Pozitivní dotazník M-CHAT-R

8.11.19 10:48

Pozitivní dotazník M-CHAT-R

Holky prosím, vyšel vám někomu pozitivní dotazník M-CHAT-R v 18 měsících věku?
Jsem z toho docela zoufalá a tak nějak nevím co s tím. Teď máme k doktorce znovu nést ten samý vyplněný dotazník, synovi budou dva roky a já propadám panice :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

2899
8.11.19 10:55

Ano, synovi to vyšlo dost špatně. Taky mám dr dala čas do 2 let a on z toho z části částí vyrostl. Teď ve 3 letech pořád nemáme vyhráno, ale autismus je už v podstatě vyloučen.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8.11.19 10:58

No mě by štvalo, že s tím doktorka nic nedlala před půl rokem. Jo jasan, furt to nemusí nic znamenat, furt uslyšíš, jak to ostatní děti zvládli až ve třech letech a bla bla.. Ale co když, že… Čekací lhůta na kvalitní pracoviště skoro rok, další rok který ztratíš. Ten test se dělá proto, aby se případné poruchy řešily ihned a ne se furt omlouvaly stylem „no jo kluk je línej“ a pak v sedmi letech čumět jak puk, že kluk nemá na to začít chodit do školy a že to mlácení na prd.el bylo zbytečný, protože není tvrdohlavý ale „nemocný“. Já už na něj koukala, snažím se podle toho „učit“ ročního. Vyplním to opravdu poctivě, když něco udělá jednou za týden a ještě náhodou, pěkně zaškrtnu, že ne a budu požadovat vyšetření. Ono totiž, když člověk někam chce sám, tak solí pěkný prachy a ještě se dozví, že měl řešit mnohem dříve (u nás naštěstí už vyresene asymetrické plazeni.). Takže, co nejdříve k lékaři a psychologovi a začnete doma pracovat a určitě všechno dopadne nejlépe :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8.11.19 10:59

@chaela
Asi se zeptám blbě, ale jak přesně se to projevovalo, v čem byl největší problém? Mně syn přijde naprosto v pohodě, v něčem je trošku pozadu, ale nepřijde mi to žádná hrůza, každé ditě se přece vyvíjí svým tempem…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8.11.19 11:04

@Bubla Bůčková
K psychologovi jeme v lednu, syn je hlídaný od narození, protože měl po porodu hypoglykémii, takže zanedbání ze strany doktorů strach asi ani tak nemám, jen prostě teď moc nevím co čekat…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2899
8.11.19 11:11

@RomanaBO syn v tom roce a půl byl uplnej mimoň, vůbec nereagoval na jméno, na skoro žádný pokyny, bouchal hlavou do země nebo zdi, lítal jak pominutej, všude vlezl, všude spadl, nikdy se nepoučil, nerozuměl řeči… do 2 let se to zlepšilo, na jméno reagovat začal, ale „hyperaktivni“ a svůj byl pořád. Dr proto řekla, že už to nevypadá na autismus, ale ADHD. No teď ve 3 letech se zklidnil ale i tak je pořád o mnoho aktivnější, než vrstevníci. Teď nejvíc řešíme to, že nereaguje, nevnímá, nechápe, odpovídá často úplně mimo mísu. Ovšem příčina zatím neznámá.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8.11.19 11:24

@chaela
Aha. U nás je asi největší problém, že nemluví, má svých pár slov co řekne, ale víc ne. Jinak si dokáže hezky hrát, kroužky dá podle velikosti, kalíšky taky, občas je srovná i podle barvy. Co mě teda trápí tak, že neposlouchá, řeknu ne a stejně to udělá nebo se začne vztekat. Vzteká se když zastavím s kočárem, když zastavím s autem, když jsme v obchodě nebo když na něj promluví někdo cizí. Teď nevím jestli hledám problém tam kde není a nebo to je skutečný problém.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2899
8.11.19 11:34

@RomanaBO syn se rozmluvil až po tom druhém roce, do te doby mlčel, v tom roce a půl začínal zvatlat. Nějaké kroužky podle velikosti nebo barvy neumí ani teď. Taky neposlouchá, řeknu ne a on buď nereaguje vůbec (to vetsinou) nebo se v záchvatu vzteku sesune k zemi. Včera na nej v saline promluvil cizi pan a on si zacpal usi, otocil se od nej a kricel neeee. Pokud by jen nemluvil a neposlouchal, tak bych to vůbec neřešila.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8.11.19 11:39

@chaela
Tak jste mě trochu uklidnila děkuji. No uvidíme jak dopadneme…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
2.12.19 12:19

Také nám to v 18 měsících druhého dítěte vyšlo pozitivně a trvalo asi týden, než jsme si vše dohledali a přiznali si to. To dítě je naprosto typické, naštěstí bez mentální retardace, inteligencí spíše nadprůměrné.
První reakce samozřejmě děs a hrůza, ale na druhou stranu je potřeba mít na paměti, že čím dřív se s dítětem začne pracovat, tím je větší šance, že se všechno okolo sociálních vztahů uměle doučí, asi jako by se učilo cizí jazyk.
Dokonce i v případech, když si nejsme jistí, je vhodné začít s dítětem pracovat, jako by autistické bylo. Pořád se vnucovat, hodně se společně smát, všechno přesně komentovat, ukazovat, chodit mezi děti. Zdravému to neuškodí a autistu to může „zachránit“ od vyloučení ze společnosti vrstevníků.
Bohužel, prvotní reakcí většiny doktorů bývá „no tak počkáme, ještě je malý/malá“. Ono není moc na co čekat, lepší to řešit „zbytečně“ než vůbec.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama