Psychika nebo hormony?

Anonymní
25.11.19 21:42

Psychyka nebo hormony vubec nevim.

Ahoj ženy… Mam syna dva roky, po porodu jsem minyky rok po 9 měsících otehotnila a nejak sem stim byla s mířená ale nejak radost jsem nemela, nakonec jsem samovolne potratila a od te doby sem uplne jina, zvláštní, ekdy si prijdu jako blaezen jako bych mela nejakou poruchu, zacala jsem mit ze vseho strach, obavy, vsechno jsem brala hned vážně a negativně, dam příklad nekdo volal a ja si myslela ze je to špatná zpráva, ze nekdo umírá nebo se neco stalo vážného, pritom chteli jen pokecat nebo neco. Vsugerovavam si věci, ze mi je špatně jen mne nekde pichne, zacala jsem mit strach z věcí ktere jsem dříve brala normálně, proste mi prijde ze si vsechno vsugeruju, jsou dny kdy jsem šťastná a je mi dobře a paj jsou dny kdy si neco tak vaugeruju, ze si myslim ze je to pravda a je mi zle… Z nikym jsem otom nikdy nemluvila, stydim se a bojim se ze budu za blazna. :( proto to sem sam anonymne. Ted je to uz lepší, ale taknored pul rokem jsem myslela ze se asi pujdu lecit. Do dneska mne to nekdy prepadne, ale uz je to lepsi… Prijde mi to ze to bylo tim potratem, protoze do ty soby se mi v zivote nic takove nestalo

Jako by se mi zmenili hormony a byko to hormonama, nebo ja fskt vubec nevim…

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
17914
25.11.19 21:54
@Anonymní píše:
Ahoj ženy… Mam syna dva roky, po porodu jsem minyky rok po 9 měsících otehotnila a nejak sem stim byla s mířená ale nejak radost jsem nemela, nakonec jsem samovolne potratila a od te doby sem uplne jina, zvláštní, ekdy si prijdu jako blaezen jako bych mela nejakou poruchu, zacala jsem mit ze vseho strach, obavy, vsechno jsem brala hned vážně a negativně, dam příklad nekdo volal a ja si myslela ze je to špatná zpráva, ze nekdo umírá nebo se neco stalo vážného, pritom chteli jen pokecat nebo neco. Vsugerovavam si věci, ze mi je špatně jen mne nekde pichne, zacala jsem mit strach z věcí ktere jsem dříve brala normálně, proste mi prijde ze si vsechno vsugeruju, jsou dny kdy jsem šťastná a je mi dobře a paj jsou dny kdy si neco tak vaugeruju, ze si myslim ze je to pravda a je mi zle… Z nikym jsem otom nikdy nemluvila, stydim se a bojim se ze budu za blazna. :( proto to sem sam anonymne. Ted je to uz lepší, ale taknored pul rokem jsem myslela ze se asi pujdu lecit. Do dneska mne to nekdy prepadne, ale uz je to lepsi… Prijde mi to ze to bylo tim potratem, protoze do ty soby se mi v zivote nic takove nestaloJako by se mi zmenili hormony a byko to hormonama, nebo ja fskt vubec nevim…

To časem přejde :hug: zkus se radovat z toho co je, z maličkosti a jestli to nepomáhá, tak klidně na čas antidepresiva.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
93
25.11.19 23:08

Je to tím potratem, zažila jsem to samé co popisuješ. Prostě je to traumatický zážitek a do jisté míry je to i normální, ale pokud to trvá dlouho a omezuje tě to, tak se určitě neboj vyhledat odbornou pomoc :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 04:07

@momo203 prave ze jeden cas mne to omezovalo na tolik ze jsem ani nejedla, jen lezela a bala se se cokoluv udělat :( trvalo mi to dlouho nez si mozek uvedomil ze to co si v podvědomí říkám tak není… Takse ted vim, ze si to vsugeruju… Takze je to normální ze si vsugeruji, ze mi je špatně jo?

  • Citovat
  • Nahlásit
93
26.11.19 08:32
@Anonymní píše:
@momo203 prave ze jeden cas mne to omezovalo na tolik ze jsem ani nejedla, jen lezela a bala se se cokoluv udělat :( trvalo mi to dlouho nez si mozek uvedomil ze to co si v podvědomí říkám tak není… Takse ted vim, ze si to vsugeruju… Takze je to normální ze si vsugeruji, ze mi je špatně jo?

Jasně, jako může to být, já to tak měla. První dny jsem jak říkáš nejedla, nespala. Bála se co se stane. Je to asi reakce na ten stres? :think:
Každopádně teď po půl roce už jsem ok :palec:. Takže jestli to u tebe trvá delsi dobu tak fakt jedině ten odborník asi :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
26.11.19 08:52

@momo203 tak to jste mne prekvapila, ja uz fakt byla na pokraji svých sil a zhrozila jsem se z toho ze se ze mne stal blazen, nedokazala jsem myslet na jine veci, prostě to neslo, trvalo to taky pres pul roku, uz je to lepsi o dost, uz se nebojim, ty myšlenky už tolik nemam, nekdy mne to jeste prepadne ale neni to 24 hodin denne jako byly ty zacatky, ale jak rikam, uz je to lepsi protože vim ze si to vsugeruji takze uz to neresim a smeju se a rikam si ze jsem blba. Vubec jsem si nikdy nemyslela, ze by to mohoo byt timdle, ale jak uz jsem rekla kdyz jsem potratila tak na druhej den to všechno zacalo.. :( ty zataky byli hodne hrozny, kdybych nemela syna tak jsem asi v blazinci nebo ja nevim v ty dobe. Moc vam dekuji ze jste se semnou podelila o vase zkušenosti…

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat