Rotvajler - zkušenosti

Fotoalbum tématu (0) Sledovat e-mailem Přidat k oblíbeným Zapnout podpisy Hledání v tématu
První příspěvek v tématu
janina74
Povídálka 38 příspěvků 02.04.19 10:22
Rotvajler zkušenosti

Chtěla bych se zeptat těch co mají toto plemeno, jaké máte zkušenosti. Chceme si pořídit fenku. Děti už máme větší. Předchozí zkušenosti máme jen s malými plemeny. Jací jsou? :D

Reakce:
Plmo
Ukecaná baba ;) 1934 příspěvků 02.04.19 10:38

Máme rotwailera, fenku,už druhou v pořadí, první sešla věkem, oplakali jsme ji všichni, bylo jí 12 let,pořídili jsme ji tehdy k malé dcerce,byla cvičená,bydlíme v RD,pes je v kotci,výběh má na zahradě, doma bych si to nedovedla představit.Pokud pejska provedete k disciplíně tak mohu doporučit, jinak vám přeroste přes hlavu.

Alkata
Zasloužilá kecalka 743 příspěvků 02.04.19 10:48

Paneboze další bez zkušenosti co si chtějí pořídit tak temperamentní plemeno. Nedělejte to, udělejte laskavost sobě, sousedům i těm psům.

Sany80s
Kelišová 7176 příspěvků 02.04.19 11:20

Je to velmi náročné plemeno, které potřebuje obrovskou disciplínu a má tendenci zkoušet, zda ho pán zvládne.
Pro nezkušené to moc není.

Lucie_Sx
Závislačka 3578 příspěvků 02.04.19 11:29

Pokud jste měli malé pejsky vychované, poslušné a spokojené, pak nevidím problém ani s rotvíkem.

welovefashion
Zasloužilá kecalka 774 příspěvků 89 inzerátů 02.04.19 11:40

Je velký rozdíl mezi fenkou a psem RTW, fenky jsou zvladatelnější, my jednu měli a byla zlatíčko jediné kdy z ní šel fakt strach bylo když na plotě chytla zloděje :mrgreen:, ale určitě je nutné mít zahradu, kam se dá přes den vypustit, do bytu nedoporučuji… Jsou to obranáři, ne bojová plemena, takže první neutočí, ale bránit se umějí

Měli jsme i jednu v práci, co jsem chodila na brigádu, hlídala kancelář s penězma, chlapy ze skladu se jí strašně báli, ale já s ní mohla i na procházku bez vodítka, poslechla na slovo a neutikala..

LennyL1
Zasloužilá kecalka 530 příspěvků 02.04.19 12:05

Nevidím absolutně žádný problém. Jsou to úžasní společníci, milují rodinu a pokud si necháte poradit na cvičáku, a budete vše dodržovat, tak ho zvládnete. Kor fenku. Já jsem vzala švagrové Brazilskou filu, protože se o ni nestarala, byl to ten nejúžasnější pes, tedy fena. Absolutní miláček spící se mnou v posteli. Ostrá byla samozřejmě, člověk musel být ve střehu. Pak jsme měli dobrmana, toho jsme před 14ti dny museli utratit, měl 12 let, už nemohl chodit a selhaly mu orgány. Taky naprosto skvělej pes, ale cvičák nutný samozřejmě. Velmi dominantní na psi, ale lidi by snědl láskou. Chtěli jsme vydržet několik let bez psa, vydrželi jsme do druhého dne a jeli si pro Cane Corso, což je velká výzva. Máme ho 14 dní, je to absolutní svéráz, ničeho se nebojí, když se mu něco nelíbí, okamžitě reaguje. Základ je, že pes musí mít okamžitou reakci, když se chová nevhodně. A nedat najevo strach, i když po vás někdy vyjede, což většinou každý pes někdy zkusí. Ve třech až čtyřech měsících začínáme se cvičákem, ale už teď učíme doma. Přijde k noze, sedne, dá pac, učíme na košík, ten teda nemá rád, ale venku za námi krásně jde. Samozřejmě když ho chytne rapl, tak lítá jak magor, štěká, vrčí, ale je to hra. Spí se mnou a dcerou, nechce být sám. Z těchto tří plemen to bude asi největší oříšek, ale vůbec se toho nebojíme. Když má ten pes lásku, věnujete se mu, má dost času být s vámi a né někde zavřenej sám, tak ta výchova je úplně jinde. Psi jsou společenstí, chtějí být se smečkou a pak jsou spokojení a pro rodinu udělají cokoliv.

Lenka_Hal
Echt Kelišová 8267 příspěvků 02.04.19 12:51

Tak je treba ho dobre vychovat a dat mu hodne pohybu a pece. Kdyz je dobre vychovany, je to zlaty pes a hodny. Ale kdyz preroste pres hlavu, tak blby…

Anonymní
Registrovaný uživatel, který přispěl anonymně 03.04.19 10:48

Máme v bytě dvě rotvajlerky a jde to, jsou obě vychované (ale byla to prvního tři čtvrtě opravdu dřina a vše šlo stranou, věnovali jsme se opravdu ze 100 % psům, aby ta výchova měla hlavu a patu).

Nemáme problém, jediné co je, že ta jedna nesnáší psy, tak s tím se pereme. Jinak vyžadují dost aktivity, hlavně psychické, procházka 10 - 12 km je ani tak neunaví, jako kratší výšlap do šesti kiláků a pak nějaká psychická aktivita. Jedna je povahou spíš labrador a ta druhá (co nesnáší ty psy) je ostřejší, ostřejší ve smyslu, že není s každým kamarád a pečlivě si vybírá lidi na hlazení (ale spíš nechce, což mě vyhovuje daleko víc než ta první „labradorská“).

K dětem jsou obě úžasné, je třeba je ale hlídat, když máme dětské návštěvy. Když ta jedna totiž vyhodnotí, že cizí dítě by pro naše mohlo být hrozbou, tak začne „vychovávat“ a to v případě takto velkého psa nemusí dopadnout dobře. Takže na to pozor.

Jinak jsme spokojení všichni, jiné plemeno už nechci. Ta počáteční časová náročnost byla obrovská (jsou 5 let od sebe), ale vyplatilo se.

Váš příspěvek
Reklama