Přítel mi nevěří, myslí si, že ho podvádím

Anonymní
10.3.21 10:35

přítel mi nevěří myslí si, že ho podvádím

Dobrý den,

obracím se na vás s rodinným problémem. Už kdysi jsem vám psala. Situaci jsem vyřešila jak jen se dalo. Po 3 letech jsem siu našla přítele se kterým čekám dítě. Jsem opět v 7 měsíci těhotenství a s přítelem jsem rok. Od samého začátku mi přítel dává najevo, že mi nevěří. Hráli v tom roli taky drogy. Ze začátku jsem mu ve dvou věcěch lhala což přiznávám. Nezaqtloukala jsem a ve finále to byli banality co se týkali mého života před našim vztahem. Vše jsme si vysvětlili. Jenže přítel mi stále nevěří. V živbotě jsem mu neudělala nic za zády, ale od té doby co jsme se nastěhovali do nového bytu v přízemí si pořád myslí, že si domů tahám chlapy když on spí, nebo je pryč. Dokonce má kamerový záznam kde s mobilem v ruce blbě otevřu dvěře od koupelny a tím on vidí, že jsem je otevřela schválně, aby mohl někdo projít k nám do bytu. Celkově se o nás moc hezky stará a co se materiálních věcí týče nic nám nechybí. Už jenom z toho nevidím důvod proč bych mu měla dělat takové věcí navíc ještě v 7 měsíci těhotenství. Můj 3 letý syn jednou na balkoně řekl hop. Z toho hned usoudil, že někdo skáče k nám balkonem nebo vyskakuje ven. Můj syn blbě mluví. Je to prosím moje chyba. Byla jsem na něj sama a uznávám, že víc než materiální věci a obstarávání peněz jsem se měla věnovat mu a být radši na sociálce. Přítel mi dal možnost být doma s malým a tím jsem pochopila, že to dítě opravdu potřebuje víc lásku než peníze. Tohle přiznávám. Jenže pořád jenom poslouchám jak jsem já ta špatná. Jak jsem se nikdy nestarala nic jsem pro něj neudělala APOD. Od narození jsem byla na malého sama a za pomocí mé rodiny jsem se o něj starala jen já. Už nedokážu unést neustále narazky jak jsem spatná matka a že nic neumím, že díky němu se vše naučil. Navíc to podezírání z něvěry mě psychicky ničí. Já mám klid na duši protože vím, že jsem nic takového neudělala. Jen si nedokážu vysvětlit proč syn tohle říká a ukáže na okno a řekne hop. Tak jako se tomu stalo včera. Přítel je tři dny čistý a včera když se vzbudil ho malý obejmul a řekl hop. Tak se ho začal vyptávat a došli prostě k závěru, že strejda hop. Oba to vidíme jinak. Přítel v tom samozřejmě vidí to, že tady někdo skáče oknem. Další věc je, že ode mě nesní žádné jídlo s tím, že si myslí, že mu dávám něco do jídla nebo pití. Když byl pritel ditě vyrustal s mamkou a jejím přítelem. Kdy jeho matka dávala svému příteli do pití prášky aby tvrdě spal a ona mohla odejít. Mě by v životě takové věci nenapadli. Ted už jsem zbalená a přítrel na cestě k psychologovi, nebo odborníkovi, kterého měl v pastaku ve kterém asi cca od 14 nebo 15 vyrůstal tak jsem zvědavá co mu na to řekne. Jsem z toho zničená protože vím, že jsem v životě nic takového neudělala ani si nikoho domů netahala a ani jsem ho nepodvedla. Navíc veškeré kontakty s jakýmikoliv kamarady jsem ukončila. Nesedávám ani na mobilu, prpotože to nemám za potřebí. Prpostě jsem myslela, že konečně budu žít s malým hezký rodinný život a tak jsem do toho šla ze vším. Už si nevím rady jak tohle řešit. Mám nervy v kýblu a nedokážu ani normálně uvažovat. Už na jeho stavy reauguji přehnaně tím, že začnu šílet třískat věcma. Moc mi to všechno ubližuje. Před veškerýma lidma mě pošpinil jako někoho kdo mu zahýbá. Už dál nemohu. Strašně se mi tím vzdálil. Můžete mi prosím poradit jak tuhle situaci řešit a objasnit? Podotýkám, že odejít odsud můžeme pouze s věcma co jsme si pořídili před vztahem. Ani dárky na vánoce ani k narozeninám nic si nemuzeme vzít. Od září kdy jsem nastoupila do práce ale bouzel na jeden den protože mi doktorka dala nemocenskou za rizikové těhotenství. Ale těch 11000 příjem mám. Na nic ale nemáme nárok. Ve finále je mi tohle jedno protože jde o materiální věci, ale je mi trochu líto, že chce vzít i malého hračky co dostal na vánoce podotýkám od nás. Z nemocenske zaplatím elektrinu skolku a TV a internet a popřípadě si 1000 kc nechávám abych ale koupila něco domu určitě ne na to abych si udělala radost sobě a zbytek mu dávám. Já vím, že je to všechno moc komplikované na pochopení přes email. Ale já vás moc prosím o rychlou radu co dál dělat. Ted už jsem sbalená (jen svoje věci) a čekám až prijde z toho ustavu kde jde navstivit svého vychovatele., V 13.00 má přijít má matka po práci aby me trochu psychicky podporila a vše proběhlo v klidu. jenže nechci zahazovat vztah protože je to vše postavené na smyšlených věcěch což mi přítel ale nevěří. Pošpinil mě už kde se dalo. Navíc mi chce po porodu vzít malou. Že se o ni nedokážu postarat. My jsme sice nežili v luxusu ale měli jsme vše co jsme potřebovali. Vždycky bych se postarala a pokud bych to vlastními silami nezvládla tak bych dostala plnou podporu mé rodiny. Přijde mi to jako manipulace protože my jsme vše měli, a tím, že jsem se mu komplet ve všem oddala a věřila mu dokonce se s ním na měsíc odstěhovala do jižních čech kvuli jeho práci kde pracoval at muzeme byt spolu. DO firmy už ho ale zpátky nevzali a tak jsm ese vratili do ostravy. Jela bych s ním i na kraj světa ale myslím si že tenhle vztah už nemá cenu. Ale co dělat dál? Jednou jsem v hádce řekla že mu malou dám. Říkám to hlavně proto abych měla klid. Nechci ale malému vzít sestřičku. Nic jsem neudělala a nevím už jhak dál. Prosím vás o psychickou pomoc a radu prosím.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7578
10.3.21 10:43

Chudáci děti. Běž k rodině nebo do azylového domu no, nevím co chceš slyšet.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16014
10.3.21 10:45

To se nedá přečíst, nezlob se, zvládla jsem půlku. Nevím, co poradit, protože tvoje uvažování se naprosto vymyká mému chápání. Nepochopila jsem, proč sis pořídila další dítě s chlapem, co je na drogách, když se nedokážeš postarat ani o to jedno? Ty bláboly o skákání z okna a balkonu nepobírám už vůbec. Svěř se spíš někomu ze stejné sociální bubliny, tohle 99% uživatelek emimina nemá šanci pochopit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16014
10.3.21 10:47

Máma vás k sobě nevezme?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
62853
10.3.21 10:51

Jste spolu rok a ty jsi v 7 měsíci? Co na to říct.. Měla sis ho víc prověřit

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
10692
10.3.21 10:52

Taky nějak nechápu co chceš slyšet. Proč sebou necháš tak manipulovat a ještě si s ním pořídíš dítě?? Proč nemůžeš vzít synovi hračky? Nějak tomu moc nerozumím, jaký ústav, vychovatel?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3277
10.3.21 10:57

1. Jsi tehotna s fetakem, ktery je cele 3 dny cisty, ale strasne vas miluje a rodinu zabezpeci. si fakt delas pr.el…2. po trech letech jsi si nasla pritele a mas trilete dite a aktualne jsi v 7 mesici. Jakoze kdyby decku bylo 3.5 tak to znamena, ze jsi se s predeslym otcem rozesla jeste pred porodem a s timhle otehotnela hned jak jste se poznali… jakoze jak mu davas vsechny prachy a nesmis malemu sbalit jedinou hracku? Ja jsi vubec mohla udelat synovi to, ze mu natahnes domu fetaka a jeste mu porodis dalsi dite do evidentne silene domacnosti? do mrtvol se snazim nekopat, ale tady mi to fakt neda…''Jela bych s ním i na kraj světa '' :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5911
10.3.21 10:58

Takže shrnuto: jak píšeš, špiní tě kde může, vyhrožuje sebráním dítěte, bere ti peníze, podezírá z nevěry a dělá scény, monitoruje tě kamerami, má strach že ho otrávíš apod..a ty stále uvažuješ, jak tento vztah zachránit? Jsi vůbec normální? V čem jsi vyrostla ty? Tohle není normální partnerství ani život je to naprostá patologie takže dobře radím utíkej pryč! Dítě mu rozhodně nedávej, počkej, až co určí soud, až se bude domáhat styku s dítětem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
10.3.21 10:59

@unuděná Ano vezme. Jde o to, že jsem to v dětství taky neměla jednoduché a myslela jsem že když jsme to oba měli jak jsme to měli tak budeme chtít od života pravý opak. Já si vůbec nemyslím, že bych nezvládala se postarat o malého a samozřejmě i o malou. Měla jsem před našim vztahem taky celkem dobrou práci kdy jsem vykonávala administrativní práce v jedné malé firmě. Myslím si, že nejsem ani hloupá. Tím, že jsm ese odstěhovali do Kaplice jsem samozřejmě v práci skončila a tím padl i můj plán založit si firmu za pomocí šefa. Všechno jsem opustilka a ted jsem hlavně terčem :) naražek jak jsem neschopná a jak se on stará a ja věčně jen nic nedělám. Když malého uspávám tak zahlíží z poza rohu zda tam semnou není chlap. Dokonce když spím tak mu to připomíná, že mi někdo dělá dobře a to jsem v 7. měsící těhotenství kdy funím celé dne a prostě se nedokážu kontrolovat když spím jak funím apod. Je toho na mě moc. On enní špatný kluk. Ale už asi v životě dostal taky tolik ran že nedokáže věřit. Já se jen chtěla přesvědčit zda neexistuje ještě nějaká rada jak to zachránit. Ale očividně má moje matka pravdu s tím, že tohle nemá smysl.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
10.3.21 11:07

Byla jsem celkem sebevědomá, ale úpsolední dobou mám sebedůvěru tak v prdeli, že jsem opravdu nevěděla co dělat a potřebovala jsem to slyšet od nezávislých lidí. Takže vám moc děkuji. Teď ještě se budu chvilku třepat s čím přijde od psychologa ale už se těším až po 13h přijde moje matka a budu se cítit aspon chráněna.

  • Citovat
  • Nahlásit
10692
10.3.21 11:14
@Anonymní píše:
@unuděná Ano vezme. Jde o to, že jsem to v dětství taky neměla jednoduché a myslela jsem že když jsme to oba měli jak jsme to měli tak budeme chtít od života pravý opak. Já si vůbec nemyslím, že bych nezvládala se postarat o malého a samozřejmě i o malou. Měla jsem před našim vztahem taky celkem dobrou práci kdy jsem vykonávala administrativní práce v jedné malé firmě. Myslím si, že nejsem ani hloupá. Tím, že jsm ese odstěhovali do Kaplice jsem samozřejmě v práci skončila a tím padl i můj plán založit si firmu za pomocí šefa. Všechno jsem opustilka a ted jsem hlavně terčem :) naražek jak jsem neschopná a jak se on stará a ja věčně jen nic nedělám. Když malého uspávám tak zahlíží z poza rohu zda tam semnou není chlap. Dokonce když spím tak mu to připomíná, že mi někdo dělá dobře a to jsem v 7. měsící těhotenství kdy funím celé dne a prostě se nedokážu kontrolovat když spím jak funím apod. Je toho na mě moc. On enní špatný kluk. Ale už asi v životě dostal taky tolik ran že nedokáže věřit. Já se jen chtěla přesvědčit zda neexistuje ještě nějaká rada jak to zachránit. Ale očividně má moje matka pravdu s tím, že tohle nemá smysl.

No ty jo, ty ho vlastně ještě omlouváš 8o On to neměl chudáček v životě jednoduchý, tak mu odpustíme. On vlastně není zas tak špatnej že? Jen je to manipulativní psychopat. Co chceš jako zachránit? Poslechni mámu a mysli na děti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7627
10.3.21 11:17

Drogy, lzi, trilete dite, dalsi otec, rocni vztah, hadky a sedmy mesic tehotenstvi. Nic moc penize. Uprimne nevim, jak tohle poresit jinak, nez odchodem k rodicum a dat si nekolik let (ne par mesicu) pokoj od navazovani znamosti. Venuj se radeji synovi, logoped a po tom vsem, co jsi tu licila, by i detsky psycholog nebyl uplne od veci.
Tohle nema cenu zachranovat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
613
10.3.21 11:29

Taky nevim, co chceš slyšet. Ani jsem to nedočetla, to fakt nejde..
Je mi líto dětí. Žiješ se smažkou s typickou paranoiou, po roce jsi v 7 měsíci, to je snad jasný, že tohle nebude mít happy end :nevim:
Odejít a začít nějak normálně žít - snažit se věnovat dětem, hledat normální partnery a nepořizovat s nima další děti po pár měsících - toť jediná rada

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16014
10.3.21 11:32

Perník, co? :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
613
10.3.21 11:39
@Anonymní píše:
@unuděná Ano vezme. Jde o to, že jsem to v dětství taky neměla jednoduché a myslela jsem že když jsme to oba měli jak jsme to měli tak budeme chtít od života pravý opak. Já si vůbec nemyslím, že bych nezvládala se postarat o malého a samozřejmě i o malou. Měla jsem před našim vztahem taky celkem dobrou práci kdy jsem vykonávala administrativní práce v jedné malé firmě. Myslím si, že nejsem ani hloupá. Tím, že jsm ese odstěhovali do Kaplice jsem samozřejmě v práci skončila a tím padl i můj plán založit si firmu za pomocí šefa. Všechno jsem opustilka a ted jsem hlavně terčem :) naražek jak jsem neschopná a jak se on stará a ja věčně jen nic nedělám. Když malého uspávám tak zahlíží z poza rohu zda tam semnou není chlap. Dokonce když spím tak mu to připomíná, že mi někdo dělá dobře a to jsem v 7. měsící těhotenství kdy funím celé dne a prostě se nedokážu kontrolovat když spím jak funím apod. Je toho na mě moc. On enní špatný kluk. Ale už asi v životě dostal taky tolik ran že nedokáže věřit. Já se jen chtěla přesvědčit zda neexistuje ještě nějaká rada jak to zachránit. Ale očividně má moje matka pravdu s tím, že tohle nemá smysl.

Takovejhle kluk by pro mě teda byl špatnej kluk.
Jinak nemyslím, že jsou to nějaké rány, kvůli kterým nedokáže věřit, ale normální vysmažená paranoia.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat