Rozchod po 8 a pul letech

4.2.20 11:27

rozchod po 8 a pul letech

Ahoj v řijnu minulého roku jsme se s partnerkou rozešli, máme spolu 7 letého kluka. Rozchod byl docela dramatický co se týče rozdělení majetku nakonec jsem ji ve všem ustoupil odešel takzvaně s holou prdelí. Ikdyž už to je nejaký ten čas nemůžu se z toho dostat a pořad musím vzpomínat na dovolené atd. Když jsem doma nemam chuť na nic jen ležím a čučím na tv a musím zase přemýšlet. Od rozchodu jsem zhodil cca 8 kg protože nemám vůbec chuť k jídlu. Má tady někdo podobné zkušenosti a ví jak se z toho kolotoče dostat a žít normálně a těšit se na další dny a ne jen přežívat?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

4.2.20 11:38

@prumernakovi

Co bylo dramatické na rozdělení majetku?

Řekla bych, že pomůže jen čas, záleží na hloubce citů...…. Každému to trvá jinak dlouhou dobu. Prostě smířit se s tím, že věci se změnily, sportovat, najít si nějaký koníček a postupně i jiný smysl života. Jsou to takové ty řeši, jdi ven s kamarády apod… Prostě pochopit, že věci jsou jinak a nevracet se stále zpět a už vůbec ne, snažit se, aby to bylo jako dřív.

Držim palce.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4.2.20 11:46

Nebyli jsme svoji, jen partneři a po dobu našeho vztahu byla většinu času doma bud s malým nebo nemocna takže veškeré vybavení se hradilo z mých přijmu (musel jsem dělat dost přes časů). A když došlo na rozdělení chtěla si pomalu nechat vše. Nakonec jsem odešel jen s pc TV a posteli. zbytek ji zůstal.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2292
4.2.20 12:07

No… starej se o kluka, videj ho co nejvic a bude to fine. S kamarada jit sportovat. - poznas novy buchty. Sedet doma je na pytel

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
4.2.20 12:10

Většina kamarádu už má své rodiny a tudiž nemají moc času. Je to složité kdysi jsem měl tolik znamích ale vše se rozprchlo a nebo jak píšu mají své. Takže buď jsem v práci a nebo doma. A ta samota je na prd.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
6.2.20 13:22

Ahoj, zažívám teď do puntíku to stejné. Akorát mi neměli dítě. Už je to 3 měsíce a já jsem furt v háji jako na začátku. Nedokážu na ní přestat myslet ani na minutu, už to nezvládám. Nejhorší je že jsme si nic neudělali ani neublížili, jen už nebyla delší dobu šťastná, prý jsme ten vztah prechodili, což je asi pravda, poslední půl rok jsme vedle sebe žili jako brácha že ségrou, ale začalo to uvadat s její strany protože už o tom přemýšlela delší dobu a já o ničem nevěděl. Nechci už ani žít, přišel jsem o vše a bojím se že už takovou zpriznenou duši nenajdu. :,( :,(

  • Nahlásit
  • Citovat
Anonymní
6.2.20 13:23
@Anonymní píše:
Ahoj, zažívám teď do puntíku to stejné. Akorát mi neměli dítě. Už je to 3 měsíce a já jsem furt v háji jako na začátku. Nedokážu na ní přestat myslet ani na minutu, už to nezvládám. Nejhorší je že jsme si nic neudělali ani neublížili, jen už nebyla delší dobu šťastná, prý jsme ten vztah prechodili, což je asi pravda, poslední půl rok jsme vedle sebe žili jako brácha že ségrou, ale začalo to uvadat s její strany protože už o tom přemýšlela delší dobu a já o ničem nevěděl. Nechci už ani žít, přišel jsem o vše a bojím se že už takovou zpriznenou duši nenajdu. :,( :,(

Byli jsme spolu také 8 let

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama