Přišla na mě hrozná depka, úzkost a strach

Anonymní
13.1.21 11:24

Přišla na mě hrozná depka,úzkost a strach:(

Děvčata z emimina, nechci žádnou odbornou radu, nechci rýpaní ani diagnózu. Chci si třeba jen odlehčit.
Jsem v 38+5,takže finále mého již třetího těhotenství. Mela bych být zkušená mama, rodička a tehule.Ale nejdem. Je to 6 let od posledního porodu…
Celé toto těhotenství je jiné, než ty dva. Zacatky hrozne nechutenství, zvracení, žaludek, jako na rozbouřeném moři. V půlce vysoké hodnoty leukocytu i v krvi i v moci, šílené bolesti zad, prave strany zebra pod prsy, nechutenství, bolest břicha. Brisko mam malé, takže kopance jsou tolik bolestivé. Mam pocit, ze se mi zebra rozkoci.
V prosinci jsem si par dnů “vegetila”i v nemocnici. Slysela za stěnou rodit…a cele se to sesypalo.Uz tam jsem dostala obrovský strach z porodu(při tom druhy porod byl krasny a rychlý)strach byl tak velký, ze se mi nohy úplně trasly, začaly mi intenzivně cukat svaly na nohou…a od te doby se to veze.Diky zvýšeným leukocytum se bojím, ze mam třeba rakovinu…díky cukani, tresu a občasné bolesti do nohy se bojím neurologickych nemoci-ale ne ledajakych!!!bojim se porodu, bojím se kojení, probdelych noci, začlenění miminka, pece o tři deti, zvládnutí školy, domácnosti…
Jsem rozlamana, bolava a to hlavní je ještě uvnitř! a ja se teď tolik bojím!!nemoci, smrti, budoucnosti…😭 😭 😭
S manželem jsem to probírala včera ale ono je to takové:ale laaaasko, zij teď a tady…ostatní se zvládne…chodím pozdě spát, protože mi myšlenky úplně jedou hlavou…co když? co kdyby?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
48
13.1.21 11:47

Ou :( Hodně jsi do toho zabředla. Je toho prostě moc. Hodně přemýšlíš. Prostě myšlenky jsou jen myšlenky. Zkus je nevnímat, vezmi si knížku, dej si něco dobrého, dívej se na oblíbený film. Dělej něco, co tě baví. Myšlenky nech plynout, ale nerozebírej je. Je to zbytečné a padáš tím jen hlouběji do úzkosti. Věnuj se manželovi, rodině. Zkus hodně spát a pravidelně jíst. Je to těžké, vím. Zvlášť v těhotenství. Ale to zvládneš! Zvládla si to už dvakrát, dáš to i potřetí. Víš jak, nic se nejí tak horké… :kytka: :kytka: :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 11:50

Ahoj…já mám to same, akorát teda nejsem těhotná. Bohužel jsem v lete přišla o dítě v pátém mesici a od te doby mám pořad něco. Za vším vidím rakovinu :roll:. Dr mi i naznačila pomoc psychologa či psychiatra, dle ni to jsou psychické následky po potratu. Kazdej den mám něco. Maličkosti mě silene vystresuji a vystrasi. Momentálně mám knedlík v krku a už jsem koukala, jak mají na orl…asi jsem Magor, ale kdo nezažil, nepochopí. Omlouvám se, ze te můj příspěvek nepovzbudil. Přeji zdrave miminko :srdce: prosím anonym, citlivé tema

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 11:54

@tamadasi Úplně…takhle k.o.jsem teda už dlouho nebyla! misto endorfinu a radosti takové těžké, zdravotní depky. Čtu priznaky různých nemoci od těch neurologickych přes onkologické:(do toho otevru fb nebo seznam a tam nějaký takový titulek a ja padaaaam😢nevím, jestli ty hormony..
Cele těhotenství jsem ten porod brala velmi pozitivně, jsem do porodnice připravena, jak homeo, tak různé masticky, speciální sprchové gely, koupila jsem si odsavacku, kdyby se kojení nedařilo, mam sbaleno velmi důkladně, tak at je nám tam fajn.Doma funguji…ale myšlenky si lítají od diagnózy k diagnóza…
Moc dekuji za tvuj milý komentar🌷

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 11:57
@Anonymní píše:
Ahoj…já mám to same, akorát teda nejsem těhotná. Bohužel jsem v lete přišla o dítě v pátém mesici a od te doby mám pořad něco. Za vším vidím rakovinu :roll:. Dr mi i naznačila pomoc psychologa či psychiatra, dle ni to jsou psychické následky po potratu. Kazdej den mám něco. Maličkosti mě silene vystresuji a vystrasi. Momentálně mám knedlík v krku a už jsem koukala, jak mají na orl…asi jsem Magor, ale kdo nezažil, nepochopí. Omlouvám se, ze te můj příspěvek nepovzbudil. Přeji zdrave miminko :srdce: prosím anonym, citlivé tema

Ani nevis, jak te chapu…když déle miminko nekope scénáře jsou jasné! mam pocit, ze se mi zblaznila hlava! je mi velmi lito toho, co se ti stalo…naprosto rozumím teď tvému strachu! ale ono to opět vyjde a nějaká dusicka si vás opět najde!❤️❤️❤️❤️

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 12:04

Dekuju… :srdce: při představě těhotenství…na jednu stranu bych byla šťastná, na druhou bych se s momentální psychikou asi utyrala! Jinak co se tyce toho čtení na internetu, to mám taky. Je to peklo! Dle mě to opravdu spustil ten potrat ( porod ). Traumaticky zážitek a toto jsou následky. Já se snažím myslet pozitivně, ale kolikrát jsem sama sobě až k smíchu. Mám jinak šťastný život, na nic si nemůžu stěžovat a sama si v hlavě pridelavam takové starosti.

  • Citovat
  • Nahlásit
13.1.21 12:09

No, nemáš to jednoduché. Hodně asi dělají hormony, zima, krátké dny, situace s covidem… po porodu se to změní
Teď si zkus najít lehké manuální práce - třídění prádla, dokumentů, nebo třeba zašívání a soustřeď se jen na to. Trochu to pomůže od okamzité úzkosti

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 12:16

Ahoj, těhotná sice nejsem, ale mám podobné pocity. Posledního asi půl roku se to čím dál tím více stupňuje. Mám to asi od smrti mé babičky, byli jsme na sebe hodně vázané. Teď poslední dobou pořád na sobě něco hledám. Snažím se to nějak ovládat a říkat si, že to mám jen v hlavě, ale pak se zase objeví něco nového, byť banálního a jsem zase tam kde jsem byla. Manžel je ze mě také v tomhle směru nešťastný. Už jsem i uvažovala nad psychologem, ale kdysi dávno jsem byla u dvou a stejně mi moc nepomohli, tak to asi nechám být, ale tvé pocity úplně chápu.

  • Citovat
  • Nahlásit
343
13.1.21 12:22

Neuvazovalas, jestli se ti hormony nespustila opravdu nejaka úzkostna porucha? To, co popisujes, uz bych rekla minimalne hranici s beznym trápením a nejistotou a urcite bych se nebala minimalne kontaktovat nejakeho terapeuta a zkusit se s nim o tom pobavit. Tak jako tak by ti mohla nezavisla odezva pomoci. Asi bych to nezametala jako zimni splin, at ti to porod a sestinedeli jeste nezhorsi. Drzim palce, at je brzo lip :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1883
13.1.21 12:22

Zkusím poradit 1)vymyslet si něco na co se začnete soustředit a vyřadite si mozek z premysleciho moodu.. At už fyz či psych… Činnost… Nějakou minirekontrukci, nějaký projekt uspořádání věci doma.. Něco vyrobit.. Ideálně co vám zabere např. Týden.. Či dopo kdy jsou děti ve škole atd… 2)pokud nebere zkuste hořčík… Pomáhá na nervy 3)zkuste úmyslně vyhledávat pozitivní věci.. Např. Krásný film s dobrým konec či pozitivním příběhem, knížku atd… Navodí to příjemnější pociti 4)zakazte si číst sebemenší negativní zprávy.. At už napr o zřícení budovy někde atd.. Nejen o miminka h, dětech a porodech… 5)zkuste si každý den říct proč jste se na 3.miminko těšila.. Vybavit si co jste hezkého prožívala v 1.tydnech se staršími dětmi když se narodily…

Tyhle uzkostne stavy asi souvisí s hormonama.. Ale celkově teď je spousta negativních zpráv kolem a je snadné se dostat do těchto nepkoidnich stavu… Mě pomohlo vysse zmíněné

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1381
13.1.21 12:30

Ahoj, rozumím tomu. Rodila jsem potřetí teď v září a taky to bylo všechno nějaký těžší, než předtím… Těhotenství náročnější, chvíli podezření na Downa, porod bolel ze vsech nejvíc… Ale! Nakonec to všechno dobře dopadlo. Strachům navzdory. A taky mi ledacos lítalo hlavou, úzkosti a černé scénáře. Ale hodně mi pomáhalo se na to dívat trochu s odstupem jako na „symptom“ toho těhotenství…

Největší hlavu mi dělal strach, že když dvakrát bylo všechno OK, potřetí je pravděpodobnost průšvihu o to větší :nevim: Což nevím, jestli je pravda, ale stálo to někde v pozadí.

Teď tu každopádně sedím s drobkem, co mu táhne na 4.měsíc a všechno je v pořádku. Třetí těhotenství není hračka, třetí je pro zocelené matky ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 12:44
@Anonymní píše:
Dekuju… :srdce: při představě těhotenství…na jednu stranu bych byla šťastná, na druhou bych se s momentální psychikou asi utyrala! Jinak co se tyce toho čtení na internetu, to mám taky. Je to peklo! Dle mě to opravdu spustil ten potrat ( porod ). Traumaticky zážitek a toto jsou následky. Já se snažím myslet pozitivně, ale kolikrát jsem sama sobě až k smíchu. Mám jinak šťastný život, na nic si nemůžu stěžovat a sama si v hlavě pridelavam takové starosti.

Chapu, smutná situaci!!ano, příčina bude tam:(Google je v tom neúprosny, když si čtu ty priznaky, tak si vsechno víc, než postupují! Taky se snažím zaměstnat pecenim, vařením, teď i sněhem venku ale myšlenky mam pořad u nějaké hororové nemoci nebo porodu. Drzim ti moc palečky!!!

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 12:45

@oranžová mašle Ano, snažím se, zaměstnat i tělo i hlavu hlavně tím, co mam rada ale myšlenky mi tolik bloudí v tom špatném:((Dekuji za reakci🌷

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 12:48
@Anonymní píše:
Ahoj, těhotná sice nejsem, ale mám podobné pocity. Posledního asi půl roku se to čím dál tím více stupňuje. Mám to asi od smrti mé babičky, byli jsme na sebe hodně vázané. Teď poslední dobou pořád na sobě něco hledám. Snažím se to nějak ovládat a říkat si, že to mám jen v hlavě, ale pak se zase objeví něco nového, byť banálního a jsem zase tam kde jsem byla. Manžel je ze mě také v tomhle směru nešťastný. Už jsem i uvažovala nad psychologem, ale kdysi dávno jsem byla u dvou a stejně mi moc nepomohli, tak to asi nechám být, ale tvé pocity úplně chápu.
Ja taky premyslim nad tím, co a proc to odstartovalo ale placam se v tom sama, protože manžel už to asi nechce poslouchat-mam takový dojem. Proste nechápe, proc mam takové výkyvy!!hodne stesticka tobe❤️
  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
13.1.21 12:51

@Villanelle Toho se prave bojím…bojím se te budoucnosti, ze do toho všeho přijdou probdele noci, pece o miminko a ja se slozim úplně. Nahani mi hruzu každá bolest a vsechno uzavíram nemoci na internetu. Odborne pomoci se trochu bojím:(

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat