Přišli jsme o dítě a partner má deprese

Anonymní
12.10.19 01:24

Přišli jsme o dítě a partner ma deprese

Ahoj, dobrý den všichni,
S partnerem jsme spolu asi 2 roky.. ted je mu 26 ale kdyz mu bylo 18 přišel o dva roky mladšího bratra, se kterým si byl hodně blízký, trávili spolu každý den. To jsme se jeste neznali ale kdyz jsme se poznali, jeho rodina i on mi všechno řekli. Kdyz jsme se poznali vypadal v poradku, měl stále dobrou náladu, byli jsme zamilovaní, ale jako každý vztah jsme si prošli bouřlivými hadkami a hodně trapenim. Přes to všechno se nám letos v září měl narodit chlapeček, který ale (zřejmě) vinou nesprávných postupu par hodin po porodu zemřel. Prvních par dni bylo jako v pekle, pak se zdálo ze se všechno zlepšuje, ale opak je pravdou. Přítel začal mít opět deprese, říká ze větší než kdy dřív, ze už nikdy nebude šťastný a už nevěří ze bude mít někdy v životě štěstí, ze ho nic netěší, ani to co dělal rad. Už nevim co mam dělat, jsem prilis empaticka a všechno se na me odrazí. Motame se v kruhu a Ja nevim jak ven. Chci mu pomoct Ale jakoukoliv odbornou pomoc odmítá. Zažili jste něco podobného? Je vůbec možné se z tohoto kruhu ven? Jsem zoufalá…

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

Anonymní
12.10.19 05:09

Ahoj, zažila jsem to dvakrát. Zemřel nám syn v 5 měsících a dcera ve 39 tt. Ex byl stejné povahy. Nikam to nechodil řešit a dusil to v sobě. Když to bouchlo, tak na mě. Bylo to peklo. Já byla několikrát hospitalizovaná na psychiatrii, docházela jsem pak i ambulantně, bojovala jsem s tím vším a bylo to peklo ze všech stran. Nikdy náš vztah nebyl ukázkový, ale po tomhle všem byl toxický. Po 7 letech jsem odešla. Ale u vás to tak být nemusí. Teď to chce hlavně čas, nic jiného vám na bolest nepomůže. Ani odborníci konkrétně mě nebyli nijak zvlášť schopní pomoci, jediné co mě naučili, bylo mluvit o tom. Je to dlouhá cesta, ale zlepší se to. Moc mě mrzí, že tím musíš procházet :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
849
12.10.19 05:34

Ahoj, bohužel vím, jak se cítíš. Také jsem přišla on syna pár dní po porodu. Ta bolest byla šílená. Manžel na tom také nebyl dobře, ale nechal se objednat na psychiatrii a pár měsíců bral AD. Pomuze to nejen jednotlivci, ale i ten vztah mezi vámi utrpel ránu. Tak to možná zkus navléct na tohle. Teď po roce je to už lepší u obou. Vzpomínky zůstávají, ale ta nejhorší svíravá bolest je pryč.
Pokud by ses sama chtěla vypsat, je tady uzavřena skupina Prázdná náruč. Jsme tam jen maminky :andel: Pomohly mi víc než psychiatr.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18473
12.10.19 08:24

Je mi ti moc liti, co jste prozili. Partner se zvtoho ale bez odborne pomoci nedostane. Nasmeruj ho k psychateovi, aby zvazil, zda neni potreba medikace a vam obema by prospelo pohovorit si s psychologem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
9895
12.10.19 08:37

Musí se léčit. To že to odmítá je jeden ze symptomů deprese, která se pochopitelně snaží urvat co nejvíc a léky a psychoterapie by ji zbavily vlády.

Pro začátek si společně přeštěte tuhle knihu

https://www.kosmas.cz/…dat-depresi/

Ale hlavním způsobem jak mu pomůžeš je motivovat ho k léčbě.

Ovšem ty mezi tím můžeš za někým taky párkrát zajít- ne na psychiatrii, ale za někým kdo nabízí psychoterapii a prostě mít někoho, kde se budeš moci soustředit na sebe, čistit si svoji hlavu a bolest a učit se proměňovat vzorce, co ti úplně nepomáhají na ty co budou fungovat.

Zároveň když partner uvidí, že to že za někým chodíš ti pomáhá, mohlo by to pomci té jeho části zdravého rozumu, co ví, že potřebuje pomoci, aby přeřval depresi co se tomu brání.

Tady je vysvětleno jaký je v tom rozdíl

https://psychologie.cz/…choterapeut/

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.10.19 11:59
@Anonymní píše:
Ahoj, zažila jsem to dvakrát. Zemřel nám syn v 5 měsících a dcera ve 39 tt. Ex byl stejné povahy. Nikam to nechodil řešit a dusil to v sobě. Když to bouchlo, tak na mě. Bylo to peklo. Já byla několikrát hospitalizovaná na psychiatrii, docházela jsem pak i ambulantně, bojovala jsem s tím vším a bylo to peklo ze všech stran. Nikdy náš vztah nebyl ukázkový, ale po tomhle všem byl toxický. Po 7 letech jsem odešla. Ale u vás to tak být nemusí. Teď to chce hlavně čas, nic jiného vám na bolest nepomůže. Ani odborníci konkrétně mě nebyli nijak zvlášť schopní pomoci, jediné co mě naučili, bylo mluvit o tom. Je to dlouhá cesta, ale zlepší se to. Moc mě mrzí, že tím musíš procházet :hug:

To je mi strašně líto. Je hrozný, že se to jednomu člověku stane dvakrát.
Já mám právě takový pocit, že tohle bude i náš případ, vždycky se těším, když na chvíli můžu odjet k mamce, nebo být chvíli s někým jiným, protože je to k tomu všemu ještě neuvěřitelny pesimista. A partner ani kvůli povolání nechce jít k psychiatrovi nebo někam jinam, že to bude mít v nějakých záznamech. Já se objednala na terapii k léčitelce, abych taky nemusela brát hned prášky. On ale říká, že s nikým mluvit nechce, že doktory nezajímají jeho problémy a on jim o tom nebude vykládat, nedá si pomoct. A především mockrát děkuji za podporu.

Příspěvek upraven 12.10.19 v 12:09

  • Nahlásit
  • Citovat
11
12.10.19 12:03
@Ou píše:
Musí se léčit. To že to odmítá je jeden ze symptomů deprese, která se pochopitelně snaží urvat co nejvíc a léky a psychoterapie by ji zbavily vlády.

Pro začátek si společně přeštěte tuhle knihu

https://www.kosmas.cz/…dat-depresi/

Ale hlavním způsobem jak mu pomůžeš je motivovat ho k léčbě.

Ovšem ty mezi tím můžeš za někým taky párkrát zajít- ne na psychiatrii, ale za někým kdo nabízí psychoterapii a prostě mít někoho, kde se budeš moci soustředit na sebe, čistit si svoji hlavu a bolest a učit se proměňovat vzorce, co ti úplně nepomáhají na ty co budou fungovat.

Zároveň když partner uvidí, že to že za někým chodíš ti pomáhá, mohlo by to pomci té jeho části zdravého rozumu, co ví, že potřebuje pomoci, aby přeřval depresi co se tomu brání.

Tady je vysvětleno jaký je v tom rozdíl

https://psychologie.cz/…choterapeut/

K doktorům ho nedostanu, už kvůli povolání a kvůli tomu, že nemá rád doktory a myslí si, že to nedělají pro lidi, ale jen pro peníze a už automaticky všechno sabotuje. Řekla jsem ale, že buď někam půjde, nebo se v tom bude takhle plácat pořád.
Já jsem se objednala na regresní terapii, poradili mi to, že by to mohlo pomoct, tak se těším, protože vím, že sama si pomoct nedokážu.
Mockrát děkuji za rady a knihu hned objednávám!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
12.10.19 12:14
@evakot píše:
Ahoj, bohužel vím, jak se cítíš. Také jsem přišla on syna pár dní po porodu. Ta bolest byla šílená. Manžel na tom také nebyl dobře, ale nechal se objednat na psychiatrii a pár měsíců bral AD. Pomuze to nejen jednotlivci, ale i ten vztah mezi vámi utrpel ránu. Tak to možná zkus navléct na tohle. Teď po roce je to už lepší u obou. Vzpomínky zůstávají, ale ta nejhorší svíravá bolest je pryč.
Pokud by ses sama chtěla vypsat, je tady uzavřena skupina Prázdná náruč. Jsme tam jen maminky :andel: Pomohly mi víc než psychiatr.

Ahoj, to je mi líto, teď už vím, jaké to je…
Děkuji za příspěvek, díky tomu vím, že to může být lepší :hug: a do skupiny se přidám :oops:

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama