Rozhodnout se, a být svobodnout matku ano - ne

Anonymní
18.7.13 13:15

Rozhodnout se a být svobodnout matku ano - ne

Omlouvám se za anonym, ale je to dost citlivé téma, tak musím.

S manželem se snažíme několik let o dítě, po několika potratech a umělých oplodněních s dárcem spermatu začínáme mít velké vztahové problémy. Rádi se máme, ale najednou nevím jestli spolu ještě chceme žít. Schzením i svatbou jsem spolu přes 8 let.
Je mi pár let přes třicet a řeším jestli jít do dalšího IVF i s rizikem že se manželství rozpadne nebo nemám být sobecká a raději dítě nemít.
Doufám, že manželství vydrží, ale te´d si jistá nejsem. Takže kdyby těhotenství dopadlo, možná by mělo dítě tátu, a možná ne.
Na jednu stranu si říkám, že svobodných matek je hodně, ale jak k tomu přichází ty děti.
Na druhou zase - že ještě nejsem tak stará abych si nehledala raději nového partnera. To ale může trvat roky a když už se několik let snažím a je to největší přání, tak se to těžko odkládá na NĚKDY :roll:

Zoufala jsem sama dost, tak prosím jen reakce k tématu a ne rovnou odsuzování apodobné invektivy.

  • Nahlásit
  • Citovat
Napsat příspěvek

Reakce:

3409
18.7.13 13:18

A dítě si přejete oba nebo manžel už přestává chtít?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
33
18.7.13 13:20

Možná je jasný že po 8 letech snažení o díte, si oba budete připadat jak roboti a tomu vztahu to neprospěje. zkuste trochu od toho odprostit, prý to pomáhá jak vztahu tak potom i početí

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
58667
18.7.13 13:21

Přejete si dítě oba, nebo je to jen Tvé přání? Promluvte spolu, jestli má cenu na ivf jít, jestli je to přání vás obou.. Osobně bych do toho šla i za cenu, že se vztah rozpadne.. ale to je jen můj názor.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
6809
18.7.13 13:25

A co si dát pauzu od snažení, třeba rok, vypadnout na nějakou dovču a s manželem si ujasnit co a jak kdo z vás chce?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.7.13 13:26

O dítě stojíme oba dva, snažíme se přes tři roky v různých centrech.
A odprostit se nelze, sice se to radí, ale nevím kolika lidem se to podaří :think:.

  • Nahlásit
  • Citovat
24117
18.7.13 13:29

Asi bych si od toho snažení dala chvíli pauzu a uvidíš, co se vztahem. Co adopce, nepřichází v úvahu? Sama osobně bych do dítěte nešla, ale ještě ho nemám, tak třeba pak změním názor.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
22851
18.7.13 13:29

Asi by záleželo na mnoha okolnostech okolo…chcete dítě ještě pořád oba dva, je to pro vás oba priorita, nejdeš např. ty tvrdě za „svým cílem“ a manžel se cítí na druhé koleji, tím spíš, že se u vás jedná o darované sperma?
taky záleží, kolik vám je let, kolik ty ještě „máš času“. Pokud to není tak hrozné, možná by stálo za to udělat si rok pauzu, trochu se vrátit do prvních bezstarostných let, kdy se vše netočilo jen kolem menstruace a vajíček…pak, pokud zjistíte, že je to ok, tak znovu zkusit IVF (nebo třeba adopci), pokud zjistíte, že je to o ničem, tak jít od sebe. Bohužel, nebudete první a ani poslední, komu se kvůli dlouhému čekání na dítě sesypal vztah :?

Já osobně bych se nehnala do dítka s někým, kým si (aspoň v době početí) nejsem jistá…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3887
18.7.13 13:29

Ahoj, no pokud ti za to partner stojí, tak si dejte pauzu ve snažení a zkuste upevnit vztah vás dvou. Znám to moc dobře, je to na palici, všechny pokusy, doktoři, IVF, potraty…

U nás se to vyřešilo tak, že si manžel udělal dítě za mými zády s jinou. Teď jsem sama a věř, že najít normálního volného chlapa v mém věku nené lehké. A ještě když pak na ně vybalím, že bych se ještě ráda pokusila o dítě, ale půjde to jen přes doktory a za peníze (protože všechno na pojišťovnu už je vyčerpané).. tak to každej vzdá.. protože ví, že si může najít mladší a plodnou…

Takže jestli chceš být s manželem, tak si promluvte, udělejte si pauzu, věnujte se jeden druhému a za čas to třeba zkusíte znovu. Možná ti teď připadá nesmyslné přestávat, ale když se rozejdete, tak to bude trvat podstatně dýl, než se začneš snažit s někým jiným. Musíte si prostě oba říct, co jste ochotni pro to udělat a co už ne, zvážit třeba adopci…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
336
18.7.13 13:30

Já bych do ivf šla, chlapa si můžeš najít kdykoli, s dítětem to bude stále těžší…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
256
18.7.13 13:30

Je to určitě těžká situace, ale já bych se možná nejdřív zaměřila na vztah s manželem. Cítíš, že s ním chceš být, nebo už ne? To je totiž to zásadní. To je podle mě ta jistota - miminko se může podařit a nemusí, nikde není řečeno, že když obětujete vztah, budeš mít miminko. Na druhou stranu, pokud cítíš, že s manželem to neklapne ani tehdy, když miminko mít budete, pak by možná stálo za to se podívat po jiném tatínkovi, protože sice budeš mít vytoužené miminko, ale nějakou dobu ještě budeš žít v nervech kvůli případnému rozchodu (což, řekněme si na rovinu, pro miminko stejně ideální není). Pokud se rozhodneš pro vztah, pak by možná stálo za to s manželem mluvit (ale vím, že mnohdy to vůbec není snadné). Přemýšleli jste třeba o adopci? Já vím, že to není jako vlastní miminko, ale pokud se milujete, třeba by to klaplo. Jsou dvojice, které navíc po adopci konečně čekají vlastní mimčo. Není to snadné rozhodování, ale věřím, že nakonec se rozhodneš správně a všechno bude v pohodě :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1074
18.7.13 13:31

Odprostit se dá adopcí, v tu chvíli se člověk soustředí jinam a pak to jde ráz na ráz :-)
Já nevím, raději bych byla s manželem, než bez manžela s dítětem. Copak si ani trochu neumíš představit, že byste byli sami dva? Je to tak strašný osud nemít děti? Proč je vlastně chceš?

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
50105
18.7.13 13:33

Taky bych asi poradila pauzu. I z pozice člověka, který si ji po nějakých 4-5 letech snahy o dítě opravdu udělal, sice ne z důvodu vztahových problémů (nás naopak tohle ještě víc stmelilo), ale prostě už toho bylo nějak moc. A musím říct, že ten rok nebyl vůbec marnej, člověk si to v hlavě dost porovnal. Teda ne, že bychom nasadili antikoncepci a přestali se snažit zcela, jen jsme vyškrtli cílenou snahu a doktory. Teď by určitě spousta moudrých napsala, že jsem určitě otěhotněla, když jsem na to přestala myslet, že :zed:, no neotěhotněla, ale zklidnila jsem se, po té pauze si ještě zkusila jedno poslední beznadějné IVF (čtvrté) a ono to zrovna klaplo. Ona je ta cesta chvílema dost vysilující, takže věřím, že to někomu umí s partnerským životem zacloumat, tak to zkuste řešit zvolna jedno po druhém, ještě nemáš takový věk, aby tě obětovaný půlrok-rok jednou hodně mrzel ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1074
18.7.13 13:34
@katehon píše:
Já bych do ivf šla, chlapa si můžeš najít kdykoli, s dítětem to bude stále těžší…

No, najít si chlapa s dítětem za zadkem také není třešinka na dortu. :lol:
záleží na tom, jaké má zakladatelka priority. Jsou matky s M, co by za dítě obětovaly vztah a obě oči a nevímco a jsou ženy, pro které je manžel a vztah s ním primárním základem rodiny.
Ale pokud se tak moc snaží a podstupují tolik IVF a platí za to peníze, tak asi oba dva budou ty prní případy a tak nevěřím, že by zůstali spolu.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
18.7.13 13:40

@rybka56 ano umím si představit žívot jen s manželem, ale něco mi v té představě chybí a bolí mě u ní srdce :(.
Adopce nepřichází v úvahu, ne názorově, neprošla by.

  • Nahlásit
  • Citovat

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama