Předporodní depka, jsem blázen?

Anonymní
3.1.20 23:15

Předporodní depka, jsem blazen?

Ahoj, jdu se spise sverit a poptat zda jsem normalni a zda nekdo prochazel podobnymi pocity. Jsem ve 30tydnu. A cely den (ne jen dnes) mam divne pocity, myslenky. Rikam si, ze mi chybi zivot pred tehotenstvim, ale zase proc? Parila jsem, nechala se balit, kazdy vecer vinko s pritelem. Najednou na me doleha, ze o vse prichazim, pritom ale absolutne nelituju, ze cekam dite, tesime se na nej. Jen co me stve, ze pritel byl kdysi akcnejsi, city mi daval vice najevo, ted se mnou tolik nespi, pritom predtim jsme spolu spali skoro kazdy den (jsme spolu 1,5roku) uz mi vysvetloval, ze jak mam bricho moc to nejde a boji se, chapu ho, ale me sex chybi, vic jsme si vse pred tehu uzivali, ted si pripadam odpudiva a ze uz nas zivot bude jen o komunikaci s ditetem coz ale nechci :( i mam sexualni narazky obcas ze bych chtela, cele tehu mam bezproblemove, nevim, jestli se mu hnusim, tvrdi, ze ne ze se mu libim porad, mozna si to vse nalhavam. Nejak jak se to blizi, zacinam nad vsim premyslet, chybi mi ta komunikace, ktera mi prisla ze byla zivejsi.. Menim se ja nebo pritel.. Bojim se, ze porod toho zase hodne zmeni, bojim se, ze selzu jako matka, ze uz nebudu ani pro pritele ta atraktivni a fungujici. Mam tu záchvat place, kdyz nad tim vsim premyslim. Pritom vim, ze jsme se nechranili umyslne, i pritel se na mimi tesi, kouka na vecicky, vybavu, nekdy mi i on leze na nervy, ted sel do prace a jsem rada, ze jsem sama. Pred nim takovy stavy nemam, jen treba nezakreju, ze jsem otravena..pta se, zajima se, jenze ja nejsem sverovaci typ, radsi se vypisu takhle kde me nikdo nezna. Na dite se tesim, na druhou stranu si rikam, ze jsem mela pockat, je tohle normalni nebo ja jsem blázen? Jsem prvorodic, vse je pro me novy a nevyznam se v nejakych emocich, depkach, behem pri a po tehu..

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
3.1.20 23:27

A bude hůř :lol: těhotenství je to nejmenší, bohužel.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
3.1.20 23:38
@Anonymní píše:
A bude hůř :lol: těhotenství je to nejmenší, bohužel.

To mi ani nerikej :(

  • Nahlásit
  • Citovat
783
4.1.20 00:02

To je normální, nebo teda alespoň já jsem podobné stavy v těhotenství měla taky. Ted si občas predstavuji co bych asi dělala kdybych neměla malou ( ale neměnila bych, je to náš největší poklad ). U Tebe to jsou i hormony a celková změna dohromady :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
606
4.1.20 00:06

Karty jsou rozdane, uz neni cesty zpet, takze bych se soustredila na to pozitivni. O partnerovi pisete hezky: tesi se, stara, zajima se, libite se mu, takze to je super. Je tam nejaky nesoulad v potrebach, ale treba by to vyresil kompromis prijatelny pro obe strany. Kdyz se to nepodari, tak za nejakych 16 tydnu muzete po sestinedeli navazat, tam kde jste prestali. Co je 16 tydnu oproti zbytku zivota. Ja jsem taky v tehotenstvich premyslela o ruznych vecech, obzvlast kdyz jsem na konci spatne spala. Myslim, ze je to normalni. Je to velka zmena. Ano menite se a jeste budete a Vas partner taky. Nejsme preci cely zivot stejni. Nema cenu se nejak strachovat (nebo si to naopak malovat) dopredu. Brat a resit veci tak, jak pridou. Urcite nema cenu delat nejake ukvapene zavery pod vlivem hormonu. Budete urcite ta nejlepsi matka pro svoje miminko.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4.1.20 08:33

Čekáš první dítě, to je velká neznámá, k tomu hormonální změny… Není se co divit. Já měla taky všelijaké stavy v těhotenství (u druhého se k tomu mlely pochybnosti, jeststki to dáme, jak to zvládne starší atp).

O partnerovi píšeš moc hezky, myslím že to dáte.

Co se týče sexu, tak manželovi to v těhotenství přišlo divny, že jako ví, že malému nic neudělá, ale prostě ten pocit, že je v bříšku mu vadil. Plus samozřejmě se zebkaa holt změní ale to mi taktně neřekl.. Jednou při výměně názoru mi řekl, že mu to prostě přijde 7chylny, kdyz už má ženská břicho. Takže u prvního párkrát a u druhyho skoro nic :zed:. Ano, bylo to pro mě nepříjemné, ale zase ho chápu, že mu to je nepříjemné.

Za mě - v těhotenství mu to zkus nevycitat a tes se na konec šestinedělí. Já se bála, jestli se mě něco po porodu nepřepne, ale u prvního jsme na to po šestinedělí šli hned, jak povolila MUDr, teď jsem za půlkou šestinedělí a už se taaaak těším. Taky se může stát, že třeba po porodu nebudeš mít chuť ty a asi by to nebylo příjemné, kdyby ti to partner vyčítal a vyžadoval. Tak zkus pochopit jeho…

Co se týče dalsich starostí - za mě je hodně důležité myslet na to, že nejste jen rodiče ale i partneri. My měli velkou podporu v mojí mámě, takže jsme už ve dvou měsících prcka byly spolu sami na romantické večeři (blbý dvě hodiny, ale spolu a bez plinek a odrihavani a tak). Pak třeba koncert nebo divadlo. Dospělácke, partnerské věci. Později si ho mamka třeba vzala i na noc, od půl roku zvládá víkend. (tím zvládá myslím, že je malej opravdu v pohodě, nijak nestrada, od malička na as nijak nevisel. Druhý zatím vypadá jako více kontaktní miminko, tam to asi takhle rychle nepůjde). Každopádně se snažíme alespoň jednou ročně vyrazit na víkend bez dítěte, naposledy jsme byli asi 3 tydny před porodem a strašně nás to nabilo.

Jinak na páření mě nikdy moc neužilo, většinu aktivit jsem si zachovala, malého jsme brali většinou s sebou (ale zase záleží, pokud jsi byla zvyklá chodit do baru, tak tam s miminem asi těžko). My hodně vyletujeme po památkách a to se s miminem dalo zato teď se skoro dvouletým je to blbý.

Tak se neboj, vsechcno no se dá, podle mě je nejdůležitější (pro vztah) se nezamerit jen a jen na dítě a chlapa odsoupnout na druhou kolej…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4.1.20 08:40

Pokud by ti tyhle stavy hodně vadily, zvazila bych pár návštěv u psychologa, ten ti pomůže utridit myšlenky, uvolnit se a pracovat na tom, jak přijmout novou životní roli. Faktem totiž je, ze těhotenství je poměrně malá změna životního stylu v porovnání s tím, co tě čeká po porodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama