První dítě náročné, na druhé nemám :(

1096
29.6.15 15:03

První dítě náročné, na druhé nemám :(

Ahoj.

Naše dcera (27 m.) je odmalička docela dost náročné dítě. Je chytrá, krásná, úžasná, šikovná, k sežrání, ale děsně tvrdohlavá, vzteklá a jako malá byla spíš takové to nespokojené miminko. Od prvních příkrmů bojujeme s jídlem a skoro nic se na tom nezměnilo a pokud ano, mám někdy pocit, že k horšímu. Každý den mě to stojí spoustu nervů, a tak postupně zjišťuju, že se cítím chvílemi úplně vyhořelá, jindy jsem vzteklá a řvu, jindy si pobrečím do polštáře, tak porůznu :zed:. Ale dcera si samozřejmě jede ve svým - vztekání, bojkotu oběda atd., atd. Zkouším po dobrém i po zlém (ne záměrně, ale tečou mi nervy), ale prostě je to hrozný svéráz.
Chtěli jsme jí pořídit sourozence, aby měla parťáka, za pár měsíců mi končí RD a já najednou nevím, co dělat… S druhým takovým by mě brzy odvezli do Bohnic, ale červík hlodá… A tak by mě zajímalo, jestli někdo řešil podobné dilema, jak ho vyřešil a jak je teď spokojený.
Je mi jasné, že se nakonec musím rozhodnout sama, resp. s manželem, ale opravdu by mě zajímalo, jak to vidí ostatní.
Díky za reakce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

25377
29.6.15 15:08

Řešila kamarádka. Pořídila si druhé dítě, až když staršímu bylo osm, nebo šest, teď si nejsem jistá. Každopádně už bylo ve škole. Je spokojená.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23861
29.6.15 15:09

Ne, neřešila jsem nic podobného, jen jsem k tomu přišla jak slepej k houslím. První dítě klidná rybička a druhé tvrdohlavej beran. :roll: No ale co už, do Bohnic mne zatím nevodvezli… :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
20900
29.6.15 15:11

Nevím, proč je parťáctví u dětí podmiňováno tím, aby děti byly narozené blízko sebe i za cenu totálního vyčerpání maminky. Věnuj se malé, buď ráda za to, že je sama a že máš šanci si oddychnout a až přijde čas, pořídíte jí sourozence. Uvidíš, jak si i tak vyhrají, jak ti malá pomůže a jak si to užiješ.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2243
29.6.15 15:11

Jsem ráda, že to náročné bylo až druhé, ale stejně jsme šli do třetího, i když s větším odstupem (6 let) a to třetí je taky katastrofální. Máme je rádi, máme z nich radost, ale zažíváme perné dny. Přesto bych se s jedním cítila nenaplněná, ale každý to má jinak, fakt zvaž, jak to cítíš ty.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
29.6.15 15:13

Nechtěla bych jedinacka. My máme šílený dítě. Manžel mluví o dalším, já mám v plánu jít za rok do prace tak na rok urcite. Máme podanou zadost o adopci (syn je osvojenej) dalšího dítěte…kdoví kdy se objevi. Třeba nečekaně brzo, nebo si pockame, nebo porodim…cejtim se skvěle, ze me nic netlačí. Druhy bude, je mi fuk kdy…a vim, ze to preziju. Teda tajné doufám, ze silenější dítě už nám dat nemůžou :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12064
29.6.15 15:14

Taky mam náročné dítě a ještě ke všemu z IVF, o druhé se snažíme neúspěšně, ale já si říkám, že to mam asi v hlavě. Prostě to jedno mi dává zabrat, že nechápu, jak někdo zvládne i tři děti. Je to prostě takový trend mít děti hned po sobě. POkud se na to necítíš a netlačí tě věk, tak to klidně odlož. Až bude větší a ve školce, určitě to bude lepší :pankac:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12064
29.6.15 15:14
@Izzz píše:
Nechtěla bych jedinacka. My máme šílený dítě. Manžel mluví o dalším, já mám v plánu jít za rok do prace tak na rok urcite. Máme podanou zadost o adopci (syn je osvojenej) dalšího dítěte…kdoví kdy se objevi. Třeba nečekaně brzo, nebo si pockame, nebo porodim…cejtim se skvěle, ze me nic netlačí. Druhy bude, je mi fuk kdy…a vim, ze to preziju. Teda tajné doufám, ze silenější dítě už nám dat nemůžou :)

krásně jsi to napsala :hug: :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11689
29.6.15 15:15

@robinka Řešila, nakonec se rozhodla, že si ty nervy odbydu v jednom období, než to třeba prodlužovat na více let a druhé pořídím, no a nakonec se už přes rok počít nedaří… Ale následně jsem ráda, že teď to mimino nemám, že jestli vůbec, tak bude malá už větší. To si asi nevybereš, vše má pro i proti, nech to plynout a život ti ukáže sám. :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1096
29.6.15 15:23

Já právě tak nějak cítím, že by to na mě bylo moc, jenomže také počítám s tím, že druhé by nebylo tak rychle (na první jsme si taky počkali), ale… co kdyby ano? Otázka je, jestli se to v našem případě vůbec podruhé povede a kdy. Co je vlastně lepší? Zklidnila by se dcera trochu? Nevím. Bylo by to ještě náročnější? Nevím. Asi ano, ale pokud mě ten kolotoč čeká ještě jednou, není lepší to mít rychle za sebou? Některé maminky tvrdí, že ač bylo to starší dítko náročné, se druhým už to bylo lepší. Jenomže to nikdo neví, jak to bude…

Příspěvek upraven 29.06.15 v 15:29

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23283
29.6.15 15:27

@robinka jak ja ti rozumim :hug: jsem na tom uplne stejne. Syn 29m, od malicka narocne dite. Prvniho pul roku jsme jen prorvali s prdikama, nespali ani ve dne ani v noci. Se spankem to mame na prd dodnes. Do roku vstaval ve 4, od roku do ted vstava mezi 5-6, chodi spat v 10 vecer. Dodnes nemluvi, takze domluva zadna. Cokoliv mu reknu, odpovedi je mi opet rvani. No a vztekani…mlaceni sebou o zem je u nas na beznem poradku. Neni u nas tyden, kdy bych si nepobrecela. Taky mi konci materska. Manzel jedinacka nechce, ja asi taky ne…ale kdyz si sahnu do svedomi, tak druhe nechci. Bojim se, ze se narodi kopie prvniho a mit takove 2 deti bych nezvladla. S praci nevim jak to bude. Na podzim se tam asi zajdu primo zeptat, jak to vypada. Pokud me vezmou, urcite se vratim a druhe bude az proste to bude s prvnim lepsi. Pokud me nevezmou, tak asi pujdem do druheho s tim, ze budu doufat, ze se za ten rok ten prvni alespon trochu zklidni. :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9092
29.6.15 15:30

Malá měla takovéhle období přesně v tomto věku, cca mezi 1,5-2,5 roku, to bylo vážně šílený. Vztekání, problémy se vším, od jídla až po oblékání a já nevím co. Ale přešlo to, teď má 3 a čtvrt a je zlatá…čekáme druhé dítko po víc jak roce snažení, jsem v 15tt, takže mimčo se narodí až bude malé 3 a 9 měsíců, tak budu doufat, že to bude pořád v pohodě :) Začali jsme se snažit když bylo malé 20 měsíců, v té době to s ní fakt bylo složité ale já jsem holt doufala, že to bude lepší, chtěla jsem navázat rodičáky. Může to opravdu být jen období a postupem času se to zlepší. Tak jako tak bych ale netlačila na pilu, pokud se na druhé dítě ještě necítíš, tak to prostě zatím nechte být, nikde není psáno, že děti musí být chvilku po sobě :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8944
29.6.15 15:30

@robinka Po první dceři, kdy mi bylo 37let, jsem řekla, že už nikdy..
Prodala jsem oblečení, kojenecké potřeby, flašky, všecko a pak jsem nad tím začala přemýšlet…
Za chvíli už možná nebudu moct mít děti a nechat ji samotnou?
Rozmyslela jsem se taky na „poslední chvíli“..Syna jsem porodila ve 40ti letech.
Je hodnej, hodně na mě závislej..první půlrok byl strašný. Dcera strašně žárlila (žárlí do teď)..on ji miluje..ona jak kdy, ale většinou ho shazuje, řve na něj, kope do něj..
Ve středu mu bude 1 rok a já bych si moc přála, aby ho jeho ségra už konečně přijala a pochopila, že už nikdy nebude sama jedináček :srdce:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11689
29.6.15 15:30

@robinka
Myslím, že je lepší mít ten kolotoč rychle za sebou, přesně jak píšeš. Já bych se být tebou přestala chránit a nechala to osudu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4657
29.6.15 15:36

Já ne, kamarádka ano. Pořídili si druhé a první je ještě daleko vzteklejší jak předtím :mrgreen: Nevím, proč všichni chtějí mít děti brzy u sebe. My teda taky plánujeme druhé. Dcerce je 2,5roku ale je to úplně úžasné klidné nevztekající se batole, takže já se prostě občas už nudím :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama