Rodinná tragédie, jak se vyrovnat s osudem

Anonymní
11.8.13 20:05

Rodinná tragédie,jak se vyrovnat

Milé holky, omlouvám se za anonym, pochopíte snad z následujících řádek, jak citlivé to téma je. Přišla jsem před několika lety o partnera, byl zabit. Člověk, který to udělal, je už na svobodě, po dvou letech, za dobré chování. Když jsem se dala dohromady, chtěla jsem si z peněz, které jsem (měla jsem i 3 zaměstnání)naspořila a přispěli příbuzní, dát postavit malý domek.Jen velikost malého bytu, zahrádka s trochou zeleně. Chtěla jsem to na klíč od stavební firmy, na niž jsem měla dobré reference. V průběhu stavby však jen vybrali předem zálohy a nechali stavbu nadokončenou. Když je právník vyzval k vrácení peněz nebo dostavbě,„odměnili“se mi tím, že mě sami zažalovali, s tím, že údajně ve stavbě nepokračovali, protože jsem jim údajně nechtěla dávat další zálohy. Nebudu popisovat soud. Soudkyni(starší zatrpklá a velmi nepříjemná dáma, velmi jsem se jí nelíbila na první pohled)mě tahala k soudu 3 roky. Za tu dobu mě dusila-vytahovala rodinné věci, které se případu vůbec netýkaly, mnohokrát mě jako sadista rozplakala. Když jsem třeba poslala k soudu omluvenku z chirurgie, nevěřila třeba mé nemoci a musela jsem jet s BOLESTIV´M zraněním až do Prahy k soudem stanovenému lékaři, aby mě prohlédl-ten samozřejmě potvrdil, že jsem po úraze a musím ležet, byl překvapen, že nejsem s tímto v nemocnici nebo doma v posteli. Jindy mi udělila pokutu deset tisíc korun za to, že jsem drzá, že jsem se nechtěla např. bavit o smrrti manžela a ostře jsem o tom mluvit odmítla. Nebudu to rozebírat dál, po 3 letech musela uznat, že chyba je na straně stavební firmy. Ta však zkrachovala, a protože údajně neměla majetek, soud stanovil povinnost uhradit náklady řízení plus mé advokáty mně, dohromady 450 tis. korun. Dál jsem musela uhradit dostavbu domku u jiné firmy.Po roce se ukázalo, že ta dostavbu ošidila, ale své pochybení odmítla-takže podruhé k soudu. Nebudete mi to věřit, ale dostalo se to k téže soudkyni. Stížnost na podjatost a žádost o výměnu soudce mi zamítli. Paní soudkyně si na mě zgustla a mou žalobu zamítla, opět jsem platila právníka, advokáta protistrany, náklady a čeká mě platit předělávku po této firmě.
Pár dní nato jsem ztratila práci - dostala jsem jeden týden ocenění nejlepší pracovník firmy a o týden později se řeklo, že šéf má problémy a bude propouštět.
Dala jsem té firmě srdce a kus života, dřela jsem jako kůň.
Přes inzerát jsem se seznámila s mužem (docent, majitel vědecké laboratoře v Praze). K ničemu mezi námi nedošlo, jen jsme se párkrát sešli. Myslela jsem, že při tomto postavení to bude seriozní člověk. Zjistila jsem však, že je těžký alkoholik, proto ho opustila žena s dětmi. Půjčil si ode mne tašku s věcmi, kterou mi už nevrátil-jen taška, značková, stála 10 000 atd. Nikdy už se neozval a na pokusy o kontaktáž nereagoval. Občas ho vítám v TV, dělá odborné posudky pro obtížné kriminální a odborné případy-jen lituji těch chudáků, kterým je dělá, protože je to těžký alkoholik a nevím, jak může dělat tak odpovědnou práci.
Necítím se ukřivděná. Konstatuji všechny ty události, jen je popisuji.
Jsem věřící. Přesto se mi nepovedlo odpustit.Jak jiným, tak i sobě - sobě za chyby, které jsem udělala. Nedokáži říct, že bych udělala nějaké konkrétní chyby, ale zpětně si říkáte-co jste mohli udělat jinak, že jste se mohli víc bránit, že jste neměli důvěřovat atd. Všechno to šlo ale rychle, jako rychlý film. Celou dobu jsem na to byla sama, máma řekla, že se v tom angažovat nebude, brácha, že nemá čas a kamarádi, co mohou říc, každý se bál se do toho, i špatnou radou, namočit. Navíc jsem po smrti partnera dost osamělá.
V domě nedokáži bydlet. Když se tu na to jen podívám, připomíná mi, že stál o obrovské sumy víc než měl, mám nejdražší chatrnou stavbu v ČR :-). Každou bouřku nespím, děsí mě každý vítr, jsme navíc v horách, že to odnese chatrnou střechu, vím také podle znaleckého posudku, že je tu špatně nainstalované elektroinstalace atd. Nedůvěřuji tomu domu a už ho nenávidím, připomíná mi to co se stalo. Denně se děsím, co tu nevydrží. Musíte si uvědomit, že 3 roky se u každého stání četly znalecké posudky, znám je zpaměti, každou řádku, fotografii, nebezpečí. statika nestabilní, elektřina bez ochranných prvků. Pokus o prodej se nepovedl, nikdo to i přes levnou cenu nekoupil. Peníze už nemám. Ale nestěžuji si.Jen jsem šťastná, že nemám dítě, aby to se mnou muselo procházet.
Připomínám, že vždy jsem byla veselá, kamarádská, nikdy nervově labilní. Co si mám ale myslet o tomhle světě? O právnících, kteří si vzali statisíce, ale nezajímala jsem je? O soudcích? O lidech, kteří mě dokázali okrást? O tom, kdo mi vzal muže?
Nehledám útěchu. Zajímají mě vaše příběhy a postřehy. Jak žít dál? Pro co, pro koho, kde? U psychologa jsem byla, řekl mi, že mi k tomu nemá co říct, že to je prostě život a že je mu mě upřímně líto. Jak žít dál? Jak vymazat z hlavy špatné vzpomínky?

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

58750
11.8.13 20:13

Twl, jestli je tohle pravda, jako že tomu moc nevěřim (fakt sorry, ale sem píše poš…ků :nevim: ), tak jsi fakt smolař na entou.. a to jsem si třeba já myslela, že jsem posraná 8o :zed: jak to hodit za hlavu? netuším, říká se, že to spraví čas, ale osobně vím, že jsou věci, které prostě nespraví.. a mmchdm, věřící fakt nejsem.. :nevim:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
18312
11.8.13 20:16

No - asi budu vypadat trochu jako necita, ale myslím všichni víme, v jakém státě žijeme.
K té soudkyni - Listina základních práv a svobod občana říká, že nikdo nesmí být odňat bez vážného důvodu svému zákonnému soudci (snad jsem to nepopletl, nejsem právník). No a jednotlivé kauzy se na soudech přidělují soudcům podle tzv. písmenkového systému - tedy pokud ses nestěhovala a nezměnila příjmení, pak je logické, že tvůj případ dostala znova stejná soudkyně.
Jinak - asi tě to nijak neuklidní, ale poslední půlrok mého života mě vede k myšlence, že se asi vracíme do doby feudalismu, konkrétně před rok 1780. Konkrétní nebudu, mám pro to svoje důvody…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11.8.13 20:17

Časom možno odpustíš, ale nezabudneš nikdy. Ži a mysli v prvom rade na seba..keď si zažila tolko zla, mali by čakať už len dobré veci. Vela šťastia :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
35461
11.8.13 20:19

Psycholog měl pravdu. Život je o tom, že spadneš a musíš mít sílu vstát a jít dál. Myslím si, že jsi hodná, možná až moc hodná a důvěřivá a hodně lidí toho rádo zneužije. Přeju, abys potkala partnera, který by ti byl oporou. Abys měla už hlavně příjemné zážitky. :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
700
11.8.13 20:25

Ahoj, tak tohle je tedy dost neuveritelny pribeh 8o…ja ti asi poradim jen to, ze bys mela vice mezi lidi…prijit na jiné myslenky a najit si seriozniho chlapa, i když to dnes není tak jednoduche. :?…co ted delas za praci??? a cos dělala před tim, zes byla tak zajistena…to teda tve peníze vyletely oknem, když se tvůj barak snu zmenil v nocni muru…mas pratele, co takhle domek jen pronajmout za levny peniz???

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.8.13 20:25

Lenka

Ahoooj je mi strašně moc líto co se ti stalo :-( mám takový pocit že by sis měla zajít k opravdu dobré kartářce mám takový pocit že na tebe někdo hodil nějaké prokletý jinak si to neumím vysvětlit :-( tady na emiminu moc žen které v tyhle věci nevěří ale kdybys chtěla pošlu ti kontakt na jednu ženu která to dělá je moc dobrá přeji moc štěstí aby ses z toho dostala a hlavu vzhůru :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
napresdrzku
11.8.13 20:39

V tomhle státě už mě překvapí málo co je i přes to vše, co sis prožila, že je hezký, když o tom napíšeš, s odstupem, bez záště a hany. Klobouk dolů.

  • Nahlásit
  • Citovat
5931
11.8.13 20:40

Já se ti ani nedivím, že ten barák nenávidíš. Cítila bych to stejně :hug:
A ten soud bych se asi snažila dotáhnout až do Evropského soudního dvora :cert:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
750
11.8.13 20:54

Jen prosim bojuj a zkus se toho co nejdrive zbavit (myslim domu pokud to pujde) a zkousej to dal a dal. Kolegynka se z dluhove pasti dostala a dokazali prodat dum o kterem bych v zivote nerekla, ze najde kupce. Moc drzim pesti at ti to dobre dopadne.
Verim, ze po tom co jsi si to vybrala bude lepe, nechce se mi verit, zebby jeden clovek dokazal nest tolik horkosti na bedrech a neprislo by i ro dobre. Hodne stesti :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
5471
11.8.13 21:03

Předně mě tvé tragédie ohromně mrzí. Je to příliš mnoho zkoušek pro jednoho člověka, i když věřím, že Bůh nikomu nenaloží to, co nemůže zvládnout. Psycholog byl tedy hodně divný, mi psycholožka pomohla velmi srovnat se. Odnesla jsem si, že minulost nezměním a obrátila mou mysl k budoucnosti, i když moc růžová mi v té době nepřipadala. A zavřít minulost taky není úplně jednoduché, stále se s ní střetávám, i když ne v takové míře jako ty. Každý se trápí nad tím, co nemá. Mi třeba chybí zdraví. Třikrát jsem skoro umřela a pak zjistili, že mám genetickou vadu, která způsobí postupné chátrání organismu, budou se mi dělat výdutě, praskat tepny, odcházet chlopně - statisticky umřu mladá. Mám skvělého manžela a krásnou dceru, přesto mám někde hluboko uvnitř, že je pravděpodobnost, že je opustím. A ještě se mi teda nechce. Žiju moc ráda. A jsem na své pidi rodině velmi závislá, trápí mě, jak manžel ponese, kdyby se to vyplnilo a já umřela. Co dcera? Ještě je malá, říkám si, že chci ještě vydržet aspoň 5 let, 10 let…Tedy já na to nemyslím, většinu dnů ani nevím, že mám problém, protože jsem doma a když jsem unavená, tak odpočívám. Nemusím se přemáhat v práci. A říkám si, že spousta lidí je na tom podstatně hůře než já, já si mohu zaplavat, grilovat s kamarády, jít na čundr a spát ve stanu…jsou lidi, co jsou slepí, na vozíku, mají chronické bolesti. Takže chvála Bohu, že jsem na tom tak, jak jsem. Radu pro tebe nemám, přesto si myslím, že předně by ses měla zbavit toho domu, abys mohla začít trošku hledět do budoucnosti a žít. Ale jak sama píšeš, je to problém. Obávám se, že dokud budeš mít ten dům na krku, všechno ti to bude neustále připomínat. Navíc, minulost a špatné vzpomínky z hlavy nevymažeš, to, co je třeba je přesměrovat energii (tu, kterou využíváš k trápení se minulostí) k tvoření budoucnosti než ztrácet sílu a vyčerpávat se minulostí, na které stejně nic nezměníš. A co si myslet o tomhle světě? Svět je díky takovým lidem, soudcům a firmám zkažený a podlý. Přesto na něm ráda žiju, udělala jsem všechno proto, že mám výsadu vybírat si s kým budu v konatktu a s kým ne. Ale chápu, že jsou situace, kdy nemám na výběr… Znovu bych ti chtěla vyjádřit soustrast. A zkusila jsi oslovit nějakou dobrou realitní kancelář? Nic není beznadějné. Přeju ti v životě konečně štěstí a ať se vše v dobré obrátí :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.8.13 21:43

:hug: :hug: :hug:
A máš vůbec někoho - někoho blízkého (mámu? kamarádku?), nebo jsi pořád na všechno sama?

Já bych asi odjela. Nemáš žádné závazky, jestli jsem dobře četla. Jela bych klidně pracovat jen za ubytování a za stravu, jako dobrovolník, někam daleko. Vyčistit si hlavu. A pak začít znova, úplně znova.

Co jsem pochopila, dům je splacený? Když nejde prodat, nešel by aspoň pronajmout? Nemáš děti, můžeš odejít, najít si práci v jiném městě, pro začátek si pronajímat byt… k domu tě vlastně nic neváže…

A zkusila bych ještě jiného psychologa.

  • Nahlásit
  • Citovat
801
12.8.13 01:02

To je teda opravdu hodně smůly na jednoho člověka. Chápu, že toho máš nad hlavu.
Souhlasím s anonymní nademnou, napadalo mě to samé ve všech bodech.
Jo a odpouštěním se nestresuj. Potom, co tě někdo okrade či podvede, je přirozené cítit zlost a negativní emoce. Ještě se navíc „mrskat“ za to, že jim hned neodpouštíš, je podle mě příliš přísné. Jednou k tomu třeba dozraješ, až bude ten správný čas.

Přehlédla jsem někde, kolik ti je let? Čím jsi (čím se živíš)?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
tinina
12.8.13 01:40

Teda nevim, jake pravniky jsi mela, ale je to cele divne. Mozna jsi to jen nechtela popsat cele, ale mame dvojinstancnost rizeni, i proti vyroku o nakladech rizeni se lze odvolat, navic o nakladech se rozhoduje podle uspechu ve sporu bez ohledu na to, jestli firma zkrachovala, musela probehnout jeji likvidace atd.Ty vysoke naklady byly patrne naklady za znalecke posudky.Dale ta poradkova pokuta je uplny nesmysl, vyslech ucastnika rizeni, kterym jsi byla, smi probehnout jen pokud s nim souhlasi, takova pokuta by proste pres odvolacku neprosla, tomu nemuzu verit. S prodejem to bude problem, pokud kupce neseznamis se stavem, muzou se na tobe hojit a doklady o tom stavu jsou v tech spisech, tezko bys nekdy mohla tvrdit, zes to nevedela. Opravdu jedine pres. Realitku pokud by to nekdo vzal i s vadama.
No nezavidim ti to, ale nevzdavala bych zivot a snazila se jet dal, ale to se lehko rekne

  • Nahlásit
  • Citovat
1823
12.8.13 06:13

Teď teda budu za hnusnou.. ale trochu mi to připomíná včerejší pořad na čt o vztazích.. tam byla mamina v průběhu 20ti let.. a té pořád „někdo nebo něco“.. typické uvažování oběti.. ;) promiň.. stane se.. taky jsme stavěli.. a taky jsme nenarazili vždy na super dodavatele.. občas to byl docela prů*er.. staly se horší věci.. ALE.. nazvat život tragédií??? pořád jsem čekala, kdo umře.. :zed:

Kdo dřepí a čeká co bude, dobře mu tak.. :nevim: „nechat se vláčet 3 roky soudkyní, které ses nelíbla“??? Co to je? 8o 8o Existuje něco tak banálního jako „námitka podjatosti“ atd..

Trochu života do toho umírání holka.. :cert:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama