Proč mi moje máma tak hrozne ubližuje?

Anonymní
24.11.20 20:54

Proč mi moje máma tak hrozne ubližuje?

Ahoj, jak začít. Jsem maminka 10 denního chlapce a rodiče mi přišli pomáhat. Bydlí asi 200 km, tak přišli na pár dnů, možná týdnu. Porod byl úplně hrůza, bolesti strašne, nakonec akutní sekce. Malý zle přibíral, kojení jsem vzdala, i doktorka mi řekla, že pokud mám po každým kojení 2 hodiny řvát a nevědět proč a mít z toho depku, tak asi Sunar bude lepší. Naši přijeli, protože jsem prvorodička, kámošky tu nemam, bydlíme tu krátce a zkušenosti s dětma žádné, vždy jsem byla nejmladší, manžel jen v práci. Snažím se i já, naši pomáhají, ale někdy… Včera mi máma řekla, že se stala že mne domácí pipina, co jsem nikdy nechtěla, že jsem ale dopadla. Přitom byla nadšená, když jsem otěhotněla, nemohla jsem nic abych náhodou nepotratila, už asi 2 roky se mne ptali, kdy konečně pořídím, vždyť už je mi 30, už bych snad i mohla a pak tyhle řeči. Dokonce asi na konci 3.mesice se mne máma ptala, co v jsem dělala kdyby se mi narodilo postižené dítě. To jsem přešla mlcenim. Občas tyhle řeči, brrrr. Pomáhají to jo, ale ta pipina domácí mne odrovnala. Nic není teď pro mne lehké, ale tyhle řeči, co mám dělat? Oni snad chtějí, aby jsem si to mateřství úplně zhnusila? Prosím anonym.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9790
24.11.20 21:00

Mlátí s tebou hormony, nepitvej to. Možná to nemyslela zle, ale ty to ve svém rozpoložení tak vidíš. Co se týká řečí o postižení, tak tohle téma jsem třeba řešila s více lidmi v těhotenství víckrát. Pošli mámu domu a sžívej se se svým pokladem. Uvidíš, že ti bude líp. Mně se po prvním porodu ulevilo i když se manžel po dovolené vrátil do práce a měli jsme se synem čas jen na sebe. Udělala jsem si svůj systém, dělala vše podle sebe a bylo mi super :srdce:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5589
24.11.20 21:11

Sbal jim kufry, bude ti líp. Věř mi ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1679
24.11.20 21:14

Mimco urcite zvladnete sama. At jedou dom. Proc vam rekla, ze jste domaci pipina? To muselo mit nejaky duvod. Vzdyt jste doma chvilku :nevim:.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1787
24.11.20 21:15

Jak píšou holky. Poslala bych rodiče s děkuji domu, lehla si se synem do postele a odpočívala. Jídlo si objednej, neuklízej, jen relaxuj. Od toho je 6ti neděli. :*

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
788
24.11.20 21:19

V prvé řadě. Pošli rodiče domů. Manžel by měl mít otcovskou dovolenou, tu měl? Nebo minimálně pár dnů volna snad ještě najde, ne? Uklidni se, pořádně se vyspi, udělej si, co potřebuješ - jestli ti pomůže se hezky upravit nebo si pořádně uklidit, dej dítě manželovi a udělej to. Pak se budeš na svět dívat úplně jiným nadhledem. A věř sobě, že nepotřebuješ žádné pomáhání a blbé poznámky ostatních, že to zvládneš ty. Není na tom vůbec nic složitého a věř, že dítě nejvíc potřebuje klidnou matku a její blízkost, i jestli nekojíš, lehni si s dítětem do postele, mazlete se, vyspi se. To je potřeba mnohem víc než nějaké natřásání příbuzných. A že jsi puťka domácí je myšleno týden po porodu jako jak, že nevymetáš třikrát v týdnu diskotéky a cvičení s kamarádkami nebo co? 8o Sama vidíš, že je to hloupost, tak jim to klidně vmeť do tváře, neboj se udělat si pořádek. Nemusíš být hysterická, ale taky si nemusíš nechat 💩 na hlavu. Dost toho ovlivňují i hormony, ono si to sedne, neboj se a nedělej z toho vědu. ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
18506
24.11.20 21:19

No mně to přijde hodně hysterické - nazývat hrozným ubližováním to, že máma řekla „domácí pipina“ :nevim: mámy mívají prořízlou pusu a rozhodně bych se z takového názvu nezhroutila :nevim:
hrozné ubližování si představuji trochu jinak, hodně jinak

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24.11.20 21:24

Mlátí s tebou hormony a podle popisu asi i nějaká decentní laktační psychóza. Maminka si trochu nevidí do pusy. Domácí pipina a dotaz, co by, kdyby miminko nebylo zdravé, je sice poněkud netaktní, ale fakt to není „maminka mi tolik ubližuje“. Maminky prostě dost často kecy mají, ta moje není výjimkou, a normální reakce třicetileté ženy je: Maminko, jsem teď domácí slepice, a jsem tak spokojená, tečka, ne se z toho několik dní hroutit.

Přeju ti pevné nervy, ať se to brzo všechno srovná. možná by ti prospěla i psychologická pomoc

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.11.20 21:29

@prejeta_zaba neměl otcovskou, lebo pred měsícem měnil práci a je ve zkušební době, horko těžko si vydupal přítomnost při porodu. Nakonec po sekci si šel malýho aspoň vyfotit a ještě ho znali do práce. Šéf je hrozný kariérista, rodina mi nic neříká.

  • Citovat
  • Nahlásit
811
24.11.20 21:32

Mi to nijak hrozné nepřipadá, maminka se snaží pomoci.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4619
24.11.20 21:33

Že by v tom bylo trošku, nebo možná jenom trošičku závisti? Protože mít miminko je tak krásné, vše máš teprve před sebou…nejhezčí roky života! Kdepak, nenech si je otrávit ani svojí mámou a hned takto na začátku. Však péči o dítě zvládneš sama. Je mnoho knih s tématikou jak pečovat o dítě, zde ti holky také poradí, a zavolat mamce o radu, když nebude jízlivá, můžeš rovněž.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19119
24.11.20 21:35
@Anonymní píše:
Ahoj, jak začít. Jsem maminka 10 denního chlapce a rodiče mi přišli pomáhat. Bydlí asi 200 km, tak přišli na pár dnů, možná týdnu. Porod byl úplně hrůza, bolesti strašne, nakonec akutní sekce. Malý zle přibíral, kojení jsem vzdala, i doktorka mi řekla, že pokud mám po každým kojení 2 hodiny řvát a nevědět proč a mít z toho depku, tak asi Sunar bude lepší. Naši přijeli, protože jsem prvorodička, kámošky tu nemam, bydlíme tu krátce a zkušenosti s dětma žádné, vždy jsem byla nejmladší, manžel jen v práci. Snažím se i já, naši pomáhají, ale někdy… Včera mi máma řekla, že se stala že mne domácí pipina, co jsem nikdy nechtěla, že jsem ale dopadla. Přitom byla nadšená, když jsem otěhotněla, nemohla jsem nic abych náhodou nepotratila, už asi 2 roky se mne ptali, kdy konečně pořídím, vždyť už je mi 30, už bych snad i mohla a pak tyhle řeči. Dokonce asi na konci 3.mesice se mne máma ptala, co v jsem dělala kdyby se mi narodilo postižené dítě. To jsem přešla mlcenim. Občas tyhle řeči, brrrr. Pomáhají to jo, ale ta pipina domácí mne odrovnala. Nic není teď pro mne lehké, ale tyhle řeči, co mám dělat? Oni snad chtějí, aby jsem si to mateřství úplně zhnusila? Prosím anonym.

A v jaké situaci ti mamka řekla to, o domácí pipině? Není možné, že si to pod vlivem hormonů špatně vysvětluješ? trochu zveličuješ? :think:
Pokud se s ní necítíš dobře, tak je pošli domů. Je ti 30let, máš manžela, tak si zalez s dítkem do postele odpočívej, nech si jídlo dovézt, manžel ať uklidí po práci a ty relaxuj. Nemyslím si, že by přítomnost rodičů byla nutná a pokud tě to dusí…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
24.11.20 21:53

@Keyllah no já dítěti chystala mlíko a šla zanést věci do pračky, pak zase k malýmu a ona, že už jsem pipina domácí, co má jednu ruku u pračky a druhou u sporáku a to jsem nikdy nechtěla být, ale jsem. Hlavně, jak se vždy těch pipin zastávala, když jsem ti v pubertě o nějaké prohlásila, teď to říká mne. Ale jde o to, že chodím snad každý den po doktorech a to i do města vzdáleného 40 km a jít tam s malým autobusem a vlakem (autem se jet bojím, nemám praxi), no tak nevím. Chodím se zády kvůli bolesti z epidurálky, navíc žádá sama vyrážka, hrozně se mi zhoršili zuby u zubaře jsem porad, to je pořád něco a jiné hlídání nemám. Takže tohle pomoc je, jen si musí něco dokazovat.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
24.11.20 21:55
@Anonymní píše:
Ahoj, jak začít. Jsem maminka 10 denního chlapce a rodiče mi přišli pomáhat. Bydlí asi 200 km, tak přišli na pár dnů, možná týdnu. Porod byl úplně hrůza, bolesti strašne, nakonec akutní sekce. Malý zle přibíral, kojení jsem vzdala, i doktorka mi řekla, že pokud mám po každým kojení 2 hodiny řvát a nevědět proč a mít z toho depku, tak asi Sunar bude lepší. Naši přijeli, protože jsem prvorodička, kámošky tu nemam, bydlíme tu krátce a zkušenosti s dětma žádné, vždy jsem byla nejmladší, manžel jen v práci. Snažím se i já, naši pomáhají, ale někdy… Včera mi máma řekla, že se stala že mne domácí pipina, co jsem nikdy nechtěla, že jsem ale dopadla. Přitom byla nadšená, když jsem otěhotněla, nemohla jsem nic abych náhodou nepotratila, už asi 2 roky se mne ptali, kdy konečně pořídím, vždyť už je mi 30, už bych snad i mohla a pak tyhle řeči. Dokonce asi na konci 3.mesice se mne máma ptala, co v jsem dělala kdyby se mi narodilo postižené dítě. To jsem přešla mlcenim. Občas tyhle řeči, brrrr. Pomáhají to jo, ale ta pipina domácí mne odrovnala. Nic není teď pro mne lehké, ale tyhle řeči, co mám dělat? Oni snad chtějí, aby jsem si to mateřství úplně zhnusila? Prosím anonym.

Moje mamka tohle taky umi :nevim: :zed:
Drž se. Marodí mi dcera ani ještě nevíme co jí je a ona za celý týden ani nezavolá jak jí je. Má 18mesicu. Syna si už 2 roky nebere k sobě (má uz12let). Vymlouvá se, že by se u ní nudil. Přitom vím, že má milence :pocitac:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
24.11.20 21:59
@Anonymní píše:
Moje mamka tohle taky umi :nevim: :zed:
Drž se. Marodí mi dcera ani ještě nevíme co jí je a ona za celý týden ani nezavolá jak jí je. Má 18mesicu. Syna si už 2 roky nebere k sobě (má uz12let). Vymlouvá se, že by se u ní nudil. Přitom vím, že má milence :pocitac:

To je mi moc líto, taky blbá situace.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat