Přítel nepomáhá už nemůžu dál

Anonymní
24.10.20 13:30

Přítel nepomáhá už nemuzu dal

Ahoj Holky, už proste nemůžu dal, před 4 měsíci se nám narodilo miminko, od samého počátku jsem na nej sama, mužu být rada ze mi pomáhá moje mamka. Přítel absolutně nemá zajem, neříkám malého má rad, ale ani jednou ho nenakrmil nepřebalil s kočárkem byl jen jednou, když se chci jít umýt nebo něco poklidit rychle nechce si ho vzít a když ano, tak se furt ptá už to mas, honem, pojď si ho už vzít jsem na to úplně sama, už to proste nezvladam. V každé volné chvíli jede buď k rodičům za psy, a nebo na ryby proste s námi netráví vůbec už čas. A to ani nemluvím o vztahu mezi námi dvoumi. Neustále mi nadává ze něco není udělané, ale opravdu když maly usne rychle jdu uklízet ( mám doma opravdu naklizeno) ale s miminkem je to náročnější. Jenže on si vždy něco najde. Už jsem fakt na dne. Spí v obýváku, na finance mi taky pořad nadává, vzala sem si peníze na nákup potravin z jeho výplaty 1000,– a on mě strašně nadal ze prej sem nic nenakoupila!! Přitom vše maso, oleje, v lednici taky jídlo. Nic mi nekoupí jen mi pořad neustále nadává, ať už jde o finance nebo něco jiného. Máme postaveny dům, dítě, hypotéka, nemuzu odejít. Už jsem opravdu na dne. Jsme spolu 4 rokem, a když si vzpomenu na ty začátky tak brečím. Proč se takhle ke mě chová? Jsem opravdu na vše sama, na dítě, na domácnost, na vše. A to nemluvmě o tom ze sedím doma nebo jdu s malým na procházku nebo k našim. A pak doma. Nikam nás nevezme.. co si o tom myslíte? Musela jsem se někomu vypsat :,( :,( :,(

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
19644
24.10.20 13:35

Chápu te, mela jsem neco podobneho s ex. Nemuzes odejít proc?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
25129
24.10.20 13:35

A obligátní otázka, jaký byl dřív? Doma pomáhal, peníze ti dával? Dítě asi nebylo v plánu?

Příspěvek upraven 24.10.20 v 13:37

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24.10.20 13:36

To je des.. chlap je taky rodic. Ma se v prve rade starat, automaticky, ne ti pomahat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1263
24.10.20 13:40

Rozmazlila sis ho a on si ted mysli, ze muze vse a ty nic. Ja to nepochopim, ze v takovym teroru je schopno tolik zenskych zit :nevim:. Ted pujde tezko vymezovat pravidla, ses ve zranitelne pozici a evidentne si na nej neumis doslapnout :?. Kazdopadne ti nezbude nic jineho, nez se o to alespon, hodne asertivne, pokusit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3633
24.10.20 13:40

Odešla bych i kdybych mela tech hypoték deset. Dům se dá prodat i s hypotékou. K cemu ti ten spolubydlící je??? Akorat z nej onemocnis…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14259
24.10.20 13:42

Odejit muzes, proc bys nemohla? Co k mame? Ja uz bych mela zabaleno.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.10.20 13:44

Holky, já na nej jsem taky zla když je on na mě. To zas ano nejsem putka která mlčí. Strašně se umíme dohadat. Miminko prave ze v plánu bylo.. :( je to strašně těžké, několikrát sem naflignovala ze odcházím. Šlo trochu vidět ze už má strach ze by zůstal sám. Ale já nechci žít sama, nebo u rodičů s malým naši by se taky asi zbláznili :( opravdu nevím co s nim, proč je takový, kdybych aspoň nebyla na vše sama. Ale on stejně furt říká jak je nadelany s práce a já jsem doma. Ale co si budem s mimcem je to taky pěkný zaprah..

  • Citovat
  • Nahlásit
12117
24.10.20 13:44

Finance muzes osetrit tak, ze nechas soudem urcit vyzivne na dite i na sebe.
Se zbytkem si musis poradit sama, a to tak, ze ze sebe nenechas delat onuci :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23208
24.10.20 13:47
@Anonymní píše:
Ahoj Holky, už proste nemůžu dal, před 4 měsíci se nám narodilo miminko, od samého počátku jsem na nej sama, mužu být rada ze mi pomáhá moje mamka. Přítel absolutně nemá zajem, neříkám malého má rad, ale ani jednou ho nenakrmil nepřebalil s kočárkem byl jen jednou, když se chci jít umýt nebo něco poklidit rychle nechce si ho vzít a když ano, tak se furt ptá už to mas, honem, pojď si ho už vzít jsem na to úplně sama, už to proste nezvladam. V každé volné chvíli jede buď k rodičům za psy, a nebo na ryby proste s námi netráví vůbec už čas. A to ani nemluvím o vztahu mezi námi dvoumi. Neustále mi nadává ze něco není udělané, ale opravdu když maly usne rychle jdu uklízet ( mám doma opravdu naklizeno) ale s miminkem je to náročnější. Jenže on si vždy něco najde. Už jsem fakt na dne. Spí v obýváku, na finance mi taky pořad nadává, vzala sem si peníze na nákup potravin z jeho výplaty 1000,– a on mě strašně nadal ze prej sem nic nenakoupila!! Přitom vše maso, oleje, v lednici taky jídlo. Nic mi nekoupí jen mi pořad neustále nadává, ať už jde o finance nebo něco jiného. Máme postaveny dům, dítě, hypotéka, nemuzu odejít. Už jsem opravdu na dne. Jsme spolu 4 rokem, a když si vzpomenu na ty začátky tak brečím. Proč se takhle ke mě chová? Jsem opravdu na vše sama, na dítě, na domácnost, na vše. A to nemluvmě o tom ze sedím doma nebo jdu s malým na procházku nebo k našim. A pak doma. Nikam nás nevezme.. co si o tom myslíte? Musela jsem se někomu vypsat :,( :,( :,(

To je těžký. Už to, že si někdo pořizuje hypotéku a dítě s přítelem je pro mě nepochopitelné. Nemáš nic, kam jít, o peníze žebráš a posloucháš výtky. Vypsala ses, postěžovala, ale rychle řešení to nemá žádné, jen budovat postupně vlastní nezávislost. To s miminkem nejde, takže čekat, jít brzy do práce a pokud se to nezmění, odejít.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14259
24.10.20 13:49
@Anonymní píše:
Holky, já na nej jsem taky zla když je on na mě. To zas ano nejsem putka která mlčí. Strašně se umíme dohadat. Miminko prave ze v plánu bylo.. :( je to strašně těžké, několikrát sem naflignovala ze odcházím. Šlo trochu vidět ze už má strach ze by zůstal sám. Ale já nechci žít sama, nebo u rodičů s malým naši by se taky asi zbláznili :( opravdu nevím co s nim, proč je takový, kdybych aspoň nebyla na vše sama. Ale on stejně furt říká jak je nadelany s práce a já jsem doma. Ale co si budem s mimcem je to taky pěkný zaprah..

Jako takhle. Na jednu stranu nevim, co mas za desne honky kolem miminka, pokud je zdrave. Ale dejme tomu, ze ty prvni mesice jsou narocne. Proc tedy mas stale naklizeno, proc on ma navareno a vyprano? Aby mu doslo, ze to nezvladas, tak mas zkolabovat nebo co? Ne, takhle proste ne. Vecer se seber a nech mu dite na hodku, dve, jdi si ven procistit hlavu, zabehat, cokoli. At se nauci starat a at pochopi, co pece o dite obnasi. A trvala bych na tom, ze alespon 2 vikendy v mesici stravite spolecne jako rodina. Musi mu dojit, ze i ty mas pravo na nejaky odpocinek a osobni zivot. Jako ted jsou v depce vsichni, co jsou zavreni mezi 4ma stenama, ale tohle si proste nenech libit, pokud nemas koule odejit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
95020
24.10.20 14:00
@kalie píše:
Rozmazlila sis ho a on si ted mysli, ze muze vse a ty nic. Ja to nepochopim, ze v takovym teroru je schopno tolik zenskych zit :nevim:. Ted pujde tezko vymezovat pravidla, ses ve zranitelne pozici a evidentne si na nej neumis doslapnout :?. Kazdopadne ti nezbude nic jineho, nez se o to alespon, hodne asertivne, pokusit.

Co na tom nechápeš? Prostě další chlap co je na koni, když žena je s malým dítětem ve zranitelné a podřízené pozici. Kolikrát to ani neznamená, ze dřív takový byl.Fakt už jsem viděla u kamarádek, známých jak vcelku normální chlap ve chvíli, kdy žena zůstala doma s dítětem/dětmi prostě zblbnul, narostly mu křídla a začal být tkzv pánem světa.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
764
24.10.20 14:01

Asi tu půjdu trochu proti proudu, já bych mu možná zkusila dát čas - naučila se to mezitím zvládat prostě sama, a třeba si s ním o tom zkusila promluvit. Zvláště pokud před miminkem bylo všechno v pohodě. Pokud nepomáhal s domácností dřív, tak teď bude těžko začínat, ale chápu, že tě mrzí, že nevydrží chvíli s vlastním miminkem a k tomu si ještě věčně hledá důvody tě kritizovat. Já bych ho ale hned neodsoudila jako nějaké hovado… Víš, ono těhotenství, porod, šestinedělí, kojení, to je všechno na ženské a je to strašný zápřah. To vůbec nepopírám. Ale my díky tomu často tak nějak zapomeneme, že narození miminka je změna i pro toho chlapa. A já jich znám víc, kteří reagují trochu podobně, jako ten tvůj. A někteří se po čase seberou a jsou z nich dobří tatínci i partneři. Někteří samozřejmě ne a zůstanou idioty, buď dál deptají rodinu svým chováním, nebo od rodiny utečou, prostě to nezvládnou.

Myslím, že byste si měli udělat jasno ve financích a v tom, jaké on tedy má představy o fungování domácnosti. Jestli máte rozdělené finance a je oheň na střeše, když si vezmeš peníze na jídlo, je to blbě… Projděte si, jak na tom jste, jaké jsou příjmy, výdaje, kolik ty potřebuješ přidat k mateřské na provoz domácnosti, ať zvládneš pokrýt všechny nákupy jídla, věcí pro miminko a další nutné výdaje. A ať nejsi ve stresu, že nebudete mít co jíst, to je dost nepříjemné. A zároveň to možná potřebuje i přítel, možná se takhle na povrch dostává stres z toho, aby rodinu byl schopný uživit, prožívá to spousta chlapů, když jde ženská na mateřskou a na nich je větší tíha. Možná ho trochu uklidní, kdyý si v tom uděláte jasno… A tu domácnost zase, prostě se zeptej, jak konkrétně to tedy chce mít. Jestli mu připadá, žes nic nenakoupila, tak se zeptej, co mu teda chybí atd. Ne že pro to hned musíš utíkat, ale ať si uděláš představu, co mu tedy vadí - možná jen frfňá, možná by ti i konkrétně odpověděl. A pokud je něco, co v domácnosti sama nestíháš a on ti to vyčítá, v klidu navrhni, ať to dělá on.

Pokud jde o dítě… Vím, jak těžké to je. Měla jsem něco podobného, jen můj chlap si to dítě nevzal ani na tu chvíli - prostě mi řekl, že snad může být v postýlce né, a hotovo. Což by nevadilo, kdyby to dítě občas spalo, ale my měli uplakánka. Takže já dělala rychle večeři, z postýlky řev, já se šla sprchovat, z postýlky řev. Ještě můj chlap byl v nervech z toho, že to miminko neuměl utišit (to jsem neuměla ani já, on fakt brečel většinu času) a radši se o to ani nepokoušel. Nevěděl, jak na to, tak se radši držel zpátky a nechal ho brečet. Byla jsem z toho zoufalá… Ale on si k němu cestu začal hledat prostě později, když už z toho uplakaného miminka bylo pomalu batole, se kterým už se dalo nějak komunikovat, dělat nějaká primitivní aktivita, v kočárku koukal po okolí atd. A od té doby je to jen a jen lepší, fakt je z něj úžasný táta. Synovi už jsou teda 3, ale už nějaký pátek nemusím mít vůbec obavy je klidně nechat samotné na pár hodin, klidně i přes noc, stačí jim nechat něco k jídlu a čisté oblečení. Takže tohle se může časem dost zásadně zlepšit. Možná bych ho prostě „netlačila“ do toho, aby si dítě pokaždé bral. Dej miminko do postýlky (nakojené a přebalené), přítele jen popros, ať se na pozoru, kdyby se dělo něco podezřelého, a běž dělat, co potřebuješ. Asi to nejde dělat u činností, které trvají hodinu, ale třeba sprchu jsem já takto praktikovala běžně, často i vaření. Dítě v postýlce, na monitoru dechu, já se naučila, že 5 minut pláče fakt nezpůsobí celoživotní trauma, v klidu jsem dodělala, co bylo třeba, a pak šla utěšit atd. Možná to trochu sníží stres přítele a třeba tě občas překvapí a najdeš ho u té postýlky (mně se to stávalo, když jsem přestala tlačit na to, ať tam je)…

No a pokud dlouhodobě nic z toho nebude fungovat a přítel se dál bude chovat takto, tak potom je čas si přiznat, že problém je opravdu v něm. Jen bych ty závěry nedělala tak rychle, miminko je obří změna pro oba rodiče, pro každého jinak, a chlapi ji podle mě často nesou právě hůř. Ale v dnešní době je tak nějak v módě v tom hned vidět důvod k rozchodu, u tak velkého životního kroku bych podobné závěry nedělala v podstatě po pár týdnech… Sedne si to.

Jo a upřímná závist všem těm, jejichž partneři byli po narození dítěte ihned skvělými tatínky, naskočili do toho po hlavě a neměli s ničím problém :lol: :potlesk: Ne všechny máme to štěstí no, a to naši chlapi taky nemusí být hned de. ilové :lol:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28
24.10.20 14:02

Myslim si o tom to, ze absolutne nechapu proc si do takoveho vztahu vstoupila.
Poridit hypoteku a dite s clovekem na kterem jsi absolutne financne zavisla a ktery neni tvuj manzel? Tak to asi chce znacnou davku lidske hlouposti do neceho takoveho se nechat uvrtat.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9850
24.10.20 14:03

Ty jo, přijde mi, jako by někoho měl :think: Proč spí v obýváku? Tohle chování není normální ani trošku. Být tebou, tak s ním hodím řeč. Jestli jsi mu s malým tak na obtíž, tak nemá smysl v tomhle pokračovat a je lepší si jít každý svou cestou. Vše se dá vyřešit. Nechápu to rozdělení, ty jsi doma s miminem, takže v jeho očích si se stala matkou a služkou, on je ten šéf, co přece chodí do práce, tak má právo o všem rozhodovat :poblion:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama