Psychické onemocnění a děti

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.11.18 10:23
psychycké onemocnění a děti

Ahojky, omlouvám se za anonym citlivé téma. Nečekám rozhřešení, ale ráda bych se vypovídala.
Po druhém porodu se u mě rozjela panická úzkostná porucha - nechci tu zacházet do podrobností, sice jsem musela vyhledat psychiatra, ale vše dobře dopadlo, bylo to těžké a nepříjemné období, ale zároveň se nekonalo ni, co by nějak zásadně ovlivnilo rodinu nebo okolí.
V současné době 2 roky po porodu, neberu žádné léky, stav stabilní, zatím vzhledem ke stylu života nijak zásadně nezhoršuje jeho kvalitu, ale 100 % v pořádku prostě nejsem a asi nikdy nebudu. Od lékaře do budoucna doporučena psychoterapie, případně pokud by došlo ke zhoršení nasazení antidepresiv.

Mám 2 děti, vždycky jsem, ale byla ten typ co sní o tom, že jich bude mít hodně, třeba i 5 - to jsme samozřejmě z výše uvedených důvodů zavrhli, ale o 3. by jsme možná do budoucna ještě uvažovali - samozřejmě s ohledem na okolnosti, mluvím o budoucnosti, nechci si dítko pořizovat hned, chci počkat, jak se s tou " psychikou" poperu atd. Strašně mě mrzí, ale reakce okolí, když to někde řeknu. Řeči typu " jako na co další dítě ty? co když budeš muset brát prášky? ty už si v žádném případě dítě nepořizuj, máš 2 to ti stačí…

Jako já si uvědomuji, že to není legrace, že by si to měl člověk pořádně rozmyslet. Já své děti miluju, snažím se jím věnovat a dát jím to nejlepší. Jasně je to trochu omezené mou psychikou různé dětské velko akce prostě nezvládám, jet na dovolenou k moři bych momentálně taky nezvládla, ale v běžném životě normálně funguji a fungovala jsem. Snažím se jím to vynahrazovat jinak, domácím tvořením, výletama do přírody, s kamarádkama a jejich dětma se normálně setkáváme a na různé na společenské " velko " akce mají tatínka.

To jako nemám právo o tom už ani uvažovat? Já jsem si to vážně nevybrala a hrozně mě mrzí, že ženy které trpí nějakou jinou nemocí ( třeba cukrovka, epilepsie, rakovina a různě) se většinou setkávají spíš s podporou okolí, ale jak jde o psychiku je člověk " méněcenný". Zrovna teď jsem v časopisu maminka četla článek o ženě, která je nominována na maminku roku - s 3. dítětem otěhotněla 3 měsíce po ukončení léčby po rakovině prsu. Nehledě na to, že dnes díky metodám asistované reprodukce mají děti i ženy, které by je mít vlastně neměli. Nechci se tím nikoho dotknout plně vše respektuji, jen je to takové povzdechnutí nad tím, jak je na tu psychiku stále nahlíženo jako něco strašného a ženy s jinými zdravotními problémy mají spíš podporu…

Stránka:  1 2 Další »
Reakce:
 
Emimin7
Echt Kelišová 9288 příspěvků 07.11.18 10:29

Chápu tě. Ovšem máš plné právo na okolí kašlat a nezabývat se jím. Není na škodu učinit tak. Řekl bych, že ti to může jedině prospět.

 
jenny.fields
Nadpozemská drbna 25045 příspěvků 07.11.18 10:40

Znám ženu, která měla třetí dítě, i když minimálně u druhého už byla po porodu hospitalizované kvůli úzkostné poruše. Myslím, že to zvládá víc než dobře.

Na druhou stranu znám dost žen s úzkostnou poruchou, které další 2.,3…dítě z tohoto důvodu nemají. Ale vždy by to mělo být na tobě a partnerovi.

 
Hazentla
Zasloužilá kecalka 957 příspěvků 07.11.18 10:41

Myslím, že je to hodně i o tom, jak si to připouštíš. Čekám první dítě a celé těhotenství jsem na medikaci - Sertralin.
Dnešní moderní antidepresiva umožňují léčbu i těhotným a kojícím, zvlášť, pokud nemáš extrémní potíže a nepotřebuješ nějak koňské dávky. Pokud nezabírá psychoterapie, medikaci bych se nebránila - třeba bys pak děti mohla vzít k tomu moři a podnikat jiné akce, co teď nedáváš.
Jinak já se léčbou úzkosti a paniky nijak netajím, beru to tak, že někdo má cukrovku, někdo vysoký tlak, jiného zlobí štítná žláza… Tak já mám málo serotoninu v mozku. Hotovo dvacet. Dokud to budou lidi tabuizovat a tajit, tak se to bude brát jako něco divného. Když jsem se o tom zmínila kolegyni v práci, tak udiveně vyhrkla- Ale ty jsi přece normální…- Ano, většina pacientů psychiatrie opravdu nejsou „blázni“ nebo „divný“. A o „překonání deprese/úzkosti silou vůle“, to bych taky mohla napsat román :cert: Jo, když je primární příčina v těžké životní situaci, tak se to dá vyřešit jejím odstraněním. Lehčí poruchy zvládnou bylinky a relaxace (podobně jako lehčí cukrovku dieta), psychoterapie taky může pomoct, ale někdy to prostě chce vyladit tu chemii v mozku léky.
Závěr- podle mě to chce dobrého psychiatra, vhodně nastavit léčbu (ať už s léky nebo bez) a stran dětí by Tě to fakt nemělo limitovat, to bys musela mít potíže úplně jiného kalibru :hug:

 
Mar__tanka1983
Neúnavná pisatelka 19866 příspěvků 07.11.18 10:45

Záleží, koho máš okolo sebe… Není to tak, že jen psychicky nemocné odsuzují, spousta lidí by (a né ve zlém!!) i jinak nemocným ženským radilo, ať si větší rodinu rozmyslí.

KOnečné rozhodnutí je samozřejmě na tobě, ale co si budem povídat, děti sou zápřah, natož, když jich je víc, takže i já, a v dobré víře, bych ti poradila si to dobře rozmyslet, nebo aspoň počkat, až ty první dvě víc odrostou.
Protože i spousta naprosto normálně zdravých ženských z více dětí doslova šílí ;)
Další věc je ta, že já jako zaprděnej realista vždycky přemýšlím i nad tou nejhorší variantou. Takže já osobně bych se zamyslela nad tím, že pokud bych tři děti nezvládla sama, tak bych si třetí nepořídila. Protože to, že je tu tatínek teď, neznamená, že tu bude i za rok, dva nebo pět…

Příspěvek upraven 07.11.18 v 10:48

 
Mar__tanka1983
Neúnavná pisatelka 19866 příspěvků 07.11.18 10:46

A když tu budem psát, kdo koho zná, tak já osobně znám dvě, které přes úzkostné poruchy šly do třetího dítěte (jedna dobrovolně a druhá se nechala ukecat manželem) a sou teď pěkně v háji :,(

 
Aletheia
Kelišová 6323 příspěvků 07.11.18 10:48

Pokud to teď zvládáš bez terapie i léků tak si myslím že další těhotenství by klidně šlo. Přinejhorším budeš brát chvíli AD, ale to bych neviděla jako tragédii. Na svoji nemoc máš náhled. 100% v pořádku není nikdo, jen to má někdo od doktora a někdo ne ;)

Nešlo u tebe o to že bys chtěla zabít dítě nebo sebe (aspoň jsem to tak pochopila). U matky co chtěla zabít své dítě bych další fakt zvažovala, ale u tebe proč ne. :kytka:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.11.18 10:50

prosím anonym

mám panickou poruchu, která se rozjela po prvním porodu, do takové míry, že jsem nevyšla rok z baráku, k tomu se přidali další nemoci , které mě hodně omezovali a omezují a které se nevyléčí. Druhé dítě jsme si přesto pořídili, mám skvělého manžela, který prostě ví jak funguju respektive nefunguju takže počítal a počítá s tím že bude hodně pomáhat.
Jsi na tom relativně dobře, takže bych se dalšího být tebou nebála

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.11.18 10:51

Sama trpim uzkostnou poruchou a beru ad. Mam jen jedno dite a jine nechci ale z duvodu ze mam spatne vzpominky kdyz se u me uzkost rozjela po porodu. Ale nemyslim si ze by si nemohla mit klidne i tech 5 deti! Pokud ses stabilizovana tak ceho se bat. Ale urcite bych zacala chodit na terapii. Lekar mi rekl (docela spicka ve svem oboru) ze my co trpime nejakou poruchou muzeme vest kvalitnejsi zivot nez zdravi lide protoze se zacneme zajimat o sve pocity a o svuj zivot. Neboj se niceho :kytka:

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.11.18 10:51

Kamarádce se po prvním porodu rozjela uzkostna porucha plus jeste neco.nechala se umluvit do druheho ditete.po porodu byla uz nekolikrat hospitalizovana v blazinci,ma sklony k sebevrazde,manzel ji minule nasel jak na kolejich ceka na vlak.anonym kvuli kamaradce.

 
Serpentini
Zasloužilá kecalka 732 příspěvků 07.11.18 11:02

Já jsem si to vážně nevybrala a hrozně mě mrzí, že ženy které trpí nějakou jinou nemocí ( třeba cukrovka, epilepsie, rakovina a různě) se většinou setkávají spíš s podporou okolí, ale jak jde o psychiku je člověk " méněcenný".
Ten tvůj poslední odstavec je teda drsný 8o Jsem jedna z těch, co mají jinou než psychickou nemoc. Myslíš, že já jsem si vybrala prožít celý život v bolestech? No, taky nevybrala. A jo, okolí by mě podpořilo v touze mít druhé dítě (ač to mně samotné nepřijde rozumné a nepřeji si to) … záviď mi to :roll:
Když vynechám ten poslední odstavec, tak v prvé řadě by sis to měla rozhodnout ty a tví lékaři (měli by tě seznámit s riziky, apod.), v druhé partner protože ten ponese velkou váhu tvého rozhodnutí. A ostatním je do toho kulové.

 
Freesia
Kecalka 294 příspěvků 07.11.18 11:39

Mně zase zaujala tato věta: Nehledě na to, že dnes díky metodám asistované reprodukce mají děti i ženy,které by je mít vlastně neměli. Kdo rozhoduje, jestli by žena měla nebo neměla mít dítě? Když má člověk chřipku, léčí se, když má člověk cukrovku, léčí se, když má člověk zlomenou nohu, léčí se a nikdo mu neříká, že když má zlomenou nohu, že už by neměl chodit. Když má člověk nemocný reprodukční systém, neměl by se léčit? Kdyby nebylo metod asistované reprodukce, je možné, že jsem do dneška bez dítěte. Přeju si i druhé, ale kvůli věku nenajdu nikde podporu, a ani ji vlastně nehledám. A já jsem si to taky nevybrala a podle všech testů jsem zdravá. Nevybrala jsem si dobrovolně ty roky nekonečného „snažení“, nevybrala jsem si, že budu mít možnost mít druhé až v pokročilejším věku. A přesto mě nikdo nepodpoří, protože podle všeobecného mínění společnosti jsem na dítě už stará. No není to nespravedlnost? ;)
Je to jen a jen na tobě (a tvém muži). To, že ostatní vyjádří svůj názor, ještě neznamená, že se podle nich musíš řídit. Jestli ale (kromě podpory svého muže) potřebuješ i podporu okolí, asi si sama nejsi jistá, jestli do toho jít.

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.11.18 11:49

Trpěla jsem depresemi, po prvním dítěti úplně přešly. Bláhově jsem si myslela, že tímto jsem zdravá. Po druhém dítěti, které je náročné a nespí se znovu rozjely, slabší, ale jsou tady znova. Pokud bych věděla co vím teď, počkala bych až starší odroste a až pak se rozhodovala…

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.11.18 12:25
@Anonymní píše:
Trpěla jsem depresemi, po prvním dítěti úplně přešly. Bláhově jsem si myslela, že tímto jsem zdravá. Po druhém dítěti, které je náročné a nespí se znovu rozjely, slabší, ale jsou tady znova. Pokud bych věděla co vím teď, počkala bych až starší odroste a až pak se rozhodovala…

pokud bych věděla co vím ted tak si vlastní děti nikdy nepořídím

 
Anonymní 
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 07.11.18 13:03

@Serpentini prosím nechtěla jsem se nikoho dotknout, špatně jsem to napsala. Myslela jsem to tak, že stejně jako si někdo nevybral nějakou fyzickou nemoc, já jsem si nevybrala tu psychickou. Mrzí mě, že když se někdo léčí s tou fyzickou má většinou podporu okolí, všichni mu přejí aby se uzdravil… ale když má někdo psychickou často je označen za blázna a nezřídka, že si za to může sám…

@Freesia také jsem se vás nechtěla dotknout - ale jak jste zmínila, potíže s reprodukcí, když lze léčit, proč si nenechat pomoci vidím to stejně , myslela jsem to v té rovině, že ženy které mají psychický problém, tak by děti mít podle okolí neměli, ale ty co mají jiné potíže potažmo s reprodukcí ano. Vždyť oboje v sobě nese nějaké promile rizika pro budoucí život, rizika jsou pro zdraví dítěte když žena bere antidepresiva, ale i když se dítě narodí z umělého oplodnění - nedávno jsem četla zajímavou studii. Kdo vlastně určuje tu hranici co je ok a ne? Prosím, nerada bych aby to nějak vyznělo, že napadám asistovanou reprodukci, je dobře, že existuje pomoc pro ty co jí potřebují. Sama kdybych měla nějaký problém nechala bych si pomoci. ZAKLADATELKA

Stránka:  1 2 Další »
 Váš příspěvek
Reklama

Poslední články

Nádherná proměna: Kuchyně se díky odborníkům stala skutečným srdcem domova

Paní Jana si ve svém životě prožila mnoho těžkých chvil. Příběh dvakrát... číst dále >

Podzimní čtení: Tyhle knihy vás v klidu nenechají

Podzim je ideální na to uvařit si čaj (nebo nalít dvojku červeného), zavrtat... číst dále >

Články z Expres.cz

Že ho Me Too semele? Ale kdeže! Ronaldo střílí gól za gólem a zřejmě se bude ženit!

Už už to vypadalo, že se kariéra hvězdného fotbalisty Cristiana Ronalda... číst dále >

Tento poklad je z Česka! Sexy Karolína je první evropskou hokejovou trenérkou

Česká republika se má čím chlubit! Třicetiletá sexbomba Karolína Huvarová... číst dále >

Články z Ona Dnes

Žena už si dvacet let nemyla vlasy a čtrnáct let je nestříhala

Frankie Cluneyová (32) z Anglie se pyšní vlnitými vlasy, které jí sahají až... číst dále >

Úsporná variace na svatomartinské menu. Hustá polévka i kuře jako husa

Svatý Martin se k nám sice chystá spíš na bílém bicyklu než na koni, ale... číst dále >