Překonání strachu z mužů/vztahu

Anonymní
16.5.20 17:57

Překonání strachu z mužů/vztahu

Jsem už skoro tři roky sama. Poslední dva vztahy nevyšly a nedopadly vůbec dobře - jeden emoční manipulátor, druhý neurotik. Dost mě to psychicky semlelo, takže jsem asi rok chodila na terapii. Díky psycholožce jsem rozklíčovala, co jsem dělala špatně, pochopila některé nezdravé vzorce, naučila se poslouchat svoje potřeby a taký je naplňovat (to jsem do té doby pořádně ani neznala, až moc jsem v těch vztazích dávala samu sebe).
První dva roky jsem byla ráda, že jsem sama, potřebovala jsem se z těch špatných zkušeností oklepat, zapracovat na sobě. Poslední cca rok se snažím seznamovat, jen skrze seznamky, protože jinak nevím jak. Upřímně, je to celkem hrůza, ale s pár muži už jsem se sešla, a ač nebyli vysloveně špatní, nijak to mezi námi nezajiskřilo. Vlastně to bylo i proto, že se mi moc nelíbili, nepřitahovali mě.
Teď mě čeká schůzka s jedním mužem. Podle fotek i konverzace mi hodně sedne. Je to poprvé, co se delší dobu bavím s mužem, tkerý se mi opravdu líbí. A já mám hrozné nervy, jak kdyby mi bylo 15 (je mi 31!). Navíc jsem zjistila, že se šíleně bojím toho, že bych se třeba zamilovala, nedejbože, že by mezi námi vznikl hlubší vztah. Mám pocit, že to zase nedopadne, že se z něj zase vyklube nějaký nevyrovnaný jedinec, který mi ublíží.

Chci se těchto myšlenek zbavit. Zároveň hledám možnosti, jak na tu schůzku nejít, ale nechci mu lhát, když už jsme domluveni. Mám prostě strach vyjít ze své bezpečné ulity, z toho, co by se mohlo stát.

Nemáte nějaký tip, jak na to? Jak to v sobě překonat?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
16.5.20 18:05

Ja jit ma rande na slepo, tak jsem taky v nervech… Neni lepsi nechat seznameni vyplynout tak nejak prirozene…v parku, pri koníčku, venku…? Pokud ne, tak radu nemam :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3281
16.5.20 18:12
@Anonymní píše:
Jsem už skoro tři roky sama. Poslední dva vztahy nevyšly a nedopadly vůbec dobře - jeden emoční manipulátor, druhý neurotik. Dost mě to psychicky semlelo, takže jsem asi rok chodila na terapii. Díky psycholožce jsem rozklíčovala, co jsem dělala špatně, pochopila některé nezdravé vzorce, naučila se poslouchat svoje potřeby a taký je naplňovat (to jsem do té doby pořádně ani neznala, až moc jsem v těch vztazích dávala samu sebe).
První dva roky jsem byla ráda, že jsem sama, potřebovala jsem se z těch špatných zkušeností oklepat, zapracovat na sobě. Poslední cca rok se snažím seznamovat, jen skrze seznamky, protože jinak nevím jak. Upřímně, je to celkem hrůza, ale s pár muži už jsem se sešla, a ač nebyli vysloveně špatní, nijak to mezi námi nezajiskřilo. Vlastně to bylo i proto, že se mi moc nelíbili, nepřitahovali mě.
Teď mě čeká schůzka s jedním mužem. Podle fotek i konverzace mi hodně sedne. Je to poprvé, co se delší dobu bavím s mužem, tkerý se mi opravdu líbí. A já mám hrozné nervy, jak kdyby mi bylo 15 (je mi 31!). Navíc jsem zjistila, že se šíleně bojím toho, že bych se třeba zamilovala, nedejbože, že by mezi námi vznikl hlubší vztah. Mám pocit, že to zase nedopadne, že se z něj zase vyklube nějaký nevyrovnaný jedinec, který mi ublíží.

Chci se těchto myšlenek zbavit. Zároveň hledám možnosti, jak na tu schůzku nejít, ale nechci mu lhát, když už jsme domluveni. Mám prostě strach vyjít ze své bezpečné ulity, z toho, co by se mohlo stát.

Nemáte nějaký tip, jak na to? Jak to v sobě překonat?

Co by se mohlo stat? Bud se po schuzce budete chtit jeste videt nebo ne. Bezte na nejakou prochazku, situace je tomu ted naklonena. Neni proc se bat. To prekonas, uvidis.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1064
16.5.20 18:48

Chápu tě, taky se bojím jít do dalšího vztahu, jsem sama 3 roky. Jsem zvědavá, jestli se něco dozvím :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
236
16.5.20 19:56

Terapie by měla být nejen o tom jak rozpoznat vzorce svého chování, ale také jak najít způsob jak přesvědčíš své podvědomí, že si zasloužíš lásku. Případně také to, že kdyz vztah nevyjde, tak to zvládneš ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16.5.20 22:06

Vzdyt nemusis byt nad veci, zcela vyrovnana a klidna. Je prece normalni, ze mame obavy, tremu, ze se hned zacinaji vynorovat stare bolesti a nejistoty. Proste si to neses na rande a do pristiho vztahu s sebou. No a? Jen bych se snazila najit nejakou rozumnou, autentickou rovnovahu mezi tim, jak se citim, a tim, jak chci pusobit. Tj. nepredstirat, ze jsem neco mezi mistryni sveta v dokonalosti a robotem, ani na nej uz behem predkrmu nevybalit vsechny krivdy sveta. Proste nemuzes pulku sebe odlozit v satne, tak jdi cela - s rozechvenim, ocekavanim, obavami, zvedavosti, nadeji…at to dobre dopadne!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.5.20 22:29

Díky všem za podporu, máte pravdu. Schůzka je zítra, tak uvidím…

  • Citovat
  • Nahlásit
1899
17.5.20 00:19

Aby ses zbavila (nebo aspoň částečně) těch myšlenek, plus taky toho strachu jít do vztahu a zamilovat se, tak bych být tebou pokračovala v terapii.
To, že máš teď nervy bych brala jako normální trému, ta se dá překonat :) Je to tím, že se ti tenhle prostě víc líbí a asi to vidíš víc nadějně.
Držím palce zítra na rande a dej vědět, jak to dopadlo.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
17.5.20 18:10
@OpportunityNox píše:
Aby ses zbavila (nebo aspoň částečně) těch myšlenek, plus taky toho strachu jít do vztahu a zamilovat se, tak bych být tebou pokračovala v terapii.
To, že máš teď nervy bych brala jako normální trému, ta se dá překonat :) Je to tím, že se ti tenhle prostě víc líbí a asi to vidíš víc nadějně.
Držím palce zítra na rande a dej vědět, jak to dopadlo.

Děkuju, to s tebou souhlasím v tom pokračování terapie.
Každopádně schůzka byla nakonec dobrá :) akorát nevím, jestli se to vyvine v něco víc. I když jsme si rozumněli a nějaká přitažlivost tam byla, narazil na téma bývalé - nemluvil o nich nijak špatně, to ne, ale na můj vkus je to zvláštní, řešit na první schůzce bývalé (a on se ptal na moje i na můj nejdelší vztah)…

  • Citovat
  • Nahlásit
1899
17.5.20 23:32
@Anonymní píše:
Děkuju, to s tebou souhlasím v tom pokračování terapie.
Každopádně schůzka byla nakonec dobrá :) akorát nevím, jestli se to vyvine v něco víc. I když jsme si rozumněli a nějaká přitažlivost tam byla, narazil na téma bývalé - nemluvil o nich nijak špatně, to ne, ale na můj vkus je to zvláštní, řešit na první schůzce bývalé (a on se ptal na moje i na můj nejdelší vztah)…

Je to trochu zvláštní, ale může to znamenat jen to, že je hodně komunikativní. Navíc člověk nemusí odpovědět na všechno, nebo, když je ti to hodně nepříjemný, nemusíš na to odpovídat vůbec.
Pokud jste si třeba dali i nějaký pivko/víno, tak je možné, že se hodně uvolnil, a pokud jste si dobře rozuměli, tak odpadly zábrany a prostě se ptal na všechno, co ho zajímalo, byl zvědavej.
Každopádně je fajn, že to rande bylo dobrý :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
8.9.20 14:03

Ahoj všichni,
chtěla bych oživit diskuzi s tím, že u mě se nejedná o strach z prvních schůzek. Nemám ani strach z nezávazných vztahů, kde je to jen fyzické. Problém u mě nastává v případě, kdy se zamiluju. To se pak chovám hrozně. Rozcházím se, hledám důvody, proč to ukončit, i když jsou to naprosté banality, vyvolávám konflikty. Jsem celkově v hrozném, stresu, nejím, je mi špatně, špatně spím. Chtěla bych to překonat a vím, že asi jediná možnost je terapie. Máte někdo podobnou zkušenost? Překonal jste to někdo?

  • Citovat
  • Nahlásit
7634
8.9.20 14:32

Ahoj,
to by asi vážně chtělo probrat s psychologem.
Z takhle krátkého popisu se to odhadne těžko, ale buď to pramení z nějakého zklamání v minulosti, nebo je to tvůj vnitřní strach z odpovědnosti, která s vážným vztahem přichází.
Ale nejspíš nic, co by se během pár týdnů či měsíců nedalo odbourat. Je dobře, že si to uvědomuješ, a chceš to v sobě změnit. Ale nijak si to nevyčítej, tak to prostě přirozeně cítíš, a vše co tvá duše cítí, je z nějakého důvodu v pořádku.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat