Přijde mi, že vedle sebe nemám "chlapa"

Anonymni
24.11.08 09:47

Přijde mi, že vedle sebe nemám "chlapa"

Jsme spolu s manželem 5 roků, z toho jako manželé 4 roky. Ale až teď začínám poznávat, kdo vlastně můj manžel je. Je hodně klidné povahy a vždy se mi to na něm moc líbilo. Nehádá se, je mu tak nějak vše jedno a když do něho třeba z chlapů (kamarádů) někdo rejpe, tak se prostě nedá vyprovokovat. Což se mi na jednu stranu líbí. Spíše vše bere s humorem.
Jenže na stranu druhou začínám zjišťovat jako bych kromě jednoho dítětě měla kolikrát na starosti děti 2. Co se domácnosti týče - závady v bytě, které se řeší přes stavební firmu - vše zařizuji sama. Manžel ten by nad tím mávnul rukou a nikoho se nedoprošoval (a že se nejedná o stupidní závady, ale závady docela podstatné). Nebo když třeba mě někdo uráží, on se mě prostě nezastane (zase mi úplně hrkly slzy do očí, jak je mi to líto) nebo v rodině - někdo něco na mě řekne a manžel se mě nikdy nezastal, že by řekl že třeba tak to není - jen mlčí a poslouchá…píšu to spíše obecně, ale každá určitě víme, jak to zhruba myslím. Nebo někdo mi napíše, že manžel někomu něco slíbil a i přesto když se manžela zeptám, jak to teda bylo, tak mi řekne, že o ničem neví…ale že už by to tomu dotyčnému dal rázně najevo, ať si něco nevymýšlí, tak si nechá, jak se říká, s..t na hlavu. Prostě toto nechápu. Je sice pěkný, že s každým chce vycházet dobře a nechce se s nikým hádat, ale i za takovou cenu??? Já si prostě přijdu, jako bych vedle sebe neměla chlapa!!!
Nikdy před tím se takové situace nestávaly, tak jsem to možná neměla možnost vypozorovat. Řekla jsem to i manželovi, když se mě třeba v něčem nezastal (ač měl stejný názor jako já) že ostatní by se svých maželek zastávali a já teprve po 4 letech manželství zjišťuji, jaké má můj manžel vlastnosti. Manžel se jen zamyslel a nechal to plavat.
Je na takové chování nějaká rada??? Nechci být na vše sama…chci se moci o někoho opřít…vše v sobě dusím, neboť když řeknu co si myslím a chci aby mě pochopil, podpořil, probral semnou co mě trápí…tak mi jen řekne, že by se na mým místě nevzrušoval a hotovo. Tím je celá debata ukončena. Když jsem vzteklá, něco mu vytýkám a chci aby se také trochu hájil, bránil, vysvětlil svůj postoj, tak jen mlčí a ani není schopem se postavit sám za sebe. Prostě hrůza!!!
Jsem možná blbá a řeším stupidnosti, ale v poslední době, kdy potřebuji cítit jeho podporu, mě to začíná docela dost trápit.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

24.11.08 10:02

ahoj milá Anonymní,
já ti naprosto rozumím…tento stejný problém jsem řešila u předchozího partnera. Pro mě nebyl chlap a já takového chlapa potřebuji…
moc jsem ti neporadila, že? Ale podle mětohle se nedá změnit..záleží spíš, jak moc ti to vadí.Já už jsem s ním pak ve finále nedokázala být… :?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
24.11.08 11:31

Ahoj anonymní,
určitě to není stupidní věc co ty řešíš, chlapi i my ženské se po několika letech ve vztahu prostě změníme. Já jsem s přítelem už hodně dlouho přes deset let a můžu říct, že jsme se oba změnili. Nejlepší je to začít co nejdříve řešit, myslím to co se ti na něm nelíbí a buď se to zlepší nebo ne. Pokud to budeš držet v sobě, tak časem to nevydržíš a nebo se s tím smíříš.
Bohůžel mám spoustu lidí kolem sebe co se rozvedli, protože nedokázali si o všem promluvit a najít nějaké vhodné řešení. Potom už bylo pozdě a jak se říká svíčka vyhasla a nešlo to vrátit. Nemyslím, že vy tak dopadnete, ale chci jen poradit, aby jste to začali zavčasu řešit.

Přeji ti, aby se ti povedlo manžela přimět ke vhodnému řešení a jste všichni spokojení.

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymni
24.11.08 12:04
Anonymni píše:
Ahoj anonymní,
určitě to není stupidní věc co ty řešíš, chlapi i my ženské se po několika letech ve vztahu prostě změníme. Já jsem s přítelem už hodně dlouho přes deset let a můžu říct, že jsme se oba změnili. Nejlepší je to začít co nejdříve řešit, myslím to co se ti na něm nelíbí a buď se to zlepší nebo ne. Pokud to budeš držet v sobě, tak časem to nevydržíš a nebo se s tím smíříš.
Bohůžel mám spoustu lidí kolem sebe co se rozvedli, protože nedokázali si o všem promluvit a najít nějaké vhodné řešení. Potom už bylo pozdě a jak se říká svíčka vyhasla a nešlo to vrátit. Nemyslím, že vy tak dopadnete, ale chci jen poradit, aby jste to začali zavčasu řešit.Přeji ti, aby se ti povedlo manžela přimět ke vhodnému řešení a jste všichni spokojení.

A to je přesně to, co manžel neřeší…já si chci o problému promluvit, řeknu mu vše, co mně vadí, jaká by se mi líbila změna a prostě tím to celé skončí. Dokonce se kolikrát neudržím a začnu u toho i brečet, ale z jeho strany prostě nic, žádné objetí snažení se mi jakkoliv pomoci. Já se prostě vymluvím v domění, že se „třeba“ něco změní, bude nějaká snaha, ale prostě NIC. Jakobych ani nic neříkala. Je mi to líto, že se nesnaží…Navíc jsem teď těhotná a až se to malé narodí - už teď se toho trochu bojím co bude, neboť i třeba co se týče pomoci v domácnosti a s naší malou - se z jeho strany rovná 0. Ale to už jsem trochu odbočila. Když kolikrát o tom, co si o něm myslím mluví v TV (zrovna včera v Pojišťovně štěstí - jak manželovi od Aničky ten kluk říkal, jak by se měl k Aničce chovat) - řekla jsem „vidíš…mluví mi od srdce“. Ale nic!!!
Ve mě postupně plamínek svíčky slábne a bojím se toho co jednou přijde. I když nechci, miluju ho, ale bojím se toho, že to co se ve mě jednou odehraje bude silnější jak já a pak už nebude možná žádná náprava. I to jsem mu řekla, že se toho bojím, že by se to jednou mohlo stát a opět nic. Jakobych nic neřekla! :-((

  • Nahlásit
  • Citovat
3152
24.11.08 12:52

Dokážu se vcítit do tvého manžela, jsem na tom totiž podobně :(… Manžel je naopak rozhodný, cokoli se mu kdekoli nelíbí, nahlas komentuje (a já se stávám menší a menší).Mám pocit, že nakonec spousty věcí dosáhnu i po dobrém, on mi naopak vyčítá, že by na mě mohl každý štípat dříví :(. Mám pocit,že každý jsme nějaký a i přes velkou snahu ze sebe člověk neudělá někoho jiného.
Někdy bych brala tvého manžela :),u mého mám naopak pocit, že vše rozhoduje za mě a už jsem si na to tak zvykla, že mě to naopak někdy štve a připadám si, že už neumím nic rozhodnout bez něj, protože JEHO ŘEŠENÍ bude lepší. Nezpohodlněl tvůj manžel podobným způsobem?Že už si zvykl na to, že stejně všechno vyřešíš, tak co by se namáhal?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
24.11.08 12:52

Píšu anonymně, protože se něco podobného stalo v mé rodině.
Ona měla stéjne problémy jako ty a on se prostě nechtěl změnit, prostě si myslel, že je všechno v pořádku.
Když to došlo tak daleko, že ona požádala o rozvod, tak se změnil, ale bohůžel bylo pozdě. Jak jsem už psala o vyhasnutí svíčky, tak vyhasla. Nechtěla už s nim být. Prostě k němu nic necítila.
Naštěstí teď spolu dobře vycházejí, tak to moc děti nepostihlo. Mě to moc mrzí, protože jsem byla do jejich situace vtahnuta a nedokázala jsem jim pomoct, trvalo to 2-3roky. Oba je mám moc ráda.
Doufám, že to u vás dopadne o mnohem lépe. Je to těžko, když s nim mluvíš a s nim to ani nehne. Chtěla bych ti poradit, ale je to těžko.

  • Nahlásit
  • Citovat
3152
24.11.08 12:55

Jen se divím, že ti nepomáhá s malou. Většinou tihle „troubové“, s prominutím, bývají sice nerozhodní, zato ale obětaví tatínci. Mám jich v okolí několik.
A nějaká, co touží po tom „chlapákovi“, by možná mohla časem prožít rozčarování, jak jí ten úžasnej chlap všechno rozplánuje :(… ono je to vážně těžké.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2318
25.11.08 07:23

Ahoj,

škoda, že jsi na to nepřišla dřív, ale chápu Tě, podobnýho chlapa měla moje ségra, skončlo to rozchodem po cca 10 letech… Jedinej, kdo se může změnit jsi Ty - buď změníš svůj pohled na věc, najdeš na něm nějaký pozitiva, budete schopni se domluvit, nebo se rozejdete, nebo zůstanete spolu, ale za cenu Tvé nespokojenosti…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2345
26.11.08 23:02

Ahoj, já si myslím, že se s tím nic moc dělat nedá - prostě máš flegmatika. Já mám zase flegmatika-cholerika (90 procent času klidas, ale pak totálně vybuchne nebo se strašně zhádáme, i kvůli blbosti), a taky ho nezměním… :wink: Ale vyhovuje mi spíš výbušnější povaha, sama jsem temperamentní. Taky si myslím, že tvůj partner možná tvé stížnosti záměrně nechce řešit teď, když jsi těhotná, je možné, že na tvůj stav i „svádí“ to, že se ti (z jeho pohledu) „pořád něco nelíbí“ - třeba ho to vnitřně užírá, ale myslí si, že když to nedá znát a bude pořád „v pohodě“, bude právě ten správný chlap :! Nenapadlo tě to?

Já mám zase hodně nekonfliktní a klidnou mámu, x-krát se kvůli tomu hádáme, ona zametá problémy pod koberec (jako kdyby pod tím kobercem mohly zmizet…), nechá si líbit vše… a je to její přesvědčení, že je to tak správné, že ona do konfliktu prostě nepůjde, že tím by někomu mohla ublížit. Jsou takové povahy, no. Drž se.

Jinak vím, že tě to naštve, možná, ale sama bych kolikrát chtěla být klidnější, flegmatičtější… dělám jógu, medituju, snažím se, ale temperament je prostě temperament… :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
27.11.08 14:21

Taky si myslím, že tvůj partner možná tvé stížnosti záměrně nechce řešit teď, když jsi těhotná, je možné, že na tvůj stav i „svádí“ to, že se ti (z jeho pohledu) „pořád něco nelíbí“ - třeba ho to vnitřně užírá, ale myslí si, že když to nedá znát a bude pořád „v pohodě“, bude právě ten správný chlap :! Nenapadlo tě to?

Jj, napadlo, ale i kdyby to bylo tak, tak je to copak správné řešení? Copak je normální, když manžela něco takového užírá, navíc když vedle sebe denně žijeme, neříct mi co si myslí na rovinu? Není jednodušší to ze sebe dostat? Já budu vidět co si myslí on a on se třeba zamyslí nad tím co říkám já. Nevím, problém bude asi ta komunikace, ale z jeho strany. Nechci zase vše svádět na manžela, ale myslím si, že normální je říkat si vše na rovinu, než se něčím užírat.

  • Nahlásit
  • Citovat
20093
8.12.08 15:45

Tak jak se situace vyvíjí? Dospěli jste k nějakému řešení, nebo tomu necháváš volný průběh (což podle mého není moc řešením0?)

To co píšeš v posledním komentáři normální je, ale lidi se ne vždy chovají normálně. Co třeba zkusit to napsat na papír a poprosit ho, aby se k tomu vyjádřil - bude tak mít čas si to pročíst v klidu, rozmyslet si, co odpoví i si vybrat jestli odpoví slovně nebo to taky napíše, někdo se líp vyjadřuje „na papír“ …

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5
16.12.08 23:29

no manžel je ťulpas a nechápu jeho chování…nicméně mé nepochopení je natolik zá:,–(ní, že nejsem schopen nic poradit — snad jen mě mate to tvé „NIC“ ..je to moc nijaké — tak ty mu všechno řekneš, čekáš, že on „něco“ a on „nic“ …možná (a teď jen hádám, možná se pletu), možná jen o č e k á v á š, že on, automaticky bude reagovat na to, co jsi právě řekla…a pokud je to tak, tak není od věci ho prostě donutit k reakci otázkami. Vymýšlet takové otázky může být ze začátku problém, ale jde to (aspoň si procvičíš mozek..i když to je asi to poslední, na co máš náladu, ale co už). Obávám se, že možná nechápe závažnost situace, možná si prostě myslí, že když se „vyřečníš“, tak tím to jako se vyřeší. Ale nevím, možná se mýlím.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1280
1.1.09 20:59

Když jsem viděla název týhle diskuse, tak mi mluvil přímo z duše. :( Jsem se svým přítelem celkem spokojená , ale jen pokud nenastane nějaký problém,který by měl řešit.Myslím tím například to , když má někdo náký řeči vuči mě , tak on se me zkrátka nedokáže zastat.Akorát blbě kouká, ale když sme pak doma , tak má pusu plnou keců , že si to s tím člověkem vyříká atak., ale vždy zůstane jen u těch keců.Dá se říct že už jsem si zvykla na to , že všechny takový věci musím řešit sama. :( Jenže brzy budeme mít mimi a já i náš prcek přeci doma potřebujem ochránce a ne „posrávače“Nemáte někdo zkušenost s tim , jestli se chlap třeba když se mu narodí dítě změní????Mám strach že na všechny problémy budu fakt asi sama. :(

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17.6.11 21:10

Ja doma mam skoro to samé a to nejsme manžele. Myslím že takové chování někteří chlapy prostě mají v povaze. Takoví chlapy nic nechtěji řešit, protože to co ty řešíš a myslíš že to je duležíte, tak pro něho to není podstatné. Nechtěla bych tě nějak strašit, ale s časem pravděpodobně můžeš zjistit že tvůj miláček rad žije jen pro sebe. Bude klidně starat se o dítě ale úkoly jemu pravděpodobně kontrolovat nebude, protože podle něho to bude tvoje starost. Je to pohodlný typ chlapa a toho nezměniš.
jinak hodně štěsti a držím palce :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
LENKACAR
6.9.11 17:17

ahoj já mám takového manžela ted a jsem ráda ,protože toho blba co jsem měla před ním bych ti nepřála,každej má něco ..sice mě to taky někdy dost štve ,ale na druhou stranu lepší tohle jak itálie ve vztahu..ale musim si z dost věcma poradit sama ..ale zase nemůžu říct ,že by mě to vadilo rozhodovat i o ryze mužských věcech a činnostech ..př. jak a z čeho se bude stavět zídka,z čeho se bude dělat střecha,musim ho jako furt postrkovat do něčeho ,ale dělám tohle radši než ,aby mi někdo doma nadával a týral,kdo by měl zkrátka toho temperamentu až dost.Neboj se ,že občas nefnukam a nešílim ,že neni schopnej se bavit o problémech,ale beru to tak ,že je takovej a nemyslí to zle

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama