Psycholog /psychiatr přes pojišťovnu

Anonymní
16.6.21 21:22

Psycholog /psychiatr přes pojišťovnu

Ahoj holky,
Vlastně ani nevím, jestli nepřeháním, jestli mi něco je, nebo ne?
Teď jsem měla klidnější období, ale stresová situace, která teď nastala ve vztahu (rozchod a následné dohadování se s přítelem, kdy on ke mě už nic necítí a já pořád ano a chci za tento vztah bojovat) mi spustila jakési stavy úzkosti, dalo by se říct. Jsou dny, kdy jsem v pohodě a funguju normálně a jsou dny, kdy jsem naprosto bezmocná, mám záchvaty pláče a celkově jsem taková plačtivá. Obecně nemám moc ráda problémy a tak se snažím všemu nepříjemnému vyhnout, a když už tomu musím čelit, tak je mi až fyzicky špatně, bolí mě na prsou…přítel svolil, že tomu dáme ještě jednu šanci, ale dal mi jisté ultimátum, které vím, že nebudu schopná kvůli psychice zvládnout. On mi ale nevěří, že této situaci opravdu nechci čelit. Nechci to tu moc rozepisovat, ale před cca 2 lety jsem v této situaci byla, měla psychické problémy, přemýšlela jsem i nad sebevraždou. Nechci toto už absolvovat, ale jak říkám, přítel to bohužel nechápe a jakmile nevyhovím (je to jedna z podmínek návratu k němu), tak mě opustí. Jsem z toho dost mimo. :,( je mi jasné, že to není ve vztahu ideální, ale vím že to bude vyžadovat. Ráda bych nějak vyřešila tyto moje „stavy úzkosti“, jestli to opravdu úzkost je. Nikdy jsem u psychologa nebo psychiatra nebyla a jsem studentka, takže si nemohu moc dovolit vyskakovat a chtěla bych zajít k nějakému přes pojišťovnu. Myslíte, že bych měla? Že je to opravdu úzkost, nebo něco jiného? A jak postupovat? Mám zavolat obvodní, ať mi napíše k žadanku a já si na netu někoho najdu a objednám se? A k psychologovi nebo psychiatrovi? Protože je většina dní naprosto normálních a já samozřejmě zapomenu jak jsem se v ty špatné dny cítila, přijdu si teď jako šílenec. Ani nevím co bych obvodní řekla, jak ji to popsat. Prostě se cítím bídně a nevím jak z toho ven :( poradíte prosím jak postupovat? Děkuji

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Ou
17401
16.6.21 21:34

Začni s tím, že zkusíš najít psychologa/žko respektive někoho, kdo poskytuje psychoterapii.

Jesti studuješ VŠ, tak hledej na stránkách vašeho studijního oddělení, škola mívá s pschology smlouvy.

Na první setkání žádanku nepotřebuješ, vykáže se to jako krizová intervence, pak se spolu domluvíte, jesti stačí žádanka od praktika a nebo jestli je pro jistotu lepší i psychiatrické vyšetření.

Další varianta je nejbližší poradna pro rodinu, kde nabízí i terapii, tam to hradí město nebo kraj.

Na psychiatrii žádnaku nepotřebuješ.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
556
16.6.21 21:35

...

@Anonymní píše:
Ahoj holky,
Vlastně ani nevím, jestli nepřeháním, jestli mi něco je, nebo ne?
Teď jsem měla klidnější období, ale stresová situace, která teď nastala ve vztahu (rozchod a následné dohadování se s přítelem, kdy on ke mě už nic necítí a já pořád ano a chci za tento vztah bojovat) mi spustila jakési stavy úzkosti, dalo by se říct. Jsou dny, kdy jsem v pohodě a funguju normálně a jsou dny, kdy jsem naprosto bezmocná, mám záchvaty pláče a celkově jsem taková plačtivá. Obecně nemám moc ráda problémy a tak se snažím všemu nepříjemnému vyhnout, a když už tomu musím čelit, tak je mi až fyzicky špatně, bolí mě na prsou…přítel svolil, že tomu dáme ještě jednu šanci, ale dal mi jisté ultimátum, které vím, že nebudu schopná kvůli psychice zvládnout. On mi ale nevěří, že této situaci opravdu nechci čelit. Nechci to tu moc rozepisovat, ale před cca 2 lety jsem v této situaci byla, měla psychické problémy, přemýšlela jsem i nad sebevraždou. Nechci toto už absolvovat, ale jak říkám, přítel to bohužel nechápe a jakmile nevyhovím (je to jedna z podmínek návratu k němu), tak mě opustí. Jsem z toho dost mimo. :,( je mi jasné, že to není ve vztahu ideální, ale vím že to bude vyžadovat. Ráda bych nějak vyřešila tyto moje „stavy úzkosti“, jestli to opravdu úzkost je. Nikdy jsem u psychologa nebo psychiatra nebyla a jsem studentka, takže si nemohu moc dovolit vyskakovat a chtěla bych zajít k nějakému přes pojišťovnu. Myslíte, že bych měla? Že je to opravdu úzkost, nebo něco jiného? A jak postupovat? Mám zavolat obvodní, ať mi napíše k žadanku a já si na netu někoho najdu a objednám se? A k psychologovi nebo psychiatrovi? Protože je většina dní naprosto normálních a já samozřejmě zapomenu jak jsem se v ty špatné dny cítila, přijdu si teď jako šílenec. Ani nevím co bych obvodní řekla, jak ji to popsat. Prostě se cítím bídně a nevím jak z toho ven :( poradíte prosím jak postupovat? Děkuji

Zkusila bych něco přírodního, teď čtu o kůře z Magnolie, objednala jsem si přípravek od Swanson, pak se také radí třezalka, ale nemíchala bych tyto dvě věci dohromady!

Dobrá psycholožka, ach, díky Bohu za tu mojí, to aby člověk těžko pohledal :(

Mno a psychiatrie, pokud dostaneš Ad, hádám SSRI, tak většina lidí pak může zapomenout na sex, takže pak by byl asi rozchod jasný - nechci strašit, jen píšu realitu.

Držím palce, zkus si něco kvalitního objednat, nějaké relaxační techniky na internetu určitě také najdeš, dobrá je též jóga. :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3419
16.6.21 21:37

Praktik tě může odeslat s zadankou ke klinickému psychologovi - platí to zdravotní pojišťovna. Ten zjistí, do jaké míry jsi ve stresu. Může ti doporučit i návštěvu psychiatra, je to doktor jako každý jiný, neplatíš nic. Psychiatr může předepisovat léky. Antidepresiva ti ale může předepsat i praktik. Kde ses léčila předtím, když jsi zkolabovala?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
17401
16.6.21 21:39

Jo a začni si psát deník - usnadní ti to pak jak psychoterapii, tak ti to uleví.

Ani ne tak o tom, co si dělala, ale hlavně o tom, co se ti honí hlavou a jak se cítíš. Na závěr pak napiš jednu věc za kterou jsi vděčná a jednu věc na kterou se těší na příští den - i kdyby sis to musela sama zařídit.

Ideálně se po dopsání zdvihni a jdi se fyzciky hýbat a pak si dej dlouhou sprchu. Vždycky jednou za týden, za měsíc a za rok si přečti co si už napsala a okomentuj to jak to zpětně vidíš. Dost to pomůže s tím, abys měla lepší kontrolu nad tím, co se v tobě děje a proč a viděla kam věci směřují dostatečně včas, abys mohla zasáhnout. No a ta vděčnost a věci na co se člověk těší pomáhají udržet příčetnost.

a mrkni na tuhle knihu

https://obchod.portal.cz/…e-odolnosti/

a sem

https://obchod.portal.cz/…e-z-uzkosti/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.6.21 21:48
Děkuji všem za odpovědi, nejsem si právě jistá, zda první kontaktovat obvodního nebo rovnou psychologa. A jak vidím, tak radíte různě.
@Veveří píše:
Praktik tě může odeslat s zadankou ke klinickému psychologovi - platí to zdravotní pojišťovna. Ten zjistí, do jaké míry jsi ve stresu. Může ti doporučit i návštěvu psychiatra, je to doktor jako každý jiný, neplatíš nic. Psychiatr může předepisovat léky. Antidepresiva ti ale může předepsat i praktik. Kde ses léčila předtím, když jsi zkolabovala?

Vím, že tyto úzkosti a pocity beznaděje přichází v situacích, kdy jsem ve stresu, nebo celim nějakým problémům.
Ta situace před 2 lety proběhla v zahraničí na dovolené, takže žádné možnosti nebyly. Ale složila jsem se vždy každý večer, chodila po areálu a přemýšlela, jestli jít do moře a už se nevrátit, co dělat.. Po návratu jsem měla zase klidnější období, tak už jsem to dal neřešila. Teď se ta situace má opakovat a já se děsím toho, co se stane. Nechce se mi do toho vůbec, ale bojím se, že ztratím přítele.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
16.6.21 21:51
@Veveří píše:
Praktik tě může odeslat s zadankou ke klinickému psychologovi - platí to zdravotní pojišťovna. Ten zjistí, do jaké míry jsi ve stresu. Může ti doporučit i návštěvu psychiatra, je to doktor jako každý jiný, neplatíš nic. Psychiatr může předepisovat léky. Antidepresiva ti ale může předepsat i praktik. Kde ses léčila předtím, když jsi zkolabovala?

Mohu se ještě zeptat, toho psychologa mi určí obvodní, někoho např doporučí, nebo mi dá seznam a já si je obvolám? Nebo naopak mi vystaví jen zadanku a já si je budu hledat sama? To je pro mě asi nejtěžší :( vzhledem k tomu, že se střídají šťastná a hrozná období, nemůžu se přinutit obvodní kontaktovat, mám z toho strach. Nejradši bych se rychle někam objednala, než si to rozmyslím. A také se děsím toho, že jakmile půjdu k ní, už budu v pohodě a nebudu ji schopná popsat, co se se mnou dělo.. :(

  • Citovat
  • Nahlásit
3419
16.6.21 22:02
@Anonymní píše:
Děkuji všem za odpovědi, nejsem si právě jistá, zda první kontaktovat obvodního nebo rovnou psychologa. A jak vidím, tak radíte různě.Vím, že tyto úzkosti a pocity beznaděje přichází v situacích, kdy jsem ve stresu, nebo celim nějakým problémům.
Ta situace před 2 lety proběhla v zahraničí na dovolené, takže žádné možnosti nebyly. Ale složila jsem se vždy každý večer, chodila po areálu a přemýšlela, jestli jít do moře a už se nevrátit, co dělat.. Po návratu jsem měla zase klidnější období, tak už jsem to dal neřešila. Teď se ta situace má opakovat a já se děsím toho, co se stane. Nechce se mi do toho vůbec, ale bojím se, že ztratím přítele.

Tak určitě je lepší kontaktovat nejdříve praktika, vystaví zadanku, doporučí psychologa na pojišťovnu. Ale připrav se, že termíny budou našlapané. Mě tvůj stav normální nepřipadá, rozhodně jsi úzkostná a navíc nezdravě závislá na partnerovi. Přečti si to po sobě ještě jednou. Vidíš to? Potřebuješ pomoc, než se ti rozjedou deprese nebo jiné horší stavy.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
17401
16.6.21 22:05
@Anonymní píše:
Mohu se ještě zeptat, toho psychologa mi určí obvodní, někoho např doporučí, nebo mi dá seznam a já si je obvolám? Nebo naopak mi vystaví jen zadanku a já si je budu hledat sama? To je pro mě asi nejtěžší :( vzhledem k tomu, že se střídají šťastná a hrozná období, nemůžu se přinutit obvodní kontaktovat, mám z toho strach. Nejradši bych se rychle někam objednala, než si to rozmyslím. A také se děsím toho, že jakmile půjdu k ní, už budu v pohodě a nebudu ji schopná popsat, co se se mnou dělo.. :(

ne, psychologa si musíš najít a obvoat, jestli má volno. a nemusíš mít na první návštěvu žádanku. Praktici nemají žádné seznamy psychologů, natož aby tušili jak kdo má volné kapacity.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.6.21 22:15
@Veveří píše:
Tak určitě je lepší kontaktovat nejdříve praktika, vystaví zadanku, doporučí psychologa na pojišťovnu. Ale připrav se, že termíny budou našlapané. Mě tvůj stav normální nepřipadá, rozhodně jsi úzkostná a navíc nezdravě závislá na partnerovi. Přečti si to po sobě ještě jednou. Vidíš to? Potřebuješ pomoc, než se ti rozjedou deprese nebo jiné horší stavy.

Ano, to že jsem na něm citové závislá, to si bohužel uvědomuji. :( Snažila jsem se dlouhou dobu ho přemluvit, aby mi/nám dal ještě jednu šanci, ale už na něm vidím, že tam ty city z jeho strany nejsou. Snažila jsem se tak dlouho ho přemluvit. A teď, když vím, že to nedokážu splnit, vidím, jak se se mnou rozejde. A psychicky to nedokážu znovu řešit. Vím, že bych na něm neměla tak viset, ale jsme spolu opravdu dlouho a plánovala jsem s ním budoucnost. Teď se toho nedokážu vzdát. Vím, že to je ubohé, ale nemůžu jinak.

  • Citovat
  • Nahlásit
Ou
17401
16.6.21 22:21
@Anonymní píše:
Ano, to že jsem na něm citové závislá, to si bohužel uvědomuji. :( Snažila jsem se dlouhou dobu ho přemluvit, aby mi/nám dal ještě jednu šanci, ale už na něm vidím, že tam ty city z jeho strany nejsou. Snažila jsem se tak dlouho ho přemluvit. A teď, když vím, že to nedokážu splnit, vidím, jak se se mnou rozejde. A psychicky to nedokážu znovu řešit. Vím, že bych na něm neměla tak viset, ale jsme spolu opravdu dlouho a plánovala jsem s ním budoucnost. Teď se toho nedokážu vzdát. Vím, že to je ubohé, ale nemůžu jinak.

no řešení je teoreticky jednoduchý. Ukončit to, oplakat, vyvztekat, smířit se sama se sebou a odpustit mu. A jít dál.

A samozřejmě že můžeš. jen se bojíš.

k těm knihám přidej ještě tohle

https://obchod.portal.cz/…isle-vztahy/

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31524
16.6.21 22:38

Já volala obvodní, dostala první AD a Neurol, na terapii jsem už chodila. Našla jsem si ji sama a obvodní mi dala žádanku. Psychiatra jsem si našla taky sama a vzala mě rychle, do dvou týdnů. Byla jsem akutní. Není vždy pravda, že jsou tak dlouhé čekací lhůty. Uvažovala jsem i nad krizovým centrem, ale nakonec k tomu nedošlo. Využívala jsem i krizovou linku, když mi bylo nejhůř. Já se sesypala a pak jsem dostala kopačky, byli jsme spolu 12 let. Je to 2 roky a žiju. Všechny ty srajdy jsem se prežila a když to schrnu, je mi líp než s ním. O moc. Poznala jsem sama sebe. Pracuji na sobě. Starám se o sebe.

Jsi dospělá, začni to řešit. Je to tvoje zdraví a tvůj život. Tvoje rozhodnutí. Buď se v tom budeš plácat, nebo se tomu postavíš a začneš jednat. Ale musíš chtít. Nikdo jinej to za tebe neudělá. Prostě se seber a řekni si o pomoc a začni pracovat na novym, lepším životě.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
31524
16.6.21 22:43

Nic bych neslepovala a šla od něj pryč. Nepromarni si další roky s člověkem, kvůli kterýmu můžeš být v tom stavu v jakým jsi. Potřebuješ se mít ráda, vážit si sama sebe a na tomhle pracovat. A ne se otravovat s nějakým de. bilem, kterej ti dá v krizi kopačky a pak dává ultimáta :roll: :poblion:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
16.6.21 22:52
@holka_z_hor píše:
Nic bych neslepovala a šla od něj pryč. Nepromarni si další roky s člověkem, kvůli kterýmu můžeš být v tom stavu v jakým jsi. Potřebuješ se mít ráda, vážit si sama sebe a na tomhle pracovat. A ne se otravovat s nějakým de. bilem, kterej ti dá v krizi kopačky a pak dává ultimáta :roll: :poblion:

To bylo bohužel trochu jinak. Choval se ke mě chladně a odměřeně a já to už nevydržela a opustila ho. Poté se mi to rozleželo a došlo mi, že se ho nechci vzdát a začala jsem ho uhánět. On už to poté nechtěl slpovat. Teď když povolil, dal mi nějaká ultimata. Je fakt, že v tom vztahu bylo spousta chyb a většina z těch podmínek je rozumných. Sama vím, že po mě nechce nic šíleného. Jen to jedna jedna podmínka bohužel ve mě vyvolává ty úzkosti.
Doufala jsem, že pokud bych chodila k psycholožce, pochopil by, že si opravdu nevymyslim a nezvládnu to, co žádá.

Je mi samozřejmě jasně že řešení je jednoduché, ale byl to opravdu dlouhý a bohatý vztah, velká láska, opravdu jsem s ním plánovala vše. Teď si neumím představit, že to jen tak zahodím. Pořád doufám, že je to jen přechodná krize a ustalí se to, city se obnoví. Moc bych o to stala.

@Ou píše:
no řešení je teoreticky jednoduchý. Ukončit to, oplakat, vyvztekat, smířit se sama se sebou a odpustit mu. A jít dál.

A samozřejmě že můžeš. jen se bojíš.

k těm knihám přidej ještě tohle

https://obchod.portal.cz/…isle-vztahy/
  • Citovat
  • Nahlásit
3419
16.6.21 23:08
@Anonymní píše:
Ano, to že jsem na něm citové závislá, to si bohužel uvědomuji. :( Snažila jsem se dlouhou dobu ho přemluvit, aby mi/nám dal ještě jednu šanci, ale už na něm vidím, že tam ty city z jeho strany nejsou. Snažila jsem se tak dlouho ho přemluvit. A teď, když vím, že to nedokážu splnit, vidím, jak se se mnou rozejde. A psychicky to nedokážu znovu řešit. Vím, že bych na něm neměla tak viset, ale jsme spolu opravdu dlouho a plánovala jsem s ním budoucnost. Teď se toho nedokážu vzdát. Vím, že to je ubohé, ale nemůžu jinak.

Člověk plánuje, Bůh se směje… Přemluvit k lásce nikoho nejde a slibovat můžeš hory doly. Jsi mladá, studentka, bez dětí. Bože, to si fakt myslíš, že bez něho neprezijes? Byla jsi před ním, budeš i po něm. Mě muž opustil po 15 letech kvůli jiné a nechal mi dvě malé děti a spoustu problémů. Jako nechci poukazovat na sebe, ale sakra pokud jsem to dala já, ty to dáš taky. Bolelo to jak čert, ale jsem zase šťastná. Ty budeš taky, vybodni se na něho, trapite se v tom oba dva.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat