Potřeba dítěte být stále s dospělým

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.12.18 21:20
Potřeba dítěte být stále s dospělým

Dobrý den,
měla bych dotaz. Máme tři děti, nejstarší dcera má 7 let, prostřední syn má 4 roky a nejmladší dcera má 2,5 roku.
Nejstarší dcera začala chodit do první třídy a ke konci září mi řekla paní učitelka, že dcera za ní pořád chodí a buď jí něco povídá nebo se chce přitulit. Tento „problém“ měla dcera i ve školce. První rok si hrála jen s paní učitelkou, další roky už i s kamarádkami, ale paní učitelky byly vždycky top. Tak je to i teď ve škole a družině. Na obědě sedí nejradši s paní učitelkou nebo druzinářkou, v družině ráda hraje hry, které s nimi hraje paní družinářka.
Nevím, jak dceři vysvětlit, že její přítomnost není všem dospělým vždycky úplně příjemná. Kamarádky má, ale klidně je „vymění“ za blízkost dospělé osoby.
Děkuji za rady a typy.

Reakce:
Takyjedna
Závislačka 4737 příspěvků 07.12.18 21:27

Já bych jí nic nevysvětlovala, podle mě by to nemělo stejně smysl, tohle je silnější než ona. Stejně z toho vyroste. Třeba je moc chytrá, tak jí ty ostatní děti tolik nestačí a raději vyhledává dospěláky. Nebo šla do školky moc brzo, v době, kdy ještě chtěla mít mámu pro sebe, tak to řešila v podobě „záplaty“ - paní učitelky a tu školkovou nezralost si pořád ještě vynahrazuje. Podstatné je, že je prosociální - či jak to říct, baví se v pohodě i s dětmi, i s dospěláky.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.12.18 21:35

@Takyjedna Ona se o tom moc bavit nechce. Ale je někdy až „dotěrná“. Vidím to u sebe, jak mi to kolikrát leze na nervy. Tohle mi říkala i paní učitelka ve školce. Že je to až nepříjemné.
Je pravda, že je to zřejmě silnější než ona, jak píšete.
Do školky šla až ve čtyřech a první rok chodila jen na dopoledne.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.12.18 22:51

Jako dítě jsem byla stejná, jako vaše dcera. Neuměla jsem mezi vrstevníky zapadnout, mentálně jsem byla dál, než oni a společna „řeč“ se mi hledala těžko. Proto jsem také inklinovala k dospělim a vyhledávala jejich přítomnost…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 08.12.18 06:28
@Anonymní píše:
Jako dítě jsem byla stejná, jako vaše dcera. Neuměla jsem mezi vrstevníky zapadnout, mentálně jsem byla dál, než oni a společna „řeč“ se mi hledala těžko. Proto jsem také inklinovala k dospělim a vyhledávala jejich přítomnost…

Děkuji. Jenže mě jde i o to, že to těm dospělým vadí, paní učitelka si na to „stěžuje“.

Váš příspěvek
Reklama