Potřebuju uklidnit. Mám pocit že jsem se zbláznila.

Anonymní
13.12.19 21:50

Potřebuju uklidnit. Mám pocit že jsem se zbláznila.

Ahoj.
Nepíšu o radu. Ale spíš bych chtěla vědět, zda jste tohle některá prožila.
Jsem na mateřské dva roky a mám pocit že to už nezvládám. Dítě se pořád kojí, teď zuby a já mám pocit že jsem prostě úplně skončila. Vždycky jsem toho malého milovala, byl pro mě vším a měla jsem pocit že mě mateřská naplňuje, ale teď jsem v koncích. Jsem neustále strašně unavená. Za dva roky jsem byla jednou v kině se sestrou a jednou na hodinu na kafe s kamarádkou. Na vše jsem sama. Babičky nefungují, ani na 1% a partner je neustále v práci. A přespává v jiném městě. Teď jsem už třetí týden sama doma, malý byl nemocný. Takhle je to od narození. Po příjezdu z porodnice druhej den práskl dveřma a odešel pracovat. Práci změnit nechce. Jenomže já už jsem úplně hotová. Mám i divný stavy, kdy mám pocit že všechno kolem mě je strašně divný, jakoby lidi byli nějak “neznámý” (nejsem psychicky nemocná, prý jen potlačuju emoce - docházím na terapii, s dcerou, nemám hlídání :zed: ) pořád jsem unavená, ten stereotyp mě strašně vysiluje. Dítko je uřvaný, teď má asi období vzdoru a já jsem s nervama v kýblu. Nikdy bych fyzicky netrestala, ale řvu. Řvu na něj a pak si to vyčítám. Mám pocit že vůbec nežiju. Že všechno skončilo.. myslíte si že jsem prostě nezvládla být máma? Je vůbec možný aby tohle ženská zvládala takovýmhle způsobem, úplně sama? Jsou moje pocity špatný, neobvyklý? Jak se nastartovat, jak si to užívat? Chlap jen mluví jak to má náročný on a že musí vydělávat. Pravda je že peníze máme dobré. Ale co z toho..
Anonym mi prosím ponechte, stydím se za to.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

13.12.19 21:59

Rada číslo jedna nepozirovat druhé. Za peníze které máte koupila dopřát si věci, které ti ulehčí život. Já to tak nemám, jsem doma skoro dva roky a vůbec mi to nevadí, ale špatná určitě nejsi. Za rok půjdeš do práce, ale zas malá nemocná atd.. Pak jen kolotoč práce, vyzvednout, uvařit :nevim: nevím, dyť tohle je super období :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.12.19 22:01

@Bubla Bůčková měla jsem to tak dokud chlap neodjel na 3 týdny pryč. To mě ta mateřská naplňovala a plakala jsem kdykoliv jsem se na dceru podívala. Teď jsem tak vyčerpaná.. za 3 týdny jsem poprvé byla s kamarádkou a jejím synem dneska venku..

  • Nahlásit
  • Citovat
13.12.19 22:04
@Anonymní píše:
Ahoj.
Nepíšu o radu. Ale spíš bych chtěla vědět, zda jste tohle některá prožila.
Jsem na mateřské dva roky a mám pocit že to už nezvládám. Dítě se pořád kojí, teď zuby a já mám pocit že jsem prostě úplně skončila. Vždycky jsem toho malého milovala, byl pro mě vším a měla jsem pocit že mě mateřská naplňuje, ale teď jsem v koncích. Jsem neustále strašně unavená. Za dva roky jsem byla jednou v kině se sestrou a jednou na hodinu na kafe s kamarádkou. Na vše jsem sama. Babičky nefungují, ani na 1% a partner je neustále v práci. A přespává v jiném městě. Teď jsem už třetí týden sama doma, malý byl nemocný. Takhle je to od narození. Po příjezdu z porodnice druhej den práskl dveřma a odešel pracovat. Práci změnit nechce. Jenomže já už jsem úplně hotová. Mám i divný stavy, kdy mám pocit že všechno kolem mě je strašně divný, jakoby lidi byli nějak “neznámý” (nejsem psychicky nemocná, prý jen potlačuju emoce - docházím na terapii, s dcerou, nemám hlídání :zed: ) pořád jsem unavená, ten stereotyp mě strašně vysiluje. Dítko je uřvaný, teď má asi období vzdoru a já jsem s nervama v kýblu. Nikdy bych fyzicky netrestala, ale řvu. Řvu na něj a pak si to vyčítám. Mám pocit že vůbec nežiju. Že všechno skončilo.. myslíte si že jsem prostě nezvládla být máma? Je vůbec možný aby tohle ženská zvládala takovýmhle způsobem, úplně sama? Jsou moje pocity špatný, neobvyklý? Jak se nastartovat, jak si to užívat? Chlap jen mluví jak to má náročný on a že musí vydělávat. Pravda je že peníze máme dobré. Ale co z toho..
Anonym mi prosím ponechte, stydím se za to.

Potřebovala by sis odpočinout. Pak by ti bylo určitě lépe. Podle toho co píšeš mi přijde že začínáš trpět depersonalizaci nebo derealizací. Bacha na to! Fakt potřebuješ pauzu. Nemůže ti pohlídat nějaká kamarádka třeba? Aspoň pár hodin…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1291
13.12.19 22:06

Ne nejsi divná, jen unavená a vyčerpaná. Přítel by mel myslet i na tebe a být i doma. Copak jemu nevadí, že 3t dítě neviděl? A proč babičky nepomáhají??? Co chůva? Kamarádka? Být sama byť na jedno dítě je náročné. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2494
13.12.19 22:06

Nejsi špatná matka, spíš naopak- snaha o,,zvládnu to sám, budu nejlepší…" takhle dopadá. Zkus vymyslet jak si odpočinout- sama, bez dětí a třeba i manžela. Volat SOS babičkám, příp. najít chůvu a pokud se nepodaří pár dní volna, tak alespoň 1 dopol./hodinku volna týdně a i kdybys to měla prospat, nebo si dát vanu, ale prostě mít chvilku jen pro sebe.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3220
13.12.19 22:09

Vubec se ti nedivim, kdyz jsi na vsechno sama a hlavne s dítětem 24/7, aniz bys mela moznost na chvili vypadnout pryc sama 8o bych se zblaznila uz davno..! Fakt si potrebujes odpocinout :hug: res to s partnerem, zkus mu to jeste vysvetlit, at si třeba precte tuhlr diskuzi, at si zkusi predstavit jaky by to bylo pro nej byt porad na vsechno sam, starat se o dite neustale, bez prestavky, prece nejsi stroj :nevim: prece taky potrebujeme kontakt s okolnim svetem, odpocinout si od vseho :nevim: tohle snad nemuze vydrzet nikdo :roll:… pokud mate penez dost, neslo by treba sehnat na par hodin hlidani? Nebo nejaka kamoska, co bys ji dite na chvilku pujcila? :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
146
13.12.19 22:10

Nebo mě napadá chodit s kamaradkami do kaváren s dětskými koutky…děti si vyhrají a vy si pokecáte a trošku se odreagujete…Jinak mě mrzí, že partner nefunguje… já si to nedokážu představit. Mě i pomůže, když si malou o víkendu vezme třeba ráno po probuzení na dvě hodiny vedle a já můžu ještě spát:-) Nemůže si malou třeba o víkendu vzít na odpoledne, někam na procházku, na hřiště? Můj taťka s náma chodil s ostatními tatínky i do hospody- ale to bylo léto a já si s ostatními dětmi hrála venku :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.12.19 22:17

@VVVZ to jsem si myslela taky. Ale já třeba když zapnu hudbu a s malou tančíme a blbneme tak se cítím naživu. Spíš bych to popsala, ty pocity, jakože jsem mrtvá nebo tak něco :) dokážu se těšit, dokážu prožívat emoce. Ale mám pocit že se musím těšit jen z toho že mám dítko a že vlastně nic jinýho než máma už nejsem.
Jsem hrozně unavená. Malá v noci vstává i 8× za noc teď kvůli zubům, já mám přechozenou nemoc.. jen se modlim aby už byl příští týden a manžel si vzal malou a já mohla spát. Jít si dát vanu.. miluju jí.. ale potřebovala bych jí aspoň den nevidět. Vrátit se na chvilku sama k sobě.

Horší je, že si neumím představit, co bych jako dělala kdybych sehnala teda chůvu. Co s tim volnym časem.. :lol: já už jsem vypustila úplně všechno co neobsahuje něco ze slova “máma” nebo “mateřství”

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
13.12.19 22:19

Teď tu do toho ještě lítám k sousedce a řeším její fleky od nějaký vody, asi od nás. S instalatérem a majitelkou bytu. Po 3 tento týden. Dala bych všechno za to aby tady byl partner a chvilku to řešil on.. dělám tu mámu, chlapa… jsem tak strašně unavená

  • Nahlásit
  • Citovat
99
13.12.19 22:23

Co takhle zkusit dát dítě třeba dvakrát v týdnu do soukromé školky a užít si to volno pro sebe. A scházet se s kamarádkami se stejně starými dětmi, aby si spolu vyhráli a vy si pokecaly. A to rozhodně častěji než jednou za tři týdny. A když už je manžel doma, tak vymyslet společně nějaký program, výlety a podobně, ať je změna. Já sama za sebe můžu říct že to nejtěžší není ta samotná péče o dítě, a to mám opravdu náročný kousek doma. Ale nejvíc psychicky drti chybějící sociální kontakt a stereotyp.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4260
13.12.19 22:23

Je mi tě líto. Dej dítě do jeslí. Aspoň na pár dnů… :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2397
13.12.19 22:33

Tak pokud na tom nejste finančně špatně, tak si najdi chůvu nebo miniškolku. Moji kluci chodí již od dvou let do soukromé školky. Hele já jsem na kluky skoro pořád sama, manžel má náročnou práci, k tomu zahraniční cesty. Na jaře byl pryč pět týdnů a musela jsem to dát. Ale rozumím Ti, taky mi z toho už hrabe. My se ještě před narozením kluků odstěhovali z Prahy do Brna, takže tu nemám žádné kamarádky. Babičky jsou každá 200km od nás a ještě opačným směrem. Já se utěšuji tím, že od dubna chci jít do práce, to už by ten mladší měl mít plnou docházku.
Jinak já hodně chodila ven, abych si pročistila hlavu a jednou týdně na jogu. Zkus se s manželem domluvit, že alespoň to jedno odpoledne by mohl hlídat. :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15067
13.12.19 22:40

Tak v první řadě přestaň kojit, dvouleté dítě už to opravdu nepotřebuje. To nepotřebuje v noci ani flašku, takže bych zapracovala na tom, aby už konečně spala. A v té druhé bych ho dala do jeslí nebo do školky, aspoň na pár hodin týdně.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13650
13.12.19 22:42

Odkud jsi?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama