Přemýšlíte někdy o tom, co kdyby se vám něco stalo?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
18.11.19 20:25

Přemýšlíte někdy o tom: co kdyby se vám něco stalo?

Včera jsme tak mluvily s manželem a já říkám: hlavně, doufám, že budu zdravá a v pořádku přinejmenším do chvíle, než budou děti velké. On vykulený, proč to říkám. Jenže znáte to. Život se nedá plánovat, neptá se co chcete. Přemýšlíte někdy o tom. Kdyby se s vámi nedej bože něco stalo, co by bylo s vašima dětma? jak by to prožívaly? :( asi smutné úvahy

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
30135
18.11.19 20:27

Postaral by se o ne manzel. Vic o tom premyslet nehodlam, nechci si kazit uz tak nepeknej den.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
20835
18.11.19 20:28

Nad tím raděj nepřemýšlím…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
PaníKadrnožková
18.11.19 20:30

Nepřemýšlím, a by to prožívaly, ale mám prozíravě sjednané pojistky, aby se neocitly bez ničeho. Občas mám všeho plné zuby, tak si představuji, jak budou všichni čumět, až umřu. Ale to jen chvilkove ;)

  • Citovat
  • Nahlásit
28733
18.11.19 20:35

Nepřemýšlím nad tím a nemaluju čerta na zeď…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
933
18.11.19 20:37

Přemýšlela jsme nad tím často když jsem se s dětma ocitla sama. Ale vím, že mám skvělou rodinu a o ně by se postaraly :)
A samozřejmě doufám, že tu s nima budu pořád :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3790
18.11.19 20:37

No, jako samozivitelka se 2 dětmi nad tím přemýšlím docela často. Je to taková moje hlavně noční úzkost, co by kdyby :(

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
361
18.11.19 20:41

Premyslim, casto. Dve deti z prvniho manzelstvi zijou se mnou a novym muzem. Mame spolu jedno dite. Otec starsich dvou je mimo cr, jeho matka od rozvodu nejevi zajem.
Zijem si moc hezky, deti by nikam za hranice nechtely. Ex by to taky s nima nezvladl ( nova zena nesnasi deti). Snad by je soud nechal memu muzi…maji se moc radi. 🤔

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
375
18.11.19 20:47

Taky mě takové myšlenky občas napadnou, ale raději se je snažím vytěsnit a myslet na něco hezkého.

Příspěvek upraven 18.11.19 v 20:47

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11573
18.11.19 20:47

:,( muz by se postaral coz o to ale malicke je rok a kousek ani by si me nepamatovala.. :,( :, (

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24395
18.11.19 20:48

Pojistky a finance. Postaral by se manzel, rodice a tchanovci, jak by jim zdravi dovolilo. Manzel je uzasny otec i manzel, jednou uz jsem takovemu strachu vystavena byla, respektive oni.Ale to je ta pragmaticka stranka, psychickou domyslet znova nechci. Zaklad je, se o sebe starat, snazit se byt v poradku a zit tak, aby se telo neodrovnavalo jak po fyzicke, tal psychicke strance.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24395
18.11.19 20:49

Ale nejak zvlast nad tim nepremyslim. Nechci. Pozitivni mysleni je dulezite.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4966
18.11.19 20:50

Já měla nedávno záchvat úzkosti, kdy jsem se bála, že umřu (srazím si vaz na schodech, dostanu infarkt…) a muž bude v práci. Že moje dítě bude ležet a naříkat, že se o něj nikdo nepostará, nikdo ho neutěší, já budu mrtvá. Uvědomila jsem si, že je to náběh na depresi a úzkost. Dávám si na to fakt bacha a řešila bych to, kdyby mě to mělo ovládnout.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4006
18.11.19 21:01

Naštěstí mám fungující rodinu a skvělého může, o děti by bylo postaráno. I finančně. Ale nijak hluboce nad tím nepremyslim.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
18.11.19 21:03

Ne, to me nenapadlo. A to mam za sebou 2 cykly takove odlehcene chemo. Me uz bohuzel nikdo nepojisti. Ale manzel nejake finance ma, kdyby me to nakonec dostihlo, tak deti hlady neumrou. A nejsou uz mimina, chodi na 1. stupen na zs. Ale ja se nikam nechystam.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat