat hádku. Chtěla jsem jen vědět jestli se to v jiných rodinách rozlišuje. Mně to osobně přijde zbytečné. A nikdy jsem mezi nimi rozdíli nedělala, i přesto že si dcera stěžuje pomalu už 10 let. Až teď mě napadlo, že to asi opravdu chce nějak řešit.
Zakladatelka

Jestliže dítěti něco vážně vadí, je potřeba to řešit, i kdyby ti to přišlo jako sebevětší kravina.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6122
16.11.19 10:34

Přesně jak říkají ostatní, není to jedno a měla by jsi mezi dětmi dělat rozdíly. Já sice druhé teprve porodím, ale budou mít mezi sebou rozdíl skoro 4 roky a z vlastní zkušenosti jako mladší dítě vím, že je nutné ke každému přistupovat zvlášť podle jeho potřeb. U nás doma to bylo naopak, starší bratr byl mojí mámou velmi protěžován, žádnou cestičku mi neušlapával, byli jsme o 3,5 roku a byli jsme každý úplně jiný. Dodnes si nerozumíme, možná částečně i kvůli přístupu našich rodičů. Já si celý život připadala jako páté kolo u vozu a dost to poznamenalo i můj vztah s mámou. :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama