Představy o kojení vs. realita :)

Anonymní
16.6.15 11:09

Představy o kojení vs. realita :)

Ahoj holky, zakladam novou diskuzi spis jen tak pro maminkovsky oddych.. :) a chci se vas zeptat, jak moc se sesly vase predstavy o kojeni s realitou :)? ja jsem zila v domneni, ze je to neco prirozeneho, coz sice je… ale myslela jsem ze se proste dite pricucne a jede se…, zadne spurty, nedostatek mleka, plac mimi, zanet prsu, problem s rozkojenim - jedno kojeni nam trvalo i hodinu :D, reci nasich maminek a tchynek a babicek o tom, ze mam mleka malo at dokrmuji, snizeni laktace v jednom prsu, strach o to zda mimi pribira apod… :) vsechny to asi znate.. sice uz kojime par mesicu a jsem na to pysna… a moc jsem si to prala, ale abych pravdu rekla kojeni je pro me velka veda… :) casto to byl stres.. plac muj i mimi a i pres tu drinu kterou nekdy kojeni bylo bych nemenila.. :) ten pocit kdyz lezi mimi u vas a s radosti se prisaje, usnete spolu, poit blizkosti a vune miminka… to je nadhera… :srdce:
Obcas me takhle pobavi tchynka, snad ob navstevu mi vzdycky dulezite rekne, jakouze to mam pohodu kdyz muzu kojit.. a ze nemusim vyvarovat ty flasky :) (je to hodna zenska, jen nevim proc mi tohle porad opakuje /kojila par tydnu v sestinedeli/) a ja nevim proc… ale vzdycky me to hrozne naprudi, kdyz mit o rika…, takze na to odpovim na pul pusy… nooo… zas tak jednoduche to neni ;)
a co vy jak jste to meli? :)
Z.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

68983
16.6.15 11:13

Nevím, představy o kojení jsem neměla žádné a ani po narození dítka jsem to nijak neřešila, prostě kdykoliv projevil zájem, tak dostal, když zájem neprojevil a přišlo mi to dlouho, tak jsem odsála, strach jestli přibírá jsem neměla… a tímto postupem jedu už pátý rok (tedy druhé dítko, ne že by se to první kojilo do 5 let).

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27388
16.6.15 11:13

Já jsem „blbě“ předpokládala, že když to šlo s prvním krásně, že to bude v pohodě i s druhým - dost jsem se sekla :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2039
16.6.15 11:17

Pročpak anonymně? :-)

No máš samozřejmě pravdu - představa byla, že na tom nic není, dítě se přisaje, pije, žádná dřina. S prvním to byl taky mazec, dlouho trvalo, než jsem se rozkojila, než jsme se to oba naučili, rozkousané bradavky, hrůza. Pak už ale byl pohodář a šikulka. Spurty jsme neznali, nic nás už pak netrápilo. No a v osmi měsících se najednou odstavil sám a bylo vymalováno.

Druhorozená byla od malička mega šikulka, už v porodnici nám to šlo naprosto ukázkově, ale zase pak byla laktační krize, spurty, často se u kojení kroutí, taky mi málo přibírala, když měla rýmu. No prostě je to věda. Já vždy říkám, že všichni straší porodem, ale nikdo nám neřekne, co bude po porodu! To je teprve mazec :-)

Tchyni neřeš, ono to tehdy bývalo úplně jiné, kojení se moc neřešilo, ale při prvním nezdaru se šlo okamžitě na umělé. Kdyby tehdy byla větší osvěta, asi by kojilo maminek víc. Ale zase dnes se to žene do extrému a na spoustu maminek se kouká jako na krkavčí matky, protože nekojí. Důležité je spokojené miminko a když kojení nejde, tak prostě nejde, ono se nic nestane :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
791
16.6.15 11:19

Já taky šla k porodu s tím, že porodím a už v porodnici bude prcek sát jak o život (naivka :D ). Prcek místo toho nonstop spal. Takže během prvních dní se ani pořádně nepřisál. Doma snížení laktace, pořád jsme vážili, protože syn nepil a hubnul. Musela jsem dokrmovat UM, ale nakonec jsem se rozkojila. Jen teda pořád praskliny na bradavkách, 3× zánět prsu, velké bolesti při kojení… No nádhera :D Ale kojila jsem do synových 13 měsíců, takže v jádru spokojená jsem :) (prcek se pak odstavil sám)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
35545
16.6.15 11:20
@j.a.n.i1 píše:
Nevím, představy o kojení jsem neměla žádné a ani po narození dítka jsem to nijak neřešila, prostě kdykoliv projevil zájem, tak dostal, když zájem neprojevil a přišlo mi to dlouho, tak jsem odsála, strach jestli přibírá jsem neměla… a tímto postupem jedu už pátý rok (tedy druhé dítko, ne že by se to první kojilo do 5 let).

Asi tak nějak, vždycky se najde něco, co člověk řeší, mamky, co dávají UM zase lahvičky, značku mléka, cenu, převařování vody…pořád dokola :mrgreen: následuje příkrm, lezení, chození, nočníkování, zvykání ve školce, držkování…a je tu puberta :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
verulicek
16.6.15 11:21

Já jsem se trochu bála aby to bylo ok..hodně jsem toho už v těhotenství četla i o zánětech, o předcházení různého popraskání, o technikách kojení, polohách, četnosti…až se mi z toho zdály přiblblé sny :-D v 7. měsíci těhotenství jsem ve snu kojila babiččina psa a naši potkanici :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
3031
16.6.15 11:22

Představy a realita je většinou vždycky jiná. A nejenom u kojení.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Run
20675
16.6.15 11:24

Přestavy žádné a v realitě to šlo samo. Skoro tři roky :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
729
16.6.15 11:25

Taky jsem netušila, že je to chvílema tak komplikované a zažila jsem vše co anonymní vypsala krom zánětu(ťukťuk), ale zvládli jsme to s prckem bez použití UM a jsem na to pyšná. Teď v jeho 4měsícich musím zaklepat, že jsme ve fázi „jde to samo“. Uvidíme jak dlouho :) jediné čím mě zlobí, že pije víc a pravidelněji v noci a přes den by klidně byl o hladu nebo ho necítí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5505
16.6.15 11:26

Všude jsem se jen dočítala, že i malá prsa nevadí v kojení. Já jsem se nerozkojila, „vinu“ dávám jak malým prsům tak komplikacím po porodu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22488
16.6.15 11:27

No tak já jsem z kojení byla vyplesklá ještě před porodem, byla jsem z toho ve stresu víc než z porodu. Protože mě každá strašila, jak jí to nešlo a at si radši nakoupím lahvičky, at moc nepočítám s tím, že mně to půjde. No, nakonec to až na pozdější nástup laktace šlo dobře, sice bradavky zezačátku bolely, ale jinak kojení bez problémů :nevim: U malého jsem teda měla docela problém s prasklinama na bradavkách, ale to až po roce kojení :roll:
Takže pro mě kojení věda není, šlo to víceméně samo
:nevim:
Tchýni neřeš ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24357
16.6.15 11:36

@kve-tinka Mám pidiprsa a obě děti jsem kojila rok, druhé i chvíli déle.

Já teda představy neměla žádné, příliš jsem to neřešila. Jen mě teda překvapilo, jak moc to ty první dny/týdny bolí. Au.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1189
16.6.15 11:47

@Run to mě zajímá. Moje malé (největší) zlato se rozhodlo, že se maminky jen tak nevzdá.. no je nám 18 měsíců a stále vesele bumbá ode mě, šmoula. Jsem samozřejmě moc ráda, že jsem měla ten dar a mohla a můžu kojit, a je to samozřejmě strašně nádherný, když se miminko přitulí :srdce:.. jenže už pomalinku mi to připadá dlouhé a malý flašku nechce ani vidět. Jedině od maminky. Přitom už normálně všechno papá, ale ráno a večer a i v noci.. prostě chce ode mě. Dostávám se tedy k otázce, jak se Ti podařilo miminko odstavit? Vlastně už batolátko?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3621
16.6.15 11:47

Já jsem neměla vůbec žádnou představu, ale nikdy bych nevěřila jak to bude ze začátku bolet :zed: u první dcery jsem se vždycky děsila toho momentu než se přisaje, sice to byla chvilka, ale to se mi kroutili i palce u nohou :mrgreen: u druhé to bylo naprosto v pohodě, ale byli hodně brzo po sobě, takže to asi mělo vliv :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama