Roční miminko chce spinkat jen u prsu

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
2.12.21 15:42

Roční miminko chce spinkat jen u prsu

Ahoj. Můj malý bude mít brzy rok. A poslední dobou tedy řeším, že chce spát jen u prsu. Vím, že si za to „můžu sama“, že jsem ho nechala si zvyknout - on byl od miminka hrozně uplakaný, trápily ho velké bolestí bříška a teprve nedávno se mi po desítkách pokusů o nastavení stravy tak, ať mu to vyhovuje, povedlo vysledovat, co mu dělá zle a co je třeba vyřadit. No jak byl takový utrápený, nefungovalo na utišení nic jiného než prso, takže než ho nechat proplakat noc, hodně jsem kojila.

Nevadí mi dál kojit a u prsu uspávat, ale problém teď je, že to uspávání se teď neskutečně protáhne… dřív (ještě tak před měsícem) se večer prostě napil, usnul a já ho dala do postýlky, za 20 minut hotovo. A třeba další 2 hodiny byl klid. Teď 15 minut pije, dalších 30 minut jen dudlá a když už se mi zdá, že spí dost tvrdě a zkusím ho položit, většinou se hned vzbudí. Tak to jednou nebo dvakrát zopakujeme (už to teda netrvá tak dlouho, ale třeba 10-15 minut další dudlání). Pak se konečně podaří položit. To je třeba v 9 večer. A on se pak vzbudí zas po 10-15 minutách a zas vyžaduje prso. Já si večer už nedám ani v klidu sprchu, natož abychom si s manželem třeba aspoň zapli telku. V noci ho mám u sebe, to jsem kdysi nechtěla, ale po 10 měsících náročných nocí šly všechny předsevzetí stranou, když jsem zjistila, že se takto aspoň trochu vyspím.

Přes den v podstatě taky hrůza, pokud nespí v autě, tak opět jedině na mě. Zase, nebylo to tak vždy, dřív se nechal položit, dokonce občas usnul prostě sám v postýlce. Teď už mele z posledního, ale sám ne a ne zabrat, když ho zkusím nechat v postýlce, tak jen řve čím dál víc, hladit ho, zpívat mu, povídat, nic ho neuklidní.

Pokud jste to měly podobně, přešlo to samo nebo jste musely zasáhnout? A je lepší začít řešit ten denní spánek první nebo noční?
Párkrát jsme zkusili, že když se večer malý teda po uložení zase vzbudil, šel za ním manžel a celkem to fungovalo, prcek se prý chvíli tvářil napruzeně, ale nijak zvlášť neřval a po pár minutách šel prostě spát. Takže uvažujeme, že jestli to řešit budeme, tak zkrátka tak, že s ním v noci bude manžel pár nocí. Jen řeším, kdy potom nabídnout první „ranní“ kojení, ať už pak nepláče žízní nebo hlady (flašku nikdy nepřijal)?

Díky za každou radu.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
1007
2.12.21 15:59

Já teda radu nemám, jen že jsme to měli stejně
První syn to samé, když mu bylo dvacet měsíců narodil se mu brácha, 4 měsíce jsem kojila oba, pak ho konečně odstavila a začal spát celou noc…
Druhý syn to samý :mrgreen: ve 2letech se odstavil sám…
Teď máme holčičku a zase spí u prsa, :nevim: :mrgreen: ale jsou ji jen 4 měsíce…

Možná si užívej že máš jen jedno, já bych tak chtěla ležet u tý malý a nemůžu protože mi potřebuji ještě další dvě děti :nevim: :mrgreen:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2388
2.12.21 16:52

Pokud Ti uspávání u prsu nevadí, tak bych to nehrotila a čekala. Z příspěvku jsem ale pochopila, že Ti to vadí a omezuje Tě to. V tuhle chvíli, babo raď. Já to měla s prvním a třetím dítkem stejně. Prvního jsem musela odstavit, když jsem čekala druhé, kojení s těhotenstvím mi vyloženě nedělalo dobře, ale tehdy si dával jen na usnutí odpoledne a večer, měl to spojené s usínacím rituálem. Odbourání kojení tedy vedlo k tomu, že odpoledne mi přestal spát, večer většinou byl docela unavený, ale i tak jsme museli zavést rituál nový, leželi jsme spolu v posteli, říkala jsem pohádku. Prostřední holčička se odstavila sama nějak před rokem, když zjistila, že existuje i jiné jídlo než mateřské mléko, ale nejmladší syn to opět má jako zvyk. V jeho věku (2,5) to tedy zase není o tom, že by měl žízeň nebo hlad, ale že se chce mazlit, být u mě a mít něco v puse. Možná bych tedy zkusila nakojit na jídlo, pak dítěti prso vzít, ale zkusit ho nosit, mazlit, hladit, ležet vedle něj v posteli… Ono to kojení se odbourává blbě, ale většinou jde fakt hlavně o požadavek fyzické blízkosti maminky. To máš první dítě? U něj člověk nejvíc bojuje, u dalších to už tolik neřeší, protože na to nemá čas :). Ale pamatuji si, jak jsem kolikrát ležela vedle usínajícího dítěte v posteli, počítala do 500, myslela si, že tvrdě spí, chtěla se vyplížit jako myška a jít konečně něco dělat, a dítě okamžitě procitlo a začalo řvát… Tehdy jsem z toho byla na nervy a myslela, že už nikdy v životě nebudu autonomní bytost. U toho nejstaršího to bylo fakt nejtěžší, nakonec to paradoxně vyřešil nákup palandy do dětského pokoje - ze dne na den mne zaprodal, aby tam mohl spát nahoře… :-D Vím, že kupa maminek, které tohle řeší, nakonec přistpují k „radikálnímu řezu“, kdy třeba na víkend odjedou pryč z domu a dítěti nezbude nic jiného než spát samo nebo s tatínkem, většinou tu realitu přijme poměrně rychle. Pak už jen musí maminka po návratu vytrvat…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
2.12.21 19:29

@Fonty máme ještě čtyřletého raubíře, takže polehávání s miminkem si taky moc užít nemůžu no :nevim: je to takový paradox, ten starší byl jako mimino nekontaktní, extra mě nepotřeboval na uložení. Měl dudlík, v roce jsme bez jediného protestu přešli na flašku, dokonce to bylo dítě, které jsem asi 2 měsíce krmíme z flašky i z prsu a pohodlně tak to kojení ukončila…

No nejlepší na tom je, že po příchodu miminka ten starší začal vyžadovat víc kontaktu a pozornosti než dřív. A posunul si večerku, dřív jak v 9 neusne. Přes den už nespí a non stop mluví/hučí/zpívá. Proto mě to večerní ukládání tak nervuje. Klid u nás začíná v 11 večer, v 6 se vstává a mezi tím ještě 4-5× za noc miminko vstává na kojení no… A přes den není minuta klidu.

Já vím, že to tak je ve spoustě rodin s více dětmi. Ale i tak je to teda krutý střet s realitou. Samotné vstávání v noci ani kojení mi nevadí, ale když se večerní rituál roztáhne na 3 hodiny, protože mimčo potřebuje živý dudlík, po celém dni, kdy se člověk nemá šanci zastavit, už je to teda fakt na hlavu :zed:

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
2.12.21 19:39

@PenelopaW Je to už druhé dítko, ono to právě narušuje rytmus celé rodiny, i starší už je někdy hotový z toho věcného nočního buzení atd. Večer se točí kolem mimina. Staršímu se teda věnuje táta, ale i tak… Já bych kojit chtěla dál, ani to usínání u toho by mi nevadilo. Problém je, že jsme se dostali do té fáze, kdy se miminko pak vzbudí, zjistí, že nemá prso v puse, a pláče. Několikrát každý večer… Vzhledem ke staršímu i celé domácností si zas nemůžu dovolit prostě si jít lehnout zároveň s miminkem. Extra když ani přes den mimčo nespí bez mé asistence. Na odstav mi samozřejmě připadá hrozně malinký, ale říkám si, jestli aspoň ten večerní rituál by nešel nějak změnit, ať ho nebudí to, že nedudá… Ale když ho zkouším místo kojení ukonejšit, umazlit atd, tak se jen víc a víc vzteká. Ale do toho radikálního řezu, jak píšeš, se mi teda zároveň vůbec nechce. V roce mi prostě připadá moc maličký na to, abych ho nechala ze dne na den bez mámy. Starší syn spal poprvé u babičky v 10 měsících, ale to jsem psala výš, že to byl úplný opak, ten mě prostě nepotřeboval. Bylo to úplně v pohodě, dokonce snad babičce spal celou noc (doma se tehdy zhruba 2× za noc budil). Jen bych si tak přála mít třeba od 9 večer půl hodiny klidu… Hrozné přiznání, ale v tomhle večerním mumraji už zanedbávám i takové věci, jako je osobní hygiena :oops: :lol: prostě když už obě děti konečně tvrdé spí, nemám energii ani na blbou sprchu. Jak to některé zvládáte se 3 dětmi, to fakt nechápu. Nam ty 2 stačí už navždy :lol:

  • Citovat
  • Nahlásit
1007
2.12.21 23:03

Jo tak to je fakt blbý, já to znám od kluků s tím živým dudlikem… neudelala jsem s tím nic, jsem měkká no. Prostě jsme to nějak přežili. Taky jsme s manželem koukali na jeden film na 5×…protože jsem pořád odbihala k dítěti pak se plizila pryč a za 20min zase běžela k dítěti :mrgreen: kolikrát už jsem se nevrátila k manželovi zpět :nevim: to byly krizovky, ale já už byla tak strašně unavená a vidina toho že mu to prso nedám a budu ještě třeba týden řešit brek :nevim: na to jsem neměla
Je teda fakt že nejstaršího jsem odstavila na sílu ale už mu byli 2. Protože to jsem běhala kojit miminko a jeho celou noc a to byla fakt síla…brr…
Naštěstí holčička si zatím cucne a spí tak možná dotretice…jinak už končíme co se počtu dětí týká, je to mazec, teď ještě ty školkový tahají nemoci a to je teprve peklicko :zed:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1007
2.12.21 23:06

Ještě mi napadlo prostě nakojit na spaní a pak dávat lahvicku s vodou/čajem a mliko zase ráno…
Ale bude to několikadenní boj a mě osobně by toho ročního prdolky bylo hrozně líto, ale já jsem fakt měkká

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
3.12.21 12:52

@Fonty my včera udělali s manželem první pokus o změnu a ukládal on. Dostal okoupané nakojené dítě a já šla pryč. Chvíli byly protesty, ale nakonec se mu povedlo malého ukonejšit a hladil ho, dokud nespal. A největší úspěch byl, že se pak prcek vzbudil, až když jsme šli i my spát. V noci už jsem kojila, jak jsme zvyklí, ale to usnutí bez prsu pomohlo v tom, že ten spánek byl pak klidnější a právě jsem nemusela během večera 5× zmizet zase do ložnice. No, ale byl to první pokus, dneska může být všechno jinak :lol: známe děti, že… Ale tohle by fakt pomohlo, navíc cítím, že to je pořád k miminku celkem šetrné, nenecháváme ho někde řvát zavřeného osamotě a hlady a žízní určitě netrpí, když je po večeři a ještě nakojený a v noci už pije podle potřeby… Tak snad se nepletu.

  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat