Rodiče manžela neustále shazují

Anonymní
15.1.21 10:56

Rodiče manžela neustále shazují

Ahoj, jak byste řešili to, že rodiče manžela neustále shazují, okřiikují, napomínají? Manželovi bude 40 a máme dvě malé děti. Jejich chování takové bylo vždycky, ale poslední dobou je to snad ještě horší. Manžel je celkem flefmatik a hlavně je na to celoživotně zvyklej, ale mně to leze na nervy čím dál víc. Jeho to taky štve, ale neví jak to řešit. Několikrát se s nima kvůli tomu pohádal, jenže po čase zase vše sklouzlo do starých kolejí. Kolikrát bych jim nejradši něco řekla, ale zase nevím jestli je dobré, abych se do toho moc pletla. Děti tomu zatím nerozumí, ale za nějakej ten rok mu tak před nima můžou podtrhávat autoritu. Jak byste to řešili?

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
7072
15.1.21 11:02

Pokud se nehodlate chovat k memu manzelovi s respektem a slusne, bude treba nase styky razne omezit. Kdo jiny by za nim mel stat, nez jeho zena? Je to prece tva volba.

edit-tak to jsou jeho rodice? Omlouvam se, spatne jsem cetla. To bude orisek, pokud on sam se neumi vymezit.

Příspěvek upraven 15.01.21 v 11:10

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
15.1.21 11:05

:nevim: máme to podobně. Napomínání, vyčítání, že jim není dost vděčnej, peskování, vydírání… Na mě to taky chvílemi zkouší, snáším to jen těžce. Vysvětlit se jim to nedá, tchýně má za to, že neutuchající kritika = mateřská láska. Můj muž je asi jediný v republice, jehož tchýně ho brání před vlastní matkou…

Prostě se s nimi snažíme moc neřešit náš život, občas si spolu zanadáváme a kontakt se snažíme nepřehánět. A děti vychovat k tomu, aby je zamindrákovaný pyskování kohokoliv moc nerozházelo… Zatím se zdá, že celkem babičku ustojí, když to na ně zkusí :nevim: ale uvidíme během let.

  • Citovat
  • Nahlásit
8325
15.1.21 11:10

Já bych se svého partnera určitě zastala. Možná jim to konečně docvakne, když to uslysi názor někoho dalšího.
Mí tchánovci se starají o mentálně postiženou příbuznou (velmi nenarocnou, v podstatě potřebuje jen uvařit, vyprat a nachystat léky, nic víc, nemá záchvaty, po nikom nic nechce, většinu dne o ní člověk ani neví) a zdá se jim, že jim za to neprojevuje dostatečný vděk. Tak se nedávno bavili přede mnou o tom, že ji má tchán proplesknout. Tak jsem jim řekla, že je prosím, ať takové věci neřeší přede mnou, že na toto opravdu nemám žaludek.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
19423
15.1.21 11:10
@Anonymní píše:
Ahoj, jak byste řešili to, že rodiče manžela neustále shazují, okřiikují, napomínají? Manželovi bude 40 a máme dvě malé děti. Jejich chování takové bylo vždycky, ale poslední dobou je to snad ještě horší. Manžel je celkem flefmatik a hlavně je na to celoživotně zvyklej, ale mně to leze na nervy čím dál víc. Jeho to taky štve, ale neví jak to řešit. Několikrát se s nima kvůli tomu pohádal, jenže po čase zase vše sklouzlo do starých kolejí. Kolikrát bych jim nejradši něco řekla, ale zase nevím jestli je dobré, abych se do toho moc pletla.Děti tomu zatím nerozumí, ale za nějakej ten rok mu tak před nima můžou podtrhávat autoritu. Jak byste to řešili?

jakože mlčíš a manžela se nezastaneš? necháš je, aby ho takhle cepovali? :think:
No, podporu z tvé strany bych teda takto fakt necítila.
Pokud si je nesrovnáš ty, tak nikdo a váš vztah to poznamená, protože chlapa nepodpoříš…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8495
15.1.21 11:14
@Anonymní píše:
Ahoj, jak byste řešili to, že rodiče manžela neustále shazují, okřiikují, napomínají? Manželovi bude 40 a máme dvě malé děti. Jejich chování takové bylo vždycky, ale poslední dobou je to snad ještě horší. Manžel je celkem flefmatik a hlavně je na to celoživotně zvyklej, ale mně to leze na nervy čím dál víc. Jeho to taky štve, ale neví jak to řešit. Několikrát se s nima kvůli tomu pohádal, jenže po čase zase vše sklouzlo do starých kolejí. Kolikrát bych jim nejradši něco řekla, ale zase nevím jestli je dobré, abych se do toho moc pletla. Děti tomu zatím nerozumí, ale za nějakej ten rok mu tak před nima můžou podtrhávat autoritu. Jak byste to řešili?

No též by mi to hodně vadilo…jak se znám já bych se tedy do nich pustila.Jim by se také asi moc nezamlouvalo pokud by byl na ně jejich syn hnusný!!buď se srovnají nebo bych přerušila kontakt. :?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8325
15.1.21 11:20

Jinak já by jsi moc nespolehala na to, že tomu děti nerozumí, pokud to nejsou uvolní kojenci. Resp. Ono může být mnohem horší, když tomu nerozumí, ale zároveň to vnímají, protože to podprahové přijímají za vzor a normu. Já kolikrát koukám, co si naše děti vybavují že svého velmi raného dětství, jak si třeba interpretoval některé situace, co před nimi kdo řekl s tím, že si to určitě nebudou pamatovat a stejně z toho nemají rozum a oni mi za pár let řeknou Maminko, ten a ten je takový a takový, protože řekl/udělal a přitom vím, že ho dětí naposled viděly, když byly ještě v kočárku. Takže bych i s ohledem na děti dala najevo, že jejich chování považuji za nevhodné.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
15.1.21 11:21

Jinak ještě záleží, co jsou rodiče zač… Troufám si tvrdit, že já mám matku relativně normální bytost - přesto se občas zapomene a jedná se mnou, jako vy mi bylo náct nebo míň. Někdy je to úsměvný a mávnu nad tím rukou (tuhle mě napomínala, ať se nepoleju čajem třeba :lol:), jindy jí stačí připomenout, že už jsem tak ňák velká holka :lol:

NN, jenže na tchány by to nezabralo. Je rozdíl se rodičovsky zapomenout a nebo mít tak nějak celkovou neúctu k druhému jako základní koncept.

  • Citovat
  • Nahlásit
511
15.1.21 11:27

Čí jsou to rodiče? Předpokládám, že jeho, když se bojíš zasáhnout. On si to uvědomuje nebo mu to nevadí? Jak staré máte děti? Brzo z toho rozum mít jistě budou a okoukají takové jednání - budou si myslet, že je normální se takto k tátovi chovat.
Mám takovou extchýni a i když si ke mě téměř nic nedovolí, vyhýbám se jí jak můžu. Bohužel mi to došlo až po hodně letech, že ona to vlastně nemyslí dobře a nechce na tom nic měnit, chyby vidí jen u ostatních. Její syn se s ní střídavě hádá nebo s ní nemluví a ona podobně, každou chvíli slyším z jedné nebo z druhé strany, že už ho/ji nechce v životě vidět. Ale vždycky spolu zase mluví. S léty je to vyhraněnější. Naše děti už s babičkou nechtějí skoro trávit čas, k nim je hodná, ale pořád někoho (hlavně nás rodiče) kritizuje (i když tam nejsme). Děti to samozřejmě prokouknou, čí je to chyba, ale bohužel ne vždy a nechají se zmanipulovat. Bála bych se toho trochu u vás, pokud si to jejich táta nechá líbit.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
5320
15.1.21 11:36
@Anonymní píše:
Ahoj, jak byste řešili to, že rodiče manžela neustále shazují, okřiikují, napomínají? Manželovi bude 40 a máme dvě malé děti. Jejich chování takové bylo vždycky, ale poslední dobou je to snad ještě horší. Manžel je celkem flefmatik a hlavně je na to celoživotně zvyklej, ale mně to leze na nervy čím dál víc. Jeho to taky štve, ale neví jak to řešit. Několikrát se s nima kvůli tomu pohádal, jenže po čase zase vše sklouzlo do starých kolejí. Kolikrát bych jim nejradši něco řekla, ale zase nevím jestli je dobré, abych se do toho moc pletla. Děti tomu zatím nerozumí, ale za nějakej ten rok mu tak před nima můžou podtrhávat autoritu. Jak byste to řešili?
Řešit to můžeš jak chceš, ale jestli je to takto odmala a už se jednou kvůli tomu chytli a pak to stejně sklouzlo do starých kolejí, tak je každá rada drahá.
  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
7259
15.1.21 11:42

Ja bych jim nerikala, co maji nebo nemaji delat. To by si mel povyresit manzel. Je to snad tvuj partner a ne tvoje male dite.
Ale pokud by mi ty reci vadily, tak bych jim oznamila, ze to nechci poslouchat a at si mu to rikaji, kdyz tam nejsem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
262
15.1.21 11:45
@Anonymní píše:
Ahoj, jak byste řešili to, že rodiče manžela neustále shazují, okřiikují, napomínají? Manželovi bude 40 a máme dvě malé děti. Jejich chování takové bylo vždycky, ale poslední dobou je to snad ještě horší. Manžel je celkem flefmatik a hlavně je na to celoživotně zvyklej, ale mně to leze na nervy čím dál víc. Jeho to taky štve, ale neví jak to řešit. Několikrát se s nima kvůli tomu pohádal, jenže po čase zase vše sklouzlo do starých kolejí. Kolikrát bych jim nejradši něco řekla, ale zase nevím jestli je dobré, abych se do toho moc pletla. Děti tomu zatím nerozumí, ale za nějakej ten rok mu tak před nima můžou podtrhávat autoritu. Jak byste to řešili?

Já bych se partnera zastala, možná, že právě od něko „cizího“ to nebudou čekat a zamyslí se :nevim: nebo jinak, minimálně za zkoušku to stojí

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8368
15.1.21 11:56

Myslím, že jakákoliv reakce se mine účinkem. Ale jako gesto, proč ne, ale asi bych se muže zeptala, že bych jim k tomu něco ráda řekla, jestli s tím souhlasí. Lidé, co si nevidí do huby, na kritiku reagují zesílenou kritikou, najdou si něco dalšího. Já k podobným výpadům vůči mužovi dětem říkám, že i dospělí dělají chyby a někdy se chovají hrubě a nevhodně, ale to není omluva, jen se to u dospělého těžko napravuje…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
803
15.1.21 12:01

Osobní zkušenost s tím nemám.

Já bych se nejdříve domluvila s manželem, jestli vůbec stojí o to aby ses pletla do jeho vztahu s jeho rodiči. Pokud by o to stál tak jak konkrétně by to zastávání mělo probíhat. Aby on z toho nevyšel jako podpantoflák a trouba, který si nedokáže sám uhájit svoje hranice. Ty bys z toho mohla vyjít jako štěkna, která uráží jeho rodiče.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
11784
15.1.21 12:06

@Pajka2020 ono je to ale i v zájmu deti. Není to jen vec tatínka. Děti by neměly být svědky takového jednání.
Ja bych se ozvala, kvůli manželovi, kvůli dětem.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat