Problémy v manželství po narození dítěte

Anonymní
19.7.13 00:28

problémy v manželství po narození dítěte

Ahoj všem,
potřebuji se vypsat, vypovídat. Než zvolím poradnu, chtěla jsem to zkusit tady.

Kde začít, s mužem jsme spolu 4 roky, 3 roky manželé, máme skoro 2 letou cácorku.
Když jsem potkala mého muže, byli jsme nejzamilovanější pár ze všech, po 2m chození jsme začli žít spolu v jednom bytě. Vše fungovalo a tak jsme se rozhodli pro rekonstrukci vlastní bydlení. Všechno nám klapalo, po roce jsme se vzali, protože jsme se oba shodli, že chceme mít brzo děti. Po roce od svatby se nám narodila dcera a po narození dcery se náš vztah rapidně změnil.

Před narozením dcery manžel básnil, jak se bude o dítě starat, jak si s ním bude hrát, jak to bude všechno úžasný. Realita samozřejmě byla úplně někde jinde. Prvního půl roku to vypadalo na rozvod. Já se musela VŠEHO vzdát, svého volného času, svého spánku, vlastně každé chviličky po celý den. Musím přiznat, že náročnost péče o dítě jsem si neuměla představit a velmi mě to zaskočilo. Manžel hodně pracuje, má vlastní firmu, podniká a do toho má ještě druhé zaměstnání, odjíží v 7 a vrací se večer, někdy když už malá spí. I o víkendech občas pracuje, ale hlavně má fotbal. Po roce jsem si tak nějak zvykla na to, že jsem na malou pořád sama, že s domácností mi nepomůže, že hlídání od pracujících babiček není pravidelné a ani dostatečně časté, na to abych si mohla odpočinout, nebo si prostě jen hodinku týdně věnovat sobě. Na co jsem si ale nezvykla jsou fotbaly a kvůli nim jsou naše časté hádky. Na to, že není skoro vůbec doma a pak ještě přijde s tím, že 3× týdně má fotbal (treninky a zápas), kde mi tvrdí, že je přeci jen hodinku. A přitom přijde za hodinu a půl, když se zakecá (a to on velmi rád), tak za dvě.
Když přijde domů, tak se nají a lehne si na gauč, ano, je přeci z práce unavený, přeci si neumím představit ty stresy, co v práci zažívá. Takže jestli se malé věnuje půl hodiny až hodinu a to jen občas a to tak že někde u ní leží a ona si hraje či mu podává hračky, tak to je výkon.
Abych mu nekřivdila, občas, dejme tomu 1-2× do měsíce si malou o víkendu dopoledne vezme ven.

Do toho už rok bojuji (ano, bojuji jen já, uspávám totiž každý den jen já) s uspáváním naší dcery. Je to divoch, nepomáhá nic, už ani Estevill, který jsem svolila po 9m hodinového až dvouhodinového vyčerpávajícího uspávání, po kterém mě ještě čekalo mytí nádobí, udělání večeře a na sex už nebyla síla.
Usíná ve 22hod. i déle. Myslím a pomalu se s tím smiřuji, že je prostě noční sova. Večer je ráda vzhůru a ráno si pospí, ano, vstává o půl deváté, v 9, někdy i o půl desáté. Při mé smůle jsem ranní ptáče.

Po skoro dvou letech takového žití jsem naprosto otupělá, jsem ze všeho unavená, už mě nic nebaví, nebaví mě uklízet, nebaví mě prát a skládat uschlé prádlo, nebaví mě vařit, nebaví mě mýt nádobí, nebaví mě sex, když jsem po celém dni utahá jako pes. Ano, dělám to, ale s nechutí a to jsem prosím před dítětem byla na pořádek úchylná a sex. náruživá. Teď bych sex nemusela mít vůbec, jsem ze všeho naprosto UNAVENÁ.

A přiznám se, že na mého muže začínám být alergická. Nemám chuť se s ním bavit, nemám chuť ho vidět a nemám chuť s ním spát, a je mi z toho strašně, bulím jak želva, když to píšu, když si vzpomenu, jak nám to všechno klapalo. Nevím, co dál a nevím, jak dlouho tento stav mohu ještě zvládnout.

Můj muž by po přečtení tohoto textu oponoval tím, že přeci to všechno dělá kvůli nám..

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

2777
19.7.13 00:37

Hm, myslím, že u vás to je už na nějakou partnerskou poradnu :nevim: A pro někoho zřejmě i rovnou na odchod od manžela. Problém bude nejspíš v tom, že manžel si neuvědomuje náročnost tvé „práce“ a je otázka, zda vůbec chce pomoct. :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
nikol.ondrášovka
19.7.13 00:50

Něco takového jsem měla loni, dopadlo to tak, že mě přítel nepřímo vehnal do náručí jiného muže, a já s ním utekla k mamce (založil o tom i diskusi tady). 3 měséce jsem byla fuč, přesvědčená o tom, že už se nevrátím, ale vrátila jsem se, protože jsem nemohla zapomenout na vše dobré a zjistila jsem že to bez něj nejde a od té doby je andílek. Oni se chlapi dovtípí

  • Nahlásit
  • Citovat
27209
19.7.13 00:51

Dceři jsou dva, za rok půjdeš do práce, pak se to třeba zlepší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27209
19.7.13 00:55

Myslím, že tohle potká většinu párů. Tvůj muž má dvě práce - je unavený, ty se 24/7 staráš o dítě - jsi unavená. Oba máte pocit, že ten druhý by měl mít víc pochopení. Myslím, že to přejde, pokud to nerozbijete. Chce to vydržet, až bude díztě starší.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
19.7.13 00:59

Ahoj… drzim palce, at vydrzis a sezenes sily,…

nekdo psal, ze prvni dva roky s ditetem jsou nejnarocnejsi a i nas klukois se kousicek po kousku osamostatnuje a clovek si odpocine… takze melo by byt lip :)

prosim vem si z nasledujiciho to lepsi i kdyz ti ton nevyhovi:

  • mela by sis odpocinout od holcicky za jakoukoli cenu - jakekoli pocity vuci ni mas, na odpocinuti bys mela najit zpusob a zaridit, aby byla bez ni  – uvidis veci v jinem svete


(ten dnesni trend 24hod materstvi je na blazinec)

  • meli byste najit zpusob jak zit a fungovat a domluvit se s manzelem, abys pocity „on muze vse a ja nic“ necitila
  • ve dvou letech by mohla byt brana v uvahu skolka? jine hlidani? vecerni hlidani?


(klonim se na tvou stranu, co ja bych dala za to, aby mi nekdo hlidat dite a ja mohla treba jen okopavat brambory, nebo myt nadobi… proste jen nemit za zadkem ten svuj ocasek :)))

  • a co jine aktivity, treba spoluprace s nejakym rodinnym centrem, kde se dite zabavi nebo ho zabavi nekdo jiny a i ty treba najdes jine zajmy, vypovidas se, uvidis jine stranky materstvi?

myslim, ze to co pijes, se stava - :) - kdybyste byli spolu na chvili sami, tak se to mozna otoci… chlapy si porad mysli, ze kdyz neni sex je to pruser, ale myslim, ze pauza po porodu je normalni… a az maminka odpocine, o to vic bude mit chut :)

na druhou stranu, je pro manzele dulezitejsi fotbal, ktery mu neutece a nebo vek ditete, ktery uz po druhe nezazije? vzdyt ty deti rostou jak z vody a za chvili je to ani s rodicema bavit nebude :)… musi opravdu tak tvrde pracovat, kdyz prozit toto obdobi s ditetem se penezma penezma zaplati neda? :)

pocity, ktere pocitujes a v tuhle chvili vyjadrujes vuci manzelovi (z meho pohledu) znaci postaveni, ve kterem se v ramci rodiny nachazis… to, se obavam, by mohlo byt situace, kterou mame kazdy z nas nekde pod kuzi zarytou a ceho se velmi spatne clovek zbavuje (psychoterapie… nevim)
(stejne jako muj syndrom radit, aniz o tom neco vim… misto abych resila vlastni partnerkou katastrofu)…
pises: muj muz by po precteni oponoval… by, ale zeptala ses ho? oponuje tak skutecne? jista asertivita za vlastni potreby by z tve strany asi nebyla na skodu :o

at se dari… tusim, ze to neni jednoduche… jo zlate babicky, kdyby byli, ale oni si furt vsichni mysli, ze kdyz neperem pliny, tak vlastne nemame proc byti unavene - hahaha

  • Nahlásit
  • Citovat
karfice
19.7.13 01:02

Proč poradnu, prostě ta tvá prvotní zamilovanost jak píšeš už je pryč, odpadly růžové brýle, udělala sis po roce dítě s chlapem, kterého si pořádně neznala. Slyšet to chtít nebudeš, ale tvůj otec dítěte není rodinný typ. Má tě proto, aby jsi mu navařila, uklidila, vyprala, postarala se o dítě, toť tvá povinnost.
On je od rána do večera v práci, pak jde na fotbal 3×týdně.
To se u vás doma bohužel nezmění, poradna ti nepomůže. Toť můj názor. Chlap se nechtěl změnit doteď, nebude to chtít ani teď.
Rada pro budoucnost, nedělej si dítě v období zamilovanosti!
TAK A TEĎ DO MĚ OSTATNÍ.

  • Nahlásit
  • Citovat
3HE
22254
19.7.13 01:05

A nemohla by sis prosadit, že bys třeba jednou týdně jela večer někam na projížďku na kole nebo se sešla s nějakou kamarádkou nebo si šla třeba zacvičit… a manžel by malou okoupal a uložil? Asi to celkově neřeší tvoji situaci, ale měla bys mu ukázat, že taky potřebuješ svůj čas pro sebe - on má fotbal, tak ty aspoń tu hodinku týdně pro sebe taky mít můžeš… on asi bude proti, když je tááák unavený, ale musíš si dupnout, i kdyby ses měla jen procházet po městě - tak se dostaneš z domu a vyvětráš se, a on aspoń uvidí, že starost dítko je náročná práce.
Pravděpodobně namítneš, že on nebude chtít, ale záleží na tobě, jak moc na tom budeš trvat - jsi člověk a ne robot! a nebo, že dcera bez tebe neusne… to nevadí, tatínek si nějak poradí… a když neporadí, tak ji uspíš a se vrátíš, ono se jí nic moc nestane, když půjde spát později… a děti jsou fikané - jak zjistí, že tam není maminka, tak zrovna usne… :D
A ty večery - já jsem zjistila, že chlapovi vadí, když po večerech dodělávám denní práce… snažím se to na večer nenechávat a sednout si k němu… taky máme krizi - z jiného důvodu, ale už jsme i párkrát mluvili o rozvodu… nechceme to naše manželství zahodit… máme spolu dvě děti… tak se snažíme… on mi právě řekl, že jak pořád mluvím ty svoje problémy - jak nestíhám atd… jak jsem se propracovala do stadia soustavné naštvanosti…, tak on se na mě začal dívat tím pohledem, jaký jsem mu nabízela - jak jsem se prezentovala, tak mě viděl… takže jsem začala večer sedávat u něho, nabídnu víno… posedíme, někdy mluvíme, někdy sledujeme tv… ale už po večerech neuklízím… a potom příjde i chuť na ten sex… a taky jsem si právě prosadila čas pro sebe - mě teda ten relax stačí tak jednou za tři týdny, ale sama na sobě poznávám, jak je důležité být nějaký čas bez dětí… i když je to hodinka…

a když tak všechno dělá kvůli vám a potřebuje si na tom fotbale odpočinout a zrelaxovat sed, tak bych mu poukázala nato, že ty taky potřebuješ relaxovat… občas…

můj první manžel byl taky fotbalista… a to ještě po tréninku i po zápase šli na pivo… vím, co to je žít s fotbalistou - a proto tento sort nesnáším :cert:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3HE
22254
19.7.13 01:13
@karfice píše:
Proč poradnu, prostě ta tvá prvotní zamilovanost jak píšeš už je pryč, odpadly růžové brýle, udělala sis po roce dítě s chlapem, kterého si pořádně neznala. Slyšet to chtít nebudeš, ale tvůj otec dítěte není rodinný typ. Má tě proto, aby jsi mu navařila, uklidila, vyprala, postarala se o dítě, toť tvá povinnost.
On je od rána do večera v práci, pak jde na fotbal 3×týdně.
To se u vás doma bohužel nezmění, poradna ti nepomůže. Toť můj názor. Chlap se nechtěl změnit doteď, nebude to chtít ani teď.
Rada pro budoucnost, nedělej si dítě v období zamilovanosti!
TAK A TEĎ DO MĚ OSTATNÍ.

Máš pravdu… ale i když spolu začali bydlet po 2m - to je podle mě unáhlené…, tak svatbu měli až o roce a pak otěhotněla, takže se před svatbou už nějak znali… je to těžké… já jsem si taky myslela, že svého muže znám a ve skutečnosti jsem jeho pravou povahu poznala až po pár letech manželství a až v době, kdy jsem měli děti… (ale u nás je krize z jiného důvodu)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3HE
22254
19.7.13 01:15

My jsme měli svatbu po třech letech chození, kdy jsme spolu ani nebydleli… sestěhovali jsme se až po svatbě… a stejně jsem jeho povahu poznala až později… a nebo jsem ji nechtěla poznat dříve? choval se tak, ale já jsem to neviděla… :think: asi něco mezitím…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
karfice
19.7.13 01:26
@3HE píše:
My jsme měli svatbu po třech letech chození, kdy jsme spolu ani nebydleli… sestěhovali jsme se až po svatbě… a stejně jsem jeho povahu poznala až později… a nebo jsem ji nechtěla poznat dříve? choval se tak, ale já jsem to neviděla… :think: asi něco mezitím…

Bych si chlapa nebrala do doby, dokud si spolu nezkusíme žít. Ženské, kde jste daly rozum?

  • Nahlásit
  • Citovat
3HE
22254
19.7.13 01:42

@karfice a co tím že to zkusíš, získáš? zakl. to zkusila, žili spolu rok, klapalo to, tak se vzali.. a stejně jeto na prd.

my jsme spolu sice nezkoušeli žít, ale taky to neznamená, že bychom se nevídali… byli jsme spolu skoro denně a vždy celé víkendy…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1532
19.7.13 01:44

Taky mi přijde, že teprv při dětech se projeví to, zda ti dva spolu dokáží být a řešit problémy nebo ne :think:.

My spolu chodili rok, 7 let spolu bydlíme a máme kluky 2,5 roku. Zatím jsme se nebrali. A pocity mám podobné jak zakladatelka. Taky mi připadá, že teprv teď se naplno projevuje naše povaha. Růžové brýle už nemáme hodně dlouho, ale i tak nám děti dávaj zabrat a tak nějak spolu bojujem.

Přitom je to tak jednoduché - urvat si čas jen pro sebe. Ale proč je to tak složité v praxi, to nechápu :nevim:.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11947
19.7.13 06:00

@karfice : ja s mym muzem zila cca 4 roky, nez se projevil prvni vetsi problem, tak nevim, jak dlouho ma bezet „zkusebni doba“? Mimochodem, kdysi jsem cetla vysledky nejakeho vyzkumu a tam vyslo, ze z dlouhodobeha hlediska je uplne jedno, jestli a jak dlouho spolu lide ziji pred svatbou, dokonce rozvodovost vysla mirne nizsi u tech, co spolu ani nezili (ale na to mohlo mit vliv nabozenstvi). Tim nerikam, ze jsem nejaky fanda rychlovztahu, ale takovy pohled je hodne zjednoduseny :nevim:
K tematu - jako bezdetna jsem jenom teoretik, ale podobne pribehy jsou tady dost casto…chlap si proste mysli, ze starat se o dite neni prace a on ma narok na odpocinek a svuj cas, protoze je ten zivitel a je z prace hrozne unaveny…vetsina zenskych radi nabrat odvahu, na vikend se zbalit a nechat o se v tom vymachat, pak pochopi…dvoulete dite uz by to melo bez tebe prezit. A zadne takove, ze mu na ten vikend navaris a uklidis, aby nic nemusel ;) Take si proste budes asi muset dupnout a ten cas pro sebe mit, ale opravdu pro sebe, ne ze vezme malou ven a ty budes uklizet…jinak se z toho zblaznis. Sydrom vyhoreni jak vysity :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2401
19.7.13 06:10

Nemyslim si, ze jste zraly na poradnu nebo rozchod. Podle me je to docela bezna ponorka a neni divu- sama si pamatuju, ze do dvou let maly jsem byla totalne…no jak to rict slusne. Trvala bych na hodinove stejnym volnu, jaky ma tvuj manzel na svoje konicky. At si to zaridi, jak chce. (treba ubere ze svyho fotbalu)- ale jednej durazne a pokud mozno bez emoci a necouvej.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama