Racionální přítel

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.06.19 10:17
Přítel "necita"

Ahoj všem, předně, tohle není o stěžování si nebo o tom, že bych chtěla poslouchat řeči typu: „Rozejdi se.“ a podobně. :) Prostě jen bych ráda slyšela, jestli někdo má přítele „podobného“ tomu mému.
Kdysi se hodně zklamal v jedné holce, ta další mu taky vrazila kudlu do zad a on zkrátka není ten ňuňací typ. Asi býval, podle toho, co říkal. Ale po „tom všem“ se zařekl, že takhle ne. Je neskutečně racionální, jak sám rád říká. Na vše kouká „realisticky“. Není to o tom, že by mi nedal pusu, neobejmul, to ne, má dny, kdy není moc tulící a pak zase dny, kdy se rád mazlí. To máme asi každej tak. Ano, řekl mi i, že mě miluje, ale vím, že už to znovu jen tak neuslyším. Co mě ale trápí je fakt, že z něj občas mám pocit, že kdybychom se rozešli, tak to s ním nic neudělá. Ano, očekává asi taky kudlu do zad. Ano, po tom, co vše mu bylo provedeno už na to vše fakt nekouká skrz růžové brýle, jak sám říká, když jsme se na tohle téma bavili, tak mi říkal, že má ze mě pocit, že za každou hádkou očekávám rozchod. Říkala jsem mu, že pořád dává najevo, jak lidi k životu nepotřebuje (ono taky, jak se to vezme, je poněkud pokrytec a kolikrát už jsem slyšela, jak je ten a ten člověk ***** a podobně, ale ve finále se s tím člověkem pak uplně normálně baví), tak je jasné, že prostě pak mám pocit, že nepotřebuje ani mě. Na to mi řekl, že mi tohle přece nikdy neřekl, ale ano, že kdybychom se rozešli, tak, že se kvůli tomu zkrátka hroutit nebude. Že to není tak, že by kvůli tomu týdny nespal a podobně. Že to zkrátka asi bere jinak tohle. Že už se párkrát „odevzdal“ a ono to dopadlo tak, jak to dopadlo, takže z toho ťuťuňuňu (fakt občas dokáže být odporně věcnej) prostě už asi „vyrostl“ a nekouká na svět jako na pohádku. No a tohle všechno člověka tak nějak zamrzí. Ano, už se mi párkrát stalo, že mi něco tvrdil, ale ve finále jsem se pak od kámošů dozvěděla, že vlastně to, co mi tvrdil, bylo jen proto, aby dělal drsňáka a ve finále to bylo tak trochu „jinak“. Takže jsem přemýšlela i nad tím, jestli i tohle není tak trochu ten případ. Jinak je zlatej, fakt skvělej člověk, sice je to s ním náročné, ale nedala bych ho.
Podotýkám, že spolu nejsme dlouho a počátky byly fakt hodně náročné. Takže když to spočtu, tak ofiko jsme spolu… 4-5 měsíců? Tak co holky, máte doma taky někoho takhle racionálního? Případně co si o tomhle myslíte. A prosím, zdržte se takových těch skeptických komentářů o tom, jak to stojí za prd. :D Díky a pusu! :-*

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
cecetka
Echt Kelišová 8468 příspěvků 20.06.19 10:29

Jasne, ony mu holky vrazily kudlu do zad. Z jeho pohledu. Mozna, kdyby ses tech holek zeptala, tak bys v nem toho chudacka ublizeneho nevidela.

Nekdo je racialnejsi, nekdo emocialnejsi. Ber ho takoveho, jaky je, se vsemi klady a zapory, a nepremyslej nad tim. Cim vic se v tom budes rypat, tim to bude horsi.
Bud s nim takto budes anebo nebudes. Nic mezi tim neni.

Malike
Extra třída :D 14299 příspěvků 20.06.19 10:32

Proč by to mělo stát za prd? 8o
Je to prostě poučený chlap a je opatrný…
Nevím, zda jsi ještě nedostala od života kopance, ale člověk se mění a tvaruje podle situaci, které zažije a pro příště bude opatrnější.
Chápu ho a odpověď na otázku…já jsem racionální člověk..

Uživatel je onlineKriss Tina
Extra třída :D 11012 příspěvků 20.06.19 10:33

Nemám, ale sama sem tak trochu podobná :D taky sem se párkrát sakra zklamala až sem z toho nějak otupěla. Už to prostě tak neprožívám, sem ráda, že mám bezvadneho chlapa, ale říkám si, co se má stát to se stane… Na nějaké ťuťu ňuňu sem teda nebyla nikdy, beru ty vztahy spíš tak nějak prakticky. Ráda se zasmeju, děláme spolu všechno možné, máme děti, trávíme společně většinu volného času, ale rozhodně nevyžaduju žádné romantické gesta, mazlení, neustále ujišťování o vzájemné lásce atak… Lepší být připravena na nejhorší a pak být příjemně překvapena, než si malovat nějaké pohádkové scénáře a pak být zklamaná :think:

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.06.19 10:34
@cecetka píše:
Jasne, ony mu holky vrazily kudlu do zad. Z jeho pohledu. Mozna, kdyby ses tech holek zeptala, tak bys v nem toho chudacka ublizeneho nevidela.Nekdo je racialnejsi, nekdo emocialnejsi. Ber ho takoveho, jaky je, se vsemi klady a zapory, a nepremyslej nad tim. Cim vic se v tom budes rypat, tim to bude horsi.
Bud s nim takto budes anebo nebudes. Nic mezi tim neni.

Tak já samozřejmě netvrdím, jaký je chudáček. Ono je ho taky dost. To je jasné. Ale každý jsme holt nějaký a každý vnímáme „křivdu“ jinak.
Nechci nad tím ani moc přemýšlet, jen mě baví „studovat“ lidi, proto se ptám, jestli to má někdo taky takhle doma.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.06.19 10:36
@Kriss Tina píše:
Nemám, ale sama sem tak trochu podobná :D taky sem se párkrát sakra zklamala až sem z toho nějak otupěla. Už to prostě tak neprožívám, sem ráda, že mám bezvadneho chlapa, ale říkám si, co se má stát to se stane… Na nějaké ťuťu ňuňu sem teda nebyla nikdy, beru ty vztahy spíš tak nějak prakticky. Ráda se zasmeju, děláme spolu všechno možné, máme děti, trávíme společně většinu volného času, ale rozhodně nevyžaduju žádné romantické gesta, mazlení, neustále ujišťování o vzájemné lásce atak… Lepší být připravena na nejhorší a pak být příjemně překvapena, než si malovat nějaké pohádkové scénáře a pak být zklamaná :think:

Moc díky za pohled z téhle strany. :) Já jsem holt asi ten emocionálnější člověk. I když, jak se to vezme. Ex partner mi třeba denno denně psal triliony srdíček, každou hodinu padlo slovo „miluji tě“ a mě to tak strašně moc lezlo na nervy… :D Já mám pocit, že jsem tak do 22 let byla hrozně studený čumák. A pak se to nějak „zlomilo“. Něvím čím to… :nevim: Ale ono možná tím, že najednou je to úplně o něčem jiném ten vztah. Každopádně ještě jednou díky! :)

jankajj
Závislačka 2832 příspěvků 20.06.19 10:42

Podle mě tvůj chlap není srovnanej z minulostí, se svými ex a rozchody. Porad se to v něm ještě mele. Já nejsem žádný tutu nunu, ale řeči jako vede ten tvůj by mi vadily. Kolik je vám oběma let? Máte děti či plánujete?

Esiska
Povídálka 16 příspěvků 20.06.19 10:43

Ahoj, já bych tomu asi dala čas. Můj bývalý mi dost ublížil a rok po tom jsem nebyla schopná si s nikým vůbec něco začít. Se současným přítelem se známe dlouho, šanci jsem mu dala rok a půl po mém rozchodu s bývalým a přesto, že jsem s ním chtěla být, měla jsem ho síleně ráda, nedokázala jsem mu říct, co k němu cítím a chovala se asi trochu chladněji. Chtěla jsem, ale nešlo mi to prostě říct. Bála jsem se, že mi ublíží, že mě nechá a já zas budu v háji. Trvalo mi to víc jak půl roku, než jsem se mu pořádně otevřela. Ze začátku mu to vadilo, říkal že jsem ledová, nedokážu říct co cítím.. Potom bral ohledy, do ničeho mě nenutil. Teď jsme spolu přes rok, pořád nejsem uplně citově otevřená (ale to podle mě nebudu nikdy) a i přesto že ho miluju nadevše a věřim mu jak nikomu, dávam si prostě pozor. Asi to v tobě zůstane.. nebo se to ještě zlomí
Zkus mu dát čas a hlavně na něj netlačit.. Ať ho neodradíš ;)

Mamazkoncesveta
Kecalka 295 příspěvků 20.06.19 10:45

Já jsem taková :mrgreen: což asi u ženské bude ještě horší :lol: prostě dříve jsem bývala možná až závislá, pro chlapa jsem dělala první poslední, milovala až do morku kostí, ležela mu u nohou, upozadnila jsem svoje já, svoje přátele, zájmy a dvakrát jsem se hrabala z rozchodu přes rok, nemohla jsem se s tím srovnat. Pak jsem si prošla pár krátkodobých vztahů, kdy jsme vzájemně naznali, že nám to spolu nepůjde, to jsem obrečela v den rozchodu a dobrý.
Teď jsem jiná, na chlapovi zásadně nevisím, neptám se, kam jde, s kým jde, kdy přijde, není to o tom, že bych ho neměla ráda, nebo se nezajímala, ale prostě jsem starší a zkušenější, nemám zkrátka čas, chuť a energii věnovat se jenom jemu a jeho potřebám, zjistila jsem, že se v mém životě o první místo dělím já a dcera a na druhém je můj muž. Sem tam mám tu „slabší“ chvilku na pomazlení, ale pak už zas nic, já tu potřebu prostě nemám. Romantické řeči a gesta mi přijdou jaksi nepřirozené a necítím se u toho dobře. Muž se s tím zřejmě smířil, když je stále se mnou a čekáme miminko, ale někdo by to se mnou možná nedal.

jankajj
Závislačka 2832 příspěvků 20.06.19 10:48

Ješte me napada - vy jste spolu nejdřív jen tak nezávazně spali, že? A když se to táhne delší dobu, zacli jste spolu teda chodit.. že? A víš, co mu ty jeho dvě ex tak hrozného provedly/kromě toho ze se s ním rozešly?

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.06.19 10:52
@Esiska píše:
Ahoj, já bych tomu asi dala čas. Můj bývalý mi dost ublížil a rok po tom jsem nebyla schopná si s nikým vůbec něco začít. Se současným přítelem se známe dlouho, šanci jsem mu dala rok a půl po mém rozchodu s bývalým a přesto, že jsem s ním chtěla být, měla jsem ho síleně ráda, nedokázala jsem mu říct, co k němu cítím a chovala se asi trochu chladněji. Chtěla jsem, ale nešlo mi to prostě říct. Bála jsem se, že mi ublíží, že mě nechá a já zas budu v háji. Trvalo mi to víc jak půl roku, než jsem se mu pořádně otevřela. Ze začátku mu to vadilo, říkal že jsem ledová, nedokážu říct co cítím.. Potom bral ohledy, do ničeho mě nenutil. Teď jsme spolu přes rok, pořád nejsem uplně citově otevřená (ale to podle mě nebudu nikdy) a i přesto že ho miluju nadevše a věřim mu jak nikomu, dávam si prostě pozor. Asi to v tobě zůstane.. nebo se to ještě zlomí
Zkus mu dát čas a hlavně na něj netlačit.. Ať ho neodradíš ;)

Díky Esi. Za tvůj pohled na věc. Rozhodně na něch nechci tlačit, vynutit si něco, to fakt ne. Je to paradox. Mě to jeho chování a „dávkování“ citu v podstatě vyhovuje. Když mi ex dali to, co mi na očích viděli a stále tlachali slova lásky, tak mi to lezlo na nervy. Sama jsem vlastně taky taková… Jen, když to člověk slyší od druhé strany asi je to… Jiné. Sama jsem třeba zůstala zkoprnělá po prvním vyslovení. A mlčela jsem… :nevim: Paradox, že. Sama mu sladký pusinky a srdíčka nenapíšu, ale chci je dostávat… Další paradox, že… Já jsem možná ještě horší, jak on sám. Asi jsem sobec v tomhle. A pokrytec. :D

@Mamazkoncesveta Díky, díky za tvůj pohled. :D Tak teda přítel není až takový extrém, ale asi jede dost podobně. Ale teda kolikrát se ptá s kým jdu, kam jdu (to je pak vždy otázka, jestli sama? :D On tvrdí, jak nežárlí, ale přitom, když člověk „čte mezi řádky“… :) )
Je fakt zajímavé, jak jsme každý jiný. :) Díky moc ještě jednou. :)

Uživatel je onlineTomkins
Zasloužilá kecalka 671 příspěvků 20.06.19 11:23
@Anonymní píše:
Díky Esi. Za tvůj pohled na věc. Rozhodně na něch nechci tlačit, vynutit si něco, to fakt ne. Je to paradox. Mě to jeho chování a „dávkování“ citu v podstatě vyhovuje. Když mi ex dali to, co mi na očích viděli a stále tlachali slova lásky, tak mi to lezlo na nervy. Sama jsem vlastně taky taková… Jen, když to člověk slyší od druhé strany asi je to… Jiné. Sama jsem třeba zůstala zkoprnělá po prvním vyslovení. A mlčela jsem… :nevim: Paradox, že. Sama mu sladký pusinky a srdíčka nenapíšu, ale chci je dostávat… Další paradox, že… Já jsem možná ještě horší, jak on sám. Asi jsem sobec v tomhle. A pokrytec. :D@Mamazkoncesveta Díky, díky za tvůj pohled. :D Tak teda přítel není až takový extrém, ale asi jede dost podobně. Ale teda kolikrát se ptá s kým jdu, kam jdu (to je pak vždy otázka, jestli sama? :D On tvrdí, jak nežárlí, ale přitom, když člověk „čte mezi řádky“… :) )
Je fakt zajímavé, jak jsme každý jiný. :) Díky moc ještě jednou. :)

Ano, jsi sobec a pokrytec. A to myslím naprosto vážně. Veřejně přiznáš, v čem děláš chyby a ještě k tomu hodíš veselýho smajlíka. To se vážně sama za sebe nestydíš, pozastavovat se nad něčím chováním a sama přitom dělat to samé, ne-li horší? Chtít jen brát, ale jakmile máš dávat, to najednou ne?

Co by sem asi psali tví bývalí partneři? „Řekl jsem jí, že jí miluju, ona mi na to neodpověděla.“ „Za celej den mi nenapíše jedinou zamilovanou zprávu.“ „Je jak ledová královna, nevim, co si o tom mám myslet.“ „Miluje mě vůbec?“ „Asi jí na mně vůbec nezáleží.“

Hrozně ti přeju, až jednou řekneš příteli: „Já tě tak strašně miluju…“ A on odpoví: „Ehm… Dobře.“

Kostroma
Kecalka 338 příspěvků 20.06.19 11:54

Predstav si, ze bys mu ty rekla, ze ho milujes, a on by mlcel…taky bys asi ubrala ne? Po par mesicich vztahu se bavite o scenari o rozchodu…tohle je hrozne spatne. Co ti ma ten chlapec rict? Ze by se hroutil? Ze by bez tebe nemohl dal zit? Ze by to nezvladl? K takovym diskuzim by podle me nemelo ani dojit. K cemu to je? Jeho zivot by slapal dal, stejne jako tvuj. A vubec ja tohle reseni, jak kdo kdy dostal kudlu do zad, a proto se ted chova tak a tak, nesnasim. Tohle delal bejvalej, tohle byla dokonce jeho oblibena fraze, ospravedlnoval tim nektery svoje chovani a postoje, ale po tom vsem, co se stalo, vim, ze ho v danych vecech neformovaly zkusenosti s zenskejma, ale ze byl proste takovej. No to je jedno…odbocuju. Pro me treba verbalni vyjadrovani lasky nema az takovou dulezitost, sama jsem tim nikdy nehyrila a ani to nepotrebuju od protejsku. Potrebuju to vedet z jeho chovani, z toho co pro me dela, z toho jak resi problemy, z toho co se mnou sdili. K cemu mi bylo slyset „udelal bych pro tebe vsechno na svete“ a slyset denne miluju te, kdyz me vzapeti nechal na dite a na vsechno samotnou. Prazdny fraze, o nicem. Jenom fraze. Nepitvej se v tom tolik. Ber co je nebo hledej spokojenost jinde :)

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 20.06.19 12:04
@Tomkins píše:
Ano, jsi sobec a pokrytec. A to myslím naprosto vážně. Veřejně přiznáš, v čem děláš chyby a ještě k tomu hodíš veselýho smajlíka. To se vážně sama za sebe nestydíš, pozastavovat se nad něčím chováním a sama přitom dělat to samé, ne-li horší? Chtít jen brát, ale jakmile máš dávat, to najednou ne?

Co by sem asi psali tví bývalí partneři? „Řekl jsem jí, že jí miluju, ona mi na to neodpověděla.“ „Za celej den mi nenapíše jedinou zamilovanou zprávu.“ „Je jak ledová královna, nevim, co si o tom mám myslet.“ „Miluje mě vůbec?“ „Asi jí na mně vůbec nezáleží.“

Hrozně ti přeju, až jednou řekneš příteli: „Já tě tak strašně miluju…“ A on odpoví: „Ehm… Dobře.“

Tak se zase uklidníme, ne? Neznáte ani mě, ani přítele, nevíte, jak se k sobě chováme, soudíte jen dle pár napsaných vět. Celou moji osobnost? Aha… Měla jsem důvod to neříct. Padlo to v nevhodný okamžik za zvláštní situace. Myslíte, že jsem pak nepřišla sama a neřekla to?
Jak jsem to měla s bývalými? Jednoduše, já jsem člověk přizpůsobivý, takže jsem vesele tokala. To, že mi to lezlo na nervy? Lezlo. Ale nijak jsem nad tím nepřemýšlela…

@Kostroma Ano, nebudu se v tom pitvat. Díky!

LAlezane
Ukecaná baba ;) 1230 příspěvků 20.06.19 13:36
@Tomkins píše:
Ano, jsi sobec a pokrytec. A to myslím naprosto vážně. Veřejně přiznáš, v čem děláš chyby a ještě k tomu hodíš veselýho smajlíka. To se vážně sama za sebe nestydíš, pozastavovat se nad něčím chováním a sama přitom dělat to samé, ne-li horší? Chtít jen brát, ale jakmile máš dávat, to najednou ne?

Brzdila bych. Přeháníš to. Tohle je hodně zbytečná a hodně zlá nakládačka. :?

Stránka:  1 2 Další »
Váš příspěvek
Reklama