Rozchod jako rána z nebe

Anonymní
25.12.19 22:17

Rozchod jako rána z nebe

Zdravím, v prvé řadě budu ráda, když si odpustíte všechny homofobní narážky. Jsme taky jen člověk, který se potřebuje vypovídat a přečíst si nějaké rady…
S partnerkou (30) jsme spolu byly 4 roky. Ve vztahu žádné problémy, měly jsme se krásně. Pořídily jsme si spolu psa a před půl rokem i byt na hypotéku.
Zhruba před měsícem jela na pracovní cestu do Japonska, před odletem bylo všechno krásné, loučili jsme se se slovy miluji tě, budeš mi chybět. Mě se nikam nechce, radši bych byla s tebou doma atd. Jenže po návratu (cca 14dní) se vše změnilo. Partnerka byla protivná, moc nekomunikovala, za vinu jsem to dávala únavě. Bohužel ale nakonec vyplynulo na povrch, že si tam začala s kolegyní z práce. Najednou byla naše láska pryč a během 14 dní v Japonsku údajně vznikla nová láska mezi nimi. Byla jsem postavena před hotovou věc, že se mnou končí… údajný problém bylo vyprchání vášně ze vztahu. Ano, ono totiž vášeň ve 4 letém vztahu a v zamilovanosti se dají parádně porovnávat… Dále mi bylo řečeno, že až když byla s kolegyní (která je mimochodem manipulátor první kategorie), tak zjistila, co jí v našem vztahu chybělo. Do té doby všechno vyhovovalo. No a největší gól celé téhle situace je, že se partnerka rozhodla opustit město, ve kterém žijeme a přestěhovat se do Prahy za ní. Ano, toto všechno po měsíci… Já i přes všechnu bolest ji stále miluju a mám o ni strach, kvůli jejímu ukvapenému rozhodnutí, ze dne na den změnit svůj život.
Má cenu ještě bojovat, nebo ji v tom nechat vykoupat, ať si uvědomí, co ztratila.

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
3342
25.12.19 22:23

Ja bych nebojovala. Odkopla tě jako kus hadru, takový člověk by mi nestál už ani za pohled :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
14001
25.12.19 22:26

Měj svou hrdost. Prostě se jí splašily hormony a je zamilovaná, což je samozřejmě jiné, než vztah po X letech. Hodně sil!

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
42849
25.12.19 22:27

Já jsem pekelně přízemní: na koho je psaná ta hypotéka, na obě?
Kdo ji bude splácet a komu zůstane byt? :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
3566
25.12.19 22:27

To je síla. Nebojuj. Ona si tě nezaslouží. A ono ani ted v té její nejvetsi zamilovanosti nemá smysl bojovat. Počkej az prileze sama, pokud se ti čekat chce. Já bych ji nechala jit a zpet bych už nechtela.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
28675
25.12.19 22:29
@Anonymní píše:
Zdravím, v prvé řadě budu ráda, když si odpustíte všechny homofobní narážky. Jsme taky jen člověk, který se potřebuje vypovídat a přečíst si nějaké rady…
S partnerkou (30) jsme spolu byly 4 roky. Ve vztahu žádné problémy, měly jsme se krásně. Pořídily jsme si spolu psa a před půl rokem i byt na hypotéku.
Zhruba před měsícem jela na pracovní cestu do Japonska, před odletem bylo všechno krásné, loučili jsme se se slovy miluji tě, budeš mi chybět. Mě se nikam nechce, radši bych byla s tebou doma atd. Jenže po návratu (cca 14dní) se vše změnilo. Partnerka byla protivná, moc nekomunikovala, za vinu jsem to dávala únavě. Bohužel ale nakonec vyplynulo na povrch, že si tam začala s kolegyní z práce. Najednou byla naše láska pryč a během 14 dní v Japonsku údajně vznikla nová láska mezi nimi. Byla jsem postavena před hotovou věc, že se mnou končí… údajný problém bylo vyprchání vášně ze vztahu. Ano, ono totiž vášeň ve 4 letém vztahu a v zamilovanosti se dají parádně porovnávat… Dále mi bylo řečeno, že až když byla s kolegyní (která je mimochodem manipulátor první kategorie), tak zjistila, co jí v našem vztahu chybělo. Do té doby všechno vyhovovalo. No a největší gól celé téhle situace je, že se partnerka rozhodla opustit město, ve kterém žijeme a přestěhovat se do Prahy za ní. Ano, toto všechno po měsíci… Já i přes všechnu bolest ji stále miluju a mám o ni strach, kvůli jejímu ukvapenému rozhodnutí, ze dne na den změnit svůj život.
Má cenu ještě bojovat, nebo ji v tom nechat vykoupat, ať si uvědomí, co ztratila.

Myslím, že je to typické zaloukani. Teď bude tak dva roky hluchá a slepá. Neudelas nic.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.12.19 22:30

@sirikit Hypoteka i byt je na ni… Já se budu stěhovat zpět k rodičům a budu chtít půlku peněz, které jsem do toho investovala…

  • Citovat
  • Nahlásit
42849
25.12.19 22:35
@Anonymní píše:
@sirikit Hypoteka i byt je na ni… Já se budu stěhovat zpět k rodičům a budu chtít půlku peněz, které jsem do toho investovala…

Doufám, že Ti vypadlo slovo „svoji“ (půlku peněz, které jsem do toho investovala).
Protože citové rány jsou samozřejmě bolavé, ale zahojí se, jsi mladá, najdeš jinou lásku, neboj. :pankac: :kytka:
Ale abys na jejím vzplanutí prodělávala ještě i finančně, to je moc neštěstí najednou. Opravdu se omlouvám za nohy na zemi, ale už na střední jsme cynicky hlásali "Láska hřeje, ale uhlí je uhlí 8) " a v průběhu života se mi to jenom potvrdilo.

Drž se. K otázce: ne, nechtěla bych ji zpátky. Pokud jí stačí pár dnů/ týdnů v blízkosti jiné, aby zapomněla na to, co má v Tobě doma, není co budovat. :nevim:

Příspěvek upraven 25.12.19 v 22:36

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4131
25.12.19 22:36

To chce klid. Byly v neznámém prostředí, tam k sobě lidi víc a rychleji přilnou. Její partnerka asi taky někoho měla. Zatím bych to nebalil, 3 měsíce maximálně 4. Ale na to co jsem napsal neber na 100%

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
25.12.19 22:36

Nebojuj, pokud někomu stačí pár dní služební cesty na to, aby zapomněl na to, že už má životního partnera, svůj domov atd, tak to nemá cenu. Je to bolestné, ale i kdyby se vrátila, pravděpodobně by po čase udělala to samé. Také prožívám nyní zklamání, kdy jsem po xx letech stabilního vztahu najednou nechtěná a nic tomu před pár týdny nenasvědčovalo.

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
25.12.19 22:39

@Ram16G Jo, na té druhé straně to byl úplně stejný případ… bohužel jsme ještě všechny ze stejné firmy… takže se známe… největší paradox je, že jsme se té borce s partnerkou vždycky smály a ona s ní pak skončí…

  • Citovat
  • Nahlásit
4131
25.12.19 22:45
@Anonymní píše:
@Ram16G Jo, na té druhé straně to byl úplně stejný případ… bohužel jsme ještě všechny ze stejné firmy… takže se známe… největší paradox je, že jsme se té borce s partnerkou vždycky smály a ona s ní pak skončí…

Typické. Někoho si člověk všimne, a pak už si jenom za nějaký čas uvědomí že se zamiloval. V mojem případě je to kolegyně ženy. Ty máš vlastně stejný problém. Bezbolestně se odmilovat, což asi bude nejlepší řešení.

Příspěvek upraven 25.12.19 v 22:50

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
4131
25.12.19 22:50
@Anonymní píše:
Nebojuj, pokud někomu stačí pár dní služební cesty na to, aby zapomněl na to, že už má životního partnera, svůj domov atd, tak to nemá cenu. Je to bolestné, ale i kdyby se vrátila, pravděpodobně by po čase udělala to samé. Také prožívám nyní zklamání, kdy jsem po xx letech stabilního vztahu najednou nechtěná a nic tomu před pár týdny nenasvědčovalo.

Já vlastně nevím jestli jsem chtěný nebo nechtěný. Ale sebevědomí mám tak na 30%

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
42849
25.12.19 22:53
@Anonymní píše:
Jo, na té druhé straně to byl úplně stejný případ… bohužel jsme ještě všechny ze stejné firmy… takže se známe… největší paradox je, že jsme se té borce s partnerkou vždycky smály a ona s ní pak skončí…

Proč jste se jim smály? :think: :think:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
16891
25.12.19 23:21

Chápu, že je to asi šok a že toho máš plnou hlavu, ale já mám na tohle jedno heslo - Nech to vyhnít! Teď se postarej o praktický věci, jako bydlení a finance, a zbytek nech, ať osud a prozřetelnost pracuje za tebe. Je brzo na to, dělat závěry, jestli se k sobě vrátíte nebo ne, uzavírat to a vznášet definitivní prohlášení. Navíc je to teď hodně bolavý a čím víc se v tom budeš šťourat, tím víc to bolet bude. Nech čas, ať pracuje pro tebe.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama