Psychika a zaměstnaní

Anonymní
5.5.20 21:48

Psychika a zaměstnaní

Několik let jsem pracovala v jedné fajn firmě, kde byl fajn kolektiv až na vedoucí, fajn zákaznicí, byla jsem tam spokojená a myslela si že je vše v pohodě. Bohužel vedoucí mě moc nemusela ale protože mě práce bavila, kolektiv byl fajn a na směně jsem s ní nebyla tak jsem tam zůstala (chtěla jsem zůstat do mateřské a poté si najít něco jiného, těhotná ještě nejsem, ale jsem mladá tak jsem to chtěla takhle skloubit)
Bohužel mi řekla že když si někdy vezmu nemocenskou tak letím, já si nemocenskou vzala (byla jsem dost nemocná) a vedoucí se povedlo to co mi už pár let slibovala a vyhodila mě. Kdyby mě vyhodila nebo nechala přemístit asi bych to vzala líp. Bohužel to na mě narafičili tak že v době mé nemocenské už vymyšleli jak se mě zbavit. Napsali na mě jeden hnusnej vytykací dopis, podepsali se pod něj i ostatní asi strachem že by letěli hned za mnou. Jsou tam takové lži že by stačilo jedno provinění a člověk letí hned a ne že se toho dopouští tři roky a oni si ho nechají
Dodnes nechápu kde se stal problém že se obratili všichni proti mě, neměla jsem s nimi jediný problém, několik týdnu brečím, v noci mám noční můry a nejsem schopna vůbec ničeho.
Myšlenka že si budu muset najít jiné místo a oni mě budou pomlouvat u nového zaměstnavatele mě ničí (je riziko že buď bude zaměstnavatel to zaměstnaní volat na reference a nebo že budu pracovat ve stejném městě a oni po chvilce zjistí kde pracují)
Jak se s tím psychicky srovnat, co udělat pro klid v duši a najít si novou práci aniž bych se znova nezhroutila i když vlastně nevím co vlastně chci dělat (po této zkušenosti bych se od lidí nejradši odstříhla)

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

453
5.5.20 21:56

V práci, kde mě vedoucí nemusel (a že jich bylo :-) ) jsem nikdy nevydržela dlouho… Jde jen o job, ne o život! a kolegové holt asi takový kámoši taky nebyly… beru věc tak, že většinou všechno se děje z nějakýho (byť mě prozatím v tu chvíli neznámýho důvodu, ale prostě asi tak mají být)… Asi na tebe holt čeká jiný „dreamjob“

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
816
5.5.20 22:05
@Anonymní píše:
Několik let jsem pracovala v jedné fajn firmě, kde byl fajn kolektiv až na vedoucí, fajn zákaznicí, byla jsem tam spokojená a myslela si že je vše v pohodě. Bohužel vedoucí mě moc nemusela ale protože mě práce bavila, kolektiv byl fajn a na směně jsem s ní nebyla tak jsem tam zůstala (chtěla jsem zůstat do mateřské a poté si najít něco jiného, těhotná ještě nejsem, ale jsem mladá tak jsem to chtěla takhle skloubit)
Bohužel mi řekla že když si někdy vezmu nemocenskou tak letím, já si nemocenskou vzala (byla jsem dost nemocná) a vedoucí se povedlo to co mi už pár let slibovala a vyhodila mě. Kdyby mě vyhodila nebo nechala přemístit asi bych to vzala líp. Bohužel to na mě narafičili tak že v době mé nemocenské už vymyšleli jak se mě zbavit. Napsali na mě jeden hnusnej vytykací dopis, podepsali se pod něj i ostatní asi strachem že by letěli hned za mnou. Jsou tam takové lži že by stačilo jedno provinění a člověk letí hned a ne že se toho dopouští tři roky a oni si ho nechají
Dodnes nechápu kde se stal problém že se obratili všichni proti mě, neměla jsem s nimi jediný problém, několik týdnu brečím, v noci mám noční můry a nejsem schopna vůbec ničeho.
Myšlenka že si budu muset najít jiné místo a oni mě budou pomlouvat u nového zaměstnavatele mě ničí (je riziko že buď bude zaměstnavatel to zaměstnaní volat na reference a nebo že budu pracovat ve stejném městě a oni po chvilce zjistí kde pracují)
Jak se s tím psychicky srovnat, co udělat pro klid v duši a najít si novou práci aniž bych se znova nezhroutila i když vlastně nevím co vlastně chci dělat (po této zkušenosti bych se od lidí nejradši odstříhla)

A co ti konkrétně vytýkala v tom dopise? Chápu, že to vnímáš jako velkou křivdu. Ale všechno zlé je k něčemu dobré. Třeba tě to posune jinam, a ve finále si ještě polepšíš. Co by tě bavilo? Můžeš si udělat třeba rekvalifikaci, a pracovat sama na sebe. :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
400
5.5.20 22:19

Mě takhle jednou vystrnadili ze zaměstnání, když mi bylo kolem 20ti. Udělali to tak, že mi snížili plat, tak jsem odešla sama… To potřebovali. Byla jsem z toho hrozně smutná, ale pak jsem si našla hned práci, kde jsem byla moc spokojená, měla čistou hlavu a chodila tam ráda. Kdybych nešla na mateřskou, asi bych tam byla do dnes :-) ráda na tu práci vzpominam, bohužel, s dětmi už je pro mě neslučitelná a id té doby se tak placam, tak snad na mě zas někde nějaká dobrá práce čeká.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
151
5.5.20 22:34

Taky jsem měla úžasnou práci, milé kolegy, dokonce mě povýšili. Problém byl, že personalistka vždycky dávala smlouvu na dobu určitou (vždy to prodlužovala o rok, nebo někoho poslala pryč). Všichni mě upozorňovali, že personalistka není férová ženská… Ať si dám pozor. Jednoho dne tam nastoupila taková dáma, zaučovala jsem ji, bylo na ní vidět, že nic se jí dělat nechce, tvářila se naštvaně, že po ní něco chci, ani si po práci neuklidila. Vždy jsem ji na to mile upozornila, ať se vrátí a místo si uklidí. Dokonce jsem jí s tim pomáhala. Ta její práce celkově nic moc, ale mně vadila především ta nechuť a odsekávání kolegům. Nakonec jsem jí už řekla, že pokud tu být nechce, tak nemusí, že opravdu nechápu, proč tu pracuje, když ji práce nebaví. To jsem si pěkně naběhla, začala mi nadávat, že se zná s personalistkou a že jí nemám co poroučet!! 8o :roll: už byl konec pracovní doby, tak jsem to nechala být… A pak jsem se dozvěděla od nadřízeného, že si na mě paní stěžovala, že je to skutečně známá personalistky.. Zbývaly mi 2 měsíce do prodloužení smlouvy. Přestože se za mě postavili nadřízení, kolegové i podřízení, řekla mi s jedovatým úsměvem personalistka, že mi smlouvu neprodlouží a ta husa, co si na mě stěžovala, byla neskutečně šťastná… Popravdě nechápu, proč a pořád jsem strašně naštvaná :?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama