Rozejít se s rodinou? Ve zlém

Napsat příspěvek
17669
23.4.17 11:30
@brisco píše:
Nebudou vás moct pomlouvat, kdyz zastavíš tok informací. Tedy i mamce bych je filtrovala. Takové ty věci, jako snažení o dite, kam na dovolenou, co v práci…kolik co stálo :palec:

Tohle je dobrá rada. :palec:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
23.4.17 21:39

Udrzovat vztahy a v ducbu tajne skripat zubama, je podle me strasne nezdrave a hloupe. Mohlo by te to taky stat vztah s pritelem a to urcite nechdes.
A promin, na takove prespavani bych se vykaslala, stacilo by mi to jednou a uz bych je ani nepozvala k nam.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17669
25.4.17 09:13
@PaníBovaryová píše:
Udrzovat vztahy a v ducbu tajne skripat zubama, je podle me strasne nezdrave a hloupe. Mohlo by te to taky stat vztah s pritelem a to urcite nechdes.
A promin, na takove prespavani bych se vykaslala, stacilo by mi to jednou a uz bych je ani nepozvala k nam.

Ono stačí, jen se chovat slušně a s odstupem. Ahoj, dáš si kafe, nemám čas tu s vámi sedět, kdybys mezitím odešel, tak ahoj. Nezapojovat se do žádných diskusí. odpovídat jen na otázky, na které odpovědět chci. Jinak nezlob se, to je moje soukromá věc, nevím, atd. Příbuzným dávat jen minimum informací, aby nemohli do toho mluvit. Pokud budu chtít něco říct, tak až po tom, co se to uskuteční. Slušně a s odstupem nic nezkazí. A pokud budou chtít přede mnou pomlouvat někoho jiného - promiň, ale mě to nezajímá, je to jejich věc, já tam s nimi nebydlím a nebudu to hodnotit. A je pokoj.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24354
25.4.17 09:43

@Kobliha51 Přesné a vynikající!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8.5.17 01:10

hodne zdaru

Me prijde, ze ty to budto moc tutlas a pak to v tobe vre a nebo pak mas zase uz moc velky vztek, nebo chces trhat rodinu.Ano mate to hodne komplikovane a jak zminovali i dalsi jakz takz to fungovalo, ale kolikrat na tvuj ukor.Je cas se trochu ozyvat, nekdy vice nekdy mene. Radeji bych zkousela ozyvat se vzdy s prislusnym clovekem o samote-tj. rikas ze otec docela ujde kdyz se bavite sami, tak to na nej vybal, co jsi vybalila na nas, nebo alespon neco, at te to nedusi a netrapi. I pokud byste se trochu pohadali, pak se to zase proccisti a srovna, emoce budou venku a treba najdete spolecnou cestu.Co se tyka bratra, tam bych zkusila totez, ale mela bych se vic na pozoru. Pokud chodi k matce pro penize ci ma vsechno jednodussi nez ty, snazila bych se byt raznejsi, nebo ho naopak na nejakou dobu ignorovat, vzdyt si pan bude umet uvarit kafe sam a treba mu docvakne, ze nejsi tolerantni k prudovi.JA se vetsinou snazim vychazet po dobrem, ale kazdemu nekdy dojde trpelivost, kdyz je drazdeny dlouho…mozna je to i tvoje chyba ze jsi to nechala dojit tak daleko a neozyvala ses driv?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1778
8.5.17 01:51

Ve zlém se nerozcházet.

Žere ti to celé hodně energie, jak tě to již roky trápí. Jenže když to vyřešíš rozchodem „ve zlém“, tak tě to bude trápit dál, třeba jenom jinak.

Mě pomohlo v mém rodinném dramatu, že jsem se z toho dostala do nadhledu. Měla jsem pochopení pro jejich chování - tedy chování mých rodinných příslušníků, i když jsem s ním vůbec nesouhlasila. Prostě jsem je chápala, rozuměla jsem jejich způsobu myšlení. Ale oni se do mě neuměli vcítit. Svůj nesouhlas jsem jim dala na vědomí rozličným způsobem - vymezovala jsem se. Ke sblížení to nevedlo, ale vedlo to k tomu, že mě respektují a s tím jsem v pohodě uvnitř sebe. Dala jsem ale do nich velké dávky soucitu a také vděčnosti a také pokory vůči tomu, že se nepovedlo sblížení, o jaké jsem usilovala. Takto s tím mohu žít v úplné pohodě, bez vnitřní rozervanosti. Zatímco rozejítí se ve zlém jsem z mé strany neunášela, i když by to na mém místě všichni, kteří mi radili, to udělali. Jenže jim se to radilo, když nebyli v mé situaci.

Mě se podařilo, naučit se žít s tím, co bylo pro mě nepřijatelné, nadhledem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
8.5.17 16:51

ahoj

Ahoj poucena, to s tim snazenim se chapat znam, nekdy mi to pomaha, nekdy ne. Muzes ale trochu popsat jak to myslis s tim, jak pises, ze jsi se vymezovala?(jako ze jsi to brala s nadhledem)trochu me to zaujalo, take neco resim a myslim na to jak s tim zatocit…
Predem dekuji za odpoved.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1778
8.5.17 17:47
@BlaniAstori píše:
Ahoj poucena, to s tim snazenim se chapat znam, nekdy mi to pomaha, nekdy ne. Muzes ale trochu popsat jak to myslis s tim, jak pises, ze jsi se vymezovala?(jako ze jsi to brala s nadhledem)trochu me to zaujalo, take neco resim a myslim na to jak s tim zatocit…
Predem dekuji za odpoved.

Omlouvám se ti @BlaniAstori, ale jednoduše to vysvětlit neumím. Pokoušela jsem se tím, co jsem napsala, ukázat jiný směr, než to „ve zlém“. Protože když jsou pak lidé v rodině na sebe naštvaní a rozkmotření, tak člověk v sobě klid nenalézá. Vždycky zůstává velký stín na duši.

Byla to cesta vděčnosti, kterou jsem šla. Cesta lásky. Jak jsem napsala - soucit, pokora, odpuštění a také odvaha nedat se, nevzdat sebe, naučit se mít se rád a skrz sebe „i ty druhé“. Je to pak o lehkosti bytí, o životní radosti, která se nenechá kalit vnějšími podněty. Je to hodně o sebepoznání a pochopení sebe jako součást celku. Úplně tak jednoduché to není. Zato naštvanost pro lidi jednoduchá je, a tak je jí všude plno. Zkouším to tu občas tak trochu klidnit, protože když se lidé dostanou do klidu, tak přestanou vidět rudě před očima a bývají pak obvykle schopni se normálně lidsky domluvit.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama