Rozchod s osudovou laskou

Anonymní
21.7.19 08:23

Rozchod s osudovou laskou

Po par letech me opustila moje osudova laska, alespon pro me to byla. Jsou to cca dva mesice a mesic, kdy vim, ze to bylo kvuli jine. Nejaky rozchod mam uz za sebou, ale tohle je jine. Nemuzu se z toho porad vyhrabat. Jsem ted mesic u more s partou mladych lidi, ale vubec mi to nejde si uzit. Nekontrolovatelne se mi hrnou slzy do oci, na zadneho kluka nemam ani pomysleni. Prejde to nekdy? Prvni kluk, se kterym jsem chtela zestarnout :( mam pocit, ze to snad uz nepreboli

  • Citovat
  • Nahlásit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
Pvln34
21.7.19 08:26

Tieto slová som čítala pred časom a moc sa mi ta myslienka paci :kytka: trebárs pomôžu..

„Be sad that you lost someone who you thought could have been the one, but don't grieve as though they were the one“… I remember back then the advice were something like: HOW we get over someone and how long that takes depends on if we believe we lost the one or we realize we lost them because the one is still out there.. the switch in mindset is incredible. :)

  • Citovat
  • Nahlásit
5857
21.7.19 08:28
@Anonymní píše:
Po par letech me opustila moje osudova laska, alespon pro me to byla. Jsou to cca dva mesice a mesic, kdy vim, ze to bylo kvuli jine. Nejaky rozchod mam uz za sebou, ale tohle je jine. Nemuzu se z toho porad vyhrabat. Jsem ted mesic u more s partou mladych lidi, ale vubec mi to nejde si uzit. Nekontrolovatelne se mi hrnou slzy do oci, na zadneho kluka nemam ani pomysleni. Prejde to nekdy? Prvni kluk, se kterym jsem chtela zestarnout :( mam pocit, ze to snad uz nepreboli

To je normální fáze truchlení. Přejde to a přebolí. :kytka: Možná pomůže si ho neidealizovat, určitě měl chyby.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
47211
21.7.19 08:30

Ale přeboli. A pak najdeš tu opravdovou lásku. Víš, chlapů, co za něco stojí přece na světě je. 8) :mavam:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
637
21.7.19 08:58

Jsem toho názoru, že když je to opravdu osudová láska, tak se nerozejdete. Takhle to vnímej jako zkušenost než potkáš toho pravého :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Ou
13976
21.7.19 09:07

Přebolí, ale pokud jste spolu byli několik let, tak to prostě nepřejde za týden.

A jestli byl a nebo nebyl osudovej má smysl hodnotit až na konci života.

Je tu riziko, že se ti nepodaří projít rozchodem a upneš se na něj - ve snaze nenechat se příště znovu takhle zranit, nepustíš si k sobě nikoho dalšího, protože si budeš v hlavě hýčkat fantazijní představu toho kluka, co tě teď opusitl.

Až v sobě objevíš vztek na něj, tak se toho vzteku neděs, je to jen další fáze vyrovnávání se s rozchodem a pokud ji projdeš (a nezasekneš se na tom), tak pak najedou zjistíš, že vlastně už to můžeš uzavřít.

Mezi tím zkus třeba začít psát do nějakého sešitu věci co se ti honí hlavou, pomůže to ulevit od bordelu v hlavě a získat trošku kontroly.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
2232
21.7.19 09:28

Je to normální fáze - čím míň se tomu budeš bránit, tím snáz a rychleji to přejde. Mám ex, rozešli jsme se dvakrát, obrovská láska. Poprvý jsem se takhle cítila rok, snažila se to zaplácnout novou láskou, večírkama, alkoholem, plácala jsem se v tom strašně, nejhorší rok mýho života. Pak jsme se k sobě vrátili a o dva roky později se znova rozešli. Věděla jsem, že tu bolest musím přijmout, prožít, nesnažit se ji co nejrychleji odstranit. Nakonec to byl moc hezkej rozchod a velká lekce pro mě o tom, jak pracovat s bolestí a věcmi, které nechci, ale nemůžu ovlivnit. Byla jsem z toho zcela venku do půl roku bez větších excesů :)

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.7.19 09:36

Nechci tě strašit, ale já se s osudovou láskou rozešla před 6lety a doteď si na něj každý den vzpomenu. I když žiji s někým jiným a mám už rodinu, tak prostě na toho člověka asi do smrti nezapomenu i když jsem se o to tisíckrát snažila… Minimálně 1×týdně se mi o něm zdá a téměř každý den si na něj vzpomenu byť i při sebemenší činnosti. Taky mě opustil kvůli jiné, první rok jsem plakala v kuse každý den, po roce jsem začala tak nějak pomalu normálně fungovat a asi po 3letech jsem byla schopná si s někým začít něco nového… Vím, že se to asi čtě velmi špatně, jen píši jak to bylo u mě. Uvažovala jsem i nad nějakým terapeutem či něčím podobným, zkoušela i alternativní způsoby jak ho vymazat z hlavy, ale bohužel nepodařilo se… Párkrát za těch xlet jsem ho potkala a v podstatě tělo vyvolalo brutální reakci, hned jsem se pozvracela… asi stres, pak třeba 2dny potom ještě nebyla schopna jíst. Letos jsem ho viděla čistě náhodou na ulici a píchlo mě u srdce, ale už to mělo mnohem lehčí průběh a druhý den už byla celkem OK.

  • Citovat
  • Nahlásit
27017
21.7.19 09:47
@Anonymní píše:
Po par letech me opustila moje osudova laska, alespon pro me to byla. Jsou to cca dva mesice a mesic, kdy vim, ze to bylo kvuli jine. Nejaky rozchod mam uz za sebou, ale tohle je jine. Nemuzu se z toho porad vyhrabat. Jsem ted mesic u more s partou mladych lidi, ale vubec mi to nejde si uzit. Nekontrolovatelne se mi hrnou slzy do oci, na zadneho kluka nemam ani pomysleni. Prejde to nekdy? Prvni kluk, se kterym jsem chtela zestarnout :( mam pocit, ze to snad uz nepreboli

Ano přejde. Buď šťastná, že můžeš mít v kuse měsíc volno u moře.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24432
21.7.19 10:03
@Anonymní píše:
Nechci tě strašit, ale já se s osudovou láskou rozešla před 6lety a doteď si na něj každý den vzpomenu. I když žiji s někým jiným a mám už rodinu, tak prostě na toho člověka asi do smrti nezapomenu i když jsem se o to tisíckrát snažila… Minimálně 1×týdně se mi o něm zdá a téměř každý den si na něj vzpomenu byť i při sebemenší činnosti. Taky mě opustil kvůli jiné, první rok jsem plakala v kuse každý den, po roce jsem začala tak nějak pomalu normálně fungovat a asi po 3letech jsem byla schopná si s někým začít něco nového… Vím, že se to asi čtě velmi špatně, jen píši jak to bylo u mě. Uvažovala jsem i nad nějakým terapeutem či něčím podobným, zkoušela i alternativní způsoby jak ho vymazat z hlavy, ale bohužel nepodařilo se… Párkrát za těch xlet jsem ho potkala a v podstatě tělo vyvolalo brutální reakci, hned jsem se pozvracela… asi stres, pak třeba 2dny potom ještě nebyla schopna jíst. Letos jsem ho viděla čistě náhodou na ulici a píchlo mě u srdce, ale už to mělo mnohem lehčí průběh a druhý den už byla celkem OK.

jejda, tak to koukám, jako může mít cit setrvačnost! Dokážeš si současného vztahu užívat, nebo v sobě pořád řešíš, jaké by to bylo s ním?

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
24432
21.7.19 10:04
@Russet píše:
Ano přejde. Buď šťastná, že můžeš mít v kuse měsíc volno u moře.

asi studentka :nevim:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
27017
21.7.19 10:19
@pe-terka píše:
asi studentka :nevim:

Asi. Píše o klukovi, starší žena by asi napsala muž. Jen bych si to asi jako studentka dovolit nemohla.

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
8587
21.7.19 11:07

Já to vezmu z jiného soudku. Studiem mnoha knih od významných osobností zaměřujících se na duchovní rovinu našeho bytí jsem dospěla k tomu, že „osudový“ je každý, kdo nám nějak zkřížil cestu, protože ji zkřížit prostě měl. Měl nám něco předat a my jemu. Neznamená to, že nepřijde jiný osudový. Jestliže si našel jinou, nebyl to ten poslední osudový. To dáš, musíš to jen pochopit. Až si najdeš toho pravého, mávneš nad tímhle rukou, věř mi. Teď si jen procházíš odvykáním a smiřováním, což je očistný a pro tebe nutný proces. Tak se drž :kytka:

  • Citovat
  • Zmínit
  • Nahlásit
Anonymní
21.7.19 14:15
@pe-terka píše:
asi studentka :nevim:

Nee nejsem studentka, je mi pres 30. Ale mam firmu a mohu si dovolit odjet a ridit ji mesic z dalky. :)

  • Citovat
  • Nahlásit
Anonymní
21.7.19 14:19
@Ou píše:
Přebolí, ale pokud jste spolu byli několik let, tak to prostě nepřejde za týden.

A jestli byl a nebo nebyl osudovej má smysl hodnotit až na konci života.

Je tu riziko, že se ti nepodaří projít rozchodem a upneš se na něj - ve snaze nenechat se příště znovu takhle zranit, nepustíš si k sobě nikoho dalšího, protože si budeš v hlavě hýčkat fantazijní představu toho kluka, co tě teď opusitl.

Až v sobě objevíš vztek na něj, tak se toho vzteku neděs, je to jen další fáze vyrovnávání se s rozchodem a pokud ji projdeš (a nezasekneš se na tom), tak pak najedou zjistíš, že vlastně už to můžeš uzavřít.

Mezi tím zkus třeba začít psát do nějakého sešitu věci co se ti honí hlavou, pomůže to ulevit od bordelu v hlavě a získat trošku kontroly.
dekuji, stridaji se u faze sebevycitek, smutku i vzteku a porad se v tom placam dokola :(
  • Citovat
  • Nahlásit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama