Psycholog? Něco je špatně

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.01.19 21:37
Psycholog? Něco je špatně

Ahoj všem..
Anonymně, nechci aby si někdo spojoval s mou osobou, nikdo neví co mne tíží a trápí. :roll:
Jak začít?
Prostě cítím, že nejsem ok, jen nevím jak to řešit, kde a s kým a zda vůbec?
Pročítám ruzne servery a docházím k tomu, že asi bych měla navštívit psychologa? (Psychiatra?)
Poslední dobou mne trápí hrozné výkyvy nálad, trvá už to x měsíců a horší se.
Pozoruji, jak jsem neustále nervní, hned je mi do pláče, vše mne to vytočí, nic netěší. Jen křičím věčně, hádám se pro blbosti. Leze mi na nervy manžel, poslední dobou snad už jen i tím, že prostě je? :zed: Hádáme se. :zed: Jenže už i u synka mívám chvilky, kdy bych nejradši zmizela a nebyla. Okřikuji ho pro hlouposti(že si zpívá, bubnuje, pouští hračky co dělají kravál…) a pak mne to mrzí.
Vím, že on za nic nemůže, ale nevím jak tomu předejít. Jsem uzlík nervů.
Trpím poslední dobou na migreny, nic mne netěší a dítě jež miluji nadevše od sebe odháním jen proto, že si chce hrát a já „na to nemám zrovna nervy“ :zed: :zed: :zed: :zed: :zed:
Uvědomuji si to, ale nevím co s tím a už jsem vážně zoufalá. Mám pocit, že se mi v životě vše bortí.
Kdysi hezká a štíhlá holka s dobrou prací, jsem se zamilovala a za dva roky otěhotněla, chtěně. S partnerem jsme koupili obrovský dům, narodilo se očekávané miminko.. První rok ok, pak krize(chlap doma nehnul ani prstem, nepomáhal a jen prudil, ležíc na gauči), další rok ok, lecos se změnilo… a vzali jsme se. Mezitím jsem ukončila prac. poměr ve firmě, kam jsem se po mateřské už vrátit nemohla. To jsem obrečela, měla jsem dobrou pozici plat i kolektiv, přátele. Nastoupila jsem jinam, začala od nula na pozici uplně…o něčem jiném, kde jsem alepo roce skončila kvuli šikaně. Asi i pro to to ted nesu blbe. V práci, kde jsem podle vedoucí pracovala dobře a nebyly na mne nikdy stížnosti jsem dala výpověd kvůli jedné *** co mi „dávala čočku“, a psychicky neustále na mne utočila, zatajovala plno informací(pokyny od vedoucí apod..) podváděla aj.. Nyní jsem v prac. neschopnosti s problémy s páteří, omezena na hybnosti, bez pohybu na jaký jsem byla zvyklá, věčně doma(vycházky), snažím se dobře jíst, ale nervy dělají své a kila jdou nahoru, výpovědní lhůta běží, čeká mne asi pracák a mne nutnost sehnat práci kam z malé vesničky budu muset asi dojíždět a přitom muset mít možnost dát synka do školky. Tudíž mne tíží vidina té, pro mne nutné, prac.doby. Manžel nemá snahu se v tomto nikterak přizpůsobit a vše je tak na mne.. Jako všechno zařizování u nás, péče o domácnost.
Já už fakt nemůžu :,( :,( :,( :,(
Pardon, musela jsem to ze sebe už někde dostat. :(

Reakce:
sediza
Ukecaná baba ;) 1920 příspěvků 13.01.19 21:49

Klíčem je najít si nějakého vyborného fyzioterapeuta a začít fyzicky makat a dat dohromady tělo. Ruku v ruce bude nasledovat i psychika. Nejen, že tyhlety stavy mohou být od páteře (milovníci psychosomatiky prominou), ale i to samotný cvičení Vám pomůže psychicky endorfinama i na sebevědomí, že budete vypadat líp.

jita22
Ukecaná baba ;) 1412 příspěvků 13.01.19 21:50

:hug: :hug: Mozna je toho na tebe opravdu moc a potrebovala bys spis nejaky oddych nebo nejakou radost - pokud jsi unavena, clovek se snaz rozcili nebo vybuchne. Ale pokud citis,ze by ti pomohl psycholog nebo psychiatr, bez do toho, tim nic nezkazis.

GabinkaCh
Závislačka 3284 příspěvků 13.01.19 21:56

Taky bych tam zašla být tebou.Co nejdřív.Může to být počátek deprese

jenny.fields
Nadpozemská drbna 25860 příspěvků 13.01.19 21:57

Nechala bych si nejdřív udělat preventivku, hormony atd. Pak psycholog.

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.01.19 22:03

@jita22 jenže jakou radost? A ten psycholog..jjá asi to potřebuju to s někým sdílet, nebo to mít komu říct, vlastně nevím.. . Někomu, kdo mne vyslechne a řekne co dál, protože já už fakt nevím. Sama už s tím nedokážu ne/bojovat.. :,( Nechci být máma, co věčně kříičí na svoje dítě jen proto, že ono si hraje. Ženská, co uvidí chlapa přijet domů z práce a už by nejradši byla, aby do ní zase jel. Ta co nemusí každý měsíc řešit, co všechno je třeba zařídit, nebo zda už všechno je, obstarat dítě, dům, práce, nová práce, peníze.. utápím se v tom víc a víc, aniž bych o to stála. Po nocích brečím, protože ta situace už je pro mou psychiku neúnosná :,( :,( :,(

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 13.01.19 22:05

@jenny.fields hormony ok nejsou, to vím.. to mám problém dlouhodobě :,( :,(

reny14
Ukecaná baba ;) 2461 příspěvků 13.01.19 22:09

Tak ono když nemáš podporu v partnerovi plus ještě jsi bez práce a máš asi strach co bude. Možná i ty problémy s páteří jsou psychického původu. Chce to psychologa, pořádně to s nim rozebrat, ale stejně to bude na tobě. Prober to ale především s partnerem, měl by ti být větší oporou, jinak se budeš sypat pořád.

Lucie_Sx
Závislačka 3400 příspěvků 13.01.19 22:34

Spíš manželského poradce. Myslím, že jsi hrozně naštvaná na chlapa a protože na něj vyjet „nemůžeš“, ventiluješ to jinak. Řvaním na dětí, svým onemocněním… Takhle žít nejde a je potřeba najít cestu ven.

Ou
Kelišová 6261 příspěvků 13.01.19 22:45

Primárně je potřeba dát dohromady páteř - dobrá fyzioterapie a cvičení, až to bude možné - třeba nějakou dobře vedenou jemnější jógu. Ta konec konců umí dost pomoci i s psychokou.

Jak dlouho tě už ta záda trápí- respektive jak dlouho jsi léčená? Pokud delší dobu, tak se poptej na to, jestli už nespadáš do indikační skupiny na lázně - třeba příspěvkové. Pár týdnů kde se budeš věnovat jen sobě a srovnáš si záda umí udělat zázraky i s psychikou.

To co popisuješ není na psychiatra - jsi vyčerpaná, bolí tě záda a nemáš úplně dostupné mechanismy jak to zvládat. Psychoterapie - tedy psycholog je docela dobrý nápad a mít prostor pro sebe samu, kam se jednou týdně můžeš vydat dělat si pořádek sama v sobě umí dost pomoci.

Než najdeš někoho, kdo tě vezme, zkus si začít psát denník. Ani tak ne o tom co si dělala, ale o tom co se ti honí hlavou - když člověk vysype všechny obavy, vzteky a další negativní věci co zaclání v hlavě na papír, tak to čatsto dost uleví a pomůže to najít cesty, jak z toho ven. Vždycky jednou týdně projdi zápisky za posledních 7 dní a nějak si to do toho deníku shrň. Podobně to dělej i jednou měsíčně a pak jednou ročně větší inventuru toho co zůstalo, co se změnilo a tak.

držím palce, ať je líp. Klíčová jsou ta záda - jednak to pomůže s bolestmi hlavy a druhak když člověka přejde fyzická bolest, má pak mnohem více psychických sil.

Monik29
Kecalka 279 příspěvků 13.01.19 23:39
Anonymní

Našla bych dobrého psychologa a ty hormony jsou další problém, mohou být rozhozené i stresem a nebo naopak od nich mohou jet nervy. Když jsou nervy dlouho na pochodu, začne nám hodně vadit třeba zvuk, smrad atd. protože se zesílí smysly, proto ti vadí bubnování atd. Cítím tak i náznaky úzkosti. Zašla bych asi za praktičkou nejdříve, jinak určitě dobré doktory! Klidně si i dojed dál. Pokud Tě dlouhodobě trápí záda, na psychice to rozhodně nepřidá. Zlepšila bych i stravu nebo suplementovala (kvalitní) vit. a minerály, bylo by dobré zjistit, jestli ti nechybí hořčík, béčka atd. Je to jedno s druhým. Hodně štěstí :srdce:

kristyn.g
Závislačka 3013 příspěvků 13.01.19 23:44

Ahoj, normálně a v klidu se objednej k psychologovi nebo psychiatrovi, ten druhý může napsat léky. Úplně tě chápu je toho na tebe moc, jsi v těžké životní situaci… Také jsem dlouho narodila se zády kdy jsem nebyla moc pohybliva a budoucnost nejasná, je to náročné. Držím palce

jita22
Ukecaná baba ;) 1412 příspěvků 14.01.19 02:58
@Anonymní píše:
@jita22 jenže jakou radost? A ten psycholog..jjá asi to potřebuju to s někým sdílet, nebo to mít komu říct, vlastně nevím.. . Někomu, kdo mne vyslechne a řekne co dál, protože já už fakt nevím. Sama už s tím nedokážu ne/bojovat.. :,( Nechci být máma, co věčně kříičí na svoje dítě jen proto, že ono si hraje. Ženská, co uvidí chlapa přijet domů z práce a už by nejradši byla, aby do ní zase jel. Ta co nemusí každý měsíc řešit, co všechno je třeba zařídit, nebo zda už všechno je, obstarat dítě, dům, práce, nová práce, peníze.. utápím se v tom víc a víc, aniž bych o to stála. Po nocích brečím, protože ta situace už je pro mou psychiku neúnosná :,( :,( :,(

Tak me prijde, ze jsi nemocna a vse je na tobe, do toho nejistota z budoucnosti a od manzela podpora veskera zadna - jak psychicka, tak organizacni nebo proste normalni pomoc s domacnosti a ditetem.A do toho jeste problemy s hormony, ktere zvysuji psych. nepohodu.Jako vubec se ti nedivim, ze toho mas az nad hlavu.
Kolik je vlastne diteti, ze jsi se vracela uz do prace - chodi tedy do skolky? A pomuze manzel abys mela taky moznost si oddychnout?

Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Tělocvik děti nebaví a pohybová gramotnost klesá. V čem je problém?

Studie Mezinárodní zdravotnické organizace potvrdila, že za posledních 13 let... číst dále >

Nejčastější chyby při usazování dětí do autasedačky

Téměř denně cestuje většina rodičů se svými dětmi autem. Snad žádný z nich by... číst dále >

Články z Expres.cz

Došly prachy? Bývalá miss Houdová bude kněžka, vzniká tady Guru Jára syndrom

Nevíte, co dál se svým životem, a zároveň si na něj potřebujete vydělat? Zdá... číst dále >

Koukalová myslí na návrat po vzoru Jágra. Nesaháš mu po kotníky, soptí fanoušci!

Do května se rozhodnu! To, o čem se už dlouho ve světě sportu mluví, se možná... číst dále >

Články z Ona Dnes

Pohádky jsou švindl, říká psychiatr Radkin Honzák

Pohádky a Vánoce k sobě patří jako kapr a šupiny. Radkin Honzák však říká, že... číst dále >

Vyprošťováky, které vás po divoké noci nakopnou do nového roku

Silvestrovská noc bude možná dlouhá a zábavná, ale první novoroční ráno může... číst dále >