Problém s manželem, pc hry, neshody o výchově, zlobivé dítě

Anonymní
13.11.18 09:48

problém s manželem, pc hry, neshody o výchově, zlobivé dítě..

Dobrý den,

jdu se sem vypsat, jelikož na mne už vše padá a nechci se svěřovat známým, sama se stydím jak to u nás vypadá..

Prvně máme krizi v manželství, začalo to cca před rokem, co jsme se odstěhovali, nikoho tu nemáme, manžel nejeví zájem se s nikým seznamovat, já jsme sama na dceru defacto, 2 a 8 m, školku ještě nemáme, na soukromou nejsou peníze. Manžel sem jel první, byl tu cca 2 měsíce sám, než já jsme předala byt a vše přichystala ke stěhování. V té době začal hrát pc hry, byl tu sám, pohodička..nikdy předtím je takto nehrál, občas večer místo filmu..ale ted do toho spadl, ale nepřizná to.

u nás to vypadá asi takto, manžel přijde z práce, sedne k pc a hraje, občas zablbne s dcerou, skoro se na něj nesmí promluvit, jindy, když nemají nějakou akci, hraje přes net, ve sluchátkách jiní hráči, se kterými se baví, já když na něj mluvím, tak vidím jen jeho záda a odpovědi, jo, ne, nevim, ted nemůžu..ve volnu si přispí, on chodí do práce, že..vstane kolem 11 - 12, občas ho vzbudím dřív, že jdu s dcerou ven, at dovaří obed, přijdu a sice to třeba udělá, ale už sedí u pc, jindy, když nepotřebuji pomoc dovařit ještě spí, vstane a sedne k pc, udělá si snídani,. dá sprchu, pohoda, já dělám vše, pak jen jsou otázky, kdy půjde odpo malá spát, aby honerušila u her, malá usne a on hraje hry, malá vstane, on ted nemůže, když já třeba něco dělám a řeknu mu at jde k ní občas se budí s hysterákem a potřebuje po spaní ukonejšit, on nejde…pak já dodělávám neco kolem uklidu, či veším prádlo, s dcerou za zadkem a udělám ji svačinu, oblíknu a přichystávám neco na ven, náhradní oblečení, pití, takové ty věci, abychom nic nezapomněli, on jde s náma, hodí na sebe kalhoty a bundu a zpruzele mi říká, proč mi to tak trvá..když jdeme na procházku, ok, když na hřiště, sedne si na lavičku a čučí do mobilu, přijdem domů, svléknu malou, jdu dělat večeři, on zasedne k pc, udělám večeři, hraji si s malou, koupu, uspávám, mám dost, večer netrávíme spolu hraje hry..neříkám, občas si s ní zahraje i on, ale moc tomu nedá a v poslední době se na ni utrhuje, pre ho ruší..

poslední scéna byla o víkend, domluvili jsme se s kamarádem, že pojedeme do jednoho města na výlet dopo, ráno manžel, že nevstane, že chce spát, tak mu říkám, že kámoš už odpoledne nechce jet, že chtěl vyjet dopo, říkám, vstaneš? ne..tak mu píšu, že nevstane, že teda až odpo a on, že už nepojede, na to manžel za hodku nakonec naštvane vstal a že jedem, jelo to za půl hodky, já už tomu kámošovi ale nepsala, jak u blbých, že teda rychle rychle, za půl hodky nakonec jedem, když už to zrušil, manžel mě seřval, že jsme na hlavu, proč to ruším, že bylo domluveno, že jedem, že na ěm z postele řval at ho nechám spát.. :zed: a to je další vec, není den, aby nebyl unavený, ale chápu, že z práce, ale on chodí denně, i kdyžvstává do práce spát ve 2 - 3 ráno! pre hraje ty pc hry, malá usne v 9 a hraje to celou dobu nebo někdy čučí na tv a pak se diví, že ej unavený, navíc máme průchozí obývák, vedle hned ložnice, je tam sádrokarton, takže je vše slyšet, já do rána poslouchám klapání klávesnice a jak žvaní do sluchátek, pre v zápalu hry se zapomíná a mluví nahlas, do toho pořád vrže židle, jde na záchod, napít, na balkon na cigaretu, kočka tam mnouká, pre che do ložnice, kde spí, ale nemůžu jí tam zavřít, pre pakzas mnouká, že chce ven, ale otevřít nemůžu, je tam pak světlo a hluk z obýváku, když mnouká, on na ni nereaguje, já musím vstát.. prostě není den, aby mě v noci nebudil, k ránu se zas budí dcera, už mě to unavuje, fakt není noc, aby tu byl klid, do 3, do rána tohle, pak vyspává, unavený, když mu něco řeknu, tak že on chodí do práce, tak je unavený, ale že to já neznám, že mám už 3 roky dovolenou! fakt dovolená, každý den vstávám v půl 7 ráno, vařím, uklízím, peru, hraju si s malou, chodím na hřiště, snažím se to co nejvíc usnadnit, vařit na dva dny, ale dcera má ted období, že pořád neco vyžaduje, nemám na nic klid, čas, chodíme hodně ven, pre je hyperaktivní, doma zlobí, vlastně se nezastavím celý den, jediná chvilka co mám je tech 40 min co spí odpo, v noci se stále občas budí, nestěžuji si, ale prostě mi od něj vadí řeči, že mám dovolenou, já nemám čas si číst, pustit si film, zajít nekam ven sama, protože nemám žádné hlídání, on ji sám nevezme, ani do krámu! včera jsme jeli nakoupit, dcera zlobila, odpo neusla, byla unavená a o to víc rozdivočelá, říkám, kousek je hřiště vem ji tam, at nelítá po celém krámě, já mezitím nakoupim, pre vim co potřebuji a chci si to vybrat, ne, on s ní na hřiště nepůjde, tak jsme sli všichni, proč to udělat jednodušší, samozřejmě dcera zlobila, onv nervu a dá ji pytlík s bonbony, aby byla v klidu a takhle ji pdoplácí pořád, říkám, že je to nevychovné a že si na to zvykne a že vesměs na nákupy s ní chodím sama já a že to ted pořád vyžaduje a mám jen scény a nejde v klidu nakoupit a on, že chce mít klid a že já si mám nějak poradit..

a tak je to se vším, hlavně, aby měl klid, chce sušenku před obědem, scéna, říkám nic, on se zvedne a at je tu klid a dáji sušenku, říkám, ti díky, ted to budu mít pořád a on no jo no.. :zed:

nebo posledně jsme byli venku a mě se chtělo na záchod a nikde nic, tak jsme vlezli do mekáče a on, že si tam dá hamburger, dcera tam začala lítat, on ji dal na zadek a ona se rozbrečela, scéna. no a on že jdeme, že mám zabalit jídlo, že si to s ní venku a vzít bundy a odešel s ní dolů, byli jsme v patře, já se zrovna chystala na to wc..tak to balim a slyším z dola řev, přijdu tam, že bundy si mohl snad vzít a že proč nepočká venku, proč ji neuklidní, drží ji tam za kapuci, div se dítě neškrtí, naštvaný a vyjede po mně co mi tak trvá, říkám, že to vše pobrat a sbalit chvilku trvá a že jdu na ten záchod a on, že ne, že si dojdu jinde, že chce vypadnou, tak mu říkám, tak počkejte venku a on, že ne a vezme si svoji budnu a jde ven a mě tam nechá s malou.. :roll: já ho vůbec nepoznávám, je nepříjemný, zlý, věčně podrážděný, má hrozné řeči na dceru, že je mentálně opožděná, protože má období, kdy zlobí a vzteká se, ale je to umocněno jeho chováním, že je podrážděný, že ji nevenuje pozornost, ona pak na nej doráží, ona nechápe, že neco hraje a nesmí to přerušit, pre by prohráli, jen na ni řve, at mu dá ted pokoj a na mě at ji odvedu a já na něj, že nemůžu, že neco dělám, přece nenechám všeho kvůli jeho hře, minule jsme dělala brambor. knedlík, ruce špinavé a dcera lezla na skřínku a že chce dolů, pláče, říkám, bože jdi ji vzít at nespadne, ne ted nemůžu, říkám, visí na skříni, jeho odpoved nemá tam co dělat, no to nemá ale už se stalo, ne on by jio nechal spadnout je tam roh stolu, tak já s těma rukama od těsta jdu pro ni..

nebo dcera málo mluví, vlastěn, skoro nemluví a on pořád řekni kočka, kočččka a dcera řekne mnaou čiči a on ne, říkááám koččka, ty nerozumíš? a dcera mnau a bere to jako hru a on naštvane odejde a řekne, ta je marná..mě to hrozně irituje a většinou se neudržím a říkám jak to o ni pořád mluvíš, tak ještě tolik nemluví, bud se rozmluví nebo to budeme řešit, pokud je řeč opožděná, ale jak se k ni chová? a začne hádka, vlastne je tu hrozná atmosfera, pořád neco..uplně mám pocit, že ho tu prudíme, že by nejraději hrál hry..

takový dřív nebyl, fakt se změnil, věčně chodí pozdě spát, lije do sebe za noc třeba 3 energy drinky a ráno je podřážděný..

poslení hádka dnes, říkám potřebuji si neco zařídit, zítra pohlídáš a on, zítra toho mám hodně v práci, hlídat ti nebudu, říkám, tak snad nehlídáš mně, ale hlídáš naše dítě, to je tvoje práce mi řekl, že jsme neschopná s ní neco zařídit a už to zas jelo..nakonec mi řekl, že odted si bude dělat co chce, že ve volnu, bude mít volno a bude odpočívat,. říkám mu, že se mnou trávit čas nemusí, že budu též ráda bez nej, ale že dtě je společné a že se o nej bude starat taky a on mi na to řekne, určitě ne, se vyspím o víkend a pak zapařím, když mám volno, at s tím počítám, říkám, at, ale v neděli si to obrátíme, že chci taky volno a on se mi vysmál, že určitě ne,. že já mám volno každý dena co jsme to za matku, že musim odpočívat od dítěte..já už ho nesnáším..ale co s tím, on nepřizná problém, tváří se, že já přeháním, já nemám kam jít, mně to nejvíc vadí kvůli malé, vidím na ni, že reaguje na nás, že pak o to víc zlobí, že je ve stresu, nejraději bych odešla, ale kam, nem, ám školku, práci, leda ažtohle vše bude, ale stejně, ak ho donutit, aby nenarušoval výchovu..já už jsme zoufalá, nevím co s ní,..sama už jsme unavená a potřebovala bych voraz, ale to se nestane a ještě do toho jeho řešit..

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

6969
13.11.18 09:59

Promiň, nedocetla jsem celé, ale dáváš manželovi tu čočku zpátky, nebo to přejdes a zase jdeš věnovat čas domácnosti? Kdyby na mě začal ječet z postele, tak ho snad vytáhnu za pačesy. To samé že se mu nechce hlídat. Pokud odmítá i přes prosbu pomáhat, asi bych se snížila k tomu, že bych vařila jen pro sebe a dítě. Ale to už je z mého pohledu stav na rozvod, když se dva neumí dohodnout slušně. Skoro k neuvěření, že se z normálního chlapa stal takový vul. Psalas, žes musela prodat byt, ty peníze už nemáš? Nebo mámu, kam jít? Pokud nic nepomáhá, nůž na krk by pomoci mohl. Oznam mu, že se dá dohromady, nebo konec.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1372
13.11.18 10:00

Kolik mu je. Já to znám, důvod, proč se takto chová je ten, že ho obtěžujete u her. A taky u pokecu s virtuálníma kámošema. Dokud si sám neuvědomí, že je závislák, sama s ním nehnes. Předpokládám, že domluvit se s ním na hraní třeba dvě hod denně asi nezabralo, zda jsi to teda zkoušela. Druhá otázka je, zda dospělému otci od dětí má cenu něco zakazovat..

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5439
13.11.18 10:05

Blbec! Gamer!

Sorry, ale tohle se jinak reagovat nedá …

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13.11.18 10:10

A nemáš nějakou rodinu, co by Tě podpořila? Odjet tam třeba na měsíc, chystat Vánoce atd.? Mohla by sis mezi tím rozmyslet, co dělat, třeba se přestěhovat někam blíž k příbuzným, zkusit školku (může mít člověk kliku, třeba se někdo odstěhuje) a hledat si práci tam? Protože pokud chlap nevezme rozum - a evidentně ho teď nemá, to je závislost jako prase - tak to nemá perspektivu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3406
13.11.18 10:11

Teda nedocetla jsem ani do půlky, ale i to mi asi stačí. Vím, že to nechceš slyšet, ale jaký sis to udělala, takový to máš. On ví, že vše uděláš, tak proč by se namahal, že.. Asi bych to udělala jak s malým děckem. Domluvte si časy, kdy může hrát. Na oplátku si taky najdi nějaký relax, hlídat v tu dobu bude on. Až by tohle bylo zvládnutý, začala bych podobně s pomocí v domácnosti. Pokud by nebyl ochotný k jakékoliv změně, poslala bych ho kamsi. Na dceru uz sama jsi, tak by ses aspoň nemusela starat ještě o něj. Vím, že se to lehce říká, sama jsem už zažila pár situaci, kdy jsem muže chtěla poslat do pryč, ale vždy jsme to společnými silami, domluvou a kompromisem vyřešili. Přeju ti, aby to podobně dopadlo i u vás.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
50906
13.11.18 10:11
@Anonymní píše:
Dobrý den,

jdu se sem vypsat, jelikož na mne už vše padá a nechci se svěřovat známým, sama se stydím jak to u nás vypadá..

Prvně máme krizi v manželství, začalo to cca před rokem, co jsme se odstěhovali, nikoho tu nemáme, manžel nejeví zájem se s nikým seznamovat, já jsme sama na dceru defacto, 2 a 8 m, školku ještě nemáme, na soukromou nejsou peníze. Manžel sem jel první, byl tu cca 2 měsíce sám, než já jsme předala byt a vše přichystala ke stěhování. V té době začal hrát pc hry, byl tu sám, pohodička..nikdy předtím je takto nehrál, občas večer místo filmu..ale ted do toho spadl, ale nepřizná to.

u nás to vypadá asi takto, manžel přijde z práce, sedne k pc a hraje, občas zablbne s dcerou, skoro se na něj nesmí promluvit, jindy, když nemají nějakou akci, hraje přes net, ve sluchátkách jiní hráči, se kterými se baví, já když na něj mluvím, tak vidím jen jeho záda a odpovědi, jo, ne, nevim, ted nemůžu..ve volnu si přispí, on chodí do práce, že..vstane kolem 11 - 12, občas ho vzbudím dřív, že jdu s dcerou ven, at dovaří obed, přijdu a sice to třeba udělá, ale už sedí u pc, jindy, když nepotřebuji pomoc dovařit ještě spí, vstane a sedne k pc, udělá si snídani,. dá sprchu, pohoda, já dělám vše, pak jen jsou otázky, kdy půjde odpo malá spát, aby honerušila u her, malá usne a on hraje hry, malá vstane, on ted nemůže, když já třeba něco dělám a řeknu mu at jde k ní občas se budí s hysterákem a potřebuje po spaní ukonejšit, on nejde…pak já dodělávám neco kolem uklidu, či veším prádlo, s dcerou za zadkem a udělám ji svačinu, oblíknu a přichystávám neco na ven, náhradní oblečení, pití, takové ty věci, abychom nic nezapomněli, on jde s náma, hodí na sebe kalhoty a bundu a zpruzele mi říká, proč mi to tak trvá..když jdeme na procházku, ok, když na hřiště, sedne si na lavičku a čučí do mobilu, přijdem domů, svléknu malou, jdu dělat večeři, on zasedne k pc, udělám večeři, hraji si s malou, koupu, uspávám, mám dost, večer netrávíme spolu hraje hry..neříkám, občas si s ní zahraje i on, ale moc tomu nedá a v poslední době se na ni utrhuje, pre ho ruší..

poslední scéna byla o víkend, domluvili jsme se s kamarádem, že pojedeme do jednoho města na výlet dopo, ráno manžel, že nevstane, že chce spát, tak mu říkám, že kámoš už odpoledne nechce jet, že chtěl vyjet dopo, říkám, vstaneš? ne..tak mu píšu, že nevstane, že teda až odpo a on, že už nepojede, na to manžel za hodku nakonec naštvane vstal a že jedem, jelo to za půl hodky, já už tomu kámošovi ale nepsala, jak u blbých, že teda rychle rychle, za půl hodky nakonec jedem, když už to zrušil, manžel mě seřval, že jsme na hlavu, proč to ruším, že bylo domluveno, že jedem, že na ěm z postele řval at ho nechám spát.. :zed: a to je další vec, není den, aby nebyl unavený, ale chápu, že z práce, ale on chodí denně, i kdyžvstává do práce spát ve 2 - 3 ráno! pre hraje ty pc hry, malá usne v 9 a hraje to celou dobu nebo někdy čučí na tv a pak se diví, že ej unavený, navíc máme průchozí obývák, vedle hned ložnice, je tam sádrokarton, takže je vše slyšet, já do rána poslouchám klapání klávesnice a jak žvaní do sluchátek, pre v zápalu hry se zapomíná a mluví nahlas, do toho pořád vrže židle, jde na záchod, napít, na balkon na cigaretu, kočka tam mnouká, pre che do ložnice, kde spí, ale nemůžu jí tam zavřít, pre pakzas mnouká, že chce ven, ale otevřít nemůžu, je tam pak světlo a hluk z obýváku, když mnouká, on na ni nereaguje, já musím vstát.. prostě není den, aby mě v noci nebudil, k ránu se zas budí dcera, už mě to unavuje, fakt není noc, aby tu byl klid, do 3, do rána tohle, pak vyspává, unavený, když mu něco řeknu, tak že on chodí do práce, tak je unavený, ale že to já neznám, že mám už 3 roky dovolenou! fakt dovolená, každý den vstávám v půl 7 ráno, vařím, uklízím, peru, hraju si s malou, chodím na hřiště, snažím se to co nejvíc usnadnit, vařit na dva dny, ale dcera má ted období, že pořád neco vyžaduje, nemám na nic klid, čas, chodíme hodně ven, pre je hyperaktivní, doma zlobí, vlastně se nezastavím celý den, jediná chvilka co mám je tech 40 min co spí odpo, v noci se stále občas budí, nestěžuji si, ale prostě mi od něj vadí řeči, že mám dovolenou, já nemám čas si číst, pustit si film, zajít nekam ven sama, protože nemám žádné hlídání, on ji sám nevezme, ani do krámu! včera jsme jeli nakoupit, dcera zlobila, odpo neusla, byla unavená a o to víc rozdivočelá, říkám, kousek je hřiště vem ji tam, at nelítá po celém krámě, já mezitím nakoupim, pre vim co potřebuji a chci si to vybrat, ne, on s ní na hřiště nepůjde, tak jsme sli všichni, proč to udělat jednodušší, samozřejmě dcera zlobila, onv nervu a dá ji pytlík s bonbony, aby byla v klidu a takhle ji pdoplácí pořád, říkám, že je to nevychovné a že si na to zvykne a že vesměs na nákupy s ní chodím sama já a že to ted pořád vyžaduje a mám jen scény a nejde v klidu nakoupit a on, že chce mít klid a že já si mám nějak poradit..

a tak je to se vším, hlavně, aby měl klid, chce sušenku před obědem, scéna, říkám nic, on se zvedne a at je tu klid a dáji sušenku, říkám, ti díky, ted to budu mít pořád a on no jo no.. :zed:

nebo posledně jsme byli venku a mě se chtělo na záchod a nikde nic, tak jsme vlezli do mekáče a on, že si tam dá hamburger, dcera tam začala lítat, on ji dal na zadek a ona se rozbrečela, scéna. no a on že jdeme, že mám zabalit jídlo, že si to s ní venku a vzít bundy a odešel s ní dolů, byli jsme v patře, já se zrovna chystala na to wc..tak to balim a slyším z dola řev, přijdu tam, že bundy si mohl snad vzít a že proč nepočká venku, proč ji neuklidní, drží ji tam za kapuci, div se dítě neškrtí, naštvaný a vyjede po mně co mi tak trvá, říkám, že to vše pobrat a sbalit chvilku trvá a že jdu na ten záchod a on, že ne, že si dojdu jinde, že chce vypadnou, tak mu říkám, tak počkejte venku a on, že ne a vezme si svoji budnu a jde ven a mě tam nechá s malou.. :roll: já ho vůbec nepoznávám, je nepříjemný, zlý, věčně podrážděný, má hrozné řeči na dceru, že je mentálně opožděná, protože má období, kdy zlobí a vzteká se, ale je to umocněno jeho chováním, že je podrážděný, že ji nevenuje pozornost, ona pak na nej doráží, ona nechápe, že neco hraje a nesmí to přerušit, pre by prohráli, jen na ni řve, at mu dá ted pokoj a na mě at ji odvedu a já na něj, že nemůžu, že neco dělám, přece nenechám všeho kvůli jeho hře, minule jsme dělala brambor. knedlík, ruce špinavé a dcera lezla na skřínku a že chce dolů, pláče, říkám, bože jdi ji vzít at nespadne, ne ted nemůžu, říkám, visí na skříni, jeho odpoved nemá tam co dělat, no to nemá ale už se stalo, ne on by jio nechal spadnout je tam roh stolu, tak já s těma rukama od těsta jdu pro ni..

nebo dcera málo mluví, vlastěn, skoro nemluví a on pořád řekni kočka, kočččka a dcera řekne mnaou čiči a on ne, říkááám koččka, ty nerozumíš? a dcera mnau a bere to jako hru a on naštvane odejde a řekne, ta je marná..mě to hrozně irituje a většinou se neudržím a říkám jak to o ni pořád mluvíš, tak ještě tolik nemluví, bud se rozmluví nebo to budeme řešit, pokud je řeč opožděná, ale jak se k ni chová? a začne hádka, vlastne je tu hrozná atmosfera, pořád neco..uplně mám pocit, že ho tu prudíme, že by nejraději hrál hry..

takový dřív nebyl, fakt se změnil, věčně chodí pozdě spát, lije do sebe za noc třeba 3 energy drinky a ráno je podřážděný..

poslení hádka dnes, říkám potřebuji si neco zařídit, zítra pohlídáš a on, zítra toho mám hodně v práci, hlídat ti nebudu, říkám, tak snad nehlídáš mně, ale hlídáš naše dítě, to je tvoje práce mi řekl, že jsme neschopná s ní neco zařídit a už to zas jelo..nakonec mi řekl, že odted si bude dělat co chce, že ve volnu, bude mít volno a bude odpočívat,. říkám mu, že se mnou trávit čas nemusí, že budu též ráda bez nej, ale že dtě je společné a že se o nej bude starat taky a on mi na to řekne, určitě ne, se vyspím o víkend a pak zapařím, když mám volno, at s tím počítám, říkám, at, ale v neděli si to obrátíme, že chci taky volno a on se mi vysmál, že určitě ne,. že já mám volno každý dena co jsme to za matku, že musim odpočívat od dítěte..já už ho nesnáším..ale co s tím, on nepřizná problém, tváří se, že já přeháním, já nemám kam jít, mně to nejvíc vadí kvůli malé, vidím na ni, že reaguje na nás, že pak o to víc zlobí, že je ve stresu, nejraději bych odešla, ale kam, nem, ám školku, práci, leda ažtohle vše bude, ale stejně, ak ho donutit, aby nenarušoval výchovu..já už jsme zoufalá, nevím co s ní,..sama už jsme unavená a potřebovala bych voraz, ale to se nestane a ještě do toho jeho řešit..
Že by jeden z potencionálních tatínku, kteří po rozvodu začnou o dítě projevovat velký zájem?
Dej vědět
  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13.11.18 10:14

A proč s nim teda si? Co ti dává? Je hodnej? Povídate si? Mate dobrej sex? Nebo proste za vás platí a tak to vydržís?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.11.18 10:16

ty hry ho změnily hodně, předtím si občas zahrál, ale hrával až večer a vždy chvilku, nehrál online, ted je do toho uplně udělaný, nestýká se s nikým, nereaguje na normální kámoše, když mu napíšou, jen tihle lidi z toho virtuálního světa, prý mu to stačí, nedávno byl hrozně hrdý na sebe, že byl mezi 5 top hráči, kteří tomu věnují hodně usilí, fakt pecka :roll: a tím, že nespí a pije jen ty energy drinky, o to je to s ním horší, dřív hrál, ale fungoval přes den, ted je tak hrozně nevrlý i na malou, to nebýval. chápu, že potřebuje taky voraz, tohle je už ale moc,nehledě na to, že já taky žádný nemám, nikdy jsem neveřila, že by hry mohly takhle nekomu narušit charakter, když malá zlobí, protože furt táta táta a kdyžje doma bud spí či je u pc, tak začne zlobit a chce od nej pozornost, třeba mu pořád nosí hračku a chce mu ji dát do ruky, bere mu myš, to na ni uplně vyjel, že jestli není blbá a co dělá, tak jsme se ji zastala, že prostě chce si hrát s tátou ,že u toho sedí věčnost, delé dopo spal a ted hrajr a on, že si snad může vorazit, říkám jo,a le máš malé dítě a on se na mě vobořil, že je narušená, že jen zlobí a piští a že ji neumim vychovat, co na to říct, ale jak s ní mluví, s 3 letým prckem co cche tátu, on je tak jinej :( dřív to byla tatínkova holčička, jako neříkám, dcera je hyperaktivní a zlobí dost, ale přijde mi, že to jde v ruku v ruce s jeho chováním, já už jsme na nervy z obou pak..jsou dny, kdy třeba na tom servru je málo lidí a on nemá s kým hrát, tak je uplně jiný, kdyžpominu, že pořád kontroluje, zda se někdo nepřihlásil, ale najednou není tak v nervu, ale to už dlouho nebylo, pre se ted u nej dostavuje ta unava, když den ěspí tak málo..

  • Nahlásit
  • Citovat
13.11.18 10:20

Jsi svatá. Já už bych ječela a ty videohry už by ležely rozšlapaný pod oknem. Můj manžel má k tomuto taky náběh, ale jasně jsem mu řekla, že pokud potřebuju s něčím pomoct nebo hlídat, tak mě nějakej nedohranej level nezajímá ani za mák.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12098
13.11.18 10:23

Máš kam odejít? Na něj bych aplikovala fakt léčbu šokem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
732
13.11.18 10:25

přijde mi spíš jako puberťák, nezralý na rodičovství a vztah. Nemáš možnost někam na týden, dva odjet? K rodičům, tetě, kamarádce… A dát nůž na krk -ať se jde léčit, nebo o vás příjde. Třeba se pochlapí. Ale holčičku bych mu nenechávala, aby ji ještě ve zlosti neublížil (aby ji říkal, že je blbá a narušená -to je za hranou…)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
13.11.18 10:27

@Slečna Ferka lidem závislých na počítačových hrách to nesené i tak, spíše budou rádi za to že mají klid na to hrát. Já bych asi vyhodila internet z okna. I když to je radikální řešení, domluvou si myslím že to stejně stačit nebude. Můj chlap taky hraje, taky si s kamarádama povídá na teamspeaku, a taky '' zkoušel'' hraní když jsme měli být spolu. No byla z toho scéna jako prase, řekla jsem že když v neděli nebudeme spolu tak píšu kamarádovi a jdeme na celodenní výlet s ním. Potom se omluvil, ale byl až nepricetny ‚že co po něm chci v jeho volnu kdy může hrát ať má něco dělat semnou‘ pokud hraní her ovlivňuje vztahy a normální život tak už to je buď závislost.. Nebo-pan utíká od reálného světa do her kde mu je lépe. Musíte si jasně nastavit pravidla a mantinely-kdy může a kdy nemůže hrát. Zapojit ho více do hlídání, a taky dělat něco SPOLEČNĚ neco co by vás bavilo oba. U nás je ten problém že toho mojeho za žádnou cenu nic nebaví, žádné deskovky, dívají na filmy, chození po horách. Řekl mi, že jediné co ho baví jsou ty hry na počítači, to už jsem si klepala na hlavu, co mu hrabe a že v žádném pripade když máme oba volno (1za týden) tak že nebude hrát ale budeme spolu. Je to těžké, možná byste se mohla poradit s psychiatrem jak v tomto případě postupovat. Já jsem tmu svoje u řekla jasně-buď půjdeš ty nebo půjdu s někým jiným. A že jestli na tom bude sedět každý den tak mizí router i s počítačem. Nakonec jsme teda šli na výlet, pak na bazén a přiznal že je lepší strávit den takto než na počítači, tak už máme naplánovanou i čajovnu… Takže… Děláte spolu něco, co vás oba baví? Co vás spojuje? Nebo je to jen - musíš uvařit, musíš pohlídat, musíš toto a tamto.. Přijde s něčím manžel sám? Pokud ne, tak začnete jednat rychle, protože čím déle ho nechat si hrát tím to bude horší. :( :( :(

  • Nahlásit
  • Citovat
12098
13.11.18 10:34

Muj manžel taky miluje hry - všechny. At deskové, online, na mobilu, karty apod, ale nemá na to čas, tak dobrý :lol: Protože víkendy se prostě tráví s rodinou a ve všední den nemá čas na nic. Tudíž to hraní na pc vychází na 1× za 14 dní až měsíc. S tím jsem v pohodě. Já mam taky ráda věci, které mu nic neříkaj a pokud to neovlivňuje jeho úsudek a normální chování, tak mi to v nízké frekvenci nevadí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2534
13.11.18 10:38

Otázka jestli to takhle do budoucna vydržíš nebo ne. Dala bych mu ultimátum okamžitá změna nebo rozvod. (nemusí to být že úplně přestane hrát, ale bude mít třeba jeden den v týdnu a zbytek bude normálně fungovat, pomáhat ti, chovat se slušně)
Musíš být ale skutečně rozhodnutá, pokud mu to nadneseš, on se ti vysměje a ty s ním dál zůstaneš, tak už si to pose*eš i do budoucna.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama