Psychický propad aneb nevím jak dál...

@mirecekblbecek píše:
to může, jenže mě se to prostě jeví, jako vyslovený odpor, rodiče se cpou samýma salámama, holka se doma cítí jako pátý kolo od vozu, takže to může být z její strany prostě vzdor, oni se cpou salámama masem, tak just já ne. Ještě navíc, když se sní pořádně nebaví ani brácha, přeci když neměla samé 1,tak to byla katastrofa. S matkou si nerozumí, což vidím jako zásadní problém, ta by jí měla dodávat swvwdůvěru, ne ji odstrkovat. Velké procento problémů vzniká ze špatného vztahu rodičů a dětí.

Ja s tebou docela souhlasim. Ale rodice bych neodsuzovala, ono je tohle nekdy i hodne tezke i pro ne.

@robínek píše:
Tak zrovna ke zvýšené kyselině močové jsem našla, že může znamenat dnu. Sice maso zakladatelka nejí, ale mohou to způsobit i luštěniny. Takže o důvod víc nechat se pořádně vyšetřit.

To budu řešit v dalším kole. Ale nejprve si vyřídím toho kardiologa a dořeším tu gyndu.

@meluzi píše:
Jen rajče se špenátem proto, protože mě jiná kombinace nenapadá.. Leda rajče + okurka… Já třeba nejím lečo. Sice je to jen zelenina, ale mě fakt vadí rajčata v kombinaci s paprikou. Vždy mě po tom pálí žáha. Tak proto. Některé kombinace jsou pro mě nejedlé nebo nepředstavitelné, ale zase jsem otevřená novým možnostem.

Díky mrknu na to. A myslíš, že je šance sehnat výž. poradce, který by mi jídelníček sestavil do 1000,–? Právě kamarádka k jedné slečně chodila asi před 5 lety a ona za ten jídelníček chtěla asi jen 400,–?? Jenže slečna zrušila stránky tak zjevně už nefunguje. Jinak o pestrost se snažím, ale je pravda že mi dochází inspirace.. kord teď když došlo všechna zelenina a ovoce..

Jinak u obvodní už jsem byla. A co měla výsledky krve z prevence (cca 4 týdny staré) - vše v pořádku jen kyselina močová je vyšší a prý mám omezit živočišné tuky … Jinak železo a všechny ty minerály co se v těch testech zkoumají bez problémů. Teď mě teda ještě poslala na kardiologii, protože od začátku roku jsem sebou už asi 4-5× sekla (s tím, že se mi zatmělo před očima a najednou jsem na zemi). Jinak o štítné žláze jsem se ji zmiňovala zda by nemohl být problém v tom a na to mi vlastně nic neřekla (tak jestli na to taky z té krve měla výsledky a byly dobré???). No a pak jsem si ještě sfoukla tu gyndu a mám žádanku na krev na nějaké ty hormony s tím, že ještě budu muset na ultrazvuk. Ale myslí si, že tím jak mu popisuji svoji MS, že bych PCOS mít neměla, ale pro 100% vyloučení půjdu na tu krev a na ten UTZ.

Příspěvek upraven 28.05.16 v 17:25

Omlouvám se za pozdější reakci, nestíhala jsem.
Kombinace rajče-špenát, no ježíš, těch kombinací je. O paprice jsem se ani nezmiňovala, samozřejmě jí nemusíš, když Ti nedělá dobře. Ale celer, mrkev, petržel, okurka, řepa, saláty, zelí, kapusta atd., ovoce samozřejmě… to všechno můžeš použít, jen v závislosti na tom, co ten Tvůj stroj utáhne. Třeba červená řepa s jablkem je luxusní nápoj Ale každému, co mu chutná.

Normálně si vygoogli recepty na smoothie, pokud postrádáš inspiraci. Nebo otevři lednici a použij, co je u ruky. Neboj se experimentovat, přidávat koření, atd. vše je jedlé, nejhorší, co se může stát je, že Ti to nebude chutnat
Příklad třeba tu: http://simplegreensmoothies.com/…gie-cocktail

Vždycky jen přemýšlej, co chceš nutričně - lehkou svačinu, „tekutou“ zeleninu k hlavnímu jídlu navíc, atd. Podle toho vybírej ingredience. U těch výživnějších použij třeba jako základ ořechové/mandlové/kokosové/makové mléko - dá se lehce vyrobit doma, googli. Pokud děláš jen zeleninovou přílohu, tak přidej kapku oliváče, abys využila vitamíny rozpustné v tucích…

Ad výživový poradce. Předně třeba VZP přispívá na hubnutí vč. výživáře tuším cca 500Kč plus i na cvičení. Ostatní pojišťovny asi taky budou mít obdobu. Viz https://www.klubpevnehozdravi.cz/dospeli/

Ceny poradců jsou fakt různé, ale stejně tak i jejich kvalita. Je otázkou, jestli jídelníček za 400,– opravdu bude dost sofistikovaný pro Tvou situaci, kdy máš nějakým způsobem narušený metabolismus a hodně druhů potravin Ti vadí (to bys měla vždy s poradcem konzultovat, aby Ti vybral z těch věcí, které můžeš). Někdo Ti „vygeneruje“ jídelníček (dává všem stejný, pouze upravuje množství), někdo to ušije víc na míru konkrétní osobě. Každopádně vždycky pátrej, jaký má poradce vzdělání a praxi, jestli je jen z nějakého rekvalifikačního (nebo nedej bože z firemního kurzu společností, které prodávají doplňky). Nedokážu úplně posoudit, jak moc jsou drazí veganští poradci, nemám s tím zkušenost. Tady budeš muset zapátrat sama. Nejlacinější možností je návštěva obezitologické poradny, to Ti pojišťovna uhradí, ale netuším, co od toho čekat. Bohužel budeš muset rozhodit sítě sama. Zkus i vegetariánská a veganská fóra, třeba tam někdo bude vědět…

Ad výsledky u lékaře - fajn, že železo je v pořádku atd., ale jestli si z ní nedostala odpověď ohledně štítné, tak ji pravděpodobně nenechala udělat . Zavolej si tam ještě a přeptej se, pokud Ti odmítne test udělat, změň obvodní nebo požádej jiného doktora (třeba jestli chodíš na alergologii apod., klidně i na té kardiologii až budeš, nenech se odbýt, je to důležité).

@meluzi píše:
Díky za nápady na ty skupiny. Já právě něco také našla, ale to byly skupiny, které spíše řešily věci typu: Jak mám vyřešit tento příklad apod… A já právě hledám už trochu hlubší debaty. Koneckonců matematika není o tom zda člověk umí/neumí sečíst dvě čísla, spíše jde o logiku, představivost… A tohle mě na tom baví. A jinak volitelné předměty si volím podle sebe a svých zájmů. Ale stejně jsem tam zatím nepoznala nikoho s kým bych prohodila více než 2 věty. A já stále marně doufám, že už konečně na někoho narazím.

Ty hubnoucí skupinky díky za tip.. Zkusím něco najít i když ve vegan sféře to bude asi drobet obtížný.

Asi ani, možná do toho morálně dorostu, možná ne. Kdo ví?.. Popravdě moc nevím. Ale vím co říkali doma, že říkala jak psycholožka tak psychiatrička.. že to je deprese/ možná syndrom vyhoření.. No já se mu moc nedivím. On taky reálné kamarády s kterými by se vídal nemá. A dost času prosedí u PC her. Z toho by mi taky hráblo. A taky je pravda, že určitě ve škole cítil taky izolaci, protože byl taky poněkud nadprůměrně inteligentní oproti ostatním spolužákům (jediný měl vyznamenání). A tahle kombinace prostě udělá hodně. A do toho ty vztahy s rodiči… Je to prostě na palici. U nás je prostě hrozný problém s komunikací. Já si i jednu chvíli říkala, že by třeba pomohla rodinná terapie, abychom se více semkli. Ale už je to nějaký čas zpět, kdy mi došlo, že toto je prostě nezvratné. Otec bydlí přes týden jinde (kvuli práci), o víkendu mi máma chodí ukazovat jeho mobil s smskami (co psal jiným paním), tak 1-2× za 2 měsíce tu otec vyřvává, že se rozvede a odstěhuje se… No prostě Kocourkov. Vlastně se divím, že já tak dlouho tomu odolávám.

Já vlastně nevím jestli jim dokážu odpustit. Jediný kdo jsem měla pocit, že jedná spravedlivě byla babi a děda. Babička bohužel před 2 lety umřela. No a celkově je to na houby. Např. přitáhla jsem domu psa (s tím, že mi zaplácne takové momentální tikání biologických hodin a touze po dítěti) a že ji budu vychovávat. Já jsem chtěla jasně určit hranice, že bude mít svůj pelech a nebude lézt na gauč, postel, křesla, židle´, atd.. Ne rodičům se to nelíbilo a samozřejmě, že ji to dovolovali. A výsledkem je, že je všechno chlupatý a pes je rozmazlený tele. Mě vážně štve, že můj názor není brán prakticky vůbec v potaz. Připadám si pak neviditelná a taková nepotřebná.

Je pravda, že jsem zkoušela s ním mluvit, ale je fakt, že mi neřekl více než bych si sama myslela. Bratr je prostě celkově nesdílný. No a s přáteli je to pitomé… Fakt je pravda jak se říká: „V nouzi poznáš přítele.“ Takhle vím, že mi zbyli MOŽNÁ 1-2 lidi, kterým bych mohla kdykoliv zavolat a vypovídat se. Ale pravda je, že s přibývajícím věkem už si o nich taky nedělám iluze. Jedna osoba z toho mě umí pěkně shodit (nevím zda si potřebuje momentálně zvýšit ego??) a ta druhá zas neumí držet jazyk za zuby.

Je pravda, že tohle je mi jasné, že nej je vyjet do ciziny. Ale pravda je taková, že se fakt bojím.. A čím jsem starší tím více se bojím. Vím, že kdyby se mě někdo zeptal zda chci jet do ciziny třeba v 16, tak neváhám ani minutu (to jsem byla fakt taková impulzivní). Ale teď?? Já se fakt všeho bojím. A je pravda, že i okolí to na mě vidí (hlavně tedy učitelé, např angličtinářka mi řekla, že vidí, že se evidentně bojím mluvit proto, že něco řeknu špatně… nebo na tělocviku.. u takového „balančního“ cviku, to mi zas řekla, že se evidentně bojím, že se neudržím, a že si prostě nevěřím…) A je pravda, že mi to celkem dává znalosti o mě samé. Ono je fakt pravda, že jsem úzkostná a pořád se bojím, že něco zkazím. Je mi jasné, že třeba řeším děsný voloviny, ale já jsem schopná se rozbrečet a hrozně si nadávat za to, že třeba udělám početní chybu v příkladu, pak se i pokládám za neschopnou a je mi z toho šoufl.

Vím, že chybami se člověk učí. Ale prostě mám období, kdy na tohle trochu zapomínám… A hlavně když se mě matka např. zeptá proč, že jsem napsala špatně tu mechaniku, apod.. Já už nemám sílu se jakkoliv bránit, a říkám asi jsem blbá.. chtěla bych vidět tebe.. No a prostě cítím se pak taková „rozsypaná“.

Myslím, že je moc dobře, že máš domluvenou už tu psycholožku. Fakt je toho hodně, co potřebuješ vyřešit, zapracovat na všem možném, vč. na vztazích s rodinou alespoň z hlediska vlastního přístupu a vnímání situace. Nicméně Tě chci ubezpečit, že rodinné prostředí je ve Tvém věku kolizním místem pro většinu mladých. Někdo se tím užírá víc, někdo míň, a samozřejmě taky míra důvodů pro nesoulad je různá. Určitě do jisté míry pomůže, až se odstěhuješ, budeš mít větší odstup od situace.

Ad obavy ze selhání - potýká se s tím překvapivě hodně lidí, akorát o tom moc nemluví. Doporučuji jako „základní léčbu“ využít informace z tohoto videa:
https://www.ted.com/…_who_you_are?…
A zapřísahám Tě, překonej strach z vycestování, protože Ti to strašně moc dá, a budeš hodně litovat, když to neuděláš. Zatím Tě tu nic nedrží, nemáš partnera, děti, nemocné rodiče, práci, kterou bys nemohla přerušit, hypotéku. Jazykově, psychicky, pracovně to pomůže. Jeď, dokud můžeš!!

„Chtěla bych vidět Tebe“. Holka, při vší úctě, z téhle věty i z některých Tvých příspěvků dalším mám pocit, že trpíš iluzí, že ostatní lidé nemají skoro žádné starosti, psychicky jsou v pohodě, nemají trému, svoje strachy, mají tunu přátel atd. Prostě to ve mě vyvolává pocit, že se cítíš ukřivděně, že většina na tom je skvěle (což ani není pravda). Nechci tady na fóru psát konkrétně o svých zážitcích a problémech, ale řekněme, že skoro polovinu svého dosavadního života jsem strávila jako člověk nemocný, s minimem sociálního kontaktu a další lahůdky, které tu uvádět nebudu. Prostě nedělej o okolí předčasné závěry.

Tím nijak nesnižuji Tvé prožitky, že se někdo má relativně hůř nebo líp (a dokázal či nedokázal se s tím poprat) je asi něco, co Ti moc nepomůže, jen chci poukázat na to, že pokud si opravdu myslíš, že mají ostatní na růžích ustláno, tak obvykle nemají. I tak ale zůstává problém Tvé „rozsypanosti“ a doufám, že psycholog a kvalitní strava brzy pomůžou, že překonáš obavy, a že se také naučíš víc odpouštět sobě i druhým. Držím palec 

P. S.: Mít 2 lidi, kterým můžeš kdykoliv zavolat, je luxusní! Pravých přátel je jako šafránu.

@Jana525 píše:
@meluzi neumis si zorganizovat cas. Urcite neni problem si pripravit jidla den predem. Staras se pouze o sebe. Muzu se zeptat kolik je ti let?
Tvuj nejhorsi nepritel jsi TY sama a tvoje lhani sama sobe. Tohle si napis a poves nekam na viditelne misto

Dávám pisatece za pravdu na 1000%!! Já jsem dočetla až sem. A jen se hrozím. Mám už hodně přes 60. a tak mám pocit, že pisatelka-zakladatelka si jen a jen hledá důvody, proč se nezměnit a doslova si vsugerovává vše, co nemůže,..nechce,..po čem je jí zle..atd. Je to v hlavě. Pokud je to VŠ, tak snad umí hledat na internetu.!!! Když chce být vegankou či vegetariánkou, tak bych si nejprve nastudovala kvanta odborné literatury a potom bych si udělala závěry. To stravování je tak otřesné, že jí musí čekat zhroucení organizmu. To může přijít velmi brzy. Mám za to, že bez pomoci psychiatra, psychologa a bez výživových poradců se dál nepohne. A pokud se chcete vsadit, tak nakonec skončí v PL. Ale hlavně musí sebekriticky zhodnotit sebe sama!!!
Nemám nic k morálním důvodům, ale veškeré extrémy tělo nepřijme a nakonec se to skončí metabolickým rozvratem a špitálem-to nejméně.
Navíc jsem pochopila z příspěvků, že zakladatelka neumí vařit, nemá fantazii atd. Nic nehledá, po ničem nepátrá a jen se utápí v sebelítosti! Vše se dá, ale chce to rozum a ne jen výmluvy. Myslím, že nemá ani nastudovány základy výživy. Na to je přece vysokoškolačka. Nezlobte se, ale plácá páté přes deváté a hlavně si pořád něco namlouvá a vymýšlí si důvody, proč něco nedělat. Na světě je tolik mladých mužů, kterým ani zdaleka nevadí kila navíc, ale hledají hlavně fajn vyrovnanou kamarádku, s kterou jim je dobře. Láska a vztah se buduje jinak, ne jen kňučením sama nad sebou.
Co bude dělat tato mladá žena, až opravdu vážně onemocní a nebo skončí ve špitále na dlouhou dobu s rozhašeným metabolismem? K tomu stresy ze zkoušek a pak ze státnic?!?! A co pak po VŠ v práci? Kdo na její stesky bude ze zaměstnavatelů brát ohled.?! To už nebude hra, ale vážná věc!!!
Měla bych toho opravdu víc co napsat, ale raději nebudu. Nechci se do nikoho navazovat, ale ta protichůdná tvrzení o nebrání léků a pak hned na to, že bere B12 v tabletách.?? Co si o tom myslet?! Mám pocit, že ona mladá dáma neví, co vlastně chce. Mimo litování sebe sama.

@meluzi píše:
Překlepy mi nevadí. Tedy pokud je to čitelné. Ale u hrubek si opravdu „škubu vzteky vlasy“ a nadávám. Každý máme prostě jiné priority. Je pravda, že bych měla říkat: „Nikdy neříkej nikdy.“, ale v tomhle jiná nebudu. Vždy budu rýpat kvůli pravopisu. Nevadí mi třeba, že někdo píše nespisovně (také tak sem tam píšu), ale vadí mi když tam flákne nějaké písmenko, a když se zeptám proč zrovna tohle písmenko a osoba jen pokrčí rameny a řekne něco ve stylu: „Vždyť je to jedno.“ V tu chvíli vidím rudě.Jasně, když mi cestu zkříží někdo, kdo mě dokáže úplně odzbrojit a svým já mě zaujme natolik, že si z něj sednu na zadek.. Prosím. Já stále doufám, že nějaký ten můj potenciální protějšek chodí po naší planetě. A ano asi bych raději momentálně žila s někým ve vztahu. Ale moje priorita s číslem 1 teď opravdu není hledání partnera.

Cituji: „.. ale vadí mi když“…před když se píše čárka!!! A oprav si další chyby, když jsi taková češtinářka !!!

@Anonymní píše:
Děvčátko, ty jsi ale domýšlivá na svoji " inteligenci „!!
Mám zkušenost s člověkem, který má snad veškeré trable s dysleksií, dyskalkulií a dalšími dys… a při tom ovládá geniálně matematiku z hlavy, geometrii atd., včetně 6 jazyků. Má vystudované 3 VŠ a jednu mnohaletou stáž v zahraničí. (A ty neumíš ani vyhledávat na internetu vědecké informace o tvých "dietách“.
Končím s touto diskuzí, jen bych se zbytečně rozčilovala.
Chybí ti hodně pokory. Číst tvé bláboly a stezky je jen ztráta času.

A ono je špatné vědět, v čem je člověk dobrý a v čem ne? Nepsala jste v předchozím vzkazu cosi o sebekritičnosti? K tomu snad patří zhodnocení toho, co člověku jde a co ne, nebo ne?

Výborně, gratuluji Vám k takové zkušenosti. Sama, kdybych takového člověka potkala, pak věřím tomu, že si s ním budu mít co říct. Bohužel nikoho takového neznám. Ti, co znám genialitou opravdu neoplývají. Ti, vynikají v chlastání, hazardu, drogách, apod. A jak jsem psala, hledat umím.

Mně chybí pokora? Mně? Nikdy, nikdy! na nikoho, koho neznám neštěkám hned zprvu kvůli chybám. Snažím se to přejít a říkám si, že třeba jen píše rychle a nečte si to po sobě. Upozorňuji, respektive slušně žádám (velmi slušně) o text bez chyb až po několika zprávách. Myslíte, že se mi někdy někdo slušně omluví a řekne, že se bude snažit dávat si na to pozor? Tohle bych totiž od pokorného člověka čekala. A ano, když někde něco zoslím, udělám to samé. Protože je to tak slušné. Obvykle se mi dostane odpovědi, že nemám řešit kraviny, když nejsme ve škole, že není studijní typ, že mu to opravuje telefon, atd…

Proč to tedy čtete, když je to jen ztráta času? Myslím, že Vás k tomu nikdo nenutil.

Příspěvek upraven 13.12.18 v 02:39