Psychické týrání ze strany matky
- Fotoalbum (0)
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
Reakce:
Zažila jsem něco podobneho. kolik ti je? Nic nepomohlo, jen byt silna a
osamostatnit se s 18tym rokem. Dnes žijí v zahraničí, vídáme se jednou
za rok a vztah ok. Hlavně se snaz si to nebrat osobně, zkus se zaměřit na
budoucnost. Bude lip. 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
A kolik ti je?
Pokud to jen trochu jde, tak se odstěhuj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Kolik ti je? Rve bezduvodne nebo to argumentuje nejakym duvodem? Nema psychicke problemy? Co otec?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Kolik ti je? Byla jsem v podobné situaci. Odstěhovala jsem se hned po škole 200 km daleko, ale terorizovala mě stále, našla si cestičky. Teď už s ní v kontaktu nejsem a je mi líp, uvědomila jsem si hodně věcí. Musím se starat hlavně o svou rodinu a chránit ji. Pomohla mi kniha Manipulativní rodiče: jak se s nimi vyrovnat. Zhltala jsem ji během chvilky, jak odpovídala přesně profilu mé matky. Třeba by ti mohla taky pomoct, tvůj popis situace mi trochu připomíná, co jsem prožívala dřív já.
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
No asi musíš napsat něco konkrétníko, tvoje matka může být tyran ale
na druhou stranu to může být výlev puberťáka 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Ahoj, zažívala jsem něco podobného. Začalo to tím že se rodiče
rozvedli a matka si našla partnera. Po čase jsme se k němu nastěhovali. On
měl 2 syny. A já jsem tam měla mladšího bratra, začalo to tak že si mne
přestala postupně všímat. Našla jsem si partnera a snažila jsem se být co
nejvíc z domu. Když jsem se vracela musela jsem doma uklízet, vařit, ikdyz
jsem tam nebyla. Její partner za mnou chodil a když jsem například zametala
chodbu a zůstalo mi tam smetí, tak vzal smetáček s lopatkou a vše vysypal
na zem. Po čase jsem toho měla dost. Pořád nějaké narážky apod. Tak jsem
se začala starat sama o sebe. Bylo mi tou dobou 16 let.. cca o po
2 měsících za mnou přišli že se tam ztrácí peníze a že zmizelo už
4000,–. Ale já jsem věděla že to brala matka. Několikrát jsem ji
načapala. Vyvrcholilo to tím že mi sebrali telefon a řekli že půjdu do
pasťáku.. za nic. Tak jsem utekla k partnerovi a už jsem se nevrátila.
Tahala mne po sociálce, kuratorech pro mladistvé apod. Ale na mne si
nepřišla. Bylo mi čerstvě 17 let a našla jsem si práci, ukončila studium
a pracovala jsem v domově důchodců jako pečovatelka díky partnerově
mamince. Do dnes se s ní nebavím. A toho co jsem si s ní i otcem od
malička zažila, neodpustim.. přihlížet tomu jak manžel Tyra děti i ona
se nechala.. hnus.. momentálně jsem o ní dostala informaci že je ve
vězení za peněžní podvod.. tímto chci říci, že pokud je to alespoň
trochu možné. Zkus si s maminkou promluvit, jestli jí něco netrápí 
. Já bych to udělala ale u mne už to nemá
cenu ani smysl protože takového falešného… Nechci ve svém životě.
Anonym..
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
Jak píšou ostatní, kolik ti je? Já to s mámou měla, jemně řečeno, taky divoký…odstěhovala sem se v osmnácti a pak sme pár let byly v kontaktu víceméně jen tak, že sme se občas potkaly u babičky…časem se to srovnalo a teď máme řekněme korektní vztah. Žádný výbuchy lásky a soudržnosti, ale jsme schopný se vídat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Udivuje mě kolik lidí má problémy s vlastní matkou. Je to smutné. Zakladatelko pokud můžeš a je to jen trochu možné, tak se odstehuj.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
ať vše dobře dopadne 
Já odešla v 17
Chytla jsem se prvního, co šel okolo. Prostě jsem potřebovala utéct
z baráku. Doma jsem byla mlacena, hodně mlacena. Prošla jsem si mentální
bulimii i psychiatrickou léčebnou. Vše jsem jim tam řekla, co se děje
doma, ale nepomohlo to, matka vše zaprela. Dnes po 17 letech se divím, že
jsem byla vrácena domu. No odešla jsem. Dnes máme vztah chladný, asi
žádný. Vídáme se kvůli vnukum.Ale láska to rozhodně není. Dikybohu mám
úžasnou tchyni 
- načítám...
- Citovat
- Nahlásit
@janickaIII ani nevíte jak moc mě to mrzí, že s vlastní mámou mám takovýto problém. Hrozně rada bych se odstěhovala, ale to před 18 rokem nemohu když mi je 17.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
- Nahlásit
Další podobná témata podle názvu
- Psychicky nezvládám distanční výuku - jsem učitelka
- Vyhrožování soudem ze strany tchýně ohledně vnoučat
- Stěžuje si na mě své matce
- Chování mé matky, pořád dokola
- Jsou české matky nezodpovědné?
- Jak se psychicky vypořádáváte se současnymi omezeními?
- Manžel mne psychicky depta
- Matka mého syna - příspěvky
Ahoj, chtěla bych vědět váš názor na moji situaci.
Už od mala na mě matka byla zlá, ale teď je to extrémní. Přijde domů a je jen naštvaná, furt jenom řve a je nepříjemná. Nemůžu se jí s ničím svěřit, bojím se ji cokoliv říct, aby to pak nepoužila proti mně. Přijde mi, že mě psychicky týrá tím jak na mě neustále dokola řve. Je na mě hnusná kvůli každým maličkostem, vybíjí si na mě zlost z práce a z jejího vlastního života. Jeden den se semnou normálně baví a druhý den na mě ječí, že mi jednu flákne. Nevyslechne mě a nezajímá se o to co dělám.
Poslední dobou furt jen brečim. Rozbrečim se i když mi jen řekne nějakou blbost. Bojím se jít do kuchyně, aby na mě neječela a nebyla hnusná. Doma jsem nerada, jsem nešťastná když má máma volno v práci a já musím trávit společný čas doma s ni.
Je to psychické týrání? Bojím se, že z toho mám úzkosti nebo deprese, protože poslední dobou se toho na mě toho tolik navalilo, že mě nebaví můj koníček, nevidím vůbec budoucnost, nic mě nebaví a jsem furt bez energie. Jen diky mému pritelovi prezivam, jen s nim jsem šťastná. Děkuji za veškeré odezvy!