Přítel nechce druhé dítě

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.09.16 12:24
Přítel nechce druhé dí

Ahoj holky, potřebuji se vypovídat, ráda bych věděla zdali je nebo byl někdo ve stejné situaci… Na začátek mě je 33 let a příteli je 34. Máme 16m holčičku, a moc bych chtěla druhé miminko…ja sama jsem jedináček..ale problém je ten, že přítel ma od 15 crohnovu nemoc, a už 2 x na tom byl tak špatně že málem zemřel na podvýživu i když měl sondu, ma inv. důchod a zatím ma nemoc v útlumu, ale stále a pořad je hrozně hubený, a když měl před 3 lety operaci pištělí tak se mu udělala velká kýla v jizvě, ma na hranici minima bílé krvinky kvuli imuranu ale neda se stím nic dělat, může nemoc kdykoli propuknout až mu ho budou muset sebrat ten prášek..ale jak říkam ted měl skoro 2 roky klid, kýlu kterou má mu nikdo operovat zatím nehcce protože se strašně špatně hojí a nese to pro něj vysoké riziko vzhledem k váze a málo nízkých krvinek :-( neví se vůbec co bude až to bude akutní a bude muset na zákrok s tím…tudíž problem je ten že on vžádném případě nechce druhé :-( na začátku jsme byly dohodlý na 2 dětech ale mezitím omarodil právě krz svou nemoc a hodně se to zhoršilo…Jsem štastna za malou ale tlačí mě věk a toužím po druhém, nevím vůbec co dělat…chci mít rodinu to je jasné ale nevím jak zvladnout mít jen 1 dítě…byl někdo v té situaci? Pořád brečím a nechci aby malá byla sama, jsme bez babiček, dědečků, nechci aby tu jendou zustala sama a to nemluvím o tom jak se o ní bojím tím že mam jen jí…chlap mi nato řekl at si dělam co chci že on chce jedno a tím to končí, vím a chápu ho když on sam neví co s ním bude, jak na tom bude..V nemocnici trávil i rom aby ho dali dohromady…ALE :-( jsem zoufala :,(

Stránka:  1 2 3 Další »
Reakce:
Svistice
Neúnavná pisatelka 17758 příspěvků 15.09.16 12:32

Uživíš 2 děti, když se příteli něco stane? Má invalidní důchod, nejtě ani manželé, pojištění asi nemá vzhledem k nemoci, takže kdyby se něco stalo, ty neuvidíš ani korunu, děti možná nějaký sirotčí důchod.
Zvládneš případně vychovávat sama dvě děti, zvládneš žít s vědomím, že jsi vědomně přivedla na svět další dítě, která má reálnou šanci stát se polosirotkem, protože se Ti bouří hormony a chceš pro dítě sourozence?
To jsou otázky, které bych sobě same nejdřív zodpověděla.

LenkaN26
Závislačka 4271 příspěvků 15.09.16 12:35

@Svistice přesně,mluvíš mi z duše. Navíc já bych v takové situaci i uvažovala, že mě může partner v budoucnu potřebovat mou péči a to je se dvěma dětma horší než s jedním…

sediza
Závislačka 2567 příspěvků 15.09.16 12:37
@Svistice píše:
Uživíš 2 děti, když se příteli něco stane? Má invalidní důchod, nejtě ani manželé, pojištění asi nemá vzhledem k nemoci, takže kdyby se něco stalo, ty neuvidíš ani korunu, děti možná nějaký sirotčí důchod.
Zvládneš případně vychovávat sama dvě děti, zvládneš žít s vědomím, že jsi vědomně přivedla na svět další dítě, která má reálnou šanci stát se polosirotkem, protože se Ti bouří hormony a chceš pro dítě sourozence?
To jsou otázky, které bych sobě same nejdřív zodpověděla.

Já bych k tomu ještě dodala, jestli paní zvládne situaci, kdy třeba zjistí, že jedno nebo obě její deti maji také crohnovu chorobu.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.09.16 12:37

Pojištění přítel má, aby se mi doplatila hypotéka a ještě zbylo na pár měsíců, to máme sjednaný, i když nejsme manželé, ale samozřejmě v plánu to máme se brát příští rok…a já takto nemyslím že se mu něco stane, to se dneska muže stat komukoli i zdravému, ale pojistky máme sjednané oba několik let již

nozu
Extra třída :D 12576 příspěvků 15.09.16 12:39

Partner je velmi rozumný. S jeho zdravotními problémy by bylo velké riziko a i nezodpovědné jít do dalšího dítěte. Vždyť můžeš velmi rychle zůstat s dětmi sama… Jsi si toho vědoma? Mluvíš o svých pocitech, ale co zodpovědnost za obě děti? Dokážeš jim zajistit důstojný život a nebo tu za pár let budeš zakládat diskusi, jak partner zemřel a že nemáš ani na suchý rohlík pro děti? Děti fakt nejsou levná záležitost a měli bychom se chovat trochu zodpovědně… Omlouvám se, že to možná zní drsně. Chápu tvé pocity a touhy, ale v některých případech musí jít hormony stranou a nastoupit zdravý rozum.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.09.16 12:42

Holky já vím, že to myslíte dobře a samozřejmě já vím, že není správné to po něm chtít…, mám kamaradku co má tuto nemoc a má 3 děti dokonce…vím že bych vzhledem k tomu měla být ráda za malou ale pokud to čte někdo komu je kolem 35 a má 1 dítě a touží po druhém vzhledem taky k věku tak se mi nemůže nikdo divit…Samozřejmě pokud chlap řekne ne i za rok necítím se na to tak ho neopustím a nerozvrátím rodinu!! to je jasný, jen zda někdo byl v této situaci a jak to zvládnul ten pocit že by chtěl druhé miminko…a nešlo to ze zdrav. důvodů :-(

sediza
Závislačka 2567 příspěvků 15.09.16 12:50

Lidská povaha je fakt hrozná, když nad tím tak přemýšlím. Vždycky chceme to, co nemáme a nesoustředíme se na to, co už máme. Máme to tak asi všichni si troufám tvrdit.

stinga
Echt Kelišová 7802 příspěvků 15.09.16 12:53

No i s jedním dítětem by bylo lepší v této situaci, kdybyste byli manželé. Kdyby se stalo to nejhorší - dítě, děti by dostaly sirotčí a ty vdovský důchod až do zletilosti dětí nebo jejich 26 let při studiu dětí

Ewiczka
Kecalka 447 příspěvků 15.09.16 12:53

Já mám jedno dítě a chtěla jsem 2, partner nechce (z jiných důvodů). Je mi 39, takže teď bych měla poslední šanci, ale prostě musím respektovat i jeho názor. Taky jsem si pobrečela, ale když jsem to v sobě uzavřela, tak jsem se „uklidnila“. Jsem šťastná, že mám zdravé dítě a bezva muže.

Russet
Neúnavná pisatelka 17012 příspěvků 15.09.16 12:58
@Anonymní píše:
Ahoj holky, potřebuji se vypovídat, ráda bych věděla zdali je nebo byl nmě je 33 let a příteli je 34. Máme 16m holčičku, a moc bych chtěla druhé miminko…ja sama jsem jedináček..ale problém je ten, že přítel ma od 15 crohnovu nemoc, a už 2 x na tom byl tak špatně že málem zemřel na podvýživu i když měl sondu, ma inv. důchod a zatím ma nemoc v útlumu, ale stále a pořad je hrozně hubený, a když měl před 3 lety operaci pištělí tak se mu udělala velká kýla v jizvě, ma na hranici minima bílé krvinky kvuli imuranu ale neda se stím nic dělat, může nemoc kdykoli propuknout až mu ho budou muset sebrat ten prášek..ale jak říkam ted měl skoro 2 roky klid, kýlu kterou má mu nikdo operovat zatím nehcce protože se strašně špatně hojí a nese to pro něj vysoké riziko vzhledem k váze a málo nízkých krvinek :-( neví se vůbec co bude až to bude akutní a bude muset na zákrok s tím…tudíž problem je ten že on vžádném případě nechce druhé :-( na začátku jsme byly dohodlý na 2 dětech ale mezitím omarodil právě krz svou nemoc a hodně se to zhoršilo…Jsem štastna za malou ale tlačí mě věk a toužím po druhém, nevím vůbec co dělat…chci mít rodinu to je jasné ale nevím jak zvladnout mít jen 1 dítě…byl někdo v té situaci? Pořád brečím a nechci aby malá byla sama, jsme bez babiček, dědečků, nechci aby tu jendou zustala sama a to nemluvím o tom jak se o ní bojím tím že mam jen jí…chlap mi nato řekl at si dělam co chci že on chce jedno a tím to končí, vím a chápu ho když on sam neví co s ním bude, jak na tom bude..V nemocnici trávil i rom aby ho dali dohromady…ALE :-( jsem zoufala :,(

Já bych do druhého dítěte ve vaší situaci nešla. Není ta nemoc dědičná? Navíc bych měla být připravená postarat se o partnera, když se to může kdykoliv zhoršit. Co se stane, pokud ty budeš třeba na rizikovém, když nemáte ani ty babičky na pohlídání?

Svistice
Neúnavná pisatelka 17758 příspěvků 15.09.16 12:59
@Anonymní píše:
Pojištění přítel má, aby se mi doplatila hypotéka a ještě zbylo na pár měsíců, to máme sjednaný, i když nejsme manželé, ale samozřejmě v plánu to máme se brát příští rok…a já takto nemyslím že se mu něco stane, to se dneska muže stat komukoli i zdravému, ale pojistky máme sjednané oba několik let již

Promiň, ale nevěřím, že tvůj přítel má se svou diagnózou kvalitní pojištění. Protože to bych teda chtěla vědět tu pojišťovnu a sjednat si pojistku i pro sebe. Na případ smrti, pokud nenastane následkem úrazu, jsem dle slov několika pojišťováků nepojistitelná. A to nemám chronické ani jinak závažné onemocnění.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.09.16 13:06

Ahoj.
Chtěla jsem napsat, že jsem byla v podobné situaci, ale nebyla. Mám zdravého, silného manžela a podporu mojí mamky i jeho rodičů. Přesto se podělím, protože si troufám říct, že pocitově jsem v podobné situaci byla. Byli jsme domluvení na „dítěti“. Jo, říkala jsem si, že to druhé už se nějak udělá. Já jsem „nespokojený“ jedináček, manžel je „spokojený“ jedináček. Jenže se nám dcerka povedla až za mírné pomoci lékařů, takže šance, že „se nějak udělá“ moc velká nebyla. Když dcerce táhlo na druhý rok, začala jsem mluvit o druhém. Nechtěla jsem nastoupit do práce a pak jít zase na mateřskou. Chtěla jsem sourozence a ne dva jedináčky. Manžel nechtěl vůbec slyšet. Hodně jsme se kvůli tomu hádali. V jedné chvíli jsem mu řekla, že si druhé dítě udělám s ním nebo bez něj. Neudělala bych to, ale v tu chvíli jsem byla zoufalá a kopala kolem sebe. Za každou cenu jsem pro dceru chtěla sourozence. Toho nejbližšího člověka, kterého já jsem si vždycky přála a nikdy neměla. Tentokrát jsem neplakala nad každým kočárkem, jako poprvé, teď jsem plakala, když jsem viděla sourozence. Už jsem ztrácela naději, hledala psychologickou pomoc, jak se s tím vypořádat, zbývaly dva měsíce, abych stihla navázat druhou mateřskou na tu první. A dva dny po dceřiných druhých narozeninách jsem v ruce držela pozitivní test. Nemohla jsem tomu věřit, bála jsem se reakce manžela. Věděla jsem proč. Myslel si, že je neplodný, obviňoval mě z podvodu, nutil mě k potratu, mluvil o testech otcovství… Bylo to hodně těžké vlastně celé těhotenství. Za dva týdny to bude rok od testu. Právě mi tady spinká tříměsíční chlapeček a tříletá slečna. A já se ve svých třiceti letech poprvé cítím celá. Žádné testy otcovství se nekonaly, i přes to, že syn není manželovi vůbec podobný, chvilku to trvalo, ale kluci si k sobě cestu našli (myslím, že skoro každému chlapovi trvá, než si najde cestu k malému miminku, které jen pláče) a dcerka objevila nový rozměr lásky. Je to neuvěřitelně krásné a dojemné. ALE! Šla jsem do toho právě s vědomím, že když se k synovi manžel otočí zády, odejdeme od něj a já budu mít (alespoň do začátku) velkou podporu jak u mé, tak u jeho rodiny.
Přeji hodně a hodně sil!

blumen
Hvězda diskuse 51649 příspěvků 15.09.16 13:08

A Ty mas jistou oraci, ktera vas uzivi vsechny 3, kdyby se mu neco stalo? Premyslela bych timto smerem.

@Anonymní píše:
Pojištění přítel má, aby se mi doplatila hypotéka a ještě zbylo na pár měsíců, to máme sjednaný, i když nejsme manželé, ale samozřejmě v plánu to máme se brát příští rok…a já takto nemyslím že se mu něco stane, to se dneska muže stat komukoli i zdravému, ale pojistky máme sjednané oba několik let již

Zbylo na par mesicu… Trosku malo… Pokud vyresite fin. situaci, treba zmeni nazor. Jinak se s tim budes muset vnitrne smirit. My mame jedno a druhe me zacina lakat taky, vek tlaci, ale nemam doresenou praci a on taky ne, takze mozna zustaneme u jednoho, musela bych se s tim smirit.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 15.09.16 13:15

@Svistice my jsme hledali u několika přes našeho poradce, nikdo ho pojistit nechtěl, až na na jednu ta ho pojistila, ale chtěla veškeré zpravy atd a máme to tam i napsané o pro případ smrti na tuto nemoc…opravdu ale nešlo to sjednat na vysokou čásku jen na doplacení hypoteky a pak na pár desítek tisíc na rozjezd nic více nešlo, jinak hypošku nemáme milionovou jen 400tis zbytek jsme měli hotově

Stránka:  1 2 3 Další »
Váš příspěvek
Reklama