Rodinný typ - ohrožený živočišný druh?

Napsat příspěvek
20807
11.3.17 13:50
@Lynette píše:
@radkka Na koníček, sport nejsou finance. SEznámit se v MHD? To mi prosím popiš. J8 se koukám na jednoh chlapa on se zalíbením na mě a pak to skončí tak že vystoupí jeden z nás. Na ulici? Pořád někam pospíchám - u mě nemá šanci ani slečna s letákama.

Když jezdím půl roku tím samým autobusem, stejně jako většina ráno do práce, byl tam jeden fešný pán, začali jsme se na sebe žulit, až mě pozval na kafe :nevim: Věř mi, že já při studiu dvou VŠ, práce a brigád taky neustále chvátala :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11.3.17 14:01

Ahoj.
Mě je 22let, snoubenci 24. Chodíme a bydlíme spolu 3 roky. Za 3mesice máme svatbu, stavíme si rodinný dům a plánujeme mimco.
Holky kolem mě to mají obdobné, (pokud nestudují). Já asi žiji kolem rodinných typů :D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1185
11.3.17 14:08

Tak hlásím že v mé bývalé třídě s gymplu jsou taky rodinné typy. Odhadem asi půlka třídy už nějaké dítě nebo děti (zatím teda max 2) má. Od maturity budeme mít letos 10 let a většina stihla i vystudovat před tím, pořešit nějak práci a pak mít děti. Tak hrozné to teda není :mavam:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
963
11.3.17 14:12

Tak ja mela prvni ve 23,jednodusse I proto, ze manzel je o sest let starsi, takze mu bylo temer 30..jsme spolu deset let, dve deti…ja teda jaksi nikdy nechapala co to je to uzivat si…s detmi jsme byli dva roky v zahranici kvuli manzelove praci, delala jsem VS (nedodelala, ale kvuli tomu, ze me. nebavil obor) proste vse muzu I s detma, naopak si to vic uzivame..jo parit do tri do rana ted nemuzu, jeste kojim :mrgreen:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
27676
11.3.17 14:14

Tak ze nikdo nechce ženskou se 3 dětmi mne vůbec nepřekvapuje. To přece neznamená ze vymřely rodinné typy.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Ou
11375
11.3.17 14:15

To kdo vás přitahuje nebo nepřitahuje není náhodný proces, ale jaksi odráží to jaká jste a jakým reálným způsobem to projevujete, kde se pohybujete a jak fungujete ve vztazích. Někde v hloubce, ne co si myslíte že chcete.

Skutečně platí jaký šel, takovou potkal.

Takže pokud chcete potkávat a dávat se dohromady s někým jiným, než doteď, tak je na místě výrazně důkladné sebepoznání (většinou ne moc příjemné) a docela dost práce na proměnění těch vzorců chování a myšlení, u kterých naznáte, že si jimi škodíte.

Slibuju, že se pak dost radikálně promění i váš milostný a partnerský život.

Ale dumání nad tím, že pořádní chlapi nejsou, nebo to dokonce zkoušet vyčíslit nevede k tomu, abyste byla s tím, s kým být chcete, věřte mi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3154
11.3.17 14:30

@Lynette já myslím, že chlapi jsou adaptibilnejsi než ženy, sice jich spousta neřekne, že hledá třicítku s děckem či dvěma, ale pokud se zabouchnou, tak jsou schopni mít rádi dítě své partnerky a chovat se celkem domácky, pokud si to žena od začátku rozumné nastaví a nepodléhá mu celá šťastná, že vůbec někoho má. Ženy to svoje založení inzerují mnohem otevřeněji a mění se jen těžko.
Takže spousta chlapů, kteří na seznamce dítě odmítnou a tváří se, té rodinný život není nic pro ně, se v reálu jsou schopni seznámit se svobodnou matkou, žít rodinný život a dokonce mít to dítě i rádi.

Co se týče seznámení, tak pokud člověk není společenský typ, tak má ty možnosti stižené. Já si třeba vůbec nedokážu představit seznámení v autobuse, že bych na někoho koukala a usmívala se na něj, propadla bych se tam studem. Můj nejodvážnější čin byl, když jsem svoje číslo dala jednou klukovi v nemocnici a srdce mi přitom malém vyskočilo z hrudníku, to mi bylo 18, teď bych se už při takové akci regulérně slozila :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8910
11.3.17 15:07
@veria píše:
Tak ze nikdo nechce ženskou se 3 dětmi mne vůbec nepřekvapuje. To přece neznamená ze vymřely rodinné typy.

A co to tedy znamená?

Jinak já jsem právě ještě nedávno byla ten případ jak tady popisuji - možnost seznámit se normálně nulová. Na seznamce několik let a pak se prostě zadařilo a ten pravý mě našel právě přes seznamku. Určitě jsem nevysílala žádné negativní postoje - častokrát jsem s někým flirtovala pohledem na ulici v mhd v sámošce ale prostě ať už s dítětem po boku což bylo 90% případů nebo ne tak chlapi nemají koule a sami neosloví a já jsem ženská a koule mít nechci - chci dominantního partnera který se nebojí. Takže já bych seznamky neodsuzovala jako místo plné úchyláku a blbců - někdy opravdu nemá člověk kde jinde se seznámit.

A jinak to že ej dost lidí co chtějí vlastní děti to ano, ale myslím si že pokud je někdo rodinný typ pak nemá právě problém s tím přijmout děti cizí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
261
11.3.17 15:15

Mojí třídě ze střední je teď 27-28, dětí, svateb i zásnub už pár proběhlo, a to víceméně rovným dílem. Naopak mám pocit, že svobodní muži cca 30-40 už jsou celkem dost zaměření na to, že slušnou kariéru už vybudovali, tak teď by k ní potřebovali i to slušné zázemí.

Nicméně naprosto chápu, proč se muži nehrnou do vztahů s již několikanásobnými matkami. Pro takovou ženu nikdy nebudou na prvním místě, cizí dítě bude vždycky důležitější než on, bude mít vliv na jeho životní úroveň i celý jeho životní styl, ve výsledku i jeho budou cizí děti stát dost peněz. A čím víc těch dětí je, tím je to všechno markantnější.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8910
11.3.17 15:21

@marzanna Ale vždyť i vlastní dítě bude vždy důležitější než on a bude mít vliv na jeho životní úroveň a celý jeho životní styl.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
261
11.3.17 15:26
@Lynette píše:
@marzanna Ale vždyť i vlastní dítě bude vždy důležitější než on a bude mít vliv na jeho životní úroveň a celý jeho životní styl.

Vážně nevidíte rozdíl mezi sdílením domácnosti, nákladů, radosti, atd. se SVOJÍ partnerkou a SVÝMI dětmi a sdílením téhož se SVOJÍ partnerkou a CIZÍMI dětmi?

A ano, pro ženu bude dítě důležité. Jenže to vlastní dítě bude důležité i pro toho muže. Cizí dítě sice člověk může začít mít rád, ale stále je to tolerovaná komplikace. A pokud se dotyčný má rozhodnout, jestli budovat vlastní rodinu, nebo jestli převzít zodpovědnost (teď to řeknu hnusně, ale třeba pak ten rozdíl bude patrnější) za rodinu, kterou si naprcal někdo jiný, tak je asi logické, co raději zvolí.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8910
11.3.17 15:37

@marzanna Já v tom teda vážně rozdíl nevidím. Snad jen že je potřeba s cizími dětmi ten vztah vybudovat a je to o to náročnější ale jinak pokud těm dětem dělám rodiče, tak jsou to moje děti a je mi jedno z jakýho vajíčka se vyklubaly. Stejně smýšlí asi všichni pěstouni a všichni kteří dítě adoptují. A je pravda že když se mě dohazovačka ptala jestli by mi nevadilo, že by partner měl děti ve své péči z předchozího vztahu tak jsem řekla že by mi to nevadilo vůbec a když se ptala kolik by těch dětí mohlo být tak jsem jí řekla že to nehraje roli. Prostě pokud mi ten chlap sedí jako člověk, postará se dobře o sebe, své děti, mé dítě a mě, miluje všechny stejně a rozumíme si tak je mi jedno jestli má jedno dítě nebo pět. Děti mám ráda, lehce s nimi navazuji vztah, představa velké rodiny se mi líbí a vím že cizí děti dokážu milovat stejně jako ty své.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15660
11.3.17 15:40

@Lynette Většina chlapů zkousne jedno, docela dost ještě dvě děti, protože tam je šance, že ženská kývne na to mít ještě jedno - s ním. Čloěk je většinou tvor sobecký a chce množit především svoje geny.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
261
11.3.17 15:43
@Lynette píše:
@marzanna Já v tom teda vážně rozdíl nevidím. Snad jen že je potřeba s cizími dětmi ten vztah vybudovat a je to o to náročnější ale jinak pokud těm dětem dělám rodiče, tak jsou to moje děti a je mi jedno z jakýho vajíčka se vyklubaly. Stejně smýšlí asi všichni pěstnouni a všichni kteří dítě adoptují. A je pravda že když se mě dohazovačka ptala jestli by mi nevadilo, že by partner měl děti ve své péči z předchozího vztahu tak jsem řekla že by mi to nevadilo vůbec a když se ptala kolik by těch dětí mohlo být tak jsem jí řekla že to nehraje roli. Prostě pokud mi ten chlap sedí jako člověk, postará se dobře o sebe, své děti, mé dítě a mě, miluje všechny stejně a rozumíme si tak je mi jedno jestli má jedno dítě nebo pět. Děti mám ráda, lehce s nimi navazuji vztah, představa velké rodiny se mi líbí a vím že cizí děti dokážu milovat stejně jako ty své.

A odpovídala byste úplně stejně i kdybyste už vy sama vlastní dítě neměla? Hrnula byste se nadšeně do vztahu s někým, pro koho byste od začátku byla automaticky na druhé koleji?

Nehledě na faktory typu „pravděpodobně nějak potenciálně problematický expartner / biorodič“ (kdyby ten vztah nebyl problematický, tak by pravděpodobně nebylo potřeba hledat nové řešení. Pokud dotyčný nový partner není vdovec / vdova, pak tenhle faktor nevymažete.

Dalším faktorem je to, že prostě jako „náhradní rodič“ pravděpodobně od biorodiče nedostanete taková práva a možnosti k výchově cizího dítěte a vaše postavení coby rodiče nikdy nebude vyvážené…

Prostě to není totéž a pokud si myslíte, že ano, a hledáte někoho, kdo si to rovněž myslí, tak hodně štěstí, možná se potkáte nad hrobem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8910
11.3.17 15:54

@marzanna Ano. Uvažovala jsem nad tím takhle už jako nezadaná a bezdětná. Já jsem našla partnera, který je bezdětný a je strašně šťastný že mám syna. Má ho moc rád a může se přetrhnout jen aby měl malý radost. Otázka biologického otce je pochopitelně na místě, ale třeba v našem případě nový partner chce syna osvojit a biologický otec s tím souhlasí - syna nenavštěvuje, nezajímá se o něj, neplatí na něj. A co se výchovy týče, pokud chci abychom byli normální funkční rodina, pak je jasné že musí mít stejná práva ve výchově jako já. Ve výchově se shodujeme a pokud v nějakých drobnostech ne, tak si o tom promluvíme později, když u toho malý není aby neměl v hlavě zmatek a před ním jsme ve výchově vždy jednotní a navzájem se podporujeme. Nepřipadá mi to těžké. :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama