Rozchod a nové vztahy

Anonymní
30.12.20 01:08

Rozchod a nové vztahy

Jsem nějaký čas po rozchodu, připadá mi, že už jsem připravena na nový vztah, který ale nepřichazí, nejsou moc příznivé podmínky pro seznamování… A já mívám pocity, že už si nikoho lepšího nenajdu, budu navždy sama… Tak by mě zajímaly nějaké vaše příběhy, kdy jste si myslely, že nikdo lepší už nepřijde a ON přišel a bylo to ještě lepší než předchozí vztah a prostě až tohle byl ten pravý, i když už jste nedoufaly. Pomáhá mi tohle číst. Děkuju

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Anonymní
30.12.20 01:11

Ahoj, jsem po rozchodu třetí týden, mám ty samé pocity, sice jsem nyní hodně nepripravena, ale taky mám obavy… Nicméně příspěvky některých mi výrazně pomohly nemít takovou depku i to, že bez chlapa se to prostě nezblazni:) držím palce i díky emiminu za ušetřené peníze u terapeuta :P :srdce:

  • Citovat
  • Nahlásit
53
30.12.20 01:18

Ahoj. Já už taky myslela, že budu sama a s nikým nenavážu. Na svatbě kamarádky se ale objevil ON a jsme spolu už téměř 20 let.Ta bláznivá zamilovanost už to ale nebyla.Byla jsem o dost střízlivější a míň naivní. Jo a ta doba co jsme spolu nebyla rozhodně jen úžasná a bezproblémová. Vzájemně jsme se museli dost osekat.Taky se mezi nás nikdo nemíchal, což zpětně taky oceňuju.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.12.20 01:26

Pisi anonymne, protoze precijen je to dost osobni a protoze tu jsou i nekteri znami, tak nemusi holt kazdej vedet vsechno 🙂 To jen tak k vysvetleni anonymu 😀

Rozchod vzdycky boli a vzdycky ma clovek pocit, ze se z toho zhrouti, ze uz nikdy nebude nic tak, jak to byvalo.
Hlavne tedy pokud je rozchod iniciovany protejskem.

Ja jeste pred dvema lety jsem mela jineho partnera, byli jsme spolu ctyri roky. Pro nekoho kratka doba, pro me dostatecne dlouha na to, aby pro me ten vztah mel velkou vahu.
Neumela jsem si predstavit, ze bych nekdy byla s nekym jinym. Nikdy!
Neslo mi otehotnet, hlavou se mi honilo kde co a predstava, ze bych mela mit dite s nekym jinym, nez se soucasnym partnerem byla naprosto nepredstavitelna!!!
Proste ne, to neexistuje.

Nicmene jsem prisla na to, ze ma pomer s kolegyni z prace a tak jsem nemilosrdne vztah ukoncila.
Neslo o jednorazovy ulet.

Trapila jsem se, hodne. Tak strasne moc to bolelo… strasne moc.
Do toho mirna deprese, ze je mi 29 a ze hodiny tikaji, ze potrva nez nekoho potkam, nez s nim zalozim rodinu atd…
A vite co?
Pul roku po rozchodu jsem se zamilovala, po dalsim roce jsem otehotnela a ted uz se jen smeju tomu, jak jsem si tenkrat rikala, ze byvaly je urcite ten pravy a ze si zivot bez nej neumim predstavit 😀

Vse se deje z nejakyho duvodu a ted je konecne vse tak, jak ma byt 🙂

Drzim palce, jak uz jsem psala, moc dobre vim, jak to boli, ale i kdyz to zni jakkoliv hrozne v tuhle chvili, tak to chce opravdu jen a jen cas. A pak uvidite, jak budete stastna, ze k tomu rozchodu doslo :)

  • Citovat
  • Nahlásit
177
30.12.20 07:05

Kdysi před 5 a něco lety jsem se rozešla s bývalým přítelem. Měla jsem s ním celkem šílenou zkušenost, která by vydala na jeden švihlý román, takže s tím se tady rozepisovat nebudu. Po tom rozchodu jsem si ale říkala, že chlapa nechci minimálně 5 let vidět, jak jsem byla znechucená. Po půl roce jsme se ale začali vídat s jedním kamarádem, se kterým jsme se dříve až tak nevídávali na různých akcích. Nic jsem od toho neočekávala, ani si nic neslibovala, stále jsem jela v té své vizi, že chlapa ne. Nějak v létě se mi pak ještě ozval, že jede pracovně do ciziny a že by mě rád před tím ještě viděl. Myslela jsem si tedy, bůhví na jak dlouho nejede pryč a ony z toho nakonec byly jen dva měsíce, během nichž jsme si dost intenzivně psali a dokonce se domluvili na vandr, až se vrátí..no a lup…najednou jsme spolu těch 5 let a plánujeme děti…Tak neházej flintu do žita. Zase bude dobře. Možnosti k seznámení jsou teď sice trochu komplikované, ale až dozraje čas, určitě se někdo někde objeví. Hlavně na to tak moc nemysli, tím pak vyzařuješ ze sebe cosi, co ostatní od Tebe bude odrazovat. Držím pěsti.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
30.12.20 07:26

Určitě si někoho najdeš. Já měla období, kdy jsem randila s, ne moc dobrými chlapi a po čase jsem si řekla dost, dám si pauzu. Po té pauze jsem si začala hledat partnera, ale nic. Byla jsem docela zoufalá a tak nějak smířená, že chlapa si najdu tak nejdřív v 50…a v té době, kdy jsem nehledala a soustředila se na jiné věci se objevil můj nynější úžasný partner :D
Přijde to, když se na to prostě vykasles a nebudeš to řešit. Přeji hodně štěstí ;) :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
177
30.12.20 07:42
@katus_kralova píše:
Určitě si někoho najdeš. Já měla období, kdy jsem randila s, ne moc dobrými chlapi a po čase jsem si řekla dost, dám si pauzu. Po té pauze jsem si začala hledat partnera, ale nic. Byla jsem docela zoufalá a tak nějak smířená, že chlapa si najdu tak nejdřív v 50…a v té době, kdy jsem nehledala a soustředila se na jiné věci se objevil můj nynější úžasný partner :D
Přijde to, když se na to prostě vykasles a nebudeš to řešit. Přeji hodně štěstí ;) :)

Jo vykašlat se na to a neřešit to, to mi docela příjde jako základ…

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
215
30.12.20 08:08

Mám kamarádku která byla sama snad deset let a přitom je to krásná chytrá ženská. Už se smířovala, že zůstane sama tak si pořídila psa. Chodila s ním na cvičák a tam si našla nakonec i chlapa. Takže nevzdávat se, ono to přijde když to člověk nejmíň čeká :hug:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
610
30.12.20 08:36

Můj partner se objevil čtyři dny po rozchodu s jedním pitomcem. Říkala jsem si, že chci být sama a ejhle :)
Máme spolu dceru, plánujeme svatbu a děláme vše pro to, aby už to vydrželo ;)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
30.12.20 09:41

Rozchod - něco se v přítelkyni zlomilo

Ahoj,

rád bych si také s někým promluvil o mém problému.

S přítelkyní jsme se rozešli teď přes svátky po cca 4 letech (vím, že to není žádná doba, ale pro mě je to už dost velká doba, a to abych někoho mohl skutečně milovat).

Důvod rozchodu byl takový zvláštní. Nijak jsme se nepohádali, já jí nikdy neublížil, a vždy pro ní udělat, co jí na očích viděl a stoprocentně vím, že jsme byli oba šťastní. Jsme spolu od jejich 17 let (mě tehdá 23), poslední měsíce přítelkyně vycítila jistý stereotyp, potřebu si užít ztracené mládí, i přesto všechno jsme spolu byli pořád relativně štastní a aspoň já se snažil tyhle problémy nějak řešit, ale už jsem tak nějak cítil, že to z její strany není úplně ono, že už jsou kamarádi nade mnou.

Všechno to vyvrcholilo teď s úmrtím v jejich rodině, kdy se v přítelkyni (vždycky velmi složitá povaha) něco bloklo, smrt ji dost vzala, a jakoby zablokovala všechny své city. Oznámila mi, že už mě nemiluje, že teď vůbec neví co dál, co vlastně chce. Já se ještě pár týdnu jí snažil nějak pomoct, snažil se o tom mluvit, řešit to, ale z její strany byla vždy odpověď nevím, že potřebuje čas, že neví co se to v ní stalo. A odpovědi typu, že o mě nechce přijít, že mě má stále ráda, ale že prostě city ke mě tam teď nejsou, a neví proč.

Já se trápil, ale chtěl jsem i přes to bojovat. Nakonec jsem usoudil, že nejspíše potřebuje čas pro sebe, tak jsme se tak nějak společně dohodli, že se rozejdeme, i když jsem věděl, že já nechci, že já jí miluju, a budu se teď trápit ještě stokrát tolik.

Nyní jsou to 3 dny od rozchodu, já jsem v depresích, myslím na ní každý den, ale snažím se držet nějaký odstup, i když to bolí. Bohužel, co si všímám, a přes kamarády vím, jí to zase tak nevzalo, chová se pořád chladně, jako po tom úmrtí. Já vím, že mě vždycky milovala, ona ví, že jí miluju, ale prostě se v ní z ničeho nic něco zlomilo…nikdo to to nechápu, všichni, co jí znají říkají, že neví, co se to v ní teď děje, není jí to podobné…

Setkali jste se s něčím podobným? Jak se mám zachovat? Mám po nějakém čase udělat já ten první krok?

Děkuji za rady, jelikož momentálně jsem strašně na dně a nevím co bude dáo.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
2.1.21 19:17

Já jsem rozejíta teprve měsíc a občas mě napadne, co bude. Byla jsem s manželem přes 12 let, mám celkově velký problém s důvěrou v muže (po velmi traumatickem zážitku, co se mi stal v 17 letech), takže jsem celkem smutná z toho, že vlastně umřu sama. 😭 Ale říkám si, že třeba jednou, až to nebudu čekat, tak se někdo objeví. Jestli to bude za rok, za 10 let, nedokážu říct a ani nevím kdy budu na nějaký nový vztah připravena, po tom všem co mi předvedl teď můj muž. :pocitac: :,(

  • Citovat
  • Nahlásit
6138
3.1.21 09:01
@Anonymní píše:
Ahoj,

rád bych si také s někým promluvil o mém problému.

S přítelkyní jsme se rozešli teď přes svátky po cca 4 letech (vím, že to není žádná doba, ale pro mě je to už dost velká doba, a to abych někoho mohl skutečně milovat).

Důvod rozchodu byl takový zvláštní. Nijak jsme se nepohádali, já jí nikdy neublížil, a vždy pro ní udělat, co jí na očích viděl a stoprocentně vím, že jsme byli oba šťastní. Jsme spolu od jejich 17 let (mě tehdá 23), poslední měsíce přítelkyně vycítila jistý stereotyp, potřebu si užít ztracené mládí, i přesto všechno jsme spolu byli pořád relativně štastní a aspoň já se snažil tyhle problémy nějak řešit, ale už jsem tak nějak cítil, že to z její strany není úplně ono, že už jsou kamarádi nade mnou.

Všechno to vyvrcholilo teď s úmrtím v jejich rodině, kdy se v přítelkyni (vždycky velmi složitá povaha) něco bloklo, smrt ji dost vzala, a jakoby zablokovala všechny své city. Oznámila mi, že už mě nemiluje, že teď vůbec neví co dál, co vlastně chce. Já se ještě pár týdnu jí snažil nějak pomoct, snažil se o tom mluvit, řešit to, ale z její strany byla vždy odpověď nevím, že potřebuje čas, že neví co se to v ní stalo. A odpovědi typu, že o mě nechce přijít, že mě má stále ráda, ale že prostě city ke mě tam teď nejsou, a neví proč.

Já se trápil, ale chtěl jsem i přes to bojovat. Nakonec jsem usoudil, že nejspíše potřebuje čas pro sebe, tak jsme se tak nějak společně dohodli, že se rozejdeme, i když jsem věděl, že já nechci, že já jí miluju, a budu se teď trápit ještě stokrát tolik.

Nyní jsou to 3 dny od rozchodu, já jsem v depresích, myslím na ní každý den, ale snažím se držet nějaký odstup, i když to bolí. Bohužel, co si všímám, a přes kamarády vím, jí to zase tak nevzalo, chová se pořád chladně, jako po tom úmrtí. Já vím, že mě vždycky milovala, ona ví, že jí miluju, ale prostě se v ní z ničeho nic něco zlomilo…nikdo to to nechápu, všichni, co jí znají říkají, že neví, co se to v ní teď děje, není jí to podobné…

Setkali jste se s něčím podobným? Jak se mám zachovat? Mám po nějakém čase udělat já ten první krok?

Děkuji za rady, jelikož momentálně jsem strašně na dně a nevím co bude dáo.

Já si myslím, ze už tě nemilovala a rozchod by dříve nebo později přišel. Že se trápíš, je pochopitelné, čas ten smutek otupí a bude lépe. Jen s ní ale utni vztahy, svými řečmi nechci o tebe přijít, si tě chce jen udržet v záloze a nedejboze, kdyby sis někoho našel. Vsadim dvacku, ze by te hned začala intenzivněji kontaktovat. Takže utni kontakt, věnuj se sobě a přátelům a rucim ti za to, ze bude lip.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4.1.21 21:13

Nechaj ju, daj jej cas. Nepis jej, nevolaj, uplne ju ignoruj. Musis sa stat pre nu nie samozrejmost, ktoru mala vzdy pri sebe, ale niekto kto je uplne mimo nej. Musi stratit kontakt s tebou, aby si sama uvedomila, ze jej chybas. Pokial si to neuvedomi ona sama, tak smola.

Preto ti ako zena radim, aby si jej nevolal, nepisal, uplne odrezal kontakt. Aknti napise, tak jej neodpis. Proste musis to dokazat a ignorovat ju. Ziadna fotka na Instagram, ziadna fotka na Facebooku, ziadne lajky, nic. Sprav nieco take ako keby si sa zrazu stratil z jej zivota.

Ona musi byt ta, ktora si uvedomi, ze si jej zmizol zo zivota. Ona musi rozmyslat co je s tebou, preco sa neozves, preco neodpises. Ak jej zacnes chyba, tak bude o tebe rozmyslat a ozve sa aj sama. Ak sa ozve raz ci dvakrat, tak ju ignoruj.

Ak sa neozve, tak to nechaj tak, zabudni na nu a zmier sa s tym. Tym, ze budes na nu teraz tlacit, vypisovat a vyvolavat jej, tak sa jej len zhnusis a odradis ju. Vela stastia!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
1298
4.1.21 21:24

Pro všechny, které čekají na toho pravého: já přijdu :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
9
5.1.21 12:13

Myslím, že přijde :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Mohlo by vás zajímat