Přehnaný strach z nakažení
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
U nas je to zas naopak, manzel je totalni „odmitac“ vseho… podle me se necha klidne vyhodit z prace, jen, ze odmita testovani, natoz nejake ockovani…ja jsem na rd a boji se, co s nama financne bude, kdyz se on, kvuli svemu, podle me, absurdnimu presvedceni necha vyhodit a dobrovolne izolovat… uz jsem si rikala, ze ja se snad necham ockovat tajne, aby nebyl nejaky bugr, ze jsem ovce a necham na sobe neco testovat…jen cekam, kdy bude na webu nejake video, jak ho policie pacifikuje, ze nechtel rousku a prinese domu odcervovaci pastu pro kone…tahle situace je fakt priserna a zadny svetlo na konci tunelu… preji pevne nervy, nic jineho ted nevim…
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
Jdu si pro názor, protože už prostě nemůžu.
S partnerem jsme 18 let, dvě dospívající děti. Byly horší i lepší období, ale co je korona, tak je to peklo.
Rok bydlíme ve sklepě, protože máme byt v rekonstrukci. Partner kreslí plány, a jeden člověk nám být rekonstruuje. Víc lidí tam nechce, protože Covid.
Dělá práci přes PC, takže furt doma.
Já chodím do práce, kde jsme s kolegyni jen ve dvou, jinak s rodinou se vidím jen venku a na chvíli.
Co začala korona, tak partner by byl nejradši, abych dala výpověď z práce, věnovala se dětem, aby se pořádně učily (mají dobré známky) a hlavně tak domů nezatahla Covid. A protože jsem toto odmítla, tak ač spolu sdílíme sklepní prostory, koupelnu, kuchyňský kout i postel, tak se ke mě odmítá přiblížit, nesmím ho obejmout, dát pusu, nesmím se ho v podstatě dotknout. Říkala jsem mu, jak je to na hlavu, že je to nesmysl. Chodím co týden na antigenní testy. Poctivě nosím respiratory Ffp3. Tak prý on je ten zodpovědný, on je schopný se přizpůsobit situaci a antigenním testům nedůvěřuje. Covid v žádném případě chytit nechce, chce se tedy chránit jak nejlíp to jde.
Po roce tohoto si přijdu už jak prašivá.
Je toho moc. Dlouhodobé bydlení ve sklepě, celá Covid situace a ještě doma tohle.
Teď jsem akorát dobrečela v koupelně a partner je nafouknutý, že jsem zvýšila kvůli celé situaci hlas.
Mě už napadá, že tohle dýl už nedám, nevidím světlo na konci tunelu.
On neumí ani říct něco hezkého, čím je starší, tím víc akorát ironizuje a sekýruje, když se ozvu, tak jsem vztahovacna. Co je korona, tak už skoro jinak ani nemluví, než tomhle stylem.
Ani na chvíli o víkendu nemůžeme vypadnout z města, podelalo se nám auto, které hodlá opravit sám, ale teď je zima, takže až na jaře. Do MHD nepustí děti, sám by taky nejel, že Covid.
Mě už hrabe.
Myslim, že bych mu dala nůž na krk, buď půjde k psychologovi, nebo
rozchod. Za mě mu normálně hrabe 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Holky oboje teda extrém. Jako řadu nemám,
možná mediátora? Já bych byla fakt naštvaná v obou případech. My
patříme k těm opatrnějším, ale to už je i na mě moc co předvádí
manžel c. 1 a odmítače popírače bych taky doma nesnesla. Že mu nevadí
jiné výdobytky medicíny To je jak šamanka Houdová v jednom týdnu
prohlásí, že své zdraví nedá nikomu do rukou a vakcína fujky a v tom
samém týdnů jak ji kousne jedovatý pavouk a šup do nemocnice..a do kapaček
je ji jedno co narvou, hlavně že to zabere…že tu negativní energii jedu
nevymeditovala jako 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
A nemohl by partner taky rekonstruovat byt, at to máte rychleji?
Vůbec nevím co říct, musí to být šílené.
Ale taky odpovídám, protože já mám doma bohužel druhý extrém. Po
venku roušku nebo respirator nosí, protože se bojí pokuty a v práci musí.
Ale jen umývání rukou, já ho musela prosit, ať to dělá. A on, že nemá
špinavou práci…vysvětlit, že celý den sahá na různé věci, na které
sahají jiní lidé nebo jsou prostě špinavé, to nepochopil do teď (já jsem
trochu více háklivá na peníze, když na ně snahám, musím se umýt co
nejdříve, hlavně se nedotykat dítěte a jeho věcí pak ) A on si je po roce konečně umývá. A mě
akorát nadává, že jsem na hlavu s tou hygienou, když je pro mě od
malička samozřejmost umýt si ruce, když přijdu z venku. Celkově ruce si
umývám velmi často. Ale myslím, že bych uklízet měla více v dnešní
době. Nadával mi i za to, že sterilizuju lahvičky a dudliky miminku, to byl
ještě navíc nedonošený, že prý ať má imunitu. A už předpovídá, jak
ho nebudu pouštět ven, že když spadne, tak budu volat sanitku.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
U nas je to zas naopak, manzel je totalni „odmitac“ vseho… podle me se necha klidne vyhodit z prace, jen, ze odmita testovani, natoz nejake ockovani…ja jsem na rd a boji se, co s nama financne bude, kdyz se on, kvuli svemu, podle me, absurdnimu presvedceni necha vyhodit a dobrovolne izolovat… uz jsem si rikala, ze ja se snad necham ockovat tajne, aby nebyl nejaky bugr, ze jsem ovce a necham na sobe neco testovat…jen cekam, kdy bude na webu nejake video, jak ho policie pacifikuje, ze nechtel rousku a prinese domu odcervovaci pastu pro kone…tahle situace je fakt priserna a zadny svetlo na konci tunelu… preji pevne nervy, nic jineho ted nevim…
Tak to je taky masakr.. Jako já taky hodně věcí odmítám, např očkovat
se nedám, roušku nenosím atd.. Ale.. Dobrovolně držím karanténu, když je
kolem může covid v práci, očkování jsem zařídila rodičům i tchyni
atd.. Prostě respektuji cizí názor a nikomu nenutim svůj. Můj byl třeba
dneska na testech, pac v práci padají jak Mouchy. Kdysi řekl, že by nikdy
nešel a teď sám, dobrovolně kvůli prckovi atd.. Kdyby mi kvůli odmítání
např přišel o práci, též bych ho poslala do tmy, kor pokud jste na jeho
příjmu závislí je to strašně sobecké vůči tobě
i ditku
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
To by mě kleplo. Já bych to nevydržela. My si dáváme normalne
pozor, bezne dodrzujeme, ale nevidět se během celého roku ani s jedněmi
kamarády jsme tedy nedali. Jak to snášejí děti? To se vůbec nevidí
s kamarády, nic? Když je můj manžel v nějaké situaci vyhroceny,
většinou na nej zabírají jen tvrde argumenty. Pokud by se s nim nedalo
mluvit, odstěhovala bych se i s dětmi k rodičům.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Ahoj všem,
Jdu si pro názor, protože už prostě nemůžu.
S partnerem jsme 18 let, dvě dospívající děti. Byly horší i lepší období, ale co je korona, tak je to peklo.
Rok bydlíme ve sklepě, protože máme byt v rekonstrukci. Partner kreslí plány, a jeden člověk nám být rekonstruuje. Víc lidí tam nechce, protože Covid.
Dělá práci přes PC, takže furt doma.
Já chodím do práce, kde jsme s kolegyni jen ve dvou, jinak s rodinou se vidím jen venku a na chvíli.
Co začala korona, tak partner by byl nejradši, abych dala výpověď z práce, věnovala se dětem, aby se pořádně učily (mají dobré známky) a hlavně tak domů nezatahla Covid. A protože jsem toto odmítla, tak ač spolu sdílíme sklepní prostory, koupelnu, kuchyňský kout i postel, tak se ke mě odmítá přiblížit, nesmím ho obejmout, dát pusu, nesmím se ho v podstatě dotknout. Říkala jsem mu, jak je to na hlavu, že je to nesmysl. Chodím co týden na antigenní testy. Poctivě nosím respiratory Ffp3. Tak prý on je ten zodpovědný, on je schopný se přizpůsobit situaci a antigenním testům nedůvěřuje. Covid v žádném případě chytit nechce, chce se tedy chránit jak nejlíp to jde.
Po roce tohoto si přijdu už jak prašivá.
Je toho moc. Dlouhodobé bydlení ve sklepě, celá Covid situace a ještě doma tohle.
Teď jsem akorát dobrečela v koupelně a partner je nafouknutý, že jsem zvýšila kvůli celé situaci hlas.
Mě už napadá, že tohle dýl už nedám, nevidím světlo na konci tunelu.
On neumí ani říct něco hezkého, čím je starší, tím víc akorát ironizuje a sekýruje, když se ozvu, tak jsem vztahovacna. Co je korona, tak už skoro jinak ani nemluví, než tomhle stylem.
Ani na chvíli o víkendu nemůžeme vypadnout z města, podelalo se nám auto, které hodlá opravit sám, ale teď je zima, takže až na jaře. Do MHD nepustí děti, sám by taky nejel, že Covid.
Mě už hrabe.
Pripad pro psychiatra, nic jineho. Sebrala bych deti a jela si od toho na par dni odpočinout treba k rodicum, at se doma treba vztekne. Tohle by nikdo nevydrzel.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Holky, mám jen mámu, která je ezo bio, nemá internet, wifinu, nic a žádné záření nechce. Tam by se děti nemohly učit. A navíc děti mají babi za podivnou a nemoderní a mamka by nás ani nevzala, protože po dvouhodinové návštěvě jí bolí ze staršího dítka hlava (dítko má vysokofunkcni autismus).
S kamarády se děti vidí minimálně. Starší žádné ani nemá a
mladší se s nimi spojuje v online hrách. Teď před lockdownem se konečně začaly
scházet i venku, jak bylo hezky, ale teď jsou všichni zase zalezlý.
Tu rekonstrukci dělá partner papírově, děláme i nábytek, nové schody, všechno to sám kreslí v autocadu, pak dělá řezací plány, jezdí pro materiál.
Anonymní: druhý extrém, to je taky příšerný.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Nemám co poradit, lidi blázní na obou dvou stranách, je to hrozný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
@Anonymní píše:
Holky, mám jen mámu, která je ezo bio, nemá internet, wifinu, nic a žádné záření nechce. Tam by se děti nemohly učit. A navíc děti mají babi za podivnou a nemoderní a mamka by nás ani nevzala, protože po dvouhodinové návštěvě jí bolí ze staršího dítka hlava (dítko má vysokofunkcni autismus).S kamarády se děti vidí minimálně. Starší žádné ani nemá a mladší se s nimi spojuje v online hrách.
Tu rekonstrukci dělá partner papírově, děláme i nábytek, nové schody, všechno to sám kreslí v autocadu, pak dělá řezací plány, jezdí pro materiál.
Anonymní: druhý extrém, to je taky příšerný.
A co si něco aspoň na tu dobu najmout a nebydlet s magorem ve sklepě?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Máme tchána, který je klasický popírač, tchýně je zdrav. sestra ve fakultce. Prostě mu řekne,,mám na to svůj názor ", a jde si čist. Nic moc jiného dělat nejde.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
V zájmu zachování vlastního zdravýho rozumu a sebeúcty, bych s našla podnájem, odstěhovala se tam i s dětma a drahýmu bych oznámila, že se vrátím zpět až dá do pořádku bydlení, auto a především svou hlavu. Na tohle bych nervy neměla ani omylem. Nejsem si jistá, jestli tě obdivuju nebo nechápu…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Prostě někteří lidé našli v současné situaci konečně to, co jim tolik chybělo, a sice smysl života. Ten tvůj bude jedním z nich.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Strach z bydlení
- Strach z jídla kvůli zvracení
- Těhotná - strach z nákazy bakterií z jídla
- Strach o miminko a odloučení
- Vysazení Clexanu ve 2. trimestru - mám hrozný strach
- Strach z mimoděložního těhotenství, kam v Praze?
- Jak začít jezdit autem bez strachu?
- Strach po incidentu?
Ahoj všem,
Jdu si pro názor, protože už prostě nemůžu.
S partnerem jsme 18 let, dvě dospívající děti. Byly horší i lepší období, ale co je korona, tak je to peklo.
Rok bydlíme ve sklepě, protože máme byt v rekonstrukci. Partner kreslí plány, a jeden člověk nám být rekonstruuje. Víc lidí tam nechce, protože Covid.
Dělá práci přes PC, takže furt doma.
Já chodím do práce, kde jsme s kolegyni jen ve dvou, jinak s rodinou se vidím jen venku a na chvíli.
Co začala korona, tak partner by byl nejradši, abych dala výpověď z práce, věnovala se dětem, aby se pořádně učily (mají dobré známky) a hlavně tak domů nezatahla Covid. A protože jsem toto odmítla, tak ač spolu sdílíme sklepní prostory, koupelnu, kuchyňský kout i postel, tak se ke mě odmítá přiblížit, nesmím ho obejmout, dát pusu, nesmím se ho v podstatě dotknout. Říkala jsem mu, jak je to na hlavu, že je to nesmysl. Chodím co týden na antigenní testy. Poctivě nosím respiratory Ffp3. Tak prý on je ten zodpovědný, on je schopný se přizpůsobit situaci a antigenním testům nedůvěřuje. Covid v žádném případě chytit nechce, chce se tedy chránit jak nejlíp to jde.
Po roce tohoto si přijdu už jak prašivá.
Je toho moc. Dlouhodobé bydlení ve sklepě, celá Covid situace a ještě doma tohle.
Teď jsem akorát dobrečela v koupelně a partner je nafouknutý, že jsem zvýšila kvůli celé situaci hlas.
Mě už napadá, že tohle dýl už nedám, nevidím světlo na konci tunelu.
On neumí ani říct něco hezkého, čím je starší, tím víc akorát ironizuje a sekýruje, když se ozvu, tak jsem vztahovacna. Co je korona, tak už skoro jinak ani nemluví, než tomhle stylem.
Ani na chvíli o víkendu nemůžeme vypadnout z města, podelalo se nám auto, které hodlá opravit sám, ale teď je zima, takže až na jaře. Do MHD nepustí děti, sám by taky nejel, že Covid.
Mě už hrabe.