Potřebuju uklidnit. Mám pocit že jsem se zbláznila.

@Anonymní píše:
Ahoj.
Nepíšu o radu. Ale spíš bych chtěla vědět, zda jste tohle některá prožila.
Jsem na mateřské dva roky a mám pocit že to už nezvládám. Dítě se pořád kojí, teď zuby a já mám pocit že jsem prostě úplně skončila. Vždycky jsem toho malého milovala, byl pro mě vším a měla jsem pocit že mě mateřská naplňuje, ale teď jsem v koncích. Jsem neustále strašně unavená. Za dva roky jsem byla jednou v kině se sestrou a jednou na hodinu na kafe s kamarádkou. Na vše jsem sama. Babičky nefungují, ani na 1% a partner je neustále v práci. A přespává v jiném městě. Teď jsem už třetí týden sama doma, malý byl nemocný. Takhle je to od narození. Po příjezdu z porodnice druhej den práskl dveřma a odešel pracovat. Práci změnit nechce. Jenomže já už jsem úplně hotová. Mám i divný stavy, kdy mám pocit že všechno kolem mě je strašně divný, jakoby lidi byli nějak “neznámý” (nejsem psychicky nemocná, prý jen potlačuju emoce - docházím na terapii, s dcerou, nemám hlídání ) pořád jsem unavená, ten stereotyp mě strašně vysiluje. Dítko je uřvaný, teď má asi období vzdoru a já jsem s nervama v kýblu. Nikdy bych fyzicky netrestala, ale řvu. Řvu na něj a pak si to vyčítám. Mám pocit že vůbec nežiju. Že všechno skončilo.. myslíte si že jsem prostě nezvládla být máma? Je vůbec možný aby tohle ženská zvládala takovýmhle způsobem, úplně sama? Jsou moje pocity špatný, neobvyklý? Jak se nastartovat, jak si to užívat? Chlap jen mluví jak to má náročný on a že musí vydělávat. Pravda je že peníze máme dobré. Ale co z toho..
Anonym mi prosím ponechte, stydím se za to.

Potřebovala by sis odpočinout. Pak by ti bylo určitě lépe. Podle toho co píšeš mi přijde že začínáš trpět depersonalizaci nebo derealizací. Bacha na to! Fakt potřebuješ pauzu. Nemůže ti pohlídat nějaká kamarádka třeba? Aspoň pár hodin…

Nejsi špatná matka, spíš naopak- snaha o,,zvládnu to sám, budu nejlepší…" takhle dopadá. Zkus vymyslet jak si odpočinout- sama, bez dětí a třeba i manžela. Volat SOS babičkám, příp. najít chůvu a pokud se nepodaří pár dní volna, tak alespoň 1 dopol./hodinku volna týdně a i kdybys to měla prospat, nebo si dát vanu, ale prostě mít chvilku jen pro sebe.

Nebo mě napadá chodit s kamaradkami do kaváren s dětskými koutky…děti si vyhrají a vy si pokecáte a trošku se odreagujete…Jinak mě mrzí, že partner nefunguje… já si to nedokážu představit. Mě i pomůže, když si malou o víkendu vezme třeba ráno po probuzení na dvě hodiny vedle a já můžu ještě spát:-) Nemůže si malou třeba o víkendu vzít na odpoledne, někam na procházku, na hřiště? Můj taťka s náma chodil s ostatními tatínky i do hospody- ale to bylo léto a já si s ostatními dětmi hrála venku 

Teď tu do toho ještě lítám k sousedce a řeším její fleky od nějaký vody, asi od nás. S instalatérem a majitelkou bytu. Po 3 tento týden. Dala bych všechno za to aby tady byl partner a chvilku to řešil on.. dělám tu mámu, chlapa… jsem tak strašně unavená

Je mi tě líto. Dej dítě do jeslí. Aspoň na pár dnů… 

Tak v první řadě přestaň kojit, dvouleté dítě už to opravdu nepotřebuje. To nepotřebuje v noci ani flašku, takže bych zapracovala na tom, aby už konečně spala. A v té druhé bych ho dala do jeslí nebo do školky, aspoň na pár hodin týdně.