Příbuzní jsou energetičtí upíři

66
12.4.17 19:48

Příbuzní jsou energetičtí upíři

Někteří členové rodiny mého manžela (jeho matka a sestra) mají divné zvyky: lezou do soukromí a vysávají energii, tedy: chodí opakovaně na neohlášené návštěvy, přestože byli upozorňováni, že se mají předem ohlásit, šťourají a hodnotí, co dělám, jak a proč, nebo nedělám, a jestli dobře nebo špatně, časté dotazy, proč jsem něco neudělala, a suché hodnocení…to je tedy špatně… apod. Nebo naopak stále sobecky protěžovali sebe a své vymyšlené problémy a chtěli mě v tom angažovat. To jsem se nenechala. Žádná zábava nebo legrace s nimi nebyla. Jenom výčitky, šťourání, kritika. Mám jich za ty léta plné zuby a řekla jsem dost. Manželovi jsem řekla, že se s nimi stýkat nebudu, když se neumějí chovat a ať jim sdělí, že se mají starat sami o sebe a ne o mě a že si mají své problémy řešit sami a ne do toho tahat další lidi. Zpočátku našeho manželství jsem byla tolerantní a vůbec mi nedocházelo, co se děje. Postupem času jsem ale zjiš´tovala, že i jiní lidé jsou na ně naštvaní a přestali se s nimi bavit. Takže i já jsem pochopila, že je to jediné, co se dá dělat - přestat se bavit. Napřed jsem se cítila provinile, ale věděla jsem, že oni jsou ti, co přestřelili, ne já. Oni ale žádnou vinu necítí. Dnes je naše komunikace na nule, ale já jsem spokojená, protože jinak s nimi to bohužel nešlo. Nikdy nepřipustili, že něco dělají špatně a stavili se vždy do role utlačovaných chudáků. Řekla bych, že patří do skupiny těch energetických upírů. Tak raději po letech pryč od nich, cítila jsem se už dost vysátá po každé jejich návštěvě. Máte to tady někdo z Vás podobné?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Reakce:

Anonymní
12.4.17 19:56

Já mám takovou matku. po (skoro) každém setkání s ní se cítím jak kdybych složila vagon uhlí. zpravidla i po telefonickém hovoru. pořád se mnou manipuluje. snažila jsem se vyčíst co s tím, ale pomáhá jen izolace. takže se vídáme, ale tak jednou, max dvakrát měsíčně na hodinu povinná návštěva, víc už si nechat ubližovat nenechávám. nedokážu to ani popsat a zpravidla mi v tomto nikdo nerozumí.
prosím nechat anonym nebo smazat.
L.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
12.4.17 20:01

Jako bych to psala já o svém tchánovi, jediné z čeho mám výčitky je že když se s nimi nechci stýkat tak i syna obírám o dědu.. ale on o něho stejně nemá moc zájem, má zájem o děti své nové ženy :poblion:

  • Nahlásit
  • Citovat
2644
12.4.17 20:01

Znam, mela sem kolegyni a zaroven kamaradku ktera furt jen mluvi, vyzvida pomlouva a jede a kdyz se na ni nekdo ohradil at nepomlouva tak rekla ze ona ne a svedla to na me a ja pak mela problemy a prisla o par lidi v okoli.ale ona nikdy nic ze vseho se vymluvi a hodi to na jine, me vysavala neskutecne a vysava kazdyho kdo pred ni neutece.uz s ni nemluvim 2roky a mam svatej klid, taky jedine co zafungovalo pro me uplne utnout komunikaci, u vas o to hur ze to je rodina

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
16985
12.4.17 20:11
@Anonymní píše:
Já mám takovou matku. po (skoro) každém setkání s ní se cítím jak kdybych složila vagon uhlí. zpravidla i po telefonickém hovoru. pořád se mnou manipuluje. snažila jsem se vyčíst co s tím, ale pomáhá jen izolace. takže se vídáme, ale tak jednou, max dvakrát měsíčně na hodinu povinná návštěva, víc už si nechat ubližovat nenechávám. nedokážu to ani popsat a zpravidla mi v tomto nikdo nerozumí.
prosím nechat anonym nebo smazat.
L.

mam to stejne. Po X letech jsem dozrala k tomu, ze se zacinam trochu durazneji ohrazovat bez drivejsich mne uzirajicich pocitu viny. Jakmile se ohradim a cim klidneji, tim na delsi dobu od ni mam pokoj - jakoze se neozyva. Zrovna dnes jsme mely „vymenu“.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2799
12.4.17 20:24
@Anonymní píše:
Já mám takovou matku. po (skoro) každém setkání s ní se cítím jak kdybych složila vagon uhlí. zpravidla i po telefonickém hovoru. pořád se mnou manipuluje. snažila jsem se vyčíst co s tím, ale pomáhá jen izolace. takže se vídáme, ale tak jednou, max dvakrát měsíčně na hodinu povinná návštěva, víc už si nechat ubližovat nenechávám. nedokážu to ani popsat a zpravidla mi v tomto nikdo nerozumí.
prosím nechat anonym nebo smazat.
L.
:mavam: ano mám to stejně. Poslední dobou mám při rozhovoru s matkou sklony být agresivní, divná :roll: sama nechápu, že to ve mě vyvolává. Např. pořád má narážky na moje vlasy, výchovu dětí…atd. dodržuju odstup a ukážu se tak jednou týdně na 10min. protože jinak bych byla schopná oholit si hlavu a přestat se starat o děti a opustit je. Říká se pořekadlo, že až ten člověk umře, bude nám chybět, ale můžu říct, že mi jednou spadne obrovský kámen ze srdce a hrozně se mi psychicky uleví.
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5700
12.4.17 20:28

@Eli441 moje tchýně. Excelentní energetický upír. Měla jsem to přesně jako ty. Neohlášené návštěvy, denně. Hodnocení, nevyžádané rady, urážení se kdykoliv jsem s něčím vyjádřila nesouhlas.
Po dlouhých letech snahy jsem byla nucena vztah snacha - tchýně úplně utnout. Už jsem nemohla. Moje děti ji ale navštěvují. Sice už jsou ve věku, kdy to taky vnímají, občas je babička taky trošku „vysaje“, ale převážně tam chodí rády.
Taky jsem si prošla obdobím, kdy jsem si říkala, jestli jsem udělala dobře, jestli jsem neměla dalších 10 let mlčet a trpět, ale mám takovou povahu, že by to prostě už dál nešlo. Měla jsem tendence si to potom vybíjet jinde, ubližovalo to nejen mě, ale i okolí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
14653
12.4.17 20:30
@Eli441 píše:
Někteří členové rodiny mého manžela (jeho matka a sestra) mají divné zvyky: lezou do soukromí a vysávají energii, tedy: chodí opakovaně na neohlášené návštěvy, přestože byli upozorňováni, že se mají předem ohlásit, šťourají a hodnotí, co dělám, jak a proč, nebo nedělám, a jestli dobře nebo špatně, časté dotazy, proč jsem něco neudělala, a suché hodnocení…to je tedy špatně… apod. Nebo naopak stále sobecky protěžovali sebe a své vymyšlené problémy a chtěli mě v tom angažovat. To jsem se nenechala. Žádná zábava nebo legrace s nimi nebyla. Jenom výčitky, šťourání, kritika. Mám jich za ty léta plné zuby a řekla jsem dost. Manželovi jsem řekla, že se s nimi stýkat nebudu, když se neumějí chovat a ať jim sdělí, že se mají starat sami o sebe a ne o mě a že si mají své problémy řešit sami a ne do toho tahat další lidi. Zpočátku našeho manželství jsem byla tolerantní a vůbec mi nedocházelo, co se děje. Postupem času jsem ale zjiš´tovala, že i jiní lidé jsou na ně naštvaní a přestali se s nimi bavit. Takže i já jsem pochopila, že je to jediné, co se dá dělat - přestat se bavit. Napřed jsem se cítila provinile, ale věděla jsem, že oni jsou ti, co přestřelili, ne já. Oni ale žádnou vinu necítí. Dnes je naše komunikace na nule, ale já jsem spokojená, protože jinak s nimi to bohužel nešlo. Nikdy nepřipustili, že něco dělají špatně a stavili se vždy do role utlačovaných chudáků. Řekla bych, že patří do skupiny těch energetických upírů. Tak raději po letech pryč od nich, cítila jsem se už dost vysátá po každé jejich návštěvě. Máte to tady někdo z Vás podobné?

Každý si k nám dovolí jenom tolik, kolik mu dovolíme my sami. Nechala jsi to přerůst už dost dlouho. Nauč se jednat asertivně.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3542
12.4.17 20:31
@Anonymní píše:
L.

Ale ano ano, rozumím Ti. Akorát mě pobavila ta návštěva 2× do měsíce. My jsme 200km, takže tak 4× do roka + tel.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
48255
12.4.17 20:35

@Eli441 tchán :lol:, už děláme s manželem věci co mají pomoc a dokud je u nás je to ok, ale když odejde najednou šílený útlum únava a jsme mimo ještě tak 2 dny. Byl tu minulý týden a ted až v květnu kdy malá bude mít narozeniny :mrgreen: on je v pohodě ale něco je fakt jinak protože pak přijde únava, většinou i šílená bolest hlavy a trvá další 2 dny než se z toho dostaneme :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.17 20:50

Ano, taktez vlastni matka, u nas to po letech vygradovalo tak, ze nemluvi ona se mnou, uz rok jsem ji nevidela. A kupodivu, je mi MNOHEM lip. Tam neslo o to, ze bych si neco nechala libit, spis naopak, ja se ohnat a ohradit umim, ale jakmile nebylo po jejim, byla na me fakt sprosta. Asi bych mela mit vycitky, ale za kazdy muj pokus o smir jsem byla odmenena v lepsim pripade sprostym mailem, takze to nechavam plynout. Kazda navsteva byvala psychicky nesmirne vycerpavajici, snazila jsem se co nejobratneji klickovat mezi veskerymi tematy, co by se ji mohla jakkoliv dotknout (a ze jich bylo), ale stejne se mi to vetsinou nepovedlo a kolikrat jsem odchazela za jejiho hlasiteho revu. K memu diteti se ale vzdy chovala hezky, takze tam navstevam nebranim, preci jen je to babicka a dite ji ma rado, ale vzdycky to musi jit pres tatu, se kterym se vidam pravidelne.

  • Nahlásit
  • Citovat
12.4.17 21:42
@nostress píše:
Každý si k nám dovolí jenom tolik, kolik mu dovolíme my sami. Nechala jsi to přerůst už dost dlouho. Nauč se jednat asertivně.

Jde videt, ze s tim nemas zkusenost. Kdyz s manipulatorem jedname asertivne, najde si cestu, jak ti ublizit mnohem vic oklikou. Klidne zacne tvym znamym na potkani vykladat vymyslene fabulace nebo anonymne napise nekam, ze se ukajis na verejnosti, a pujde do krajnosti. Potkas ho, konfrontujes, bude zapirat, divit se a otoci to, potom bude citove vydirat a obracet se na okoi, jak jsi zla.
Zakladatelka se chovala asertvine- vyjadrila nesouhlas a tchyne jako typicka manipulatorka se urazila, aby ji ukazala, ze nesouhlas s ni je neco nepatricneho. Neni na to asertivni reseni krome nepustit a nebavit se.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1783
12.4.17 21:48

Ano, jak se pise nade mnou, je treba chranit sam sebe a nepustit takove lidi k sobe.Mam take takovou mamu, v cele rodine dela zle a rozdmychava spory, pomlouva, vse prehani a domysli, co kdo myslel tim a tim, vse vi nejlip a ma pocit, ze vsem muze kazat, radit a plest se do zivota, sama je ovsem nedotknutelna. Marny boj s ni jakkoli jednat, nicila bych si sve zivotni radosti tim, ze bych resila ji.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.4.17 22:28

Přesně to je má tchýně. Snažila se o manipulaci, navic argumentovala často vírou v Boha (je silně věřící a já ateista). Trvalo to tři roky, kdy se ataky na osobu mou i osobu mého muze zvyšovaly.
V mysli mám hlavně jeden absurdní příklad: sedíme u ni při jedné návštěvě a z ničeho nic se na me vycitave podívala a říká mi, ze kvůli me minulé brecela, tak se pták proč. A ona ze me viděla s tchánem(jsou rozvedeni) jak se s nim loučim a btecela, protože jeho jsem objala víc jak ji :zed:
Bohužel se toto vystupňovalo az tak, ze v rámci psychického vydírání nechala utratit pejska se kterým manžel vyrůstal.
Ted už he to víc jak tři roky, nestykame se a to bydlí cca 200m od nás. A je klid, jsem rada ze to tak je :-)
Prosím radši anonym i když kdo ji zná podle popisu by me poznal :?

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
12.4.17 22:29

Mám to úplně stejně. Moje tchýně vysávala při každé návštěvě mě manžela i syna. O vše se starala a zajímala, ke všemu měla rady a připomínky… Pomalu to vypadalo, že my děláme vše špatně o ona snědla vsechnu moudrost světa. Pořád si jen na něco stěžovala, litovala se. Cokoliv se ji řeklo, tak se urážela a vše překrucovala. Obvolávala známý jak ji nemáme rádi, že na ni kašlem atd. Už to bylo neúnosné, byli jsme unavení, vyčerpání, vysílení, tak jsme utnuli setkání na minimum a je to super! Teď jsme se viděli asi po půl roce deset minut a bohatě to stačilo.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama