Psychiatrická diagnóza u syna

Anonymní
14.5.21 21:27

Psychiatrická diagnóza u syna - mám toho už plný zuby

Proč? Nevím. Diagnóza - jakási úzkostná porucha, která má tendenci se zvrhávat do deprese. Už pár měsíců na neschopence, v tuto dobu bydlí zpátky u nás (rodičů). Žil svůj relativně úspěšný život-
K tomu stavu mohlo vést asi více věcí, prodělal i covid, do té doby byl v pořádku (ale nechci to na to svádět, nemusí to být jediná příčina).
Teď už cca týden opět leží, ty stavy se opakují z úplné normy, kdy plánuje návrat do práce, do naprostého stavu, kdy se nedojde ani umýt.
Problém má on, ale začínám ho mít i já. Ano, přestávám v náporu svých pracovních povinností a péče o další děti ještě řešit naprostou nemohoucnost dospělého chlapa.
Navíc mi připadá, že v těch předchozích atacích se aspoň snažil nějak fungovat (když to řeknu blbě na nějakou mou žádost o pomoc třeba aspoň v domácnosti), tento týden je to ale horší. Teď jsem ho několikrát požádala, ať se jde aspoň umýt. On asi dvakrát vstal a zase se vrátil zpátky do postele. Prý ho mám nechat, až ho to přejde. Tak nevím, jestli ho mám nechat shnít, ale ať si jde hnít aspoň někam jinam.
Hele já se dokázala postarat o fyzicky nemocné lidi, ale tohle je prostě na mě moc. Nejraději bych ho nechala hospitalizovat v léčebně. Já si tady s tím totiž stejně nevím rady.

Léky bere snad troje, k lékaři chodí i na terapie. Hospitalizace proběhla, ale kvůli epidemii byla relativně brzy ukončena - jeho problémy jsou prý neurotického původu, což se dá řešit doma. Akorát já už to asi řešit nechci, protože světlo na konci tunelu nevidím.
Nezlobte se, že příspěvek vkládám anonymně.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
14.5.21 21:37

Podobný případ se teď objevil v mém okolí. Většina už to taky vnímala jen jako nemohoucnost dospělého chlapa. Zhruba před týdnem spáchal sebevraždu. Takže bych to asi nebagatelizovala a pokud je v takovém stavu, snažila se o hospitalizaci.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
14.5.21 21:42

Já vím, že to je vážný. Ale co má takovej život vůbec za smysl? Vždyť ti lidi jsou mrtví. Tohle je živá mrtvola, víš?

  • Citovat
  • Nahlásit
302
14.5.21 21:48
@Anonymní píše:
Já vím, že to je vážný. Ale co má takovej život vůbec za smysl? Vždyť ti lidi jsou mrtví. Tohle je živá mrtvola, víš?

To myslíš vážbě? Je nemocný, jak se mu snažíš pomoct? No a co, že není schopen umýt nádobí. Něco dělej, ne?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.5.21 21:48

Nechápu, když bere léky, proč se to znovu objevuje a co to spouští. Vždy třeba 14 dní, 3 týdny naprosto v pohodě, taková normální radost ze života, plány, pak propad ne na nulu, ale někam do nejčernější pr.dele. Úzkosti asi jsou v jistém smyslu osobnostní rys. Já měla za to, že je pořádný a zodpovědný, když byl malý a že je bezproblémový a možná to souviselo už nějak s tím. Nevím. Nerozumím tomu.
Měl se v červnu vrátit do práce a raději se zase ponořil do deprese. třeba má nějaký podvědomý strach, já akt nevím.

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
16972
14.5.21 21:49

Hele čím dříve se zbavíš předsudku, že je to jeho vina a musí se víc snažit, tím meně ho budeš zavalovat pocitama viny, kterejma jen zhoršuje svůj stav.

psychicke nemoci jsou stejně závažene jako všechny ostatní nemoci, jsou nejčastějším důvodem k invaliditě a nedá se to zvládnout jen tím, že se bude snažit.

Navíc člověk ktereho popisuješ se fakt snaží a děla všechno, aby se uzdravil

@Anonymní píše:
Já vím, že to je vážný. Ale co má takovej život vůbec za smysl? Vždyť ti lidi jsou mrtví. Tohle je živá mrtvola, víš?

Ten stav není trvalý a čím větší podporu a přijetí dostane, tím rychleji se srovná.

Domluv si setkání s jeho ošetřujícím terapeutem či terapeutku a pobav se o tom, jak to zvládáš a jak celoou situaci řešit tak, aby toho na tebe nebylo tak moc.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.5.21 21:51

@Daisy86 Hele myslím, že víš kulové. Radila jsem se s jeho lékařkou, apelovala na mě, abych se ho snažila pokud propadne těmto úzkostem nějak aktivizovat - alespoň drobné činnosti, třeba to umytí nádobí jsem dala jako příklad. Jinak o nic nejde, já si nádobí klidně umyju sama.
Mám totiž čím dál tím míň sil neustále někoho k něčemu přemlouvat. Já nejsem ani psychiatr a ani terapeut. když si zláme nohu, nebo ho postihne infarkt, tak taky musí to řešit v nemocnici.

  • Citovat
  • Nahlásit
631
14.5.21 21:54

To myslíš vážně, takovýhle řeči? Jestli to šíříš směrem k němu, tak mu jeho stavy akorát zhoršuješ. Proč ho nenecháš být, když to potřebuje? Nutit někoho v depresi „něco se sebou dělat“ a mluvit o tom „že je mrtvola a co je to za život“, je to nejhorší, co můžeš udělat. Akorát ho k té sebevraždě dotlačíš, aby tě už neobtěžoval.
Je to přece tvoje dítě proboha, vzpamatuj se.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.5.21 21:55

@Ou Já si velice uvědomuju závažnost té diagnózy. Ale jsem taky jenom člověk, který má určité hranice. Poslední roky se pořád něco jenom podělává. Když už to vypadá, že se blýská na lepší časy, tak zase nějaká jobovka.

  • Citovat
  • Nahlásit
22809
14.5.21 21:56
@Daisy86 píše:
To myslíš vážbě? Je nemocný, jak se mu snažíš pomoct? No a co, že není schopen umýt nádobí. Něco dělej, ne?

hm, myslíš, že má stárnoucí matka povinnost pečovat o svého dospělého syna s psychiatrickou nemocí?
podle zákona? jako já to nevím, je to zajímavá otázka

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
14.5.21 21:57

@safina No koukám, že jsem si přišla pro podporu na to správné místo. Jo, chci se možná i vyvztekat a občas mám vztek a hnusné pocity. A co?

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
14.5.21 21:58

@stinga Do té doby, než se do toho blázince asi sama nedostane. :nevim:

  • Citovat
  • Nahlásit
6729
14.5.21 22:00

Tvůj syn má problém a to velký ale máš ho i ty? Pokud potřebuješ nadávat a vztekat se prosím máš tu dost prostoru. :palec:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1112
14.5.21 22:00

Víš, bolest duše je mnohonásobně horší než bolest fyzická. Ty jsi jeho máma, on je tvoje dítě a ty o něm mluvíš jako o odpadu - živoucí mrtvola, jaký má takovýhle jeho život význam, než aby něco, tak se radši propadl do deprese, ať si jde hnít jinam… To je hrozný. Prober se!! On podvědomě vnímá, jaký k němu máš negativní postoj a to mu nepomáhá, právě naopak. Jsi si jistá, že mytí nádobí je vhodná aktivizace? Co třeba vycházka, hraní karet? Co tvůj syn rád dělal, když byl v pořádku?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
761
14.5.21 22:00

A nepremyslelas, ze bys sla na terapii Ty? To nemyslim ve zlem, mozna by Ti pomohlo sezeni s odbornikem.

Deprese je nemoc jako kazda jina, ale tvou frustraci chapu a nesoudim Te za ni.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat