První láska mi zkazila život

Anonymní
28.10.20 00:04

První láska mi zkazila život

Zdravím, radši anonymně. Ač to bude znít neuvěřitelně, tak jsem od svých 11 let byla zamilovaná do jednoho kluka. V mých 15 letech jsme spolu začali chodit a vydrželo to 5 let. Náš rozchod byl něco tak psychicky náročného, že jsem nemohla mít další 4 roky vztah. Pak jsem poznala jednoho kluka, se kterým jsem byla rok a od té doby jsem sama. Bude mi 30 let a na svoji první lásku jsem nikdy nezapomněla. Potkala jsem spoustu mužů, ale nic k nim necítím. Vždycky si vzpomenu na toho prvního a je mi hrozně a nemůžu v ničem dál pokračovat.
Bývalý partner mě čas od času kontaktoval, opilej mi psal citové výlevy, ale před 3 rokama to přestalo úplně a my už nejsme v kontaktu.
My dva už spolu nikdy nebudem, ale jak se přes to už proboha překonat? První laska mi zničila život. Rada bych měla rodinu, někoho milovala, ale nejde to.
Je tu někdo, kdo to má stejně?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
48
28.10.20 00:20

První lásky určitě náš život poznamenávají, na dlouho.
Já bych Vám určitě doporučila psycholožku, psychologa, kteří by Vás správnými otázkami a doporučeními navedli na jiné uvažování. Ať neztrácíte drahocenný životní čas.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28.10.20 03:26

Jak ja ti rozumím

Sama jsem po rozchodu s mou první láskou nebyla schopná se znovu zamilovat. A to jsme spolu byli „jen“ dva roky. 7 let mi to trvalo než jsem se z toho dostala. Přestože jsem měla během těch 7 let několik vztahu, nefungovalo to. Navíc se mi bývalý stále vracel do života. Buď on kontaktoval mě nebo já jeho.

Pak se to nějak „samo“ zlomilo. Byla jsem chvíli sama, stále toužila po lásce. V tu dobu jsem se svým bývalým zase viděla a nevím jak se to stalo, ale už jsem ho zpátky nechtěla. Byl to super pocit cítit se zase volná.

Pár dní na to jsem potkala muže svého života. Po 10 dnech jsme spolu začali žít a já ho dnes po víc než 6 letech miluju víc než kdy na začátku ve slepé zamilovanosti.

Možná v tom bylo to kouzlo. Že jsem se potřebovala odpoutat od staré lásky, která mi už jenom ubližovaoa, abych mohla s čistým štítem najít to co jsem tolik chtěla.

Tak neztrácej víru a jdi štěstí trochu naproti. Já si tehdy dala inzerát na seznamku 😊

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5197
28.10.20 07:01

První je prostě první… Já se svojí první láskou byla pouhý 3 měsíce, a občas na něj myslím i po letech… Ale dost zvláštně jsme se (ne)rozešli pomocí ignorace, což ve mě zanechalo neuzamcenou kapitolu.. Pokud tě to brzdí do dalšího vztahu, určitě vyhledej odborníka.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28.10.20 07:06
@Anonymní píše:
Zdravím, radši anonymně. Ač to bude znít neuvěřitelně, tak jsem od svých 11 let byla zamilovaná do jednoho kluka. V mých 15 letech jsme spolu začali chodit a vydrželo to 5 let. Náš rozchod byl něco tak psychicky náročného, že jsem nemohla mít další 4 roky vztah. Pak jsem poznala jednoho kluka, se kterým jsem byla rok a od té doby jsem sama. Bude mi 30 let a na svoji první lásku jsem nikdy nezapomněla. Potkala jsem spoustu mužů, ale nic k nim necítím. Vždycky si vzpomenu na toho prvního a je mi hrozně a nemůžu v ničem dál pokračovat.
Bývalý partner mě čas od času kontaktoval, opilej mi psal citové výlevy, ale před 3 rokama to přestalo úplně a my už nejsme v kontaktu.
My dva už spolu nikdy nebudem, ale jak se přes to už proboha překonat? První laska mi zničila život. Rada bych měla rodinu, někoho milovala, ale nejde to.
Je tu někdo, kdo to má stejně?

Nezdá se mi, že by ti první láska zkazila život… nemůžeš svoje nastavení a rozpoložení házet na něj… To ty musíš chtít sama se sebou něco dělat a nechat si třeba i odborně pomoci. Ale jen ty sama, nikdo jiný to za tebe neudělá. Ty máš zodpovědnost za svůj život, i když je jednodušší říct, že za to může někdo jiný…
Každému léčba zlomeného srdce trvá různě dlouho a je jen na tobě, jestli tomu půjdeš naproti anebo to budeš chtít změnit…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1935
28.10.20 07:20
@Anonymní píše:
Zdravím, radši anonymně. Ač to bude znít neuvěřitelně, tak jsem od svých 11 let byla zamilovaná do jednoho kluka. V mých 15 letech jsme spolu začali chodit a vydrželo to 5 let. Náš rozchod byl něco tak psychicky náročného, že jsem nemohla mít další 4 roky vztah. Pak jsem poznala jednoho kluka, se kterým jsem byla rok a od té doby jsem sama. Bude mi 30 let a na svoji první lásku jsem nikdy nezapomněla. Potkala jsem spoustu mužů, ale nic k nim necítím. Vždycky si vzpomenu na toho prvního a je mi hrozně a nemůžu v ničem dál pokračovat.
Bývalý partner mě čas od času kontaktoval, opilej mi psal citové výlevy, ale před 3 rokama to přestalo úplně a my už nejsme v kontaktu.
My dva už spolu nikdy nebudem, ale jak se přes to už proboha překonat? První laska mi zničila život. Rada bych měla rodinu, někoho milovala, ale nejde to.
Je tu někdo, kdo to má stejně?

Vstupovala jsi nezralá do svého prvního vztahu. Vždyť jsi byla ještě dítě a on také. Byl to nezralý vztah.

Člověk potřebuje nadhled nad vším, co ho mrzí, čím se trápí. Dostat se vysoko do nadhledu. Podívat se jinýma očima, než se díval tenkrát.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
28.10.20 07:42

Pokud jsi to nepřekonala a nedokážeš se zamilovat, tak ti nezbyde než se objednat k psychologovi a vyřešit to v sobě. Jinak si zkazíš život. Ja to měla taky hodně tvrdý. Moje první láska, první sex, všechno.., někdo, s kým jsem si tenkrát byla jistá, že je to do konce života, mne opustila s mojí dobrou kamarádkou. Oznámil mi to po telefonu poté, co jsem brečela protože mi zrovna zemřel milovaný děda. Vídala jsem je pak denne ve škole. Chodili jsme do stejné třídy. Bylo to peklo, ale hrozně mi to pomohlo taky myslet rozumem v budoucích vztazích a hledat si jiné typy. To důležité je, že jsem se z toho poučila. To se tobě asi neděje. Musíš s pomocí odborníka najít tu výhodu, to know-how, co ti ten vztah dal a jít dál posílená.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
28.10.20 08:00

Připadá mi, že jsem si ten život už zkazila. Celou pubertu pro mě existoval jenom on, nikdy jsem si nedokázala představit - už tenkrát, že budu mít vztah s někým jiným a ono se to postupem času přesně tak děje.
S blížící se třicítkou a bez chlapa už to začínám vnímat jako problém a vůbec nevím, co budu do budoucna dělat.
K psychologovi jsem před pár lety chodila a moc mi to nepomohlo.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
28.10.20 11:03
@Anonymní píše:
Připadá mi, že jsem si ten život už zkazila. Celou pubertu pro mě existoval jenom on, nikdy jsem si nedokázala představit - už tenkrát, že budu mít vztah s někým jiným a ono se to postupem času přesně tak děje.
S blížící se třicítkou a bez chlapa už to začínám vnímat jako problém a vůbec nevím, co budu do budoucna dělat.
K psychologovi jsem před pár lety chodila a moc mi to nepomohlo.

Tak musíte najít lepšího psychologa a hlavně to nevzdávat. Mít dítě je teprve opravdová bezpodmínečná láska a nářez. Nenechte se o to ochudit.

  • Citovat
  • Nahlásit
617
28.10.20 12:52

Doporučuji ti znovu vyhledat pomoc psychologa.

On bude asi problém ve velmi brzkém zahájení sexuálního života, dokud jsi nebyla ještě psychicky (možná ani fyzicky) zralá.

Nedávno jsem něco takového zaslechla v rádiu, že lidi kteří začnou sexuální život příliš brzo mají často problémy v partnerských vztazích.

Opravdu už neztrácej čas. To sama nezvládneš. Samo tě to nepřejde. Uvědom si, že jste se rozešli už skoro před 10ti lety a ty se v tom furt plácáš. Stále na něj myslíš.

Přeji ti, abys znovu našla odvahu toto téma na terapii otevřít (u jiného psychologa). Odpoutat se od něj. Uzavřít ten vztah v sobě. Pak teprve zvládneš otevřít srdce novému muži. Přeji ti hodně štěstí.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
23692
28.10.20 13:45

Pokud se v tom plácáš deset let, tak už je to fakt na pomoc psychologa. Zkus najít jiného, když ti u prvního nesedl přístup. To se stává celkem často.
Podle mého je v tom i trocha chtění. Místo, aby ses odrazila, tak se (možná trochu sebemrskačsky) v tom :( patlas pořád dokola. Kdyby to byl rok, tak neřeknu, ale deset? Ten vztah se asi nerozpadl jen tak, tak si opakuj důvody, proč to skončilo a že je to dobře. Nezkazil ti život ani on, ani ten vztah, ničíš si ho sama. Taky snad nepláčeš roky nad každým ztraceným šperkem nebo rozbitým hrníčkem… Život jde dál… :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
496
28.10.20 13:53

Co nějaká radikální změna životního stylu. Ideálně vycestování za prací nebo studiem? Člověk přijde na jiné myšlenky a pozná nové lidi. Akorat teď kvůli covidu to je taková blbá doba..

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
141
28.10.20 14:50

Vy jste ten rozchod nezvládla a jste chronicky traumatizovaná. V takovém stavu nejste pravděpodobně žádné změny schopná, natož radikální. Necháte-li kontakt v soukromé zprávě, můžu vám něco doporučit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
33
28.10.20 15:20

On ani ta láska vám život neničí. To jen vy sama sobě těmi myšlenkami. Vyhledala bych asi psychologa. Pokud vám bude 30 a nemůžete se oprostit od toho, co se stalo v době, kdy jste byla v podstatě ještě teenager / adolescent, asi to bude chtít už nějakou odbornější konzultaci. Mě taky trápilo kdysi hodně věcí, co se stalo ve vztazích ve 13/14/15, ale pak jsem si uvědomila, že se to už stalo a byla to součást mé cesty životem. Navíc jsem v té době byla puberťák, házely se mnou hormony a vztahy (a celkově život) jsem vnímala trochu jinak než v dospělosti. Netřeba se minulostí doživotně užírat. Naopak si z toho vzít ponaučení a jede se dál.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama